|
|
Close Help | ||||||||||||||
Převzato z http://www.migraceonline.cz
Mgr. Yana Leontiyeva a Mgr. Blanka Tollarová, Ph.D., publikovaly výzkumnou zprávu mapující vzorce remitencí zasílaných cizinci žijícími na území ČR mezi lety 2008 a 2010. Výsledky ukazují rozdíly mezi národnostmi a individuální vliv délky pobytu, zaměstnání a rodinné situace cizinců.
Zpráva vznikla v rámci projektu financovaného Českým statistickým úřadem, který usiloval v prvé řadě o shromáždění kvantitativních dat za účelem zlepšení metodologie určené k odhadu remitencí zasílaných migranty (převodů peněz zahraničních pracovníků do jejich země původu). Práce vychází z průzkumu mezi cizinci provedeného Sociologickým ústavem AV ČR ve spolupráci s Českým statistickým úřadem ve druhé polovině roku 2010.
Reprezentativní vzorek jednotlivých národností čítal celkem 1 003 ekonomicky aktivních imigrantů a byli v něm zastoupeni občané Ukrajiny, Vietnamu, Ruska, Moldávie a zemí bývalé Jugoslávie vyjma Slovinska. Rozhovory s jednotlivci se zaměřily na jejich imigrační historii, složení domácnosti a vzorce příjmů a výdajů.
Výsledky ukazují na odlišnosti mezi národnostmi a na význam délky pobytu na území ČR, zaměstnání a rodinného stavu. Ukrajinští migranti vykazují nejvyšší míru zasílaných remitencí, zatímco občané bývalé Jugoslávie jich zasílají nejméně. Vztah mezi délkou pobytu a úrovní remitencí představuje křivku, kde migranti, kteří na území žili a pracovali 4 až 5 let, zasílají nejvíce remitencí. Z hlediska faktoru zaměstnání jich nejvíce zasílají nekvalifikovaní pracovníci, což značí, že takové mezinárodní finanční transfery představují zásadní část příjmů jejich rodin. Tyto příspěvky zůstávají vysoké navzdory měnícím se ekonomickým podmínkám, pokud pracovníci zůstávají nadále zaměstnaní. Klíčovým hlediskem pro remitence je faktor, zda partner či rodina migranta žije také v České republice. Migranti, kteří mají manžela či manželku, se nejčastěji zapojují do posílání remitencí. Tento vzorec ukazuje, že postoje jako „smysl pro rodinu“ hrají důležitou roli v mezinárodních finančních transferech.
S průměrnými údaji remitencí jednotlivých národností je však třeba pracovat opatrně, jelikož se jedná o odhady finančních toků, u kterých neexistují konečné údaje. Většina migrantů (60 %) dává přednost zasílání remitencí neformální cestou, což ukazuje, že význam těchto transferů je podceňován. Dodatečná studie, která by se zabývala motivací vedoucí k rozhodnutí poslat remitence, rozhodnutí o jejich množství a způsobu odeslání, by byla vhodná a důležitá pro veřejnou správu.
Zpráva ke stažení zde:
