«DEC JAN Feb 12 «2009 2013 2014 5 captures 19 Feb 09 - 12 Jan 13

Close Help

Pro knihovnickou profesi k nim na prvním místě patří

International Federation of Library Associations and Insti-tutions neboli Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí ^[1]

Mezinárodní federace knihovnických spolků je světovou knihovnickou organizací, která jako nevládní, nepolitická organizace ovlivňuje a usměrňuje rozvoj knihovnictví na celém světě. Je mezinárodní představitelkou knihovnické profese. V současné době sdružuje bezmála 1700 knihovnických spolků a knihoven ze 150 zemí celého světa.

         Byla založena v Edinburghu ve Skotsku v roce 1927 z iniciativy hrstky evropských zemi, mezi nimiž bylo tehdy také Československo. Od roku 1971 je registrována v Nizozemí. Vedení IFLA sídlí v Haagu – konkrétně v Královské knihovně, která je nizozemskou národní knihovnou.

Výroční konference IFLA v roce 2002 – konaná ve skotském Glasgow – byla jubilejní, IFLA slavila 75 let od svého založení. Jubileu byla věnována pozornost v třetím čísle IFLA Journal, ^[2] bylo vydáno několik jubilejních drobných tisků, na konferenci zazněla velice zajímavá přednáška předsedy IFLA z let 1969–1974 pana Hermana Liebaerse, zájemce o historii IFLA odkazuji na webové stránky připravené k jubileu. ^[3] „Československý podíl“ na ustavení IFLA vhodně připomněla Parlamentní knihovna v Praze vydáním letáku na paměť Zdeňka Václava Tobolky. Ten nesporně patřil k „otcům zakladatelům“ a zúčastnil se první konference konané v roce 1927 v Edinburghu. Leták v anglič-tině s Tobolkovou fotografií a jeho konferenčním odznakem z roku 1927 byl v dostatečném počtu k dispozici účastníkům konference v Glasgow.

Každá výroční konference IFLA se slavnostně zahajuje v plénu v pondělí dopoledne, tentokrát to bylo dne 19. srpna. Krojovaný skotský dudák za zvuků typické hudby přivedl do sálu celé předsednictvo. V zahajovacím ceremoniálu tak evokoval „místní prostředí a zakotvení“ několika tisícům účastníků, shromážděným ve velkém kongresovém sále supermoderní stavby „Clyde Auditorium“, ^[4] která vzdáleně připomíná budovu opery v australské Sydney. Pan Ian McGowan, předseda organizačního výboru, ředitel skotské Národní knihovny, ve svém úvodním slově porovnal počet účastníků předchozí konference IFLA, která se konala ve Skotsku v roce 1961 (v Edinburghu), jíž se zúčastnilo 118 osob, s touto konferencí v Glasgow, která přivítá přes 4000 účastníků. Po hudební či spíše kulturní vložce (hudba–zpěv––tanec) měl „hlavní slovo“ (keynote) skotský spisovatel a básník pan Seamus Heaney, laureát Nobelovy ceny za literaturu. Na závěr si všichni účastníci zanotovali známou píseň „Happy birthday“ k 75. narozeninám IFLA.

Hlavní téma letošní konference znělo v angličtině „Libraries for life: democracy, diversity, delivery“, což bychom mohli volně přeložit – Knihovny pro život: demokracie, různorodost, zpřístupnění. Výbor sekce veřejných knihoven (SCPL), jehož jsem členkou, byl odpovědný za přípravu dvou akcí – za prvé „open session“ pro veřejné knihovníky k hlavnímu tématu konference a za druhé měl na starosti přípravu „workshopu“, nazvaného „Promoting computer literacy@your library“ – volně přeloženo „Podporujte počítačovou gramotnost ve vaší knihovně“.

Open Session – otevřené zasedání SCPL – se konalo v neděli dne 18. srpna a bylo věnováno jednak výsledkům aktivit výboru – projektu UNET, celoživotnímu vzdělávání ve vztahu k veřejným knihovnám a rozšiřování neboli marketingu „Směrnic pro rozvoj veřejných knihoven“, jednak zkušenostem veřejných knihoven hostitelské země – Velké Británie a dvěma příkladům toho, jaký vliv mají nové technologie na služby veřejných knihoven a jejich pracovníky a) v rámci projektu PULMAN, který řídí EBLIDA, b) v národním knihovnickém systému v Singapuru. 

Workshop SCPL k otázkám počítačové gramotnosti se konal ve čtvrtek 22. srpna, bohužel v den, kdy většina delegátů směřovala do Edinburghu, kde měly některé sekce vlastní program a kde se v podvečer a večer konaly společenské a kulturní akce. Přes tuto nečekanou „konkurenci“ byl malý sál určený pro naši „dílnu“ zaplněn. Do celodenního programu, který moderovali dva členové výboru SCPL pan Borge Sondergard z Dánska a paní Florence Poncé z Francie, bylo zařazeno sedm vystoupení – dvou kolegyň z Velké Británie – Janice Goldie a Lindsay Mason, Eliny Harju z finského města Tampere, Viktorie Courtois z Francie, Mary Sherman z USA, Jarmily Burgetové z České republiky (na téma „Central and Eastern Europe Struggling for Computer Literacy – a Czech experience“) ^[5] , Clary Budnik z Chile a singapurské kolegyně Ngian Lek Choh.

Na úvodním zasedání Rady I (Council I) ^[6] přednesl generální sekretář IFLA Ross Shimmon výroční zprávu, Derek Law zprávu o hospodaření. Zatímco finanční zpráva byla pozitivní, výroční zpráva obsahovala i některé negativní informace: nepodařilo se např. získat prostředky na pokračování hlavních projektů „Core acitivities“, takže programy UDT, UNIMARC, UAP budou končit. Pro nedostatek financí skončí rovněž aktivity IFLA Committee FAIFE – Free Access to Information and Freedom of Expression, protože je nová dánská vláda nehodlá finančně podporovat. Kladně byla oceněna rozvíjející se spolupráce mezi IFLA a IPA (International Publishers Association); řídící skupina (Steering Group), která spolupráci organizuje, se sešla na konferenci v Glasgow již po šesté, a vydala zde Společné prohlášení o svobodě vyjadřování (Joint Statement on Freedom of Expre-ssion). ^[7] Rada schválila Deklaraci o knihovnických informačních službách a intelektuální svobodě (The Glasgow Declaration on Libraries, Information Services and Intellectual Free-dom) ^[8] a novou strukturu členských příspěvků. Výkonná rada (Governing Board) přijala při příležitosti 75. výročí založení IFLA na svém zasedání v průběhu konference v Glasgow „Prohlášení o knihovnách a udržitelném rozvoji“ (Statement on Libraries and Sustainable Development). ^[9]

68. výroční konference v Glasgow se nakonec zúčastnilo 4765 účastníků, ze 118 zemí; z toho bylo 1032 těch, kteří byli na konferenci IFLA poprvé (first comers). Na závěrečném zasedání Rady (Council II) byl bez výhrad přijat Manifest IFLA o Internetu a rezoluce k živelným pohromám. Byla také schválena žádost „diskusní skupiny pro sociální odpovědnost“ (The IFLA Social Responsibilities Discussion Group) o to, aby se vedení IFLA vážně zabývalo jejími doporučeními. Jejich obsah najdete na webu. ^[10]

Kromě tištěných materiálů a podkladů dostali všichni účastníci CD-ROM s adresářem a nejnovějšími údaji, měli přístup na internet, mohli si dát vytisknout žádané přednášky, sledovat na webu IFLA program konference. Každý den ráno vycházel „IFLA Express“ v několika světových jazycích (celkem bylo vydáno 7 čísel), všechna měla minimálně francouzskou mutaci. Neustal zájem o postery a „poster sessions“, kterých bylo celkem 58. Setkání s budoucí předsedkyní IFLA (President-Elect) pí. Kay Raseroka „brainstorming“ k aktuálním otázkám digitálního věku se zúčastnilo na dvě stě účastníků ze 49 zemí. Na podkladě získaných podnětů budou zpracovány priority IFLA pro budoucí období.

Konferenci doprovodila velká výstava firem s více než dvěma sty stánky a s množstvím firemních prezentací, byl na ní vymezen prostor pro vzorovou dětskou knihovnu (model children´s library). O tuto novinku se zasloužili britští knihovníci a britské instituce – především British Council a CILIP (Chartered Institute of Library and Information Professionals), nové sdružení, do něhož na jaře 2002 vplynula britská „Library Association“. V rámci konference byla organizována zajímavá přehlídka bibliobusů. Konalo se rovněž vyhlášení vítěze Ceny nadace Billa a Melindy Gates(ových) pro rok 2002. ^[11] Byla vyhodnocena soutěž o nejlepší bulletin („Newsletter“), vydávaný sekcí nebo komisí IFLA. Účastníci konference měli možnost navštívit některou z tři-ceti knihoven různých typů v Glasgow a v Edinburghu.

Součástí závěrečného zasedání bylo jako obvykle představení míst a měst, která budou hostit budoucí výroční konferen-ce IFLA. Tentokrát to bylo filmové seznámení s Berlínem (pro rok 2003) a s Buenos Aires (pro rok 2004). V roce 2005 bude pořadatelem výroční konference IFLA norské Oslo, v roce 2006 Seoul (Jižní Korea) a v roce 2007 Durban (Jižní Afrika).

Příští výroční konference IFLA na téma „Access Point Library: Media – Information – Culture“ se bude konat v Berlíně od 1. do 9. srpna 2003.

* * *

Z evropských organizací a asociací jmenujme na prvním místě

Ligu evropských vědeckých knihoven

Do nedávné doby bylo pro české vědecké a odborné knihovny členství v LIBER ^[12] nedostupné, protože bylo omezeno pouze na knihovny členských zemí Rady Evropy. Tato podmínka v roce 1992, kdy se výroční konference LIBER konala v Budapešti, odpadla. Od roku 1997 je členem LIBER Národní knihovna ČR v Praze a od roku 1998 také Knihovna Akademie věd České republiky. Výroční konference LIBER se v roce 1999 uskutečnila v Praze.

V roce 2002 se výroční konference LIBER konala ve Štýr-ském Hradci neboli v jihorakouském městě Graz. Tentokrát se jí zúčastnilo několik kolegů a kolegyň z České republiky a mezi nimi i dva z Knihovny Akademie věd ČR.

Seznamme se s poznatky Ing. Martina Lhotáka, vedoucího oddělení informačních technologií KNAV:

V červnu tohoto roku se konala konference LIBER 2002, kterou v rakouském Grazu spolupořádala knihovna Karl-Franzens-Univerzity.

LIBER je velice významná asociace sdružující velké evropské vědecké knihovny. V tomto roce se jednalo již o 31. výroční konferenci, jejíž nosné téma bylo: „Evropské knihovny jako portály k informacím“. Téma pro naši knihovnu velmi zajímavé, neboť se takový portál nabízející nejrůznější typy elektronických služeb také snažíme vytvářet. Na konferenci zaznělo mnoho kvalitních přednášek, které jsou zpřístupněny na oficiálních stránkách http://www.kfunigraz.ac.at/ub/veranstaltungen/liber2002/ papers.html.

V každé z devíti sekcí, ze kterých se konference skládala, se objevily přínosné a inspirující příspěvky.

V 1. sekci „Virtuální knihovny a virtuální univerzity“ hovořila Trix Baker z University of Amsterdam o virtuálních referen-čních službách. Uživatelé si zvykají na to, že „web“ interaktivně odpovídá na jejich dotazy. Jako příklad takové služby uvádí http://www.webhelp.com/home nebo http://www.vrd.org, kde se spojuje několik institucí, aby společně poskytovalo referenční služby. Podle příkladu komerčních organizací snaží se knihovny držet krok a adaptovat některé komerční služby. Zajímavé je zamyšlení nad vytvořením globální virtuální referenční služby, kterou by společně zajišťovaly knihovny ze všech částí světa.

Ve 2. sekci “Výzkumné organizace a akademie, výhledy do budoucnosti výzkumných knihoven v elektronickém věku” se Jean  Claude Guédon z University v Montrealu zabýval problematikou vědeckého publikování v globalizovaném světě. Hovořil o monopolizaci několika nakladatelů vědeckých časopisů a informačních institucí. Například ISI WOS SCI excerpuje 2000 časopisů. Ostatní časopisy tu nejsou vyhledávatelné a tudíž nemají tak vysoký dopad. Ačkoli je většina vědeckých informací financována z veřejných zdrojů, je přístup k těmto časopisům velmi nákladný. Alternativou může být Open Archive Initiative – otevřené publikování na webu, celosvětová výzkumná síť. Vědecké informace z veřejných zdrojů by měly být bez poplatků a bude záležet na rozhodnutí autorů, kam budou poskytovat svoje texty, zda do otevřených archivů nebo nakladatelům.

Ve 3. sekci uvedli svůj strategický pohled na budoucnost klíčoví komerční zástupci z oboru – Janet Michell Lees z OCLC PICA hovořil o členské organizaci evropských knihoven, Jeff Clovis z ISI předvedl novou architekturu pro vyhledávání napříč kolekcemi, Linda Sacks zastupující BIOSYS se zabývala biologií na webu a Steve Coffman z LSSI rozebíral, jak technologie virtuální reference mění způsob poskytování referenčních služeb ve vědeckých knihovnách.

Ve 4. sekci „Přidaná hodnota při poskytování obsahu“ hovořil Bo Ohrstrom o zajímavém projektu Dánské vědecké elektronické knihovny. Byl zahájen v roce 1998 a počítá s rozpočtem 27 miliónů eur. Portál umožní vyhledávání v mnoha knihovnách současně, přístup do mnoha databází a licencí pomocí jednotné autorizace. Projekt též zahrnuje retrokonverzi lístkových katalogů, budování infrastruktury a zavedení standardů, budování tematických portálů, paralelní prohledávání v katalozích knihoven, přístup do 400 databází, centrální nákup licencí na 7000 časopisů, digitalizaci 37 tisíc kulturních děl, budování webarchivu a e-learning projekty. Jedná se o velmi komplexní projekt a po jeho dokončení by měl virtuálně nabídnout uživateli široké spektrum služeb.

V 5. sekci „Multimédia: otevírání nových dveří v knihovnách“ hovořil Graham Shaw z British Library o zpřístupnění fondů široké veřejnosti prostřednictvím internetu. V rámci programu celoživotního vzdělávání zahájila British Library program digitalizace fondů z prostředků NOF-Digitize (New Opportunity Fund) ve výši 3,2 mil. liber. Jde o zpřístupnění 100 000 digitál-ních obrázků na internetu uspořádaných do „výukových cest". Tento projekt nazvaný „In Place" bude dokončen v roce 2004. V tomto projektu je zahrnuto 19 dílčích projektů s různou tematikou. Pro každý z nich bude vytvořen web, který nebude podobný tradičnímu, ale obrazem a slovem bude doprovázet zájemce po sbírkách knihovny, dějinách i okolním světě.

6. sekce byla věnována problematice e-booků, zejména ve vztahu ke knihovnám a jejich uživatelům. Řešila se otázka střetu knihoven a nakladatelů z hlediska provize za e-booky.

Ritch Rosi hovořil o Net Library založené OCLC a jejich dvouletých zkušenostech. NetLibrary OCLC je první komerční organizací "půjčující" elektronické knihy. Současně více než 7000 knihoven všech typů buduje fondy e-books z více než 42 000 copyright titulů přístupných NetLibrary katalogu. Průměrně se "půjčuje" 600 tisíc stránek za den, průměrná doba připojení 23 min., průměrný čas ve stejné knížce 5–15 min. Ekonomický model jedna kniha/jeden uživatel zrcadlí tradiční papírovou kopii. Přístup je odmítnut pokud je kniha využívána jiným čtenářem. Alternativní model s neomezeným nebo limitovaným počtem přístupů má význam u žádaných titulů. Podle toho je odvozena cena. E-booky se pomalu přibližují knihovnám a je jen otázkou času, kdy se stanou součástí fondů i u nás. V této sekci mimo jiné padla velmi zajímavá otázka, zda knihovny budou za příštích dvacet let součástí komerčního doručování znalostí nebo zda tu  stále budou přístupné pro všechny.

7. sekce byla věnována managementu změny v knihovnách.

V 8. sekci byl prodiskutován odhad rizika při ochraně fondů. Jonathan Asley-Smith z Victoria & Albert Museum, London udával informaci z průzkumu, že Britové jsou ochotni pro ochranu dědictví v knihovnách dávat 10 liber ročně. Erland Kolding Nielsen z Royal Library Copenhagen tvrdí, že management knihoven nese plnou odpovědnost za správné zabezpečení ochrany fondů.

9. sekce uzavírala konferenci pohledem do knihoven hostitelské země – Rakouska. Bruno Sperl z Universitätsbibliothek Graz hovořil o ALO - Austria Literature On-line – sdílené digitální knihovně, Hans Zollter a Karl Legner z téže knihovny promluvil o knihovně z téže knihovny promluvil o knihovně digi-talizovaných rukopisů a Manfred Mayer o konzervaci knih.

Na konferenci byly samozřejmě další zajímavé přednášky, které je možno najít na výše uvedených webových stránkách.

* * *

European Association of Information Services

je asociace informačních profesionálů pro komunikaci mezi uživateli a představiteli informačního průmyslu. Členem je od roku 2001 také Knihovna Akademie věd ČR.

V roce 2002 se výroční konference konala v portugalském Lisabonu. Zúčastnila se jí rovněž ředitelka KNAV Ivana Kadlecová. Zveřejňujeme její dojmy a zkušenosti:

Výroční konference, jejímž hlavním tématem a chcete-li mottem byly „virtuální komunity“, začala v pondělí 23. září 2002 v portugalském hlavním městě Lisabonu. Zahájil ji současný před-seda Rady EUSIDIC pan Johan van Halm ^[14] z Nizozemí a člen Rady ředitelů prof. Miguel Athayde Marques z Portugalska, zásadní pro-gramové vystoupení na téma „Virtual Communities & Virtual Cash?” měl pan Derk Haank z nakladatelství Elsevier Science. Druhou přednášející byla paní Janet Lees z OCLC PICA, která pro-mluvila o globální spolupráci knihoven.

V sekci A, věnované problematice „obchodních modelů pro informační společnosti, které slouží informačním komunitám“ zazněly referáty pana Michaela Brauna (Arthur D. Little – SRN) a Dominique Vanpée (SCIENTECMATRIX – Belgie). V sekci B, která se zabývala tvorbou virtuálních informačních komunit, vystoupil Bernard André Ancel (ITC – Švýcarsko). „Aktéry“ velmi zajímavé panelové diskuse, uspořádané na závěr prvního dne jednání na téma „The Information Chain: a Big Bang?“, byli: Michael Braun (SRN), John Buckman (USA), Derk Haank (Nizozemí), Johan van Halm (Nizozemí) a paní Marjorie M. K. Hlava (USA).

Druhý den – 24. září 2002 – pokračovalo jednání sekce B, v jejím programu bylo rovněž moje vystoupení, nazvané „Nové cesty informačních služeb pro vědu a výzkum – případová studie z České republiky“. Nejlepší a nejpřínosnější příspěvek, podle mého mínění, přednesla Marjorie M. K. Hlava, prezidentka americké NFAIS, National Federation of Abstracting and Indexing Services pod názvem „Tower of Babylon. The Changing Information Chain“. Je dlužno poznamenat, že příjmení Hlava získala jeho nositelka provdáním za Čecha. Celá prezentace je uveřejněna spolu s ostatními konferenčními příspěvky na domovské stránce EUSIDIC pod tlačítkem "past events" a stojí za shlédnutí.

Sekce C se zabývala problematikou sémantického webu „The Semantic Web: Challenges for the Information Industry and Information Services“ a konečně sekce D pojednávala velice aktuální téma „E-Publishing: Discovery, Retrieval, Delivery and Usage“.

Třetí den – 25. září 2002 – byl věnován prezentaci informačních „produktů“, sekce E se zabývala problematikou finančních informačních služeb.

Konference, kterou sponzorovalo devět velkých informačních organizací a společností, se zúčastnilo na sedm desítek osob z 18 evropských zemí a z USA.

Jarní zasedání EUSIDIC se koná v březnu v Karlsruhe (SRN), výroční konference je plánovaná na říjen 2003 do Prahy.

Doporučuji k pozornosti webovské stránky EUSIDIC nejen pro obsah přednášek, ale i pro další užitečné informace. Sekretariát EUSIDIC pracuje při FIZ Karlsruhe a je napojen na informace FIZ, obsahují kupříkladu seznam konferencí z nejrůznějších oblastí z celého světa.

* * *

Evropská kancelář knihovnických, informačních a dokumentačních asociací – European Bureau of Library, Information and Documentation Associations

Střešní evropskou organizací, která lobuje v Evropské unii ve prospěch knihoven a informačních pracovišť, je EBLIDA.

Úkolem EBLIDA ^[15] je podporovat a hájit odborné zájmy knihovnické a informační profese, knihovnických a informačních institucí a jejich pracovníků spolu s Evropskou Komisí, s Evropským parlamentem ostatními institucemi Evropské Unie.

Česká republika prostřednictvím Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR aktivně spolupracuje s EBLIDA již od roku 1997, kdy byly vytvořeny základy prvního společného projektu na podporu rozvoje knihovnických a informačních služeb ve střední a východní Evropě, nazvaném CECUP (Central and Eastern European Copyright User Platform). Týkal se problémů autorských práv a v letech 1997 až 1999 do něj bylo zapojeno deset států našeho širšího regionu.

Po úspěšném zakončení CECUP na něj navázal nový projekt, který se již nezabýval jen otázkami copyrightu, ale hlavně problematikou uzavírání licenčních smluv. Ve stejném složení – tedy ve spolupráci deseti středoevropských a východoevropských zemí – se rozvíjel v letech 2000–2001 projekt CELIP (Central and Eastern European Lincensing Information Platform).

O soustavnosti spolupráce ČR s EBLIDA svědčí i to, že počátkem listopadu (8. 11. 2002) se v Praze v Národní knihovně konalo zasedání skupiny expertů EBLIDA pro copyright, které se zabývalo směrnicemi Evropské komise týkajícími se autorských práv. Kromě ředitelky EBLIDA, paní Teresy Hackett, se ho zúčastnili zástupci Dánska, Francie, Holandska, Irska, Německa, Norska, Rakouska, Španělska, Švédska a Velké Britanie a právní poradkyně EBLIDA paní Emanuella Giavarra. Jako pozo-rovatelé se zúčastnili experti z hostitelské země doc. Martin Boháček a ing. Martin Svoboda. Bylo to první zasedání orgánu EBLIDA v nečlenské zemi Evropské unie, o jeho zorganizování paní Hackett požádala SKIP a NK ČR po dobrých zkušenostech se semináři, které byly v Praze uspořádány v rámci projektů CE©UP a CELIP.

Nejdéle probíraným tématem byl přehled postupu implementace Směrnice Evropského Parlamentu a Rady ES 2001/29/EC "O harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti".

Dalším bodem jednání byla Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES 96/6/EC o právní ochraně databází. Největší hrozbou pro knihovny, které se EBLIDA snaží čelit, je nejistota ohledně možnosti trvalého přístupu do archivů elektronických časopisů, dnes nakupovaných knihovnami formou licencí. Citlivým tématem i v zemích EU je ochrana osobních dat, jak ukázala citovaná zpráva z konference ES, v některých zemích také komplikuje potřebnější ochranu knihovních fondů. Posledním bodem byla informace o otázkách, kterými se zabývá Stálý výbor pro autorská práva a práva s nimi související Světové organizace duševního vlastnictví (SCRR WIPO – Standing Committee on Copyright and Related Rights, World Intellectual Property Organisation). ^[16]

K méně známým evropským knihovnickým společenstvím, v tomto případě orientovaném na spolupráci německých knihoven s představiteli knihoven střední, východní a jižní Evropy, patří

neboli

Arbeitsgemeinschaft der Bibliotheken und Dokumentationsstellen der Ost-, Ostmittel- und Südosteuropaforschung.

Toto pracovní sdružení vzniklo již v roce 1971 v rámci západoberlínské Státní knihovny a bylo zaměřeno na neformální spolupráci a také na výměnu literatury německých knihoven s knihovnami z prostoru směrem na východ za tehdejší „železnou oponou“. Iniciátorem a organizátorem sdružení a společného sněmování byl a do svého odchodu do penze zůstal dr. Franz Görner, vedoucí oddělení východní Evropy v berlínské Státní knihovně – Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz. V roce 2002 se ABDOS přeměnil na spolek, registrovaný v německém Marburgu. Předsedou byl zvolen dr. Jürgen Warmbrunn, ředitel Knihovny Herderova institutu v Marburgu. ^[17] Dr. Franz Görner zůstal členem předsednictva spolku.

ABDOS pořádá každoročně setkání – sněmování (Tagung) svých členů a přizvaných hostů k nejrůznějším odborným otázkám a od roku 1980 pravidelně vydává sborníky referátů přednesených na těchto konferencích. V pořadí 26. sněmování se konalo v roce 1997 v Praze a v roce 2002 bylo uspořádáno 31. sněmování v nové budově liberecké Vědecké knihovny. Na něm vystoupilo deset českých kolegů a kolegyň včetně ředitelky KNAV PhDr. Ivany Kadlecové ^[18] a její poradkyně PhDr. Jarmily Burgetové. ^[19]

31. sněmování ABDOS, které mělo hlavní, velice aktuální téma „Regionální spolupráce ve sjednocené Evropě“, se konalo – jak už bylo zmíněno – v Liberci ve dnech 6.–9. května 2002. Vydaný sborník, který je k dispozici ve fondu KNAV, má 193 stran, obsahuje přes 30 referátů a vystoupení (v němčině, angličtině a ruštině), podrobný program jednání, seznam účastníků a v závěru také bibliografii všech 28 vydaných sborníků ABDOS.

* * *

V roce 2002 se konal ve Španělsku I. mezinárodní kongres Ústavu pro dějiny knihy a četby. Zúčastnila se jej z naší knihovny PhDr. Anežka Baďurová, vedoucí knihovědného oddělení. Také ona nám sdělila své postřehy:

Španělské bádání o dějinách knižní kultury dostalo přede dvěma roky mocný impuls v podobě nově založeného Institutu pro dějiny knihy a četby (Instituto de Historia del Libro y de la Lectura, IHLL), který v krátké době předvedl záviděníhodné důkazy své činorodosti. K nim patří i I. mezinárodní kongres, uspořádaný na přelomu října a listopadu letošního roku. Převládajícím komunikačním jazykem byla sice španělština a mezi tématy přednášek a kratších referátů dominovaly otázky zaměřené na historii knihy a četby v hispánské oblasti, avšak národnostní složení vystupujících bylo značně pestré – zastoupen byl kromě domácích badatelů též výzkum anglický, americký, belgický, český, francouzský, italský, kanadský, mexický, německý, nizozemský, peruánský a portugalský. Podle informativní brožury bylo do programu kongresu vybráno 170 přednášek a referátů. Toto množství ovšem nemohlo odeznít v jedné chronologické posloupnosti, takže všechna dopolední i odpolední zasedání probíhala současně ve dvou, někdy i třech či čtyřech sekcích. Což byla v podstatě jediná újma na průběhu kongresu, neboť nebylo v silách nikoho z účastníků zkombinovat svoji přítomnost v sekcích tak, aby mohl vyslechnout vše, oč měl zájem.

Úvodní společné shromáždění zahájila a řídila španělská infantka, vévodkyně Margarita de Soria, doprovázená manželem vévodou Carlosem Zuritou de Soria. Ve své zdravici vyzdvihla historický význam tohoto prvního kongresu a vyjádřila podporu a uznání novému Institutu pro dějiny knihy a četby. O jeho aktivitách poté promluvila ředitelka, Dr. María Luisa López-Vidriero. Na její přednášku navázal další významný představitel Institutu, uznávaný španělský odborník na dějiny knižní kultury, prof. Pedro M. de Cátedra. Představil nulté číslo tematické ročenky Syntagma, která se má stát kmenovým periodikem Institutu.

Následující průběh kongresu lze snad ve zkratce ilustrovat prostřednictvím souborných názvů jednotlivých sekcí:

Kodikologie a iluminovaná kniha, Kultura rukopisu, Kniha a písmo ve středověku, Inkunabulistika, Typologie, Knihtisk, Bibliografie, Soukromé knihovny, Knižní kontrola a censura, Četba, Prostor pro knihy: knihovny a depozitáře, Knižní ilustrace, Historické fondy a knihovny, Dějiny vydavatelství, Digitální publikování.

Česká knihověda se představila přehledem o současném stavu národní retrospektivní bibliografie tištěné produkce 15.–19. století (A. Baďurová). Každý den zasedání měl na programu jednu společnou přednášku, připravenou předními specialisty: Armando Petrucci – Disgrafismus a biletrismus v historii rukopisné knihy, Roger Chartier, Don Quijote v knihtisku, Paul Saenger, The Insular Origins of the Notion of Locus in the Early Modern Book, Anthony Hobson, Papírové vazby v 15. a 16. století, Francisco Rico Manrique, Problém chyb: jejich přenos v tisku a textová kritika.

Navzdory určité lítosti nad nevyslechnutými, paralelně přednášenými referáty, jež bylo nutno oželet, rozjížděli se účastníci kongresu spokojeni. Akce podobného typu je nepochybně velkou zkušeností, inspirací, zdrojem nových informací a odborných kontaktů. K ojedinělé atmosféře přispělo i místo konání: sály proslulé starobylé univerzity v Salamance, městě působivé architektury ze slavných dob španělských dějin, v letošním roce navíc poctěném titulem Město evropské kultury. Nezapomenutelné osobní zážitky, ozvláštňující ony čtyři kongresové dny, se jistě pro zúčastněné stanou virtuální obálkou sborníku, který má být v brzké době vydán. Bohužel, z důvodu velkého množství přednesených příspěvků, nebude možno je publikovat všechny, takže program kongresu bude uchován a ostatním zájemcům zpřístupněn jen výběrem, který zodpovědně provede redakce. 

Další zajímavou mezinárodní akcí roku 2002 byla konference o souborných katalozích, kterou v říjnu 2002 uspořádala Mellonova nadace v estonském Tallinnu. Konference byla početně navštívena také účastníky z České republiky, takže první zprávu o jejím průběhu jsme měli možnost si přečíst v listopadovém čísle časopisu IKAROS. ^[20] Nebude jistě na škodu posoudit výsledky konference očima kolegů z KNAV, v tomto případě Martina Lhotáka a Petry Martínkové.

Konference se konala ve dnech 16. – 20. 10. 2002 v Estonské národní knihovně v Tallinnu ^[21] a byla spojena s prohlídkou této knihovny, která sídlí v nové reprezentativní budově. Jednotlivé prezentace shrnovaly situaci v jednotlivých zemích, pokud jde o souborné katalogy. Uvádíme některé zajímavé příspěvky:

EUCAT – A Pan European index of union catalogues – koncipováno v OCLC PICA. Jedná se o virtuální souborný katalog, sdružující některé evropské souborné a lokální katalogy s primární funkcí poskytovat vysoce kvalitní vyhledávací nástroje, zpřístupnit a zviditelnit evropskou produkci s důrazem na MMVS a elektronické  dodávání dokumentů, licencované fulltextové služby a e-knihy. Jeho cílem je i zjednodušení kooperativní katalogizace a omezení originální katalogizace v knihovnách sdílením kvalitních záznamů. Je součástí WorldCatu. Obsahuje 70 mil. bibliografických záznamů. Přístupný po zaregistrování.

http://www.oclcpica.org/?id=102&ln=uk

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA, Pretorie, Centurion. Zástupce Sabi-net Online referoval o vzniku souborného katalogu v Jižní Africe. Ta měla s jeho vytvořením velké problémy, bylo nutné provést konverzi ze SAMARCu (jihoafrický MARC podobný UNIMARCu) do USMARCu. V roce 1997 vzniklo konsorcium, díky němuž dnes funguje centralizovaný souborný katalog SACat, který pracuje v systému Innopac. Nové záznamy jsou katalogizovány ve Worldcatu, poté stáhnuty do SACatu, nakonec do lokálního katalogu. SabiCat (integrace SACatu a Worldcatu) podporuje národní kontrolu autorit a mezinárodní meziknihovní službu. V současnosti do něj přispívá asi 500 knihoven.

http://aclib.sabinet.co.za/sabicat.html

The Estonian Libraries Network Consortium provozuje Estonský souborný katalog ESTER (3,5 mil. záznamů), který se skládá ze dvou různých databází (jedna je umístěna v Estonské Národní knihovně, druhá v Univerzitní knihovně v Tartu). Katalogizace probíhá centralizovaně, poté se záznamy stahují do lokálních databází. Katalogizace probíhá v systému Innopac, v letošním roce by měl souborný katalog přejít na systém Millenium. Podporuje MARC21. Do souborného katalogu přispívá celkem 12 knihoven. Katalog obsahuje kontrolu národních autorit.

http://helios.nlib.ee/search/

Lotyšský souborný katalog provozuje Latvian Information Network Consortium (LINC, akademické knihovny + univerzity), přispívá do něj 8 knihoven. Jedná se o jednu centrální databázi, která pracuje v systému Aleph 500, probíhá konverze dat z USMARCu do MARC21. Podporuje koordinovanou akvizici, kontrolu duplicit.

http://www.linc.lv/main_en.html

Polský souborný katalog NUKAT má 28 účastnických knihoven (2 veřejné, 3 vědecké, 23 univerzitní). Začleňování periodik začalo v září 2002. Pracuje v systému VTLS Virtua. Nyní obsahuje 22 tis. záznamů monografií, 21 tis. záznamů periodik, 760 tis. záznamů autorit. Plánuje se zprovoznění služby MMVS.

KaRo (Katalog Rozproszony Bibliotek Polskich) je expe-rimentální distribuovaný katalog polských knihoven, používajících protokol Z39.50 a Z2WEB rozhraní. Je to doplňkový nástroj polského souborného katalogu (vyhledává v NUKATu a v katalozích šedesáti participujících knihovnách).

http://www.nukat.edu.pl/

http://karo.umk.pl/Karo/

MOKKA je maďarský souborný katalog, který obsahuje zatím pouze monografie. Má 15 přispívajících členů (Národní knihovna, 10 univerzitních knihoven, 3 vědecké a jedna veřejná knihovna). Katalogizace probíhá v systému Corvina lokálně, souborný katalog se aktualizuje dávkově. Plánovaná MMVS.

http://www.mokka.hu/

Linda – souborný katalog finských univerzitních a vědeckých knihoven. Souborný katalog, který sdružuje katalogy dvaceti fin-ských univerzit, parlamentní knihovny, národního depozitáře, odborných knihoven. Obsahuje 3,7 mil. záznamů (pokrývá všechny druhy dokumentů mimo hudebnin – ty jsou zkatalogizovány v databázích Finské národní diskografie a Národní bibliografie hudebnin). Výměnný formát MARC21-Fin, uskutečněný přechod ze systému VTLS Virtua na Voyager.

Další význačný projekt je FinELib (Národní elektronická knihovna, sloužící k podpoře vzdělávání a výzkumu) – umožňující vyhledávání v databázích knihoven, národních databázích, v souborném katalogu Linda. Nyní obsahuje 120 databází, 8200 vědeckých časopisů (užití Z39.50, NCIP protokolu, OpenURL).

http://www.lib.helsinki.fi/english/libraries/linnea/databases.htm

http://www.lib.helsinki.fi/finelib/english/index.html

LINCA – Akademie věd ČR – Martin Lhoták přednesl poměrně kritický příspěvek o stavu knihovního informačního systému a zejména souborného katalogu LINCA (dále jen SK) v AV ČR. Ačkoli můžeme kladně hodnotit fakt, že je provozován souborný katalog společně s více než 40 knihovnami, existují i zřejmé nedostatky. Kromě toho, že chybí třetina ústavních knihoven, není ani funkčnost SK zcela ideální. Přes SK není např. možné provádět rezervace nebo zjišťovat dostupnost titulů. Vzhledem k dávkové aktualizaci nelze ani okamžitě vyhledávat nejnovější tituly. Navrhované nové centralizované řešení knihovního informačního systému pro celou AV ČR, které by uvedenou funkčnost zajistilo, se setkalo se souhlasem kolegů z ostatních velkých knihoven, stejně tak případná volba systému ALEPH 500.

Jihoafrická republika – CAPE TOWN – Velmi zajímavá pro nás byla prezentace Mandy Noble z Univerzity of Cape Town. Zde totiž zvolili před 2 roky systém ALEPH 500 pro 5 univerzit z okolí Cape Town. Využili centrální řešení pro všech 5 univerzit. Po zprovoznění systému na Univerzity of Cape Town začali postupně implementovat knihovny dalších univerzit. Ačkoli původně chtěli vytvořit jeden společný katalog, nakonec bylo na jed-nom serveru nakonfigurováno odděleně pět katalogů. Ptali jsme se mimo jiné na to, jak řešili problém duplicitních záznamů. V JAR se nakonec rozhodli tento problém neřešit a nechali některé záznamy v systému duplicitně. Zaznamenáníhodné je, že při přechodu na nový systém zároveň provedli konverzi dat z formátu SAMARC na MARC21, který se v příštích letech stane podporovaným standardem i v České republice.

SLOVENSKO – ze všech příspěvků prezentovaných slovenskými kolegy byl zcela jistě nejzásadnější příspěvek Dušana Katuščáka, generálního ředitele Slovenské národní knihovny. Ten přednesl zcela novou vizi přístupu k implementaci knihovních informačních systémů na Slovensku. Většina ředitelů největších slovenských knihoven se nechala inspirovat řešením, které slaví úspěch ve Finsku. Zde je centrálně podporován a provozován jeden knihovní informační systém (Voyager) a toto řešení se doposud osvědčilo jako velmi efektivní a funkční. Kromě jiného to umožňuje velmi efektivní sdílenou katalogizaci, knihovny nepotřebují vlastní kvalifikované správce a tím samozřejmě šetří spoustu finančních prostředků. I společný nákup systému vyjde levněji, než kdyby si ho každá knihovna měla vybírat a kupovat samostatně. Slovenští kolegové už v tomto směru podnikli první významný krok. Ze státního rozpočtu se jim na tento projekt podařilo získat 28 miliónů SK. Tato částka samozřejmě na celý projekt nemůže stačit, je to ovšem jistě dobrý vklad do počátku. Slováci se budou muset potýkat kromě jiného se dvěma zásadními problémy. Především – na Slovensku není zdaleka tak kvalitní síť jako ve Finsku. Nedosahuje ani přenosových rychlostí běžných v Česku. Budou tedy muset investovat nemalé prostředky do posílení sítě, aby bylo možné uskutečnit vizi jednoho centra, zajišťujícího chod knihovního informačního systému pro všechny slovenské knihovny. Dalším problémem, který budou řešit, je výběr vhodného systému. Většina současných uživatelů ALEPHu se pro něj sice vyslovuje, je však řada dalších knihovníků, kteří požadují odborný průzkumu trhu (možná zajištěný zahraniční firmou) a následný výběr systému pro tento projekt. Přejeme Slovensku, ať se jim vše vydaří!

Je zřejmé, že západní země jsou dále co se týče technologií a služeb, které poskytují jejich souborné katalogy a zejména v počtu zkatalogizovaných titulů. V zemích bývalého Sovětského svazu i zemích střední Evropy je znát pokrok a rozvoj, díky kterému se kvalitou knihovních služeb vyspělým zemím stále více přibližují. Jihoafrická republika se nachází někde mezi těmito dvěma „světy“.

* * *

Věříme, že v množství informací a v četných zahraničních zkušenostech, které vám předkládáme v tomto dvojčísle, si najdete ty, které vás zaujmou nebo dokonce budou inspirací pro činnost střediska vědeckých informací a knihovny v roce 2003. K tomu vám redakce přeje hodně úspěchů, pozitivních výsledků a zaslouženého pracovního uspokojení.