Předkládaný projekt si klade za cíl zmapovat situaci neprovdaných matek po roce 1989 s důrazem na sociální a regionální aspekt problematiky a navrhnout a zhodnotit případné nástroje sociální politiky na základě zahraničních zkušeností. Doplní tak demografické práce, které upozorňují na to, že se v českém případě nemanželská plodnost kumuluje mezi mladými ženami s nízkým a velmi nízkým vzděláním
Po roce 1989 v české společnosti vzrostly podíly neúplných rodin, ale především se prudce zvýšily počty svobodných matek a v současné době se rodí přibližně 30 % dětí neprovdaným ženám. I když porození dítěte neprovdanou ženou nemusí samo o sobě vypovídat o sociální marginalizaci, v mnoha případech tomu tak je. O typu a relativní rizikovosti svobodného mateřství vypovídají dva faktory: 1) jaké je typické sociální postavení neprovdaných matek; 2) kolik z neprovdaných matek žije v de fakto manželstvích.
Navrhovaný projekt počítá s uskutečněním empirického výzkumu, jehož cílem je zjistit, zda otcové dětí neprovdaných matek obvykle žijí ve stejné domácnosti a nakolik lze nárůst mimomanželské plodnosti vysvětlit rostoucí popularitou nesezdaných soužití. Výzkum se bude rovněž zaměřovat na otázku, zda a v jaké formě se muži zapojují do výchovy dětí a umožní srovnání rodin manželských a ostatních domácností s dětmi. Tímto způsobem se získá jedinečná informace o tom, jaký podíl mimomanželské plodnosti představují svobodné matky v tradičním smyslu slova, jaký je podíl neprovdaných matek žijících ve faktických manželstvích a jaká je sociální situace neprovdaných matek.
