Práce se zabývá pravěkým kulturním souvrstvím jako druhem archeologického pramene. V první části shrnuje historii a dosavadní výsledky výzkumu pravěkých a raně středověkých kulturních souvrství zejména na území Čech, sumarizuje a zobecňuje získané poznatky. Ve druhé části obrací pozornost ke vztahu kulturní vrstvy a mikroreliéfu terénu, a to jak na základě analýzy dosavadních publikací, tak na konkrétním příkladu z Prahy 9 – Miškovic.
Třetí část je věnována analýze detailního výzkumu pravěkého kulturního souvrství zejména z mladší a pozdní doby bronzové v Praze 10 – Záběhlicích v roce 2001.
Práce je metodologicky zaměřena. Upozorňuje na paradigmaticky podmíněný přezíravý vztah k tomuto druhu archeologického pramene a z toho vyplývající nedostatky v terénním výzkumu i následná interpretační rizika.