Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2010 s výhledem na roky 2011 a 2012, který připravila Rada pro výzkum a vývoj (RVV), vyvolal vlnu odporu. Jádrem sporu je nový systém hodnocení vědeckých výsledků (viz vložený rámeček), který veškeré publikované výsledky přepočítává na body podle daného algoritmu (tzv. kafemlejnek). Tento způsob hodnocení spolu se zmrazením výdajů na vědu v důsledku hospodářské krize dopadá tvrdě zejména na Akademii věd ČR. Požádali jsme ředitele Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR Jana Flussera, aby nám vysvětlil, jak tato reforma ovlivní bádání v jeho ústavu.
* Plán financování výzkumu a vývoje v ČR na roky 2010 až 2012 se opírá o systém hodnocení vědeckých výsledků, který je nyní velmi silně kritizován zejména ze strany AV ČR. Jak se na tento systém hodnocení díváte Vy?
Myšlenka hodnotit vědecká pracoviště i jednotlivce pomocí kvantitativních kritérií je sice diskutabilní, ale v mnoha zemích na světě se v určité formě používá. Současná česká metodika zavedená Radou vlády pro výzkum a vývoj (RVV) je velmi špatná zejména proto, že umožňuje různými neprůkaznými „pseudovýsledky“, jako jsou užitné vzory, software, české patenty apod., snadno nahradit špičkové mezinárodní publikace a podobné významné výsledky. To je zcela proti duchu reformy tak, jak byl hlásán na začátku, a je to v naprostém rozporu se všemi systémy kvantitativního hodnocení, které znám, o zdravém rozumu ani nemluvě.
* Jaký dopad má nový systém hodnocení vědeckých výsledků na Ústav teorie informace a automatizace AV ČR?
V našem ústavu i v celé Akademii věd ČR se vždy preferovala kvalita výsledků před kvantitou, proto by byl dopad takto nesmyslně nastavené reformy velmi negativní. Naproti tomu instituce, které kvalitní výzkum (tj. takový, který se prosadí a vyvolá ohlas v mezinárodním měřítku) produkují jen sporadicky, ale jsou schopny do registru RIV nahlásit velké množství tzv. měkkých výsledků, budou z reformy profitovat. Reforma poškozuje každého, kdo dělá kvalitní vědu nebo se o to aspoň snaží. Nabízí se tedy otázka, jak je možné, že byla v této podobě schválena.
* Jak by měl podle Vašeho názoru vypadat spravedlivý a zároveň efektivní systém hodnocení vědeckých výsledků?
Kdybych chtěl odpovědět bonmotem, řekl bych, že takový systém by musel být přesným opakem toho, co zavedla RVV, a nebyl bych daleko od pravdy. Kvalitní systém hodnocení by měl především odrážet různost jednotlivých vědních oborů, zohledňovat obecně přijímané ukazatele pro hodnocení a zahrnovat i nekvantifikovaná stanoviska expertů (tzv. peer review). Současný systém nesplňuje ani jeden z těchto požadavků. Jedním z nejpoužívanějších kvantifikovaných kritérií kvality vědců a vědeckých pracovišť ve světě je citační index. Jeho použití má pochopitelně také svá omezení a své odpůrce, ale více méně ho všichni ve světě považují za spolehlivý ukazatel dopadu a významu vědecké práce. Systém, který navrhla RVV, citační index zcela ignoruje. Lidé z RVV přitom musí vědět, jakou roli při hodnocení vědy hraje. Tenhle příklad mě utvrzuje v dojmu, že současný systém byl cíleně připraven, aby preferoval průměrná a podprůměrná pracoviště na úkor těch špičkových. Citační index lze totiž zmanipulovat jen velmi těžko. Zdůvodnění, proč současný systém neobsahuje posouzení pracovišť nezávislými experty – zdlouhavost a nákladnost takového procesu – rovněž neobstojí ve chvíli, kdy se podle výsledků tohoto hodnocení přidělují institucionální prostředky, a tím se fakticky rozhoduje o budoucnosti příslušného pracoviště. Že je hodnocení ústavů metodou zahraničních posuzovatelů možné a uskutečnitelné, dokázalo již několik interních hodnocení, která provedla na svých pracovištích Akademie věd.
* Koncem července přislíbil premiér Jan Fischer na schůzce s předsedou AV ČR Jiřím Drahošem akademii na příští rok přibližně půl miliardy korun navíc. Ve zprávě se ale nehovoří o tom, jak se bude řešit systém hodnocení vědeckých výsledků. Co si myslíte o této jednorázové podpoře AV ČR ze strany vlády?
Pan premiér bohužel nepřislíbil Akademii žádné peníze navíc, to je naprosto špatná interpretace, kterou po schůzce pana premiéra s předsedou AV rozšířila některá média. On přislíbil pouze to, že rozpočet AV nebude krácen o miliardu, ale „pouze“ o nějakých 400 až 500 milionů. My všichni doufáme, že ta schůzka znamená obrat k lepšímu. Teď bude důležité, aby se premiérem slíbený „kulatý stůl“ vrátil k základním otázkám – jak hodnotit vědu a jak rozdělovat peníze. S tím musí jít ruku v ruce personální změny v RVV, která podle mého názoru zcela selhala a navíc v ní pracují lidé, kteří se svým apriorně negativním vztahem k AV ČR ani netají. Premiér Jan Fischer tvrdí, že nechce likvidovat základní výzkum. Já mu věřím a doufám, že to prokáže i činy. Mimo jiné věřím, že zruší tzv. výhled financování na roky 2011 až 12, který vypracovala RVV.
* Jaké nástroje máte pro to, aby reforma nedopadla na ÚTIA tak tvrdě? Jaké další zdroje financování můžete použít?
V podstatě žádné. Paní ministryně Miroslava Kopicová sice na Akademickém sněmu doporučovala, aby se ústavy Akademie ucházely o peníze ze strukturálních fondů, ale v tu chvíli jaksi zapomněla, že organizace sídlící v Praze se o tyto prostředky ucházet nemohou. Jsou zde různé národní grantové agentury, jako je třeba Grantová agentura ČR, ale tyto možnosti už využíváme mnoho let a potenciál pro nějaké výrazné zvýšení podpory z těchto zdrojů nevidím. Pak zde jsou různé evropské programy, ale ani z nich nejsme schopni výpadek v institucionálním financování nahradit. Poslední možností je získávat aplikační zakázky z průmyslu, ale tímto způsobem by se snižovala výzkumná kapacita ústavu, tudíž by se zmenšoval počet vědeckých výsledků. Ocitli bychom se ve spirále dalšího snižování institucionálních prostředků. Vidíte tedy, že možnosti účinně reagovat jsou velmi omezené. Museli bychom tvrdě šetřit a obávám se, že i propustit některé zaměstnance.
* Lze odhadnout, o kolik se sníží příjmy Vašeho ústavu, kdyby systém hodnocení vědeckých výsledků fungoval tak, jak byl navržen?
Institucionální rozpočet akademie jako celku by se podle původního návrhu, který schválila RVV (situace před schůzkou premiéra a předsedy AV), snížil o více než jednu miliardu korun, což představuje přibližně 20 % rozpočtu. Jak přesně se tento propad rozdělí na jednotlivé ústavy, je otázka pro Akademickou radu.
* Není možné řešit situaci užší spoluprací s univerzitami, které patrně budou z nového systému hodnocení profitovat?
Bohužel ani univerzity (dokonce ani ty dobré) nebudou ze současného modelu profitovat, i když si to zpočátku jejich představitelé mysleli. Ona miliarda, o kterou by Akademie měla přijít, totiž nateče prostřednictvím různé podpory „inovací“ a „aplikovaného výzkumu“ do firem, kde bude, jak se obávám, použita většinou na pouhé předstírání výzkumu a na financování inovací, které by firmy musely dělat tak jako tak a financovat z vlastních zdrojů. To je výsledek lobbování podnikatelských kruhů v RVV a snahy Hospodářské komory ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterým jsou zřejmě státní peníze věnované na vědu trnem v oku. Copak je normální, aby třeba ČEZ dostával státní dotace na inovace?
* Dne 6. srpna prohlásil Václav Klaus že „věda není výjimečná a šetřit se musí v době ekonomické recese všude.“ Chcete se k tomuto prohlášení vyjádřit?
Vyjádření pana prezidenta již zkritizovala skoro všechna média, která si všimla jeho vnitřní rozpornosti i mimoběžnosti s tématem (vyjádření bylo odpovědí na dopis dvou významných českých matematiků, profesorů Fiedlera a Hájka, ohledně financování AV a základního výzkumu obecně). Nemá smysl abych to dál rozebíral, pana prezidenta si vážím a jeho funkci chovám v úctě. Zarážející ovšem je, že pan prezident nemá zřejmě mezi svými poradci nikoho, kdo se v problematice financování a organizace výzkumu alespoň trochu orientuje. Oba autoři dopisu jsou vědci opravdu světového jména a také nositelé státních vyznamenání, která jim udělil právě prezident Klaus. Když už nic jiného, zasloužili by si lépe připravenou a fundovanější odpověď.
Financování vědy a výzkumu v ČR
Výdaje na výzkum v Česku v posledních letech sice rostly, stále však zaostávaly za průměrem Evropské unie. Letos stát vydal na výzkum a vývoj 24,83 mld. Kč. Původně se počítalo s tím, že v roce 2010 vzrostou tyto výdaje na 26,78 mld. Kč a v roce 2011 na 28,92 mld. Kč. Nyní vláda v důsledku hospodářské krize zmrazila výdaje na vědu na úroveň roku 2009. V současnosti je uváděn do praxe nový způsob hodnocení hlavních výstupů vědecké práce, vypracovaný na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Jde o hodnocení, ze kterého se odvíjí podstatná část financování vědeckých institucí ze státních prostředků. Veškeré publikované výsledky vědeckého bádání se podle navrženého algoritmu přepočítávají na body. Hodnota jednoho bodu se předpokládá 5 000 Kč/rok po dobu pěti let. Právě tento algoritmus je často označován za „kafemlejnek“. Informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků jsou shromažďovány v Rejstříku informací o výsledcích, RIV.
cs 
