Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

RSS  

feed-icon-28x28.png    

 

Kalendář akcí

Dnes < 2012 >  < únor > 
Po Út St Čt Pá So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29        

Důležité odkazy

section-box-04-bg.jpg

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

 

Get the Flash Player to see this player.

Více o projektu

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o živé přírodě  › Aktuality

Aktuality

Nanovlákna jako záchranná síť

2.2.2012

Čeští vědci usnadňují transplantace orgánů
Nanovlákna mohou být vhodnými nosiči pro jeden z hlavních imunosupresivních léků, který tlumí obrannou reakci lidského těla při transplantaci orgánů. Ukazuje to průlomová práce vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky Akademie ČR ve spolupráci s badateli Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a firmou Elmarco. Tento zcela nový způsob aplikace cyklosporinu A při lokální léčbě může výrazně snížit posttransplantační komplikace způsobené vedlejšími účinky imunosupresiv.

BIOCEV začne čerpat evropské peníze

1.2.2012

Vědecký projekt posvětilo i ministerstvo školství
Do dvou let vyroste ve Vestci u Prahy evropské centrum excelence, zaměřené na základní i aplikovaný výzkum v oblasti biomedicíny a biotechnologie. Ministr školství Josef Dobeš v úterý 31. ledna 2012 svým podpisem schválil realizaci projektu vědeckého centra BIOCEV. Týmy ze dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze a šesti ústavů Akademie věd ČR tak dostaly oficiálně zelenou k výstavbě nového vědeckého centra.

Syndrom bílého nosu: Pomohou čeští netopýři americkým?

20.1.2012

Článek českých vědců v Journal of Wildlife Diseases
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací. Odhalení příčiny „evropské imunity“ by mohlo severoamerické netopýry zachránit a odvrátit i narušení biologické rovnováhy v této části světa.

Úspěch Botanického ústavu AV ČR v České hlavě 2011

8.12.2011

Skvělého výsledku letos dosáhl v soutěži Česká hlava Botanický ústav (BÚ) AV ČR. V kategorii Cena ministra životního prostředí byli oceněni vedoucí oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie BÚ AV ČR prof. Blahoslav Maršálek a jeho kolega z VUT Brno prof. František Pochylý, a to za vývoj flexibilní destratifikační technologie pro řízení kvality vody ve vodních nádržích. Tato technologie byla aplikována ve spolupráci s Povodím Moravy na Brněnské přehradě, která byla díky tomu voda vhodná ke koupání po celou sezonu.

Čeští vědci odhalují příčinu srdeční hypertrofie

6.10.2011

Nová publikace v časopisu Nature
 
„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.

Objev principu časování aktivace vzpomínek v mozku

30.9.2011

Publikace českého neurofyziologa Karla Ježka v časopise Nature
 

Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.

Jednání o šlechtění pšenice v Paříži

16.9.2011

Významný přínos české laboratoře
 
Mezinárodní výzkumná iniciativa pro šlechtění pšenice (IRIWI – International Research Initiative for Wheat Improvement) poprvé zasedala ve čtvrtek 15. září 2011 v Paříži na schůzce Skupiny G20, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa. Sešli se zde význační vědci, ředitelé výzkumných organizací, potravinoví experti i politici. Iniciativa koordinuje celosvětový výzkum vedoucí ke šlechtění lepších odrůd pšenice. Cílem je zvýšit její výnosy a odvrátit potravinovou krizi. V rámci IRIWI spolupracují i čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Další úspěch české badatelky z AV ČR

7.9.2011

/sys/galerie-obrazky/news/Martina-Nadherna.jpg

Martina Nádherná získala Cenu Jeana-Marie Lehna

Již podruhé letos slavila mimořádný úspěch Mgr. Martina Nádherná z Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR. Po ocenění v soutěži MŽP ČR „Chytrá řešení pro životní prostředí“ převzala v úterý 6. září 2011 na Francouzském velvyslanectví v ČR z rukou prof. Jeana-Marie Lehna diplom za první místo v soutěži pojmenované po tomto nositeli Nobelovy ceny za chemii. V obou případech zaujala mladá česká vědkyně odbornou porotu svým projektem nových bezpečných nehořlavých Li-ion baterií.
 
 

Jak čtou buňky informace v DNA?

5.8.2011

Nové poznatky vědců z AV ČR přispívají k léčbě závažných onemocnění

 

Návod, jak postavit lidské tělo, je uložen v dlouhých vláknitých „molekulách dědičnosti“, v DNA. Tak, jako je složité naše tělo, je i složitý tento návod. Způsob, jakým ho buňky čtou, není dosud zcela objasněn. Jeden z krůčků k porozumění této velmi složité záhady udělali nedávno vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

 

Vědci sestavili podrobnou mapu genů ječmene

28.7.2011

Výsledky dosud nejrozsáhlejší genetické analýzy ječmene zveřejnil mezinárodní tým biologů. Vědci vytvořili detailní „genovou mapu“ všech chromozomů této obilniny, obsahující informace o poloze téměř 22 000 genů. Nové poznatky urychlí čtení kompletní dědičné informace ječmene, a tak usnadní jeho šlechtění. Na projektu se významně podíleli čeští odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

 

Čeští vědci v mezinárodním konsorciu EUCAARI zkoumali vliv aerosolů v ovzduší na globální oteplování

4.7.2011

V prosinci 2010 byl ukončen zatím nejvýznamnější evropský projekt EUCAARI o aerosolech, který přinesl nové poznatky o vlivu aerosolů a stopových plynů na oblaka a klima. V konsorciu 48 výzkumných institucí z 25 zemí se na něm podíleli i čeští badatelé z Laboratoře chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR. Výsledky tohoto výzkumu, který se zabýval vlivem aerosolových částic na globální oteplování, byly nyní zveřejněny v přehledném článku v Atmospheric Chemistry and Physics Discussions.

Biologické čištění půdy a vody

4.7.2011

Čištění chemicky kontaminované vody a zejména půdy je velmi nákladné. Hledají se proto technologie, které by tento proces zlevnily. Jednou z nadějných cest dekontaminace je použití mikroorganismů a rostlin. Takovými možnostmi se nyní zabývají vědci z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, v. v. i.

Nový mikroskop odhaluje molekulární procesy v buňkách

4.7.2011

Objevná publikace českých vědců v časopise Nature Methods
 
„Dvoufotonová polarizační mikroskopie odkrývá strukturu a funkci proteinů“ je název článku, jenž uveřejnil v Nature Methods badatelský tým dr. Josefa Lazara z Ústavu nanobiologie a strukturní biologie Centra výzkumu globální změny AV ČR v Nových Hradech (ÚNSB) a z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU). 
 

archiv

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast