Český národní komitét astronomický pod patronací generální ředitelky ESO Catherine Cesarsky a předsedy AV ČR Václava Pačesa uspořádal 8. června 2007 v budově Akademie věd ČR Informační den Evropské astronomické observatoře (ESO) pro český průmysl. (Česká republika se stala součástí ESO 1. ledna tohoto roku.) V témže dni bojoval astronomický dorost hned ve vedlejším sále o vítězství ve 4. astronomické olympiádě.
Astronomie v 21. století se snaží odpovídat na otázky, jak vznikají planety, jak se na nich vyvíjí život a jak se vyvíjí sluneční soustava. Přesně to zkoumá Evropská astronomická observatoř, která vznikla jako mezivládní organizace na základě mezinárodní konvence před 45 lety (1962) a v Praze ji v červnu představil ředitel sekce vztahů s veřejností Claus Madsen. Zdůraznil, že mimo svých vědeckých aktivit se ESO velmi důsledně věnuje vzdělávání mládeže a studijním výměnám, a zároveň astronomii aktivně a úspěšně popularizuje nejširší veřejnosti. Však to také dokázaly postery a plakáty ESO vystavené při příležitosti informačního dne na dokonalých stojanech s výborným osvětlením. Pro zajímavost lze uvést, že finančně se na ESO největší měrou podílí Německo, Anglie a Francie.Ředitel divize dalekohledových systémů Roberto Gilmozzi vysvětlil, proč mají evropští astronomové observatoř na opačné polokouli v chilské poušti Atacama. Právě zde ve výšce několika tisíc metrů nad mořem daleko od civilizace jsou totiž ideální podmínky a viditelnost a počasí dovolí do vesmíru nahlížet více než 300 nocí ročně. Ve své druhé přednášce zdůraznil, že v současné době zažíváme "revoluci" v citlivosti přístrojů – technologie se vyvíjejí daleko rychleji, než se předpokládalo. S vývojem nových technologií seznámil přítomné ředitel divize technologií Martin Cullum.
Pro projekt radioteleskopů Alma (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array), který představil jeho ředitel Hans Rykaczewski, bylo nutno nejprve postavit 50 km dlouhou a 14 až 19 m širokou silnici pro speciálně zkonstruované vozidlo o 1344 koních, které bude dopravovat velmi přesné radioteleskopy do výše 5000 m n. m. První anténa dorazí do výzkumného centra Alma již v tomto roce. Dlužno podotknout, že v místě není ani voda, ani elektřina. Projekt 64 superpřesných antén byl zahájen loni a plně provozuschopný má být v roce 2012. Účastní se ho nejen evropské státy, ale od roku 2004 také Japonsko. Alma poskytne naprosto ojedinělé zobrazení na submilimetrových vlnových délkách. O virtuální observatoři pohovořil ředitel divize správy dat a operací Paolo Padoan, jehož vystřídala Laura Comendador Frutos s prezentací způsobu výběrových řízení a dodávek ESO.
Odpoledne se představily firmy z České republiky, které by potenciálně mohly s evropskou observatoří spolupracovat.
Po celý den probíhalo v přilehlém sále finálové klání starší kategorie čtvrtého ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádala Česká astronomická společnost.
Účastníkům finále předal diplomy a odměny prof. Petr Kulhánek z Českého vysokého učení technického, který pro ně přednesl přednášku Vzájemný vztah Země a Slunce.
Olympiádu završila vzácná příležitost, kdy se studenti za doprovodu předsedy Českého národního komitétu astronomického a předsedy Rady pro zahraniční styky Akademie věd ČR Jana Palouše setkali s vrcholnými přestaviteli Evropské jižní observatoře, která se možná pro mnohé stane v budoucnu i jejich pracovištěm.
MARINA HUŽVÁROVÁ
English
