«DEC JAN Feb 12 «2009 2013 2014 5 captures 19 Feb 09 - 12 Jan 13

Close Help

Třetí zasedání
Komise pro vědecké informace

Třetí zasedání Komise pro vědecké informace (KVI) se konalo 20. února 1998. Zasedání řídil dr. Herold, který v úvodu objasnil důvody, které ho vedly k tomu, že požádal o uvolnění z funkce předsedy této komise. Tato rezignace byla Akademickou radou AV ČR dne 10. února t. r. přijata. Akademická rada dr. Heroldovi poděkovala za vykonanou práci a s účinností od 1. března 1998 jmenovala do funkce předsedy KVI ing. Karla Aima, CSc. Dr. Herold nadále zůstává členem KVI. Novou jednatelkou Komise se stala PhDr. Helena Landová, vedoucí Společné knihovny biologických pracovišť AV v Českých Budějovicích.

Stěžejním bodem programu bylo projednání postupu prací na projektu LINCA, které uvedl dr. Herold. Zhodnotil vliv A.W. Mellon Foundation, americké nadace, která vlastně umožnila svým grantem rozjezd dalším projektům v AV ČR. Pozitivně zhodnotil to, co bylo dosud v projektu LINCA vykonáno a doporučil, aby velmi rychle došlo k zpřístupnění všeho, co je v knihovnách ústavů AV dosud zpracováno. V komentáři k přístupu do sítí ocenil ULTRA*NETový dostup k databázím, což je součástí projektu. Dr. Herold dále informoval členy KVI o zasedání Ekonomické rady AV ČR a o předvedení dosavadních výsledků dosažených z vložených finančních prostředků. Členové KVI doporučili, aby ing. Aim a dr. Herold společně předložili Akademické radě materiál, který připraví pracovníci Knihovny. V něm by měla být zahrnuta strategie i požadavky na nezbytné finanční posílení pro urychlené doplňování souborného katalogu.

V další části programu byly předvedeny dosavadní výsledky. Na rozdíl od předchozí ukázky na Ekonomické radě byly zahrnuty i soubory dosud nedostupné uživatelům, ale ve stádiu zpracování. Demonstrace se ujal Mgr. A. Vítek, který předvedl

• katalog KNAV a ústavů AV ČR, které již poskytly svá data
• přístup do databáze ASEP – ústavní bibliografie 1994, 1995, 1996, 1997
• přístup do databáze ASEP prostřednictvím WWW rozhraní, kde je vyhledávání dle hlediska autora, roku, klíčových slov a dalších deskriptorů
• přístup do databáze EVIP – evidence periodik odebíraných v ústavech AV a v KNAV
• přístup na ULTRA*NET – vstup do citačních a dalších databází
• přístup do obrázkového katalogu KNAV (scannované katalogizační lístky)

Na dotaz, které knihovny konkrétně dodaly data do souborného katalogu, byl uveden tento přehled:

b) předáno do KNAV a dosud nevystaveno: ÚJČ, ÚTIA, ÚIVT, GFÚ, OÚ, FLÚ, SOÚ, HiÚ-Brno, ÚSP (počítá se s vystavením v průběhu března a dubna, po dokončení souboru autorit nakladatelů).

Bylo doporučeno, aby byly stanoveny priority ve zpracování dat. Po diskusi bylo souhlasně konstatováno, že KNAV připraví návrh pravidel pro dodávání dat do souborného katalogu knihoven AV ČR. Vstupem do projektu LINCA se již ústavy zavázaly k přispívání do souborného katalogu.

Členové komise vyslovili uspokojení nad stavem knihovnického projektu a s potěšením konstatovali, že byl učiněn za poslední půlrok kvalitativní skok, který je předpokladem dalšího rozvoje obsahu databází. Pro vědeckou veřejnost a pro prezentaci vědy se udělalo mnoho. Je třeba připomenout, že jsme se pokusili o něco, co je v České republice téměř unikátní.

Závěrem se členové komise dohodli na otevření konference členů KVI na INTERNETu.

n  Helenko, jistě se nebudete zlobit pro toto důvěrné oslovení, když se tolik let známe. Pocházíte ze známé knihovnické rodiny. Váš otec Karel Doucha zakládal po válce českou Městskou, později Okresní knihovnu v Chebu. Vaše maminka – i když je již řadu let v důchodu – oslavila v loňském roce padesáté výročí svého působení v této veřejné knihovně. Vy jste se výběrem studia rozhodla navázat na rodinnou tradici, avšak osud Vás zavál do Akademie věd. Jak vzpomínáte na své knihovnické začátky?

Po skončení studia jsem nastoupila do Základní knihovny, do tehdejšího metodického oddělení. Moji prozíraví nadřízení věděli, že vysokoškolský diplom ještě z nikoho nedělá dobrého knihovníka, a tak jsem postupně absolvovala “kolečko” po všech odděleních knihovny. Od zapisování do přírůstkového seznamu, přes služby v půjčovně a ve skladu (který se už brzy stane historií) až po samostatnou odbornou práci. S vděčností jsem často na tato učednická léta vzpomínala a všechno, co jsem si v Základní knihovně mohla vyzkoušet, se mi později velmi hodilo. Také v dalších letech – už v době působení v Českých Budějovicích – jsem se často na své bývalé kolegy na Národní třídě obracela s prosbou o radu a pomoc a nestalo se, že by se mi jí ochotně nedostalo. Ostatně ani dnes, když otvírám dveře do již značně změněných prostor půjčovny, nemám pocit, že jsem tam tak úplně cizí ...

n  Patříte k průkopnicím areálových, tedy společných knihoven nově budovaných akademických areálů. Jejich výstavba byla rozumně prosazována v sedmdesátých a osmdesátých letech, i když často toto úsilí naráželo na staromilský přístup ke knihovnám, které podle názoru některých vědeckých pracovníků mají být součástí každého jednotlivého, byť malého pracoviště. Jak se Vám podařilo a daří uspokojovat uživatelské potřeby vědeckých pracovníků tak velkého areálu, jakým je Jihočeské biologické centrum AV?

Do Českých Budějovic jsem s manželem přišla právě v době, kdy zde začalo vznikat nové centrum biologicky zaměřených ústavů ČSAV, stěhujících se sem z Prahy. Nastoupila jsem po mateřské dovolené a dostala jsem jediný úkol: vybudovat knihovnu, která by co nejdříve sloužila všem zdejším pracovníkům, odříznutým náhle od svých pražských informačních zdrojů. Zpočátku sama, později s dalšími kolegyněmi jsme postupně stěhovaly fondy bývalých ústavních knihoven z Prahy do Českých Budějovic, sjednocovaly katalogy, rozbíhaly základní knihovnické služby, spolupracovaly s architekty na definitivní podobě budoucí areálové knihovny a opět balily a stěhovaly ...

Po celou tu dobu jsem se snažila, aby naši uživatelé – vědečtí pracovníci, kteří opustili Prahu – nebyli tímto faktem v oblasti informačních služeb příliš handicapováni. Nebylo to ale vůbec jednoduché: od počátku jsme citelně postrádali zázemí velkých univerzálních knihoven, samozřejmě včetně Základní knihovny, ale i specializovaná oborově příbuzná informační pracoviště ostatních ústavů Akademie. Tuto nevýhodu se úplně odstranit nepodařilo dodnes, ale naštěstí nové informační technologie nám situaci alespoň usnadňují. Databáze na CD-ROM, Internet, stále obsáhlejší souborné katalogy, e-mail a navíc ochota kolegyň v mnoha spolupracujících knihovnách, na které se obracíme s nekončícím proudem požadavků MVS – to vše nám pomáhá zkracovat dobu, kdy náš čtenář čeká na potřebnou informaci.

n  O potřebě a správnosti rozvíjení úzké spolupráce akademických pracovišť a vysokých škol bylo mnoho napsáno a deklarováno. Často však zůstává toto konstatování jen projevem dobré vůle, bez konkrétních činů a jejich výsledků. O to vzácnější byl a stále zůstává příklad Českých Budějovic, kde se z konkrétní spolupráce akademického Centra a Biologické fakulty Jihočeské univerzity zrodila myšlenka vytvořit společné pracoviště – společnou knihovnu, která bude sloužit všem bez ohledu na jejich resortní příslušnost. Jak celý proces probíhal?

V roce 1991 vznikla v rámci právě založené Jihočeské univerzity (JU) i Biologická fakulta. Její oborový profil byl do značné míry ovlivněn právě spektrem českobudějovických ústavů Akademie věd a také převážná část prvních vyučujících byla z řad zdejších vědeckých pracovníků. Bylo proto zcela přirozené, že se rychle ujala myšlenka využít pro nově vzniklou fakultu možností, které poskytovala v té době již zaběhlá a poměrně slušně vybavená areálová knihovna akademických ústavů. Tím spíš, že se právě dokončovaly definitivní prostory, dostatečně velké, aby je bylo možné využít i pro nový okruh uživatelů.

Mezi Akademií věd a Jihočeskou univerzitou byla uzavřena dohoda o vytvoření společného pracoviště a od té doby slouží tato knihovna jak ústavům AV ČR, tak i Biologické fakultě. Po více než šestileté zkušenosti mohu jednoznačně říci, že toto řešení bylo velmi rozumné a přináší nesporné výhody oběma stranám. Například studenti a pedagogové Biologické fakulty mohou využívat poměrně bohatých fondů vědeckých monografií a téměř tisíce titulů periodik, do jejichž kontinuace vkládají ústavy AV ČR každoročně veliké prostředky. Vědečtí pracovníci z AV ČR mají zase k dispozici databáze Science Citation Index a Zoological Records pořízené z prostředků Biologické fakulty. Jihočeská univerzita nám umožnila zakoupením systému Tinlib v roce 1992 zahájit dnes již z větší části dokončenou automatizaci všech hlavních knihovnických agend, ústavy Akademie zase sdružují prostředky na nákup přístrojového vybavení pro naši knihovnu. Podobných příkladů bych mohla uvést celou řadu.

Samozřejmě, kdybych tvrdila, že toto soužití nepřináší občas problémy a že se nám vždy daří sladit zájmy všech, kterým sloužíme, nebyla by to pravda. Ale zatím nás nepotkalo nic, co by základní myšlenku o výhodnosti této spolupráce zpochybnilo.

n  Protože patříte mezi kvalifikované a také pro věc zapálené knihovnické pracovníky, kterých nikde není nazbyt, stala jste se již před několika lety členkou komise pro vědecké informace, tedy poradního orgánu Akademické rady pro tuto oblast. Jak hodnotíte činnost této Komise a v čem vidíte její současný i budoucí význam?

V komisi pro vědecké informace pracuji druhé volební období. Během této doby vím o celé řadě návrhů a projektů, které byly z komise přijímány ve vedení Akademie a jakou podporu zde našly. Myslím, že do značné míry se o to zasloužil její právě odstupující předseda PhDr. Herold. S velkým pochopením pro význam a problémy knihoven, nicméně důsledně dohlížel na to, aby úkoly, které byly komisi uloženy, byly také splněny. I proto se podařilo například projekt LINCA dovést přes všechny potíže, které jej provázely, do dnešního velmi nadějného stavu. Anebo proměnit dlouho tak zpochybňovaný a ne příliš důvěryhodný ASEP, k jehož budoucnosti jsem například i já byla velmi skeptická, v databázi, která si začíná získávat mezi vědeckými pracovníky prestiž.

Myslím, že i v příštích letech bude oblast vědeckých informací v Akademii věd čekat řada úkolů, které budou vyžadovat společné posouzení týmem lidí, tvořeným vědeckými pracovníky z různých vědních oblastí, informačními specialisty z KNAV i knihovníky se znalostí běžného provozu ústavní knihovny a jejích problémů, a to třeba 160 km od Prahy. Takže komise pro vědecké informace nebude ještě dlouho bez práce. Ráda bych alespoň trochu pomohla.

Nakonec se musím přiznat, že pro mě osobně má členství v této komisi ještě další, zcela soukromý význam: Několikrát do roka mám možnost vypravit se do Prahy, otevřít těžké dveře budovy na Národní 3, vystoupit po schodišti kolem majestátních lvů a zavzpomínat si, že tady jsem kdysi začínala ...

n  Helenko, děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám hodně dalších úspěchů v knihovnické práci. Své profesní nadšení, kterým jste známa, poctivost, svědomitost a pracovitost přeneste i na svou dceru, která – jak jste mi prozradila – bude v rodinné tradici pokračovat.

PhDr. Helena Landová (*1952) je absolventkou Katedry knihovnictví a vědeckých informací FF UK. Titul PhDr. obhájila v roce 1984. V letech 1977–1980 pracovala v Základní knihovně-ÚVI ČSAV (dnes KNAV). Od roku 1982 působí v Českých Budějovicích jako vedoucí Společné knihovny biologických pracovišť AV ČR, od roku 1991 společného pracoviště AV ČR a Biologické fakulty JU.

Dne 3. března 1998 bylo oznámeno, že RNDr. Jan Hartman, dosavadní zástupce ředitelky KNAV, je od 1. března pracujícím důchodcem s 80% pracovním úvazkem. Je nadále pověřen vedením oddělení automatizace KNAV, avšak přestává být zástupcem ředitelky. Tím se stal ing. Miroslav Kraus, vedoucí hospodářské správy. PhDr. Ivana Kadlecová v této souvislosti poděkovala dr. Hartmanovi za jeho práci v Knihovně a vyzdvihla zejména jeho zásluhy na vybudování sítí a realizaci projektu LINCA.

Jen pamětníci vědí, že pravidelné zjišťování statistických a dalších údajů o střediscích vědeckých informací a knihovnách Akademie se provádí už dvacet pět let. Pro případné historiky vývoje knihovnictví (dříve v ústavech ČSAV a od roku 1993 AV ČR) nutno dodat, že je tím míněno statistické zjišťování za pomoci výpočetní techniky. V prvních letech to bylo prováděno (viděno dnešníma očima) dosti komplikovaně a primitivně, v dalších letech v programech daleko výkonnějších a zároveň jednodušších. Není tedy nadsázkou, že se obdobným přehledem s podrobnými statistickými údaji nemůže snad jen kromě knihoven veřejných (dříve lidových) pochlubit žádná síť knihoven, žádný knihovny spravující resort.

Tento příspěvek si neklade za cíl porovnávat výsledky knihoven s předchozími lety, i když získané podklady to pochopitelně umožňují. Možná je i na škodu věci, že pro každodenní úkoly není čas se zabývat vývojovými časovými řadami, které mohou napovědět mnohé např. i o tak diskutovaném tématu, jakým je informační zabezpečení základního výzkumu.

Co však je při listování “dotazníky” na první pohled patrné?! Kromě jiného to, že převážná většina knihoven uvádí v adrese také svou e-mailovou adresu a že tedy má přístup na Internet. Stejně potěšující je informace, že se rozšiřuje a zlepšuje počítačové vybavení knihoven včetně počtu pracovních stanic či softwaru. I když převažuje jako knihovnický software CDS ISIS, s nímž jsme v Akademii při automatizaci knihovnických procesů z finančních důvodů začínali, je dobré, že až na malá akademická pracoviště(většinou pobočky), kde jsou jen malé knihovny s nepříliš rozsáhlými fondy, většina knihoven přešla či přechází na automatizované zpracování svých fondů, zajišťuje retrokonverzi katalogů a zpřístupňuje je čtenářům a uživatelům. Z předběžné sumarizace údajů o počtu elektronicky zpracovaných záznamů v knihovnách AV ČR (bez KNAV, jejíž situace je atypická) vyplývá, že již přes 6,2% z bohatých fondů třiceti šesti akademických knihoven (tj. zhruba poloviny) bylo již automatizováno.

Zajímavé je sledovat i návrhy témat pro cykly seminářů. Pouze deset knihoven, resp. jejich vedoucích knihovníků, má zájem o semináře. Ti ovšem uvedli témata, která dokládají, že své práci rozumějí, vědí co chtějí a snaží se o vlastní sebevzdělání a zdokonalování se. Mezi navrhovanými tématy proto najdeme opakovaně BIBIS, anglo-americká katalogizační pravidla AACR, UNIMARC, Internet, problematiku retrokonverze a retrokatalogizace, on-line katalogy a on-line databáze, práce s nimi, tedy on-line vyhledávání. O přemýšlení nad prací svědčí další témata, jako např. plnotextové služby, možnosti automatizovaného spojení vysokých škol a Akademie, služby celoakademické sítě knihoven, Internet pro AV ČR či webovské stránky knihoven. Zarážející je, že dvanáct vedoucích pracovníků knihoven (a patrně i dalších patnáct, kteří se k otázce nevyjádřili) necítí potřebu se vzájemně setkávat na výročních poradách, které patřily v minulosti k velmi pozitivním akcím. Představitelé akademických knihoven se na nich seznamovali s tím, jaké byly výsledky v minulém roce, jaké stěžejní úkoly stojí před nimi v roce probíhajícím, mohli se na cokoli zeptat a vyměnit si zkušenosti. Vysvětluji to tak podrobně záměrně, protože v jednom dotazníku se dokonce objevila otázka – “a co je to výroční porada???”

Uvedla jsem po studiu došlých dotazníků několik postřehů, které ukazují, že nejen čísla mohou být někdy výmluvná. Tak či onak ráda bych i jménem vedení Knihovny poděkovala všem, kteří nám dotazníky o stavu a činnosti v roce 1997 vyplnili a zpět zaslali. Pokud v nich byly uvedeny připomínky k práci jednotlivých oddělení KNAV, věřte, že jsme se jimi zabývali a budeme hledat tam, kde to je v našich silách, nápravu.

Prostřednictvím domovské stránky Knihovny AV ČR "http://bibis.lib. cas.cz:8080" lze vyhledat také následující služby a katalogy KNAV ČR:

• Evidence periodik v AV ČR
• Ústavní bibliografie ASEP
• Manuál pro pořizování dat ASEP
• Programy pro pořizování dat ASEP
• Manuál programu BIBIS
• Vyhledávací systém EXCALIBUR

Na CD-ROM serveru Ultra*Net naleznou uživatelé, kteří mají nainstalován software “Ultra*Net Client” a přidělené heslo (platí pouze pro ústavy AV ČR), následující databáze:

• Science Citation Index
• Social Science Citation Index
• Sigle
• Sociofile
• Eric
• Inspec
• Biological Abstracts
• Global Books in Print
• Patrologia (zvláštní režim přístupu)

Ve dnech 25. a 26. února t. r. se uskutečnily dva běhy semináře LINCA. V rámci těchto obsahově identických setkání jsme chtěli především seznámit knihovníky ústavů AV ČR se současným stavem programů BIBIS a EXCALIBUR, které jsme krátce před tím umístili na webovskou stránku KNAV ČR. Protože jsme chtěli demonstrovat oba programy on-line, zvolili jsme rozdělení účastníků na dvě skupiny.

Během demonstrace předvedl Mgr. Antonín Vítek možnosti vyhledávání v BIBISu, ale zejména se soustředil na uživatelský program Excalibur. Jeho prostřednictvím lze na uživatelské úrovni vyhledávat velmi komfortně a rychle v těch katalozích knihoven AV ČR, jejichž fondy jsou už převedeny na jednotlivé servery. Účastníci semináře se také seznámili se způsoby zadávání dotazů, s výhodami i omezeními programu.

Součástí vyhledávacího menu je také přístup do báze ASEP. Data jsou k dispozici v té podobě a kvalitě, v jaké je jednotlivá pracoviště nahlásila.

Všechny knihovny obdržely manuál programu BIBIS. Pracovníci KNAV na semináři přislíbili, že na webovské stránce KNAV bude v dohledné době přístupný kompletní manuál BIBISu, tento slib jsme splnili a od středy 11. 3. je manuál zpřístupněn na http://www.lib. cas.cz  a na  http://bibis.lib.cas.cz:8080.

Účastníci projektu LINCA Plus a odběratelé jeho bulletinu obdrželi nedávno nové a patrně poslední “papírové” číslo (ročník č, únor 1998, číslo 1).

Obsahuje zprávu o společné poradě pracovních skupin pro jmenné a věcné zpracování při Národní knihovně ČR v Praze. Její autorkou je Věnka Brabcová, která z rodinných důvodů žel už v naší knihovně nepracuje. Ve zprávě se zmiňuje o diskusi o názvu naší republiky a vyzývá kolegyně a kolegy, aby se vyjádřili k návrhu na užívání zkrácené formy Česko. Své názory a připomínky můžete nadále zasílat do redakce LINCA Plus INFO nebo do redakce Informací. K tématu jsme před časem publikovali názvoslovnou aktualitu z časopisu Cizí jazyky (Informace, 1995, č. 2) a vracíme se k němu i v dnešním čísle v oddíle KRÁTCE.

Bulletin obsahuje dále soupis správců knihovnických serverů a systémových knihovníků BIBIS a jako vložku vzorové popisy knihy, souboru, edice v BIBISu a také ukázky příslušných druhů katalogizačních lístků.

Do našeho tradičního cyklu seminářů byla zařazena tato aktuální témata:

Mimořádná událost se odehrála 20. března 1998 na Svobodné univerzitě v Bruselu. Bylo zde slavnostně inaugurováno Středisko českých studií. To v praxi znamená, že na této univerzitě jako první v Evropě je dnes možno studovat češtinu jako hlavní obor. Význam této události z hlediska šíření českého jazyka, vědy a kultury do zahraničí v době přípravy integrace České republiky do evropských struktur dokumentuje složení oficiální české delegace, která se slavnostního otevření Střediska zúčastnila. Byli v ní ministr školství ČR Jan Sokol, 1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR Jan Winkler, velvyslankyně ČR v Bruselu Kateřina Lukešová, místopředsedkyně výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělání a kulturu Senátu Irena Ondrová, předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Michal Prokop a místopředseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny Josef Ullmann, vysocí akademičtí funkcionáři Univerzity Karlovy, ředitel Parlamentní knihovny Karel Sosna, novinářský doprovod a další osobnosti.

Založení Střediska znamená zrovnoprávnění výuky češtiny s výukou ruštiny a polštiny v rámci studií slavistiky na bruselské univerzitě, v současné době zde češtinu studuje na 50 posluchačů. Vyučovat se bude i česká historie, reálie, literatura a politický a ekonomický vývoj země v souvislosti se střední Evropou. Středisko bude rovněž pořádat konference a semináře s reprezentanty českého kulturního, politického, ekonomického a společenského života a seznamovat s bohatou v Evropě zakotvenou minulostí i současností ČR.

Středisko, které vzniklo za podpory belgické i české strany, sídlí v moderní budově knihovny humanitních věd Svobodné univerzity v Bruselu a plně využívá jak její informační zdroje, tak i technickou infrastrukturu. Navíc převážně z darů českých knihoven i soukromníků vybudovalo několikatisícovou příruční knihovnu, jejíž otevření se stalo součástí inaugurace. Zakladatel a vedoucí Střediska českých studií prof. Jan Rubeš za předané knižní dary poděkoval jmenovitě Parlamentní knihovně, knihovně Ústavu pro českou literaturu AV ČR, knihovně spolku Beseda a slovanskému oddělení Britské knihovny a vyjádřil naději, že tato spolupráce bude pokračovat.

O prvním slovenském knihovnickém kongresu, který se konal v květnu v roce 1996 v Nitře, jsme Vás informovali v druhém čísle Informací l996. Zatímco kongres hodnotil výsledky transformace slovenského knihovnictví, konference “Slovenské knižníce ’97”, konaná ve dnech 15. a 16. října 1997 v Sielnici na okrese Zvolen, se zabývala problematikou modelu národního knihovnického systému v nových podmínkách. Konferenci rozsahem i obsahem menší tentokrát spoluorganizovaly Slovenská asociace knihoven (SAK) a Spolek slovenských knihovníků (SSK).¹⁾

Účastníci konference (sešlo se jich zde na 140) přijali na závěr jednání Prohlášení, v němž konstatují, že situace slovenských knihoven v oblasti financování doplňování knihovních fondů, technizace a prostorového vybavení je velmi nepříznivá. Hlavní náplní přijatého Prohlášení jsou závěry a doporučení.

Konference potvrdila platnost doporučení a požadavků, vznesených na 1. slovenském knihovnickém kongresu a požádala o jejich splnění. Doporučila uspořádat v roce 1998 krajské knihovnické konference, na nichž budou projednány krajské plány rozvoje knihoven, knihovnicko-informačních technologií a služeb. Na základě závěrů krajských konferencí by měl být zpracován strategický plán rozvoje slovenského knihovnictví do roku 2003–2005 k projednání na 2. slovenském knihovnickém kongresu v roce 1999.

Pokud jde o návrh nového zákona o knihovnách účastníci konference doporučili přepracovat problematiku struktury národního knihovnického systému vzhledem k postavení vědeckých a veřejných knihoven a až takto upravený návrh předložit k legislativnímu schvalování. Nově vytvořený legislativní rámec rozvoje knihoven a knihovnictví by měl umožnil realizovat v praxi model národního knihovnického systému, který bude v souladu s národními tradicemi a bude zároveň kompatibilní se světovými trendy, programy, standardy.

Účastníci konference dále požadují, aby ministerstvo kultury SR jako orgán státní správy pro knihovny důrazně prosazovalo v rámci státní informační politiky národní knihovnicko-informační politiku s vysokou státní prioritou a finanční podporou. Mimo jiné doporučují uzavření kooperačních dohod, v první etapě mezi Slovenskou národní knihovnou v Matici slovenské a Univerzitní knihovnou – Národním informačním centrem v Bratislavě²⁾ a dořešit koncepční a realizační otázky budování souborného katalogu slovenských knihoven.

Činnost Národního knihovnického centra v Univerzitní knihovně v Bratislavě (UKB NKC) by se měla zaměřit na aktualizaci výkonových norem, na sjednocení statistických ukazatelů pro všechny typy knihoven, na metodické rozpracování zákona o povinných výtiscích a na analýzu softwarových produktů vhodných pro knihovny menšího rozsahu.

Nevím, zdali se ještě někdo kromě mne podivil nad tím, když předsedající na jednom akademickém shromáždění uvítal paní XY, čelní představitelku vědního oboru. Trochu mi to připomnělo někdejší časté dotazy adresované jazykové poradně Ústavu pro jazyk český. Je adresní lístek, nebo adresný lístek, dřevný odpad, nebo dřevní odpad, učebný plán, nebo učební plán?

Oporu pro řešení těchto sporných případů nacházíme tam, kde se obě zakončení od sebe významem jasně liší. Tak je tomu u dvojic sluneční svit a slunečné počasí, srdeční tep a srdečný pozdrav, nákladní vlak a nákladný pobyt, mravní výchova a mravné chování, parní pohon a parné léto apod.

Významový rozdíl mezi těmito dvojicemi ukazuje, že příponu -ní mají přídavná jména, která se výstižně nazývají bezprostředně vztahová. Označují totiž pouhé odvození od příslušného základu. Náraz čelem je tedy čelní, pohon na páru je parní, vlak, který vozí náklady, je nákladní, lístek s adresou je adresní.

Naproti tomu přípona -ný vyjadřuje nějaký významový odstín navíc, obvykle náležitost, kladné nebo příznivé hodnocení atd. Srdečné chování tedy nesouvisí přímo se srdcem, ale s upřímností, adresné oslovení nesouvisí s adresou, ale s tím, že je výstižné, parné léto nebývá spojeno s párou, ale obecně s horkem, čelný představitel a čelná představitelka stojí “v čele” oboru ve významu abstraktním, od reálné horní části obličeje zcela vzdáleném.

Naznačené rozlišení je v češtině věcí současného vývoje. Ještě u Masaryka a Šaldy se setkáváme s podobami konkrétný, ideálný, vnitrný, starší odborníci si ještě vzpomínají na stavebnou mechaniku atp. V oblasti chemie ještě přežívají spojení jako dřevný líh, dřevný dehet. Jinak se ovšem české přípony přídavných jmen (a nejen jich) vyznačují opravdovým bohatstvím tvarů i významů. Stačí jen připomenout rozdíl mezi dřevním odpadem, dřevěnými hračkami, dřevitou hmotou a dřevnatými stonky. Ještě že existuje jazykový cit rodilých mluvčích. I když i ten, jak ukazuje doklad na “čelní představitelku” připomenutý na začátku našeho výkladu, dokáže občas nepříjemně zradit.

Vstup do Evropské unie (EU) je nejdůležitějším střednědobým politickým i ekonomickým cílem České republiky, jenž se setkává s podporou jak stávající vlády, tak i demokratických složek parlamentu i mimoparlamentní opozice. Přesto stále chybí větší míra informovanosti o základních údajích o Evropské unii a o hlavních pojmech její existence v oblasti právní, ekonomické a sociální. V této situaci mohou zejména knihovny přispět značnou měrou ke zlepšení stavu obecné informovanosti. Knihovna Národohospodářského ústavu AV ČR (NHÚ) společně s knihovnou CERGE začala v roce 1996 v rámci grantu MŠMT vytvářet databázi EURODATA, která je volně přístupná na webovské stránce (http://www.cerge.cuni.cz) a jejímž správcem je jedna ze specialistek knihovny.

• odkazy na relevantní zdroje informací, jako například na oficiální servery institucí EU a servery českých vládních institucí,
• plné texty dokumentů publikovaných převážně v České republice, včetně dokumentů a dat, publikovaných výzkumnými pracovníky NHÚ AV ČR a CERGE UK.

Po formální stránce je databáze vytvořena v panelové struktuře. V levém postranním panelu je sada tlačítek a zobrazuje se cesta, kde právě ve stromu databáze se uživatel nachází. Tlačítka v levém panelu slouží k přepínání struktury zobrazení (stromu) v pravém panelu podle základních hledisek, kterými jsou

• tematické vyhledávání,
• vyhledávání podle institucí,
• vyhledávání podle výzkumné problematiky
• a kontaktní adresy “tematicky příbuzných míst”.

Tematické vyhledávání je strukturováno podle třídníku klasifikace EU, vytvořeného pro potřeb Evropských dokumentačních středisek. Vyhledávání podle zemí dává možnost vyhledávat dokumenty podle jmen států, a to jednotlivých členských zemí EU, zemí přidružených k EU a dalších států. Vyhledávání podle institucí dává možnost vyhledávat dokumenty podle jmen institucí, podle vládních institucí jednotlivých zemí EU a zemí přidružených, případně dalších. V rámci výzkumné problematiky vzniká možnost nalézt přehled projektů a výzkumných zpráv, věnovaných studiu přidružení a členství České republiky v EU, a seznámit se s dokumenty obsaženými v ESCA-NET a také v největší databázi výzkumných projektů EU “CORDIS”. Adresy “Tematicky příbuzných míst” dávají možnost vyhledávat ve fondu dalších pracovišť obdobného informačního zaměření, jakými jsou např. Evropské dokumentační středisko UK, Katedra mezinárodního a evropského práva VŠE, zajímavá z informačního hlediska je možnost seznámit se databází “EUROTEXT” a obsažena je i obsažná informace o realizaci projektu a tezauru “EUROVOC” v České republice.

Rok 1998 je prvním rokem realizace databáze EURODATA po ukončení jejího výzkumného řešení v prosinci 1997. Cílem dalšího naplňování jejího obsahu je nejenom seznámení s dokumenty EU, ale jak z předchozího popisu databáze vyplývá, také usnadnění kontaktů s různými pracovišti, která se zabývají problematikou, související s EU, a která více či méně navazují vzájemně na své fondy a služby. Databáze EURODATA v současnosti umožňuje přístup k různými relevantním dokumentům, publikovaným na různých místech. Snadné přecházení mezi jednotlivými webovskými místy usnadňuje již zmíněná forma panelu, kde uživatel má možnost vidět v hlavním okně úvodní stránku každého dokumentu, na nějž se dostal prostřednictvím odkazu, uvedeného v obsahu databáze, a zároveň má přehled i o dalších odkazech, které jsou mu ve stejném okamžiku k dispozici. Další navigace je pak závislá na struktuře dokumentů, které uživatel v databázi navštívil. Obsah databáze EURODATA byl v rámci projektu výzkumného řešení průběžně konzultován s Evropským dokumentačním střediskem UK, které aktivně pomáhalo při naplňování databáze a také knihovně darovalo řadu zajímavých primárních pramenů. Podle současné statistiky databázi navštíví měsíčně 100–200 uživatelů, registrace se uskutečňuje jen prostou statistikou vstupů mimo domácí síť ústavu.

“Chemical Abstracts” (CA) – americký chemický referátový časopis – oslavil 90. výročí svého trvání. V roce 1907 jej založila Americká chemická společnost (The American Chemical Society) jako jeden z prvních oborových časopisů svého druhu na světě. Již v prvním roce existence zveřejnil 12 000 abstrakt. – Pro srovnání uveďme, že v roce 1997 bylo v časopise zpracováno 850 000 dokumentů – knih, patentů, časopiseckých článků.

V Evropě měl před válkou jediného konkurenta v německém časopise “Chemisches Zentralblatt”, avšak po válce se vyvinul v nejlepší oborovou abtrahující bibliografii. Referativnyj žurnal – Chimija byl orientován jednoznačně technologicky a kvalit CA nedosahoval.

Největším kladem tohoto referátového časopisu jsou jeho rejstříky – autorské, předmětové, podle chemických vzorců, podle patentů. Vycházejí ročně, bez skluzu a navíc se vydávají rejstříky kumulované. Ty původně vycházely po deseti letech, později po pěti letech.

V šedesátých letech začaly CA jako první používat fotosazbu a od toho byl už jen malý krok k vydávání časopisu na magnetických páskách a později k aplikaci dalších moderních informačních technologií.

Pamětníkům je známo, že také u nás jsme získávali zkušenosti z využití tzv. magnetopáskových služeb právě z CA, protože zásluhou ing. Koníčka z Výzkumného ústavu technologie chemického průmyslu byly CA již od roku 1969 v této formě získávány a využívány. Obdobně tomu bylo později s možností on-line přístupu do této mimořádné světové chemické databáze.

CA lze – vzhledem k jejich velkému rozsahu – objednávat jako komplet nebo podle tematických sekcí a nyní navíc je možno tištěnou formu kupovat i v kombinaci s CA na CD-ROM. Pochopitelně, že interaktivní přístup je zachován.

CA u nás získával původně Chemický ústav ČSAV, který vznikl v roce 1952 jako jeden z prvních akademických ústavů. Jeho pokračovatelem se po rozdělení na počátku šedesátých let stal Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Ten dnes vlastní kompletní sbírku CA od počátku jejich vydávání. Na retrospektivním doplnění časopisu měl zásluhu především dlouholetý ředitel ústavu prof. František Šorm a nemálo o ně pečoval také prof. Jan Roček, který byl pověřen dohledem nad knihovnou.

Představitelé CAS při příležitosti tak významného jubilea časopisu iniciovali akci, nazvanou “CAS Signature Library”. Z celého světa shromáždili údaje o knihovnách, které vlastní kompletní soubor časopisu od prvního ročníku po dnešek. Přihlášeným knihovnám byly zaslány jednorázově použitelné fotoaparáty s filmem, na který se jako doklad musely nasnímkovat celé komplety časopisu a vše zaslat zpět. Tyto knihovny – a na celém světě je jich jen stopatnáct – dostaly čestné označení “CAS Signature Library” a obdržely plaketu Americké chemické společnosti. Na těchto uznáních se podílí i knihovna ÚOCHB. Fotografie jejich pracovních kolektivů jsou otištěny v slavnostním nástěnném kalendáři CAS na rok 1998.

Identifikační systém publikací, zveřejňovaných na Internetu

IIE aktuell – zpravodaj Státní knihovny v Berlíně z listopadu 1997 přinesl zajímavý a důležitý materiál o vzniku systému DOI (Digital-Object-Identificator), obdoby známých systému ISBN a ISMN.

Tak jak se síť INTERNET neustále rozšiřuje a stává stále zajímavější i pro komerční účely, vyplynula i nutnost, aby byl, mimo jiné, vyvinut také takový systém, který by umožnil ochranu vydavatelů a zaručil jim ochranu jejich práv.

Navržený systém je určen k identifikaci všech materiálů, zveřejněných v digitalizované podobě. Jedná se zejména o nejrůznější bulletiny, zprávy, nabídky, ale i obrazové materiály, webovské stránky atd. V Internetu se mohou, oproti klasickému prostředí, měnit adresy vydavatelů, autorská práva a další údaje daleko rychleji.

vznikla v “Association of American Publishers” (http://www.doi.org) a sestává z více prvků:

• identifikační znak agentury, která DOI spravuje. Ve fázi testování, kdy se pracovalo s cca 100.000 záznamy, stačila pouze jedna agentura, označení jako “10”. Obecně může v jednotlivých účastnických zemích pracovat agentur řada, každá by pak spravovala určitý typ elektronicky publikovaných materiálů (např. fotografie, software, hudba atd.).
• prefix, který identifikuje nakladatele
• za lomítkem následuje řada znaků, rozlišující obsah. Může se jednat buď o jednoduchou číselnou řadu, kterou přidělí sám vydavatel, nebo se může jednat o již známý číselný systém typu ISBN, ISSN, SICI atd. V tomto případě se typ systému předsouvá před číselnou řadu.

Tato struktura je podobná systému ISBN, který současně identifikuje region, agenturu, nakladatele a vlastní publikaci.

Příklad

Zvláštností systému je možnost vytvořit aktuální adresáře, spravované jednotlivými agenturami a z nich pak vznikající jeden adresář centrální. Tímto postupem, který je podobný známému PURL (Persistent Uniform Resource Locator) systému OCLC, kde se každý dotaz nejprve automaticky zavede do seznamu a odpověď je následně doručena zákazníkovi tak, aby se mohl zalogovat přímo na server nakladatele. Jestliže se tedy změní adresa serveru nebo přímo přístup k žádanému dokumentu, je ve vlastním (komerčním) zájmu každého nakladatele co nejrychleji provést odpovídající změny v adresáři. Obdobnou službu poskytuje mezinárodní adresář nakladatelů (PIID) mezinárodní agentury ISBN.

Údaje (publikace), které uživatel hledá, se tedy nacházejí v jednotlivých databankách nakladatelů. Mimo samotnou distribuci digitalizovaných záznamů lze prostřednictvím DOI objednávat, předplácet, rešeršovat, stahovat data atd. Tyto služby jsou dosud ve stádiu příprav a s jejich zavedením se počítá v roce 1998.

• Citace nalezené v Internetu jsou propojeny se souhrnem článku a informacemi o způsobu, jakým je možno získat plný text
• Propojením získá čtenář článku přístup k dalším informačním zdrojům
• DOI umožní uživateli získat jak plný text článku, tak nahlédnout do obsahu jednotlivých čísel periodika, časopis či knihu si objednat
• DOI může zprostředkovat spojení na nějaký typ “hot-line” služby či dovolí “stáhnout” ze sítě software atd.
• Prostřednictvím DOI můžeme nahlížet do nabídek nakladatelů stejně jako objednat nejnovější CD-ROM

Systém byl vytvořen v “Corporation for National Research Initiatives”, která náleží k organizaci pro vývoj informačních technologií. Pilotní studie byly prováděny v řadě velkých nakladatelství, jako jsou např. Springer, American Medical Association, Shepard’s atd.

Základem systému je ve Washingtonu založená nadace DOI, k níž se mohou připojovat zainteresované organizace. Tato nadace má být otevřena také v Ženevě, kde je též sídlo mezinárodního svazu nakladatelů.

Protože náklady se zavedením tohoto systému budou nemalé, bude organizátor vybírat vstupní a účastnický poplatek.

PŘEČETLI JSME ZA VÁS

S malým zpožděním vyšlo druhé číslo loňského ročníku časopisu “Knihy a dějiny”, vydávaného Knihovnou Akademie věd. Pestrostí obsahu a rozsahem (93 stran) si nezadá s číslem prvním, s nímž jsme Vás seznámili v předchozím dvojčísle Informací. Hlavních statí je tentokrát pět. V první nám Lubomír Konečný z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy představuje “nový” signet Jiřího Melantricha z Aventina (s německým résumé a vyobrazeními), v druhé, podstatně rozsáhlejší pak Lenka Prudková, pracovnice knihovědného oddělení KNAV, rozebírá Veleslavínův tisk Historie židovské z roku 1592. S poznámkami, přílohami a německým résumé má studie rozsah 21 stran. Vlastně do současnosti se dostaneme ve stati Lenky Blažkové, rovněž pracovnice našeho knihovědného oddělení. Referuje v ní o mezinárodním kolokviu “Le livre voyageur”, které se uskutečnilo v květnu 1997 v Lyonu a soustředilo na nejrůznější cesty knih ke čtenářům. Možnost účasti na tomto kolokviu inspirovala autorku ke zpracování příspěvku, který se zabývá historií francouzských výtisků děl J. A. Komenského před rokem 1800 a jejich putováním za čtenáři. Součástí stati je soupis patnácti titulů těchto francouzských vydání a reprodukce vlastnických přípisků v dochovaných exemplářích. Autorkou čtvrtého příspěvku, nazvaného “Leopold Jan Szersznik – zakladatel a tvůrce veřejné knihovny v Těšíně”, je Barbara Bieńkowska z Varšavy. Přibližuje zajímavou postavu kněze, jezuity, který po zrušení jezuitského řádu a po svém přesídlení do Těšína, se zasloužil o vybudování veřejně přístupné knihovny v tomto slezském městě již na samém počátku 19. století. Text přeložila z polštiny Anežka Baďurová. Poslední stať z pera pracovníka Knihovny Národního muzea Petra Maška se zabývá historií Zámecké knihovny na Červeném Hrádku u Sedlčan.

V oddíle “In memoriam” jsou publikovány vzpomínky na prof. Leonarda Fostera, významného britského germanistu, který zemřel v dubnu 1997 ve věku osmdesátičtyř let, autorem je David Paisey, a na přátelskou dvojici knihovníků Bohumíra Lifku a Josefa Volfa, dvou výrazných postav českého knihovnictví.

Rubrika “Konference, zprávy” je tentokrát mimořádně bohatá. Čtenář se dozví o konferenci k 480. výročí běloruského knihtisku a o všem, co s ním souviselo, od Františky Sokolové, pracovnice Slovanské knihovny v Praze, ta byla organizátorkou jubilejních oslav v Praze. Další z připomenutých akcí je polsko-česká konference o Leopoldu Janu Szersznikovi z pera Anežky Baďurové. Novinkou pro mnohé bude zpráva Hany Vodičkové o dvou důležitých pomůckách pro katalogizaci, včetně historických knižních fondů. Jde o seznamy náboženských a církevních korporací činných na území České republiky, které zpracovala společná pracovní skupina v rámci Svazu knihovníků a informačních pracovníků a České informační společnosti.

V rubrice “Z novinek knihovědné literatury” je zveřejněno deset podrobných anotací či stručných recenzí k publikacím, které vyšly v posledních dvou letech. Komentovaná knižní vydání jsou doplněna výběrem studií vydaných časopisecky.

No. 2, vol. 7/1997 The Liber Quarterly-European Research Libraries Cooperation neboli druhé loňské číslo čtvrtletníku LIBER – Ligy evropských vědeckých knihoven, je zasvěceno vedle zveřejnění obsáhlého přehledu ročních aktivit evropských národních knihoven dvěma tématům – konfrontaci autorských a uživatelských práv u elektronických publikací a úloze tvorby sbírek v tzv. “učících knihovnách – teaching libraries” (čímž jsou míněny knihovny, které jsou součástí akademických institucí). Tato po výtce “superaktuální” témata zpracovali renomovaní autoři.

Na prvním místě je otištěna téměř padesátistránková stať Michaela Smethursta z Britské knihovny, který předkládá čtenářům tematicky členěný souhrn výsledků činnosti a také problémů evropských národních knihoven. Není bez zajímavosti, že se z ní dozvíme i mnoho údajů a informací o Národní knihovně ČR. Jukka Liedes, odborný vládní poradce finského ministerstva výchovy, vědy a kultury, se ve své studii (v rozsahu 35 stran) zabývá nejen vývojem, ale zejména novými perspektivami mezinárodního “copyrightu”. Studie je doplněna stanoviskem ECUP (European Copyright User Platform), vyjadřujícím pozici uživatelů k této problematice. Dora Biblarz, děkanka Arizonské státní univerzity, je autorkou závěrečného článku, který řeší otázky akviziční politiky státních vysokoškolských knihoven.

No. 3–4, vol. 7/ 1997 v úctyhodném rozsahu více než 640 stran s ročními rejstříky, je vlastně sborníkem referátů přednesených na výroční konferenci LIBER, která se konala v květnu 1997 ve švýcarském Bernu. Hlavním tématem konference byla právě již výše zmíněná problematika tzv.“učící knihovny”. Dvojčíslo publikuje kromě úvodních poznámek prezidenta LIBER Esko Häkliho šestnáct příspěvků na dané téma, a to ze všech koutů Evropy. Zveřejněn je také referát o knihovnách ve Švýcarsku od prof. Roberta Barthe, ředitele Městské a univerzitní knihovny v Bernu. Otištěny jsou rovněž výroční zprávy dvou divizí (sekcí) LIBER pro ochranu fondů a pro akvizici. Číslo uzavírá obvyklá recenzní část, tentokrát věnovaná odborné publikaci “Arbeitsplatzbewertung für den wissenschaftlichen Bibliotheksdienst”, kterou vydal v roce 1997 Německý knihovnický ústav v Berlíně. Autorem pochvalné recenze je Heiner Schnelling z Univerzitní a zemské knihovny Sachsen-Anhalt v Halle.

Naše INFORMACE byly mezi prvními časopisy, které upozornily již v roce 1995 na problematiku návrhu kratšího názvu České republiky a jeho ustálených forem v cizích jazycích (viz Informace, 1995, č. 2, str. 13). Po dlouhém tichu médií se opět tato tematika dostala na pořad dne. Stalo se tak v důsledku diskusního setkání zainteresovaných vědeckých pracovníků na půdě Univerzity Karlovy dne 29. ledna 1998. Následovaly mnohé články, připomeňme alespoň některé z nich – v Mostech, v Lidových novinách, v Týdeníku Rozhlas, debatu v Mediažurnálu Syndikátu novinářů. Zdá se, že soustředěné úsilí vědecké fronty – máme na mysli publikované Stanovisko geografů, historiků, jazykovědců a pracovníků dalších vědních oborů k otázce jednoslovného, tj. geografického názvu pro Českou republiku, přináší své plody. Začíná se prosazovat jimi navrhovaný termín Česko jakožto správné korektní jednoslovné pojmenování České republiky z hlediska jazykového, geografického i historického.

• Erratum

Začínáme omluvou čtenářům a hlavně ing. Aleši Brožkovi, který se nezabývá sbíráním vlajek, jak jsme tvrdili v této rubrice v minulém čísle, resp. dvojčísle Informací, ale bádáním ve vexilologii, tedy vědě, která se zabývá historií vlajek a praporů. Ocenění, kterého se ing. Brožkovi v Kapském městě skutečně dostalo, si zasloužil jednak zjištěním zajímavých poznatků o historii československé vlajky a jednak pravidelným sestavováním bibliografie vexilologických publikací, vycházejících na celém světě.

• Sedmdesáté narozeniny

Emeritní profesor Univerzity Karlovy PhDr. Jiří Cejpek, CSc. oslavil koncem února letošního roku své 70. narozeniny. Dík své vitalitě a energii dále vede katedru na Slezské univerzitě v Opavě, přednáší na UK v Praze a je stále všestranně aktivní. Při příležitosti svého životního jubilea proslovil prof. Cejpek dne 25. února 1998 v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze k otázkám soudobého pojetí oboru přednášku na téma “Informační věda”. Po ní následovala beseda s účastníky a srdečné posezení s přáteli.

• Zemřel český archeolog

28. února 1998 zemřel ve svých 88 letech český archeolog prof. PhDr. Josef Poulík, DrSc., dlouholetý ředitel Archeologického ústavu ČSAV v Brně a v Praze. S jeho jménem je spojena velké éra úspěšných archeologických výzkumů zejména na Moravě (Dolní Věstonice, Staré Zámky, Mikulčice a další místa). Proslavil se realizací výstavy “Velká Morava” prvně připravené v roce 1963 k 1100. výročí příchodu Cyrila a Metoděje do našich zemí a jejím prostřednictvím významně přispěl k vědecké prezentaci naší republiky v zahraničí. Věnoval mnoho sil i vědecko-organizačním činnostem, např. ve funkci člena prezídia a místopředsedy ČSAV všestranně podporoval rozvoj Akademie věd.

• Čestné doktoráty

Prof. Rudolf Zahradník, předseda Akademie věd České republiky, byl vyznamenán v dubnu 1998 čestným doktorátem Univerzity Karlovy. Univerzita udělila tyto čestné doktoráty osmnácti významným převážně zahraničním vědcům a osobnostem v rámci oslav 650. výročí svého založení. V květnu 1998 obdržel čestný doktorát rovněž na americké Clarksonově universitě v Potsdam ve státě New York. Podrobnosti lze najít na webovské stránce této univerzity (http://media.clarkson.edu/
speeches.html).

n  31. května – 4. června 1998 proběhne na Štrbském Plese na Slovensku pátý mezinárodní seminář “CASLIN ’98” – “Libraries without walls”. Také letos bude převážná většina lektorů ze zahraničí – především z USA a Spolkové republiky Německo. Pořadateli semináře jsou tentokrát řešitelé projektu KOLIN z Košic.

n  2.–4. června 1998 se uskuteční v Hrdoňově v jižních Čechách mezinárodní konference informačních služeb “CS ONLINE ’98”. Tato v pořadí již dvanáctá konference se stala pravidelným setkáním českých a slovenských informačních specialistů. Bližší informace hledejte na webu na adrese: http://www.unipetrol.cz.

n  10. června 1998 se bude konat ve Státní vědecké knihovně v Kladně již osmý seminář akvizitérů, tedy pracovníků oddělení doplňování vědeckých a odborných knihoven.

n  16.–18. června 1998 budou ve Vrchlabí diskutovat o své práci, zejména v oblasti regionální bibliografie, pracovníci muzejních knihoven a galerií na celostátním semináři, který pořádá Knihovna Národního muzea v Praze a Krkonošské muzeum ve Vrchlabí.

n  1.–7. července 1998 proběhne v pořadí VI. knihovnický týden v rámci festivalu “Šrámkova Sobotka”. Pořadatelem tohoto osvědčeného setkání knihovníků, učitelů a milovníků literatury je regionální výbor SKIP Východní Čechy a Městská knihovna v Sobotce.

n  3.–5. září 1998 se uskuteční v Plzni třetí řádný sjezd Svazu knihovníků a infornačních pracovníků ČR. SKIP jej pořádá ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v areálu této vysoké školy. V rámci sjezdu se budou konat odborné semináře na téma “Knihovny pro informační společnost” a “Automatizace knihovnických procesů ’98” a také velká výstava firem, které dodávají knihovnám dokumenty, zařízení, výpočetní techniku či software.

n  2.–6. června 1998 bude hostit Frankfurt nad Mohanem sjezd německých knihovníků – 88. Deutscher Bibliothekartag. Jako obvykle se na něm sejdou členové všech německých knihovnických spolků, zastřešených ve Spolkovém sdružení knihoven a velký počet zahraničních hostů. Letošní motto zní: “ Nur was sich ändert, bleibt!”

n  9.–11. června 1998 se bude konat v Kongresovém paláci v Paříži již patnáctý kongres “IDT’98”, tentokrát zaměřený téměř výhradně na problematiku elektronických informací, Internetu a Intranetu. Kromě tematických konferencí a dílen a obvyklé výstavy firem proběhne v rámci kongresu rovněž valná hromada francouzské asociace dokumentalistů a informačních pracovníků.

n  22.–27. června 1998 organizuje EAHIL (European Association for Health Information and Libraries) svou šestou evropskou konferenci pod názvem: “Libraries without limits: changing needs – changing roles”. Konference se koná v nizozemském Utrechtu.

n  30. června–4. července 1998 proběhne v Paříži v Národní knihovně Francie výroční konference LIBER (Ligue des bibliotheques européennes de recherche), spolku evropských vědeckých knihoven. V duchu hlavního názvu konference “Short-Term, Long-Term Strategies: Conflict or Harmony?” budou jednotlivé sekce LIBER hodnotit svou činnost a připravovat své budoucí plány.

n  20.–31.července 1998 se uskuteční v Budapešti letní kurs Středoevropské univerzity – CEU Summer University Course 1998 – na téma “Knihovny a Internet”. Kurs byl zařazen do letošního programu Open Society Institute (OSI), kterým je také financován. Bližší informace o tomto kursu i dalších akcích OSI Network Library Program lze získat v “Open Society Fund”, Staroměstské náměstí 22, 110 00 Praha 1.

rozšiřuje svou nabídku o potažené lepenkové krabice s odnímatelným víkem:

410-0 krabice (šířka 225, výška 160, hloubka 150 mm) vhodná na tiskopisy A5 – cena 75 Kč

411-0 krabice (šířka 170, výška 120, hloubka 400 mm) vhodná na tiskopisy A6 – cena 85 Kč

Do konce prvního pololetí 1998 platí výhodná cena Laminátoru L 1 (na laminování evidenčních a vstupních průkazů, čtenářských legitimací) – 1 600 Kč.

Oznamujeme čtenářům INFORMACÍ, že v souvislosti s velkým rozšířením přístupu do Internetu a s ním souvisejících služeb – v tomto případě elektronické konference KNIHOVNA – nebudeme již otiskovat oznámení o volných místech v knihovnách a informačních střediscích. Pokud jste tak již neučinili, doporučujeme Vám proto zapsat se do této konference. Mimo jiné se zde totiž velice často objevují právě oznámení o volných místech, v některých případech i sdělení opačná, tedy zájemců o volná místa. Předpokládáme, že tato forma “burzy práce” bude na stránkách konference KNIHOVNA i nadále probíhat.

se stěhuje zpět na své původní místo, tj. do nově zrekonstruovaného Wiehlova domu na Václavském náměstí 34. Bude podstatně rozšířeno na celkem 650 m² prodejní plochy, protože získalo prostory i v 1. patře budovy. Nebude chybět literární kavárna, malá galerie ani bezbariérový přístup. Zahájení prodeje se připravuje na 18. června 1998.

http://bibis.lib.cas.cz:8080/knav/cz/telefonni_seznam.htm

Úvodem 3

Třetí zasedání Komise pro vědecké informace 5

• S dr. Landovou rozmlouvá Jarmila Burgetová 7

• Z ústavní rady KNAV 10
• Knihovny AV podle dotazníků o stavu a činnosti za rok 1997 10
• Možnosti přístupu do služeb a katalogů KNAV 11
• Seminář LINCA 1998 12
• Nové číslo LINCA Plus INFO 13
• Jarní cyklus seminářů 13

• Středisko českých studií v Bruselu 14
• “Slovenské knižnice ’97” 15

Chvilka pro lepší češtinu

• Jak je to s čelnými představiteli? 17

• Eurodata 18

• Chemická abstrakta jubilují 20
• Identifikační systém publikací, zveřejňovaných na Internetu 21

• Knihy a dějiny, roč. 4, 1997, č. 2 23
• The LIBER Quarterly, vol. 7, 1997, no. 2, 3–4 24

• Česká republika hledá kratší název 25

Personálie 26

Chystá se 27

• Technické ústředí knihoven Brno 29
• Volná místa 29
• Knihkupectví nakladatelství ACADEMIA 29
• Elektronické adresy pracovníků KNAV 30