2012: Literatura jako SDÍLENÍ zkušenosti

Studentská (literárněvědná) konference

datum: 25.-26. dubna 2012
místo: ÚČL AV ČR, v. v. i., Na Florenci 3, Praha 1

Nelze než přiznat, že fikce nepopiratelně udržuje důvěrné kontakty
se skutečným pozorovatelným světem.
Thomas Pavel, Fikce a imitace

Stálí příznivci studentské literárněvědné konference si možná pomyslí, že po dvou ročnících věnovaných vztahům literatury k jiným uměním a moderním médiím se pořadatelkám zastesklo po tématu výsostně literárním. Nejen to. Stejně jako každý posun v literárněvědném bádání je reakcí na metodologii fáze bezprostředně předcházející a současně výsledkem dlouhodobého působení celého souboru dalších faktorů, je i toto rozhodnutí podmíněno širším kontextem. Mimo jiné je také reakcí na postmoderní pojetí literatury jako prostoru relativizace hodnot a intelektuální hry, jakož i reakcí na odstředivost literárněvědného diskurzu, který například v tíhnutí k problémům blízkým filozofii jazyka přestává konkrétní literární dílo potřebovat, nebo se k němu uchyluje jako k exemplifikaci určitých trendů ve výzkumech povahy spíše antropologické či sociologické.

Zájem o literaturu jako "sdílení" (nikoli "sdělení") zkušenosti ovšem nemá znamenat ani zásadní příklon k dnes také módní, byť stále diskutované literární autenticitě a modu "svědectví". Literatura nás nadále zajímá ve své umělecké specifičnosti, důraz je však současně položen na její funkci komunikační a zprostředkovatelskou - s vědomím toho, že "zprostředkovaná zkušenost" neznamená zprávu o autopsii, nýbrž umělecký svod zkušenosti sdílené generací, národem, lidským druhem atp. Jinak řečeno "sdílení zkušenosti" tu znamená také modelování životních situací a jejich řešení nashromážděných v kulturní tradici. Nechme k tomu ještě promluvit teoretika fikčních světů Thomase Pavela: "průměrný čtenář chápe, že Julien Sorel a Anna Kareninová nejsou skuteční lidé, ale zároveň ve chvíli, kdy bedlivě sleduje Julienovy ambice a Anninu extravagantní lásku, oba posuzuje a vyvozuje z jejich jednání různé mravní zásady a hodnotové soudy, nejčastěji pod explicitně vyjádřeným vedením vypravěče a implicitním vedením autora". Zkušenost literárních postav je tedy nějakým způsobem analogická zkušenosti naší, normy jejich chování, mravní zásady a zvyklosti jsou analogické našim, anebo se od nich liší. V příběhu se všechny tyto abstraktní principy stávají názornými, jak dovozuje Pavel, když říká: "román také reflektuje nejisté vazby mezi mravními pojmy a jejich pozorovatelnými projevy: jsou city, které Anna chová k Vronskému, láskou? Pravou láskou? Chvályhodnou láskou? Je Kitty upřímně zamilovaná do Vronského? Do Levina?" Klást si tyto otázky, a tedy hodnotit literaturu samou esteticky, avšak jí podané příběhy nebo stavy duše také eticky, je z tohoto hlediska legitimní.

Uvítáme proto příspěvky, které v celém spektru obou literatur, české a slovenské, a to ve smyslu diachronním i napříč druhy a žánry, osvětlí strategie, jimiž literární dílo zprostředkuje zásadní lidskou zkušenost. To, nakolik je podstatná, přitom určuje přesvědčivost podání založená na svébytné umělecké metodě, nikoli téma samo: nezavrhujeme proto předem zobrazení individuální zkušenosti, která se leckomu může jevit jako všední, na druhé straně neupřednostňujeme pouze zobrazení extrémních životních situací a událostí.

Okruhy problémů, které by se ve vašich příspěvcích mohly objevit:

      1) dítě nahlíží do světa dospělých (konec dětství)
      2) poznání pomíjejícnosti tohoto světa (poznání lidské smrtelnosti)
      3) jednotlivec se identifikuje se společenstvím/jednotlivec se vytrhuje ze společenství
      4) situace mravního dilematu
      5) odpovědnost, vina, pokání a odpuštění.

Vaše volba ukáže nejen to, jaká literární témata považujete za zajímavá, ale i to, jaká témata jsou pro nás všechny životně naléhavá. Zní to staromódně? A proč by ne?


Studenti konzultují svou účast včetně referátu s kontaktní osobou SLK na katedře, případně s vedoucím práce. Každá katedra může vyslat nejvýše dva účastníky, z toho maximálně jednoho postgraduálního studenta.
Jednací jazyky: čeština a slovenština, případně angličtina
Referát: zcela zásadně do 20 minut, tj. 7 normostran; pro publikaci ve sborníku jej lze rozšířit na 20-25 normostran.

Přihlášky spolu s anotací referátu zasílejte do 28. února 2012 na adresu fedrova@ucl.cas.cz (preferujeme elektronickou cestu), písemně případně na adresu Stanislava Fedrová, ÚČL AV ČR, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1. Přihláška není ke stažení na tomto webu, dostanete ji buď od kontaktních osob na katedrách, případně vám ji po konzultaci zašleme.