*******AKTUÁLNĚ *****
Jubilejní desáté (!!!) zastavení kapky, tentokráte ve spolupráci s pracovištěm FJFI ČVUT v Děčíně právě skončilo. Výstava je již zpět doma v ÚFCH JH, kde bude chvíli odpočívat než se vydá na své 11. putování, do Teplic ke konci školního roku 2011/2012 (ZŠ Koperníkova).
V prvním ročníku soutěže popularizačních projektů SCIAP 2011 obsadila putovní výstava Příběh kapky krásné 4. místo, hned za výstavami Národního muzea a plzeňské Techmánie. Podrobnosti o soutěži a soutěžních projektech čtěte zde.
20.12. 2010 jsme si připomněli 120. výročí narození Jaroslava Heyrovského (rozhovor ve Studiu 6 na Čt24).
Doprovodný program výstavy je stále v plném proudu - dosud celkem 31 přednášek o J.Heyrovském ( nyní pokračujeme s novým názvem "Jaroslav Heyrovský bádající objevující") navštívilo již 1715 studentů či žáků ZŠ a zájemců z veřejnosti. Vedle historie se také dozvěděli i o současné vědě a výzkumu v oboru fyzikální chemie v ÚFCH JH. A předpokládáme, že si již nespletou polarografii s polygrafií.
I nadále pokračujeme v pořádání přednášek o J.Heyrovském, ústav nebude vyčleňovat speciální termíny a každý pedagog si "svůj" termín dohodne dle svých časových možností, přednášku přijedeme přednést i do Vaší školy. Při tom se budeme snažit maximálně Vám vyjít vstříc. Zájemci včas prosím kontaktujte Dr. Stejskalovou.
Fota: Hana Francová a Květa Stejskalová, archiv ÚFCH JH
*****
Putovní výstava k 50. výročí Nobelovy ceny udělené Jaroslavu Heyrovskému představuje na fotografiích, filmech, písemných dokumentech a dalších exponátech (např. vývojová řada několika polarografů) příběh Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny za chemii.
Každý příběh má svůj začátek i konec. Začátek tohoto příběhu by mohl znít například takto:
„…10. února 1922 byla poprvé v jedné z laboratoří Karlovy university v Praze zaznamenána polarizační křivka se rtuťovou kapkovou elektrodou a téhož roku v „Chemických listech“ vyšla práce „Elektrolysa se rtuťovou kapkovou kathodou". První křivky závislosti elektrolytického proudu na napětí vkládaném na elektrody byly zaznamenávány ručně, v roce 1924 pak byl sestaven přístroj k jejich automatickému fotografickému záznamu. Přístroj byl nazván „polarograf“, protože byl určen k zápisu polarizačních křivek; podle něj pak dostala název i nová metoda.“
A konec?
„…. k řadě ocenění, která za svou práci Jaroslav Heyrovský obdržel, se pak v roce 1959 připojila nejvyšší pocta mezinárodní, jakou může vědec dosáhnout. Akademiku Heyrovskému byla jako prvnímu Čechoslováku udělena Nobelova cena za objev a rozvinutí polarografické analytické metody.”
Výstava se snaží přiblížit návštěvníkům osobnost Jaroslava Heyrovského (20.12.1890-27.3.1967), vědce, který svůj život věnoval bádání v oboru fyzikální chemie a po objevení polarografie vybudoval na Karlově universitě polarografickou školu, později v rámci Čs. akademie věd vedl Polarografický ústav, a Československo se tak stalo centrem výzkumu v polarografii pro celý svět, neboť do Československa přijížděli vědci a studenti z celého světa učit se této nové metodě, jež měla posléze široké užití v oborech, jako bylo zdravotnictví, hutnictví, těžká chemie, potravinářství či životní prostředí. Jeho vědecká práce byla teprve po 37 letech od objevu oceněna Nobelovou cenou.
Autoři expozice: Ing. Květa Stejskalová, CSc., Michael Heyrovský, Ph. D. a Prof. RNDr. Robert Kalvoda, DrSc. ( † 2.srpna 2011) (aktuální plakát výstavy).
Garantem výstavy je Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR, v.v.i.,
z jehož archivu pocházejí přístroje, filmový materiál a řada fotografií a písemných dokumentů tvořících expozici.
Některé dokumenty a fotografie byly pro pořízení kopií zapůjčeny rodinou Dr. M. Heyrovského.
Nad výstavou převzali záštitu představitelé některých partnerů:
