Před třiceti roky, 2. března 1978, odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz 28. Po pravici velitele expedice Alexeje Alexandroviče Gubareva seděl tehdy devětadvacetiletý kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek, příslušník československého vojenského letectva. Pro let, který se uskutečňoval v rámci programu INTERKOSMOS, se připravoval jako náhradník další vojenský pilot, Oldřich Pelčák.
Československá vědecká pracoviště tak dostala příležitost uskutečnit v rámci expedice, jejímž cílem byl týdenní pobyt na kosmické stanici Saljut 6, řadu tehdy unikátních experimentů. K družicové laboratoři se transportní loď připojila po jednodenním samostatném letu 3. března a poté, kdy se československý kosmonaut seznámil s novým prostředím a zadaptoval na podmínky kosmického letu, zahájil vědecké pokusy. V té době se uvažovalo o využívání zelených řas k výrobě kyslíku, ale také jako o zdroji živin. Jak by se daly pěstovat ve stavu beztíže, zkoumal experiment CHLORELLA I. Experiment MORAVA I měl za úkol sledovat struktury eutektických směsí chloridů olovnatého a mědného a chloridu olovnatého a stříbrného připravených jejich roztavením a následným pomalým ztuhnutím v sovětské experimentální peci Splav-01. Přinesl českým fyzikům dostatek poznatků k vývoji vlastní, dokonalejší automatické pece ČSK-1, která se osvědčila zejména na palubě družicové stanice Mir. Její modernizované verze se připravují k použití na Mezinárodní vesmírné stanici.Člověka jako objekt fyziologických pokusů zkoumaly jiné experimenty. Přístroj Oxymetr sledoval úroveň okysličení tkání lidského těla. Zařízení Katatermometr sledovalo teplotu povrchu lidského těla – ve stavu beztíže neplatí pozemské podmínky pro proudění vzduchu, a proto odvod tepla z jeho povrchu při různé fyzické zátěži probíhá v kosmu zcela jinak. Menší pozornost kosmonauti věnovali dotazníku SUPOS-8 zaměřenému na psychologickou stránku jejich letu. Vladimír Remek také vizuálně sledoval změny jasnosti hvězd při jejich západu za zemským obzorem v rámci pokusu EXTINKCE, který měl posloužit k podkladům ke konstrukci automatického fotometru pro sledování stavu a složení vysoké atmosféry.
První a zatím jediný český hvězdný poutník opustil se svým kolegou kosmickou stanici 10. března. Vědecké a technologické pokusy, které uskutečnili, byly v té době na světově srovnatelné úrovni. Československá vědecká pracoviště z nich získala řadu zkušeností, které se zúročily v pozdější době při přípravě dalších experimentů, především na bezpilotních družicích, ale i na palubách dalších pilotovaných kosmických stanic, byť je obsluhovali příslušníci jiných národů.
Doufejme, že po přijetí České republiky za řádného člena evropské kosmické agentury ESA, se uplatní dnešní generace českých vědců vesmírného programu stejně úspěšně.
Na let Vladimíra Remka do vesmíru se 17. března 2008 vzpomínalo také na velvyslanectví Ruské federace. Při této příležitosti byla vydána stříbrná pamětní medaile, jejímž autorem je sochař Jan Lukáš. Od listopadu 1989 se jedná teprve o druhou medaili s kosmickou tematikou. Váží 16 gramů a vychází v omezeném nákladu 500 kusů. Vladimír Remek ji slavnostně předal ruskému velvyslanci, jeho excelenci Alexeji Fedotovovi, svému kolegovi Oldřichu Pelčákovi a předsedovi Akademie věd prof. Václavu Pačesovi, jemuž také poděkoval za odborné zázemí, které mu ČSAV při přípravě letu poskytla.
ANTONÍN VÍTEK,
Knihovna AV ČR, v. v. i.
English
