Když 25. ledna roku 1922 podepisoval prezident Československé republiky Tomáš G. Masaryk zákon o založení Slovanského ústavu v Praze, měl jasnou představu o tom, koho postaví do jeho čela. Prezidentova volba padla na jeho kdysi mladého a nadějného žáka a pozdějšího spolupracovníka a přítele.
25. listopadu v roce 1927 byl ve svých 62 letech Lubor Niederle mezi prvními jmenován prezidentem republiky řádným členem Slovanského ústavu. Vedle mimořádných vědeckých kapacit (J. Bidlo, K. Kadlec, M. Weingart, J. Vlček nebo J. Zubatý) byli mezi nově jmenovanými členy nového ústavu zastoupeni také představitelé veřejného, politického (K. Krofta, V. Girsa) a uměleckého (L. Kuba) života, zástupci podnikatelských a finančních kruhů (T. Baťa, J. Preiss) a také zástupci církve (M. Blaha, F. Bulla). O půl roku později, 16. května 1928, byl profesor Lubor Niederle na ustavujícím valném shromáždění řádných členů Slovanského ústavu na návrh profesora J. Zubatého jednomyslně zvolen do jeho čela jako první předseda. Stanul tak na dlouhou dobu v čele československé slavistiky.Lubor Niederle pocházel z jižních Čech. Narodil se v Klatovech, později ho osud zavál do Prahy, kde v letech 1883–1887 studoval na filozofické fakultě. Zpočátku se zajímal zejména o klasickou archeologii, později díky Masarykovu vlivu se věnuje studiu antropologie a v návaznosti na ni také studiu sociologie a etnologie. V roce 1887 získává doktorát filozofie. Následují zahraniční stáže: Mnichov a Paříž. V Mnichově působí v roce 1889 na univerzitě, v ústavu známého německého historika prof. Johannese Ranka, a v Paříži se v letech 1889–1890 vzdělává a doškoluje ve fyzické antropologii v oddělení prof. Léonce Manouvriera na antropologické škole (École d’anthropologie). Podnikl také několik studijních cest do slovanských zemí, kde studoval archeologický materiál, prameny a literaturu v institucích a knihovnách v Polsku (zejména ve Varšavě) a v Rusku (v Moskvě a v Kyjevě). V roce 1891 obhajuje na pražské filozofické fakultě svůj habilitační spis z oboru antropologie a o sedm let později, v roce 1898, zde byl jmenován mimořádným a v roce 1904 řádným profesorem prehistorické antropologie a etnologie. Profesor Lubor Niederle, spolupracovník T. G. Masaryka a K. Kramáře, zemřel v pohnutých letech nacistické okupace.
Při vzpomínce 60. výročí úmrtí Lubora Niederla, pokračovatele v díle Pavla J. Šafaříka a velkého syntetika slavistických oborů, nelze nepřipomenout vedle dlouhé řady jeho prací, ať již knižních nebo časopiseckých, zejména jeho stěžejní, syntetické dílo Slovanské starožitnosti, které je kvintesencí Niederlova širokospektrálního pojetí slavistiky jako multidisciplinárního oboru. Při realizaci svého monumentálního díla čerpal autor poznatky z řady vědních oborů: historiografie, archeologie, byzantologie, antropologie, filologie, etnologie a sociologie. Ve čtyřech dílech Slovanských starožitností zpracoval Niederle prehistorii a nejstarší historii Slovanů a zamýšlel se nad původem a počátky jednotlivých slovanských národů, Slovanů jižních, západních a východních (I–IV, Praha 1902–1924); v oddíle kulturním s názvem Život starých Slovanů (I–III, Praha 1911–1925, sv. II/2, Praha 1934, napsal Th. Saturník) se pak věnoval slovanským kulturním "starožitnostem", to znamená, že zkoumal nejrůznější aspekty každodenního života slovanských národů na základě interpretace archeologického materiálu i písemných pramenů. Při své vědecké práci razil Niederle nejen humanistickou zásadu důkladné heuristické práce, vyjádřenou v pravidle ad fontes, "k pramenům", ale předběhl také – díky svým odborným znalostem z antropologie, sociologie a etnologie – v mnohém moderní trendy a metody bádání vycházející z francouzské školy Annales. Niederlova odborná, často mravenčí práce vytvořila a položila pevné základy několika moderních vědních disciplín: slovanské archeologie, slovanské antropologie a slovanského národopisu a přispěla k formování předmětu studia a rozvoji kulturní antropologie. Niederlovy Slovanské starožitnosti patří na poli výzkumu slovanské historie, archeologie a etnografie k fundamentálním pracím nejen v českém prostředí, ale i v mezinárodním měřítku.
Jako každá velká osobnost byl i Lubor Niederle všestranným a činorodým člověkem. Vedle svých vědeckých aktivit byl mimořádně pilný také v organizování vědecké práce. Několik let působil v akademických funkcích na Karlově univerzitě a její Filozofické fakultě (1907–1908 děkan, 1908–1909 proděkan, 1927–1928 rektor). Své organizační schopnosti uplatnil při zakládání Národní společnosti českoslovanské a jeho zásluhou byl založen Státní archeologický ústav (1919), předchůdce dnešního pražského Archeologického ústavu, i Společnost československých prehistoriků. Uplatnil se jako vydavatel, redaktor a člen redakční rady řady odborných časopisů a publikací. Jako etnograf a antropolog působil v redakci díla Národopisná výstava českoslovanská (Praha 1895), redaktorsky připravil první svazek Věstníku Národopisného musea a v Českém lidu redigoval část antropologickou a archeologickou. Byl vydavatelem Věstníku slovanských starožitností (později Věstník slovanské filologie a starožitností), redigoval Moravské Slovensko, Obzor prehistorický a pracoval v redakci Památek archeologických. Stál u zrodu časopisu Anthropologie a sborníku pro studium byzantsko-slovanských vztahů – Byzantinoslavica, který jako mezinárodně renomovaný časopis vychází ve Slovanském ústavu dodnes.
Svým dílem si Lubor Niederle získal mezinárodní respekt a stal se členem vědeckých akademií (Bělehrad, Leningrad, Praha, Sofie, Záhřeb) a řady archeologických, etnologických, antropologických aj. učených společností (Bratislava, Cařihrad, Helsinky, Kyjev, Londýn, Lvov, Moskva, Nový Sad, Oděsa, Paříž, Poznaň, Praha, Sofie, Vilnius, Washington). Byl také členem Slovanského institutu v Paříži (Institut des études slaves) a Školy slovanských a východoevropských studií v Londýně (School of Slavonic and East European studies). Jako ocenění své vědecké práce, za svou neúnavnou mezinárodní organizátorskou činnost a spolupráci s francouzskými odbornými i politickými kruhy, obdržel nejvyšší francouzské vyznamenání, řád Rytíře čestné legie (Officier de la légion d’honneur).
Jedním z projektů, na kterém se Lubor Niederle koncepčně podílel, byl vznik Slovanského ústavu v Praze, v jehož čele stál nepřetržitě čtyři roky, v letech 1928–1931. V roce 1994 uspořádal Slovanský ústav AV ČR za spoluúčasti Archeologického ústavu AV ČR a Archivu AV ČR u příležitosti 50. výročí Niederlova úmrtí mezinárodní konferenci Lubor Niederle, čelný představitel české vědy a jeho odkaz.
Niederlovým cílem bylo vybudovat ze Slovanského ústavu komplexní mezioborové pracoviště mezinárodního významu, které by bylo zcela autonomní, nezávislé na univerzitních pracovištích i hospodářských institucích, a které by se stalo vědeckým centrem světového slavistického bádání na mnohem větší úrovni, než jakou nabízely podobné tehdejší slavistické ústavy v Paříži, Londýně, Římě, Krakově a Vratislavi. Profesor Niederle bral svoji funkci předsedy Slovanského ústavu velmi vážně a zodpovědně. Ještě před svým zvolením líčil na stránkách časopisu Slovanský přehled v letech 1914–1924 vznik a vývoj myšlenky Slovanského ústavu až po vypracování a schválení jeho stanov a v roce 1926 se tamtéž zamýšlel nad jeho úkoly. Ve svých úvahách zdůrazňoval: "Předně bude platit pro slovanské pracovníky v ústavu sdružené, stále ještě, a dnes více než kdy jindy, heslo: Poznejme se! Vzájemné poznání slovanských národů, jejich bytu, jejich historie, jejich politických a sociálních ideálů, jejich hospodářského stavu a životních podmínek je po převratech válkou vykonaných prvním požadavkem pro každého, kdo by chtěl pracovati na vzájemnosti slovanské. Tato se nejlépe realizuje prohloubením vzájemného poznání. To dá teprve pevnou půdu všemu dalšímu sbližování, ať na podkladě ideovém a kulturním, ať na hospodářském nebo politickém."
Vše, co je shrnuto v těchto několika větách, celým svým vědeckým životem a dílem profesor Lubor Niederle naplňoval. Tato moudrá slova, ač se nám dnes mohou zdát emocionálně zabarvená, jsou nadčasová a stále aktuální.
LUBOMÍRA HAVLÍKOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR
English
