Evropský týden mozku již potřinácté
Akademie věd ČR se od 14. března 2011 opět připojuje k Evropskému týdnu mozku, v jehož rámci badatelé zabývající se výzkumem mozku informují veřejnost o nejnovějších výsledcích. „Onemocnění centrální nervové soustavy (CNS) patří mezi největší medicinské problémy moderní společnosti. Jejich léčba je velmi drahá a veřejnost nemá o těchto nemocech dostatek informací. O dílčích úspěších našich vědců proto tradičně informujeme formou popularizačních přednášek,“ uvedla na tiskové konferenci prof. Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Podle prof. Josefa Syky z téhož akademického pracoviště mají české neurovědy vysokou úroveň jak vlastním výzkumem, tak i klinickými aplikacemi. „Pracoviště, která se neurovědami zabývají, jsou soustředěna nejvíce v Praze, v menším rozsahu v Plzni, Olomouci, Hradci Králové. V příštích letech mají ale v Brně vzniknout dvě rozsáhlá výzkumná centra – CEITEC a ICRC –, jejichž infrastruktury budou využívat také pražští vědci.“
Studenti i veřejnost mohou od pondělí do čtvrtka navštívit celkem osm přednášek, na nichž se dozvědí například o zpracování bolesti, přenosu sluchových informací, zobrazovacích metodách, kmenových buňkách, biomateriálech, nanotechnologiích či o tkáňových náhradách. Stranou zájmu nezůstanou mezinárodní projekty a spolupráce, klinické aplikace a popularizace neurověd. Českou část Evropského týdne mozku připravuje Česká společnost pro neurovědy ve spolupráci s ÚEM AV ČR a Centrem neurověd již po třinácté. Evropskou část koordinuje European Dana Aliance for the Brain, na americkém kontinentě Dana Aliance for Brain Initiatives, na jejíchž webových stránkách naleznete zprávy o výsledcích v oblasti výzkumu mozku od roku 2000.
-lsd-
Aktuality
6.1.2012 FameLab 2012
Mezinárodní organizace British Council ve spolupráci s Nadačním fondem Karla Janečka vyhlašují druhý ročník mezinárodní soutěže FameLab. Zúčastnit se jí mohou mladí vědci a vědkyně nebo studenti a studentky vědních oborů, kterým je alespoň 21 let a pracují nebo studují v České republice. Soutěž, která probíhá pod záštitou předsedy Akademie věd ČR, pomáhá účastníkům zlepšit svou schopnost popularizovat vědu.
5.1.2012 Science Café odhalí tajemství laseru
Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Pozvání na diskusní večer v rámci populárního cyklu vědeckých přednášek a besed s názvem SCIENCE CAFÉ přijali dr. Pavel Bakule a dr. Daniel Kramer – dva vědci, kteří kvůli tomuto výzkumnému projektu odešli z Rutherford Appleton Laboratory a CERNu a vrátili se do České republiky. Debata se uskutečni v úterý 10. ledna 2012 od 19 h v kavárně Potrvá, Srbska 2, Praha 6 (kousek od Hradčanské).
4.1.2012 Miliony z EU podpoří vědu a vzdělávání, reintegrovaly už českého vědce z Německa
Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR uspěl ve spolupráci s Ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v boji o evropské peníze. Díky grantu se tak do Brna mohl vrátit český vědec a finance poslouží také k dalšímu vzdělávání vědců.
3.1.2012 Výběrové řízení na poskytnutí grantů a stipendií
Nadace Český literární fond vypisuje výběrové řízení na poskytnutí grantů a stipendií v roce 2012, a to z vlastních prostředků i z výnosu prostředků Nadačního investičního fondu z předcházejícího roku.
3.1.2012 Babuškova cena
Akademická obec Univerzity Karlovy si připomněla 22. prosince 2011 na pietním setkání ve Velké aule Karolina osobnost Václava Havla, prezidenta a nositele čestného doktorátu této univerzity. „Svět těsně před Václavem Havlem byl v naší pleněné české kotlině šedivý, ponurý, studený, bezvýchodný a odcizený. Svět s Václavem Havlem se stal náhle polidštěným, barevnějším a vzrušujícím novými přísliby. Svět po Václavu Havlovi nebude a nemůže být světem bez Václava Havla. Na to v něm zanechal příliš výrazné stopy – na to v něm byl příliš milován, na to je ho již příliš v mnoha z nás,“ řekl ve svém projevu prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., rektor Univerzity Karlovy.
Na samém začátku bylo Divadlo Na zábradlí. Jako divák jsem mohl poprvé nahlédnout do autorovy mysli. Nadmíru jsem oceňoval četná prohlášení Charty 77 k různým tématům, která tížila demokraty v nesvobodném Československu; říkalo se, že je to on, kdo významně přispívá k jejich formulaci. Po druhém zázraku v mém životě (ten prvý byl konec světové války), po kolapsu nestoudnosti zvané reálný socialismus, jsem V. H. poprvé uviděl na vlastní oči. Bylo to na restaurační lodi zakotvené na Vltavě, kam v roce 1991 pozval asi patnáct badatelů a umělců na popovídání a na večeři…
Václav Havel, poslední československý a první český prezident, zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let na své chalupě na Hrádečku. Jako neústupný kritik komunistického režimu se výrazně zasloužil o přechod k parlamentní demokracii během Sametové revoluce v roce 1989. Od roku 1982 získal nespočet prestižních ocenění, na padesát čestných doktorátů (Univerzita Karlova jej doktorátem ocenila v roce 1990 za významné morální a filozofické podněty politickému myšlení lidstva a jako výraz uznání jeho niterného spojení s osudem vlasti) a jako jeden z mála Čechů byl také vícekrát nominován na Nobelovu cenu. „Václav Havel pro mě znamenal jeden neuvěřitelně bohatý život a jednu éru našich novodobých dějin,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
V Národním domě na Vinohradech v Praze zasedal 15. prosince 2011 Akademický sněm AV ČR. V pořadí již XXXIX. zasedání vrcholného orgánu AV ČR projednávalo mj. návrh principů stanovení institucionální podpory jednotlivých pracovišť na rozvoj výzkumných organizací pro rok 2012 a rámec postupu pro další období. V úvodním projevu se předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš zaměřil na aktuální situaci ve vědě a výzkumu, a to především v souvislosti s výsledky Mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice (shrnutí vizte též v příspěvku dr. Jiřího Rákosníka), a závěry hodnocení výzkumné činnosti akademických pracovišť za období 2005–2009.
15.12.2011 Mladí velvyslanci vědy a techniky
Americký astronaut Andrew Feustel poblahopřál prostřednictvím videokonference šestici žáků základních škol, kteří se díky vynikajícím studijním výsledkům a úspěchům na matematických či jiných olympiádách stali prvními Mladými velvyslanci vědy a techniky (Junior Ambassador of Science and Technology). Společná iniciativa Velvyslanectví USA v ČR, amerických firem a Akademie věd ČR, jež má za cíl inspirovat mladé lidi ke studiu exaktních věd, vyvrcholila 13. prosince 2011 předáním jmenovacích listin. Budoucím nadějím světové vědy – Petře Vokáčové (Hostivice), Marku Hanušovi (Ostrava-Hrabůvka), Petru Dvořáčkovi (Ostrava), Martinu Grůzovi (Hustopeče), Tomáši Galouskovi (Hustopeče) a Františku Fladungovi (Praha) – je v budově AV ČR na Národní třídě v Praze předali zástupce velvyslance USA v ČR Joseph Pennigton, americký kulturní atašé David Gainer, ředitel Amerického centra při Velvyslanectví USA v ČR Miroslav Konvalina a Jiří Beneš z Akademické rady AV ČR.
Na 65 úspěšných akcí v 11 městech Česka, 50 tisíc návštěvníků a 2 tisíce soutěžících – takový je účet Mezinárodního roku chemie, který organizace UNESCO vyhlásila s Mezinárodní unií čisté a aplikované chemie IUPAC, aby podpořily obor, bez něhož se do budoucna neobejdeme a který je všude kolem nás. Závěrečné ohlédnutí za Mezinárodním rokem chemie se společně s vyhlášením výsledků výtvarné soutěže Ministerstva životního prostředí k 10. výročí podepsání Stockholmské úmluvy a prezentací internetového projektu www.zazijchemii.cz uskutečnilo 14. prosince 2011 v sídle České společnosti chemické. Prostřednictvím předtočené zdravice promluvil k účastníkům také předseda Akademie věd Jiří Drahoš, jehož životním povoláním se stala právě chemie: „Rok chemie jsem sledoval se zájmem a jsem rád, že se do jeho příprav zapojily všechny významné instituce, které se chemií zabývají. Věřím, že se organizátorům podařilo alespoň částečně odbourat jistou chemofobii, jíž česká společnost trpí, a že popularizační akce na podporu chemie budou pokračovat i v dalších letech."
Když Akademický bulletin před dvěma lety chystal do tisku první vydání knihy Skrytá poselství vědy, netušili jsme, jak rychle si najde své čtenáře. Velmi záhy byly rozhovory s vědci autorky Sylvy Daníčkové beznadějně vyprodány. O to potěšitelnější je, že do redakce až doteď přicházejí ohlasy, a to dokonce i ze vzdálených míst zeměkoule. Co však knížce chybělo? Zastoupení jedné z nejvýznamnějších vědních disciplín – chemie. Nebyla proto snad lepší příležitost k nápravě než letošní Mezinárodní rok chemie. V jeho závěru vychází druhé vydání knížky doplněné o rozhovory s chemiky Rudolfem Zahradníkem a Josefem Michlem, dále s medievalistou Pavlem Spunarem a egyptologem Miroslavem Vernerem; nechybí ani jmenný rejstřík.
K vydání v Nakladatelství Academia připravil Akademický bulletin, SSČ AV ČR, v. v. i.
Na Univerzitu Karlovu v Praze zavítal v neděli 11. prosince nejvyšší duchovní představitel Tibetu Jeho Svatost dalajlama, nositel Nobelovy ceny míru. Při setkání s rektorem Univerzity Karlovy prof. Václavem Hamplem obdržela Jeho Svatost publikaci Dějiny Univerzity Karlovy.
8.12.2011 Jiří Grygar převzal Nušlovu cenu
Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR převzal 8. prosince 2011 Nušlovu cenu, jež nese jméno prvního ředitele hvězdárny v Ondřejově a dlouholetého předsedy České astronomické společnosti Františka Nušla (1867–1951). Ocenění za mimořádné zásluhy o rozvoj astronomie Jiřímu Grygarovi předali předseda ČAS Jan Vondrák a emeritní předseda ČAS a emeritní předseda Astronomického ústavu AV ČR Luboš Perek. Slavnostní akt v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze doprovodila laureátská přednáška Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie.
Mimořádný ohlas zaznamenal první ročník Soutěžní přehlídky popularizace vědy SCIAP 2011, kterou Středisko společných činností AV ČR připravilo s cílem ocenit nejúspěšnější popularizační aktivity týkající se vědy a prezentace Akademie věd. Do prvního ročníku se přihlásilo více než padesát projektů od 35 soutěžících, z nichž 12 pocházelo přímo z AV ČR. Soutěže se v pěti kategoriích zúčastnily např. science centra, vědecké ústavy, vysoké školy či občanská sdružení. Vyhlášení výsledku hostila 1. 12. 2011 za přítomnosti ředitele SSČ AV ČR Jiřího Malého Lannova vila v pražské Bubenči.
Předsednictvo České konference rektorů (ČKR) vydalo na svém 113. zasedání, které se konalo 1. prosince 2011 v Hradci Králové péčí Univerzity Hradec Králové, prohlášení se dvěma přílohami (Stanovisko a připomínky České konference rektorů k „Věcnému záměru zákona o vysokých školách a Stanovisko České konference rektorů k „Věcnému záměru zákona o finanční pomoci studentům).
1.12.2011 Pražské vysoké školy nedosáhnou na dotace z EU
Letos již pátému ročníku Scientia Pragensis – Dnu vědy, na kterém v pátek 2. prosince pět pražských vysokých škol představí populárně-naučnou formou nejnovější informace ze světa vědy, tradičně předcházela tisková konference. Představitelé České zemědělské univerzity, Vysoké školy ekonomické, Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického a Vysoké školy chemicko-technologické na ní diskutovali nejen o vědě a výzkumu v Praze, ale také o návrhu nového vysokoškolského zákona.
„Dobrý den, jmenuju se Advee a tímto Vás vítám na tiskové konferenci k festivalu robotů RobotvilleEU v Muzeu vědy v Londýně…“, právě takto, ačkoliv anglicky, zahájí český robot Advee mezinárodní festival robotů, který ve spolupráci s muzeem připravilo České centrum Londýn spolu s ostatními kulturními instituty sídlícími v Londýně. Festival plný přednášek, workshopů, diskusí s kurátory, uměleckých instalací a multimediálních projektů začíná 1. prosince a potrvá do 4. prosince 2011 v londýnském Muzeu vědy.
30.11.2011 Vláda jmenovala novou Radu pro výzkum, vývoj a inovace
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je opět kompletní, ministři odsouhlasili jmenování jejích 16 členů.
English
