Úvodem

Vážení přátelé,

dlouho jsem tak ráda nepsala úvodník do Informací jako dnes. Za okny sice nepadá sníh, ale za zády se mi peče vánočka a voní vanilka, hraje mi pan J. J. Ryba, stromeček je už připravený a skoro nazdobený a cukroví v mojí domácnosti je kupodivu mojí vlastní rukou napečené. Proč mne to naplňuje předvánoční euforií? Před dvěma týdny jsem spolu se svými spolupracovníky trávila třetí víkend ve dvoraně nad knihami a všichni jsme byli ze všech sil ponořeni do problémů úplně jiných než předvánočních, či snad dokonce vánočních. Ač se to zdálo neuvěřitelné, v noci před prvním prosincem byly vyklizeny poslední kontejnery kartonů a obalů, byly nainstalovány katalogové počítače a my jsme se odvážili aspoň na pár hodin spát, abychom další dny mohli předstoupit před naše hosty v podobě slavnostní. Dnes už je to součástí historie naší Knihovny a my tyto události posledních dní a hodin nechápeme jako závěr důležité historické etapy této instituce, ale jako začátek etapy úplně nové, jako první kroky po můstku do příštího tisíciletí.

Rok 2000 bude tím přechodem do nové budoucnosti. Není to dáno samotným kalendářem, ale spíše stavem vývoje informačních technologií a stavem této společnosti, která se mimochodem nazývá informační společností právě v tomto období, na přelomu století a milénia. Jistě nemusím zdůrazňovat právě Vám, našim čtenářům, že ten rok 2000 není začátkem století a tisíciletí nového, ale posledním rokem století a milénia tohoto. Tento omyl, který je šířen i v masmediích, vyvrcholí v množství hlučné pyrotechniky a rozbitém skle od šampaňského. Domnívám se, že peníze vložené do rachejtlí a jiných pyrotechnických vymožeností by učinily mnohem více užitku, kdyby byly vynaloženy úplně jiným směrem.

Pokud jste nestihli něco dobrého vymyslet na slavnostní stůl, nechte si poradit od pana Bavora Rodovského z Hustiřan (to je moje oblíbená četba, když jsem hodně unavená a nechce se mi už nic vařit):

Krmě dobrá: Vezmi střídy od bílého chleba, petružele i s kořením a šalvěje a to spolu zsekaj a nabí vajec v to, až bude husto. Potom daj dosti koření a vlož do moždíře v horké máslo, ať spolu vře. A když uvře, skrájej a daj na mísu, pospi to zázvorem a jiným kořením. A jez ve jméno boží! (A já spolu s reklamou pána Satinského dodávám, že vůbec nevím, k čemu to je, ale vypadá to nádherně.)

Přeji Vám hodně zdraví, dobré mysli a optimismu. Přeji Vám všem, abyste chodili rádi do práce a abyste se večer rádi vraceli domů. Přeji Vám, abyste za peníze, které si vyděláte dobrou prací, užili hodně radostí a potěšení.

S pěkným novoročním pozdravem

Ivana Kadlecová

CO NOVÉHO V KNIHOVNĚ AV ČR

Stručně z dějin Knihovny Akademie věd ČR

Počátek Knihovny Akademie věd ČR (KNAV) je spojen s ustavením Československé akademie věd (ČSAV) dne 17. listopadu 1952. Současně s ČSAV byla založena Základní knihovna (ZK), jejíž nástupkyní je dnes KNAV.

ZK dostala do vínku cenné knižní sbírky tehdy zrušených institucí – Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění a Masarykovy akademie práce. V současné době KNAV spravuje přibližně jeden milión svazků, včetně nevelkého, avšak obsahově zajímavého souboru archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků (přes 24.000 svazků).

K nejstarším sbírkám v ZK patřil a v KNAV stále patří fond Královské české společnosti nauk (KČSN), první vědecké instituce v celém rakouském soustátí, uznané císařem Josefem II. v roce 1784. Při převodu do ZK měla knihovna KČSN kolem 100.000 svazků.

Druhá významná historická sbírka – bývalá knihovna České akademie věd a umění (ČAVU), vytvářená od roku 1891, obohatila fond ZK více než 75.900 svazky. Jsou mezi nimi četné zahraniční publikace, získané poměrně rozsáhlou knižní výměnou ČAVU s partnerskými institucemi.

Třetí knižní soubor, postoupený ZK v době jejího ustavení v počtu více než 30.000 svazků z bývalé Masarykovy akademie práce 1920-1952), doplnil obsahové složení nově vznikajícího knižního fondu zejména o literaturu technickou, ekonomickou a sociologickou.

Základní knihovna ČSAV zahájila činnost 1. ledna 1953 v prostorách zrušené České akademie věd a umění na Národní třídě. Jejím ředitelem byl jmenován PhDr. František Horák, který se zasloužil o nárůst fondů ZK, zvláště historických sbírek, a o rozšíření výměny publikací s cizinou. V akvizici pomáhalo knihovně právo povinného výtisku, jež směla ze zákona uplatňovat v letech 1963-1995.

V roce 1967 byla Základní knihovna sloučena s Řídícím útvarem vědeckých informací, řešícím v ČSAV od roku 1961 výstavbu sítě akademických knihoven a středisek vědeckých informací. Koncepce nově reorganizovaného pracoviště se promítla i do úpravy oficiálního názvu, používaného posléze v letech 1967-1992: Základní knihovna – Ústředí vědeckých informací ČSAV (ZK-ÚVI). Ředitelskou funkci v tomto období vykonával Jiří Zahradil.

ZK-ÚVI se zapojovala do řady vědeckovýzkumných úkolů, ústavních i resortních. Zvýšená pozornost byla věnována rozvoji soustavy středisek vědeckých informací (SVI) a knihoven jednotlivých ústavů ČSAV. Pro pracovníky SVI a ústavní knihovníky se pořádaly cykly seminářů a kvalifikační kurzy a vydávaly se odborné publikace.

K 31. prosinci 1992, v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání, vznikla podle zákona ČNR č. 283/1992 Sb. Akademie věd ČR, od níž obdržela zakládající listinu dnešní Knihovna Akademie věd ČR. Její ředitelkou se v roce 1992 stala PhDr. Ivana Kadlecová.

V letech 1998-1999 prošla knihovna náročnou stavební rekonstrukcí, jež podpořila i další modernizaci celého knihovního provozu a informačních služeb. Součástí rekonstrukce bylo otevření nového depozitáře v Jenštejně.

Důležité adresy

Ředitelka	^Tel.:	^E-mail:
PhDr. Ivana Kadlecová	24 24 05 24	kadlec@lib.cas.cz

Hlavní knihovník	^Tel.:	^E-mail:
PhDr. Jana Šrajerová	21 40 32 45	srajerova@lib.cas.cz

Oddělení automatizace	^Tel.:	^E-mail:
Ing. Martin Lhoták	24 24 05 26	lhotak@lib.cas.cz

Referenční služby	^Tel.:	^E-mail:
Mgr. Dagmar Hartmanová	24 24 05 56	hartmanova@lib.cas.cz

Výpůjční služby	^Tel.:	^E-mail:
Tomáš Jandera	24 24 05 25	servis@lib.cas.cz

Meziknihovní služby	^Tel.:	^E-mail:
Ludmila Semerádová	21 40 32 59	mvs@lib.cas.cz

Rešeršní služby	^Tel.:	^E-mail:
Ing. Květa Pitterová	21 40 33 00	ors@lib.cas.cz

ASEP	^Tel.:	^E-mail:
Mgr. Martina Bičíková	21 40 33 67	asep@lib.cas.cz

Doplňování fondu		^Tel.:	^E-mail:
Knihy	Alena Prášilová	24 24 05 41	akviz@lib.cas.cz
Časopisy	Jarmila Turková	24 24 05 41	turkova@lib.cas.cz
Výměna	Mgr. Jarmila Kostkanová	21 40 32 42	exchange@lib.cas.cz

Zpracování fondu

^Tel.:

^E-mail:

Knihy

Ing. Dana Grygarová

24 24 05 28

knihy@lib.cas.cz

Časopisy

Mgr. Jana Rotkovská

21 40 32 46

casop@lib.cas.cz

Revize fondu

^Tel.:

^E-mail:

Marcella Dedíková

21 40 32 50

dedikova@lib.cas.cz

Služby ve dvoraně

Hlavní knihovník PhDr. Jana Šrajerová

KNAV poskytuje při uplatnění zásad diferenciace vyplývající z její zakládající listiny po vydání čtenářského průkazu a zaplacení registračního poplatku tyto služby:

Referenční služby

Informace o katalozích, bázích a fondech. Rešerše bibliografického, biografického, věcného a encyklopedického charakteru, doplněné fotografickým a jiným ilustračním materiálem (viz www stránky KNAV a Ceník služeb a poplatků).

Vedoucí referenčních služeb: Mgr. Dagmar Hartmanová

Výpůjční služby

Prezenční výpůjčky z volně přístupného fondu ve studovně, prezenční výpůjčky z ostatních depozitářů a fondů do studovny. Absenční výpůjčky ze všech depozitářů a fondů, umístěných mimo studovnu (viz Výpůjční řád, Katalogy, Ceník služeb a poplatků, www stránky KNAV).

Vedoucí výpůjčních služeb: Tomáš Jandera

Správce periodik: Mgr. Hana Tomanová

Meziknihovní služby

Výpůjčky publikací a kopie z fondů KNAV pro mimopražské uživatele a zahraniční knihovny. Výpůjčky a kopie dokumentů z mimopražských a zahraničních knihoven. (viz www stránky KNAV, Ceník služeb a poplatků).

Vedoucí meziknihovních služeb: Ludmila Semerádová

Rešeršní služby

Poradenské služby o databázích. Rešerše z databází přístupných na lokálních počítačích rešeršního oddělení, z databází přes systém Ultra*Net v síti LAN a přes Internet (viz www stránky KNAV a Ceník služeb a poplatků).

Součástí rešeršních služeb je tvorba databáze ASEP (Automatizovaný systém evidence publikovaných prací AV ČR).

Vedoucí rešeršních služeb: Ing. Květa Pitterová

Počítačová studovna

Uživatelé mohou zdarma využívat elektronické informační zdroje prostřednictvím lokální sítě knihovny, Internet a další informační zdroje dostupné v mediatéce knihovny.

Vedoucí : Ing. Martin Lhoták

Propagační služby

zajišťují pořádání výstavek nakladatelů a prezentaci na www stránkách KNAVCeník služeb a poplatků

		Čtenářské průkazy
A – platnost 365 dní
	Pracovníci a ústavy AV ČR		zdarma
	Studenti		50,- Kč
	Ostatní fyzické osoby		100,- Kč
	Ostatní kolektivní uživatelé		300,- Kč
B – platnost 30 dní
	Pracovníci AV ČR		zdarma
	Ostatní uživatelé		50,- Kč
Poplatek za zhotovení typu A i B			20,- Kč
		*Ztráta čtenářského průkazu*	100,- Kč
		*Poplatky za opožděné vrácení*
	1 den/1 výpůjčka		1,- Kč
	1. upomínka		10,- Kč
	2. upomínka		50,- Kč
	3. upomínka		100,- Kč
	ředitelská upomínka		300,- Kč
	advokátní upomínka		v plné výši
	soudní vymáhání		v plné výši
		*Poplatky za vymáhání náhrady škody*
	v procentech – určí vedení
		*Manipulační poplatky*
	Oznámení o rezervaci		7,- Kč
	Pokuta za vyřízení ztráty publikace		50,- Kč
	Za zjišťování neohlášené změny adresy		50,- Kč
	Za kopírování dat na disketu		15,- Kč
	Za tiskové výstupy z CD-ROM, Internet – 1 str.		2,- Kč
		*Reprografické služby*
Samooblužně
	1 str. A4 – jednostranně		1,50 Kč
	automat mince		2,- Kč
	1 str. A4 – oboustranně		2,- Kč
Pro účely meziknihovních služeb + poštovné v plné výši
Scanner Minolta 1 str. (vzácné tisky a dokumenty)			20,- Kč
		*Meziknihovní služby*
Ze zahraničí výpůjčka
	Ústavy AV ČR		200,- Kč
	Ostatní		600,- Kč
Ze zahraničí kopie 1 – 5 str.
	Ústavy AV ČR		50,- Kč
	Ostatní		60,- Kč
		*Rešeršní služby*
Rešerše za každou započatou hodinu
	Uživatelé z AV ČR		zdarma
	Ostatní		100,- Kč

Počítačová studovna KNAV

Je vybavena 8 uživatelskými a 1 služební stanicí a pro tisk LED tiskárnou HP. Nainstalovány jsou Windows NT, Ultra*Net, prohlížeče Netscape a MS Internet Explorer a textový editor.

Výsledky své práce může uživatel ukládat do svého pracovního adresáře, odkud si může za finanční úhradu pořídit buď tiskový výstup (data z CD-ROM a Internetu), případně výstup na disketu (data z Internetu).

Prostřednictvím Ultra*Netu jsou zpřístupněny tyto elektronické zdroje informací:

Databáze přístupné ve studovně

• neomezený přístup •

ERIC	- Educational Resources Information Center
BOOKFIND	- nejrozsáhlejší zdroj bibliografických informací o publikacích v angličtině
ČNB	- Česká národní bibliografie

Databáze přístupné ve studovně

• jeden přístup •

URBADISK	- francouzská databáze stavitelství
FRANCIS	- francouzská databáze humanitních věd
PASCAL	- francouzská databáze přírodních věd

CD-ROM

KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918
DIDEROT 2000
PAMĚŤ SVĚTA
WHO´S WHO 1897 – 1996
OTTOVA ENCYKLOPEDIE
OTTOVA ENCYKLOPEDIE NOVÉ DOBY
EVROPANÉ
STÁTY A JEJICH PŘEDSTAVITELÉ
KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století
SKAT	- souborný katalog odborné literatury veřejných knihoven ČR
SilverPlatter Resource CD June 1999
Multimediální učebnice DNA diagnostiky na CD-ROM
Výtvarné umění – multimediální encyklopedie

Pravidla pro využívání výpočetní techniky

1. Počítačová studovna je určena k využívání elektronických informačních zdrojů KNAV (databáze v síti KNAV, CD-ROM a diskety z fondu KNAV) pro studijní účely uživatelů a k zpřístupnění volně dostupných dat vědeckého charakteru z Internetu.

2. Uživatel nesmí používat výpočetní techniku KNAV k jiným účelům než k využití služeb popsaných v bodu 1.

3. Uživatel má možnost si rezervovat osobně, telefonicky nebo e-mailem počítačovou stanici na konkrétní dobu. Při nedodržení časového termínu rezervace propadá. KNAV si vyhrazuje právo určit v případě zvýšeného zájmu uživatelů časový limit pro využití pracovní stanice.

4. Způsob práce uživatele je přesně popsán u příslušného počítače.

5. Uživatel smí pracovat v počítačové síti pouze pod uživatelským jménem přiděleným pro uživatele KNAV. Získá-li uživatel jakýmkoliv omylem jemu nepříslušející přístupová práva, je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit službě.

6. Uživateli je zakázáno používat v KNAV jiné programové vybavení než to, které je mu v nabídce poskytnuto.

7. Uživateli je zakázáno kopírovat a distribuovat části operačního systému, nainstalovaných aplikací a programu KNAV.

8. Uživateli je zakázáno kopírovat na vlastní diskety informace získané z bází dat zpřístupněných v síti KNAV nebo v Internetu. Výsledky své práce si může uložit do svého pracovního adresáře. Kopírování na novou disketu, popř. tisk na laserové tiskárně, zajistí za příslušný poplatek pracovník studovny. Obsah pracovního adresáře bude po ukončení práce smazán.

9. Kopírování disket a CD-ROM z fondu KNAV není dovoleno, pokud to neumožňují licenční podmínky.

10. Veškeré získané informace a data (v jakékoliv formě, na jakémkoliv médiu) slouží výhradně k osobní potřebě uživatele a jeho studijním účelům. Není povoleno je dále rozšiřovat, rozmnožovat, kopírovat, půjčovat, distribuovat (ani v počítačové síti), prodávat nebo jinak využívat, zejména ke komerčním účelům. Zneužití dat a informací může být trestné (Zák. č. 256/1992 Sb.).

11. Uživatel nesmí narušovat práci ostatních uživatelů počítačové sítě, chod a výkonnost sítě jako celku (např. nadměrným přetěžováním zdrojů sítě), ani používat síť k přístupům do jiných počítačů nebo jiných sítí, či k šíření virů.

12. Uživatel nese plnou odpovědnost za své případné zásahy do konfigurace počítače, které by jakýmkoliv způsobem mohly mít vliv na provoz počítače nebo sítě. Dále je plně odpovědný za škody vzniklé svojí neodbornou manipulací s prostředky výpočetní techniky, včetně škod způsobených zanesenými počítačovými viry.

13. Provoz sítě KNAV může být omezen nebo přerušen z důvodů nezbytné technické a softwarové údržby sítě, případně z jiných závažných důvodů

ROZHOVOR

… s Ing.Karlem Aimem, CSc.,

předsedou Komise pro vědecké informace AV ČR

• Jste předsedou Komise pro vědecké informace, a tak Vás jistě těší, že se po nákladné rekonstrukci otvírá dvorana služeb Knihovny Akademie věd, která bude sloužit čtenářům a uživatelům KNAV daleko lépe než mohla dosud. Co byste k této události chtěl říci a jakou Vy sám máte představu o tom, jak by měla vypadat a hlavně, jak by měla fungovat moderní vědecká knihovna?

Asi začnu zeširoka, ale leckterý čtenář KNAV by se na Vaší otázce mohl podivit tomu, že mu dvorana v minulých letech vůbec nějak mohla sloužit. Myslím, že většina lidí ani netušila, jak tento zrakům ukrytý prostor vypadal a co obsahoval a že jsou dnes velmi překvapeni jeho současnou podobou, ne-li vůbec jeho existencí. Nyní mohou na výstavce fotografií vidět, že sloužil jako depozitář, obsahující nevzhlednou dřevěnou vestavbu a vyplněný různými druhy tiskovin až do výše druhého podlaží budovy. Bylo velké štěstí, že zde nikdy nedošlo k požáru ani k jinému druhu poškození. Při zpětném ohlédnutí se uvedený způsob využití cenného prostoru na exponovaném místě v centru Prahy - jen 50 m od Národního divadla - jeví mírně řečeno jako těžko pochopitelný. Jsem moc rád, že jsem se na historické proměně dvorany mohl alespoň nepatrně spolupodílet. Výsledek je krásný a funkční, všichni, kdo se na uvedení dvorany do současné podoby účastnili, mohou být na toto dílo právem hrdi. Jsem zároveň přesvědčen o tom, že šlo o vysoce účelné využití finančních prostředků. Argumentů pro toto tvrzení lze snést řadu, ale připomenu aspoň jeden, zpravidla opomíjený: Dvorana služeb KNAV je a bude pro mnoho mladých lidí místem, kde poprvé vstoupí na půdu Akademie věd. Myslím, že není třeba zdůrazňovat související aspekty ani důležitost prvního dojmu, kterým na mladé lidi tato instituce zapůsobí.

Pokud jde o to, jak by měla fungovat moderní vědecká knihovna, zdá se mi odpověď jednoduchá: každý klient by v ní měl získat v co nejkratším možném čase veškeré informace, které přišel hledat, a navíc by si měl odnést dobrý dojem z vlídného a ochotného jednání erudovaného personálu i z příjemného prostředí. Moderní knihovny mohou vypadat různě, existují knihovny, jejichž podoba je striktně podřízena efektivní funkčnosti, existují knihovny navržené ve stylu futurismu. Naše knihovna patří k těm, v nichž se spojuje funkčnost a vybavenost na výši doby s historicky a umělecky cenným interiérem a to je snad ta vůbec nejlepší kombinace. Myslím, že tak má všechny předpoklady k tomu, aby jako moderní vědecká knihovna dobře fungovala. Ve vlastním provozu se ještě mohou ukázat slabší místa volající po vylepšení, ale řekl bych, že jich nebude mnoho. Mám-li o něco obavu, pak se týká toho, zda a jak dlouho bude osazení dvorany počítači stačit uživatelskému zájmu.

• Komise pro vědecké informace je poněkud atypickým poradním orgánem Akademické rady AV ČR. Jak vnímáte její funkci a jaké máte zkušenosti z jejího působeni v posledních dvou letech?

Máte pravdu, že jde o poradní orgán poněkud atypický. Alespoň v tom smyslu, že jeho působení je už z povahy věci nepravidelné - vyjádření komise k záležitostem celoakademického dosahu jsou vyžadována případ od případu a přitom z Akademické rady relevantních zadání nepřichází poslední dobou mnoho. Lze říci, že problémů, které vyžadují konsensuální názor komise nebo popřípadě její hlasování, zcela zákonitě ubývá. Je to dáno na jedné straně pokročilou decentralizací - např. toky financí typu příspěvku na nákup časopisů byly již před dvěma lety zrušeny (rozpuštěny do rozpočtů pracovišť) - takže ústavy se samy rozhodují, zda a na jaký informační zdroj peníze použijí. Na druhé straně pořízení některých specializovaných či rozsáhlých databází, které bychom rádi pracovníkům Akademie věd zpřístupnili, je finančně tak náročné, že přesahuje možnosti jednotlivých ústavů (např. produkt Current Contents Connect) nebo i Akademie věd jako celku (např. databáze Web of Science). Pak nezbývá, než se pokusit zorganizovat ustavení konsorcia na příslušné úrovni. Takové kroky patří do širší skupiny záležitostí a problémů, o nichž se dá říci, že mají jediné schůdné pozitivní řešení, které je zpravidla realizováno přímo vedením KNAV. Je zřejmé, že ani kvůli takovýmto věcem není třeba svolávat celou komisi, v případě potřeby se však docela často radím s jednotlivými jejími členy podle odborností. Ale tím, že jsem vyjmenoval několik faktorů, které v důsledku znamenají, že činnost komise jako celku doznala jistého útlumu a že frekvence jejích zasedání je nyní mnohem nižší než například v dobách budování infrastruktury v rámci projektu LINCA, nechci v žádném případě naznačit, že existence komise již není opodstatněná. I v budoucnu budou přicházet otázky, jejichž zodpovězení bude typicky náležet do kompetence komise. Z nedávné doby mohu připomenout, že komise se mj. zevrubně zabývala plány, projekty a dalšími postupy prací na rekonstrukci dvorany ve třech fázích tohoto procesu a domnívám se, že svými připomínkami významně přispěla k výsledné podobě dvorany i k funkčnosti algoritmu služeb ve dvoraně.

• Naše knihovna vznikla zároveň s ustavením ČSAV koncem roku 1952. Ve svých, byť krátkých dějinách (odmyslíme-li si převzaté fondy učených a vědeckých společností od konce 18. do počátku 20. století) by se mohla pochlubit mnohými počiny, které byly ve své době předvídavé a progresivní. Patří k nim podle mého názoru např. i rozhodnutí tehdejšího prezídia ČSAV o tvorbě ASEP - Automatizovaného systému evidence publikovaných vědeckých prací pracovníků ČSAV - z roku 1984. Vytvářením této databáze jsme předběhli všechna vědecká a výzkumná pracoviště ostatních resortů (vysoké školy nevyjímaje), z nichž mnohá se k potřebě registrace publikovaných výsledků vědy a výzkumu dopracovávají až v současnosti. Víme, že patříte k obhájcům ASEP na půdě Akademie věd, kde občas dochází k útokům na tuto cennou a jinde vysoce ceněnou aktivitu Knihovny Akademie věd. Čím si tyto téměř pravidelně se opakující útoky vysvětlujete?

To jsou asi příliš ostrá slova, námitky proti samotné existenci databáze typu ASEP jsou opravdu ojedinělé. Nedávné a současné připomínky míří spíše ke způsobům pořizování a předávání údajů do databáze, k podobě a řazení údajů viditelných v textové formě na webovské stránce a k detailnějšímu strukturování dat či dalším příznakům, které si někteří přejí do databáze zavést. Část připomínek vyplývala z neznalosti vývoje vztahu mezi databází ASEP a databází RIV (databáze Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj "Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje"), některé pak z neznalosti možností vyhledávacího programového vybavení (dříve Excalibur, nyní v testovací fázi Relief) na webovské stránce ASEP. Většinou jde ale o připomínky legitimní, na něž reagujeme a na jejichž základě dochází a bude docházet k některým úpravám. Asi je třeba také říci, že existuje jistá historicky podmíněná averze k ASEP, kterou docela dobře chápu, sám jsem takovým obdobím také prošel. ASEP byl kdysi nařízen „shora“, o jeho podobě a poslání se nediskutovalo; pracoviště, která přisuzovala svým publikačním výstupům patřičný význam, přitom měla už v té době zaběhlý a ke svým potřebám přizpůsobený počítačový systém evidence publikací, takže zavedení ASEP znamenalo „zbytečnou“ práci navíc. K tomu teď nemá smysl se vracet. Svůj pohled na současnou roli ASEP i na jeho vztah k RIV jsem se snažil vysvětlit ve svém poměrně podrobném a obšírném hromadném sdělení ředitelům pracovišť z června tr. a na tom, co jsem tam napsal, není zapotřebí nic měnit. V rámci tohoto rozhovoru nelze jít do detailů, ale mé hlavní teze jsou tyto: (i) na základních principech existence, koncepce a obsahu databáze nepovažuji za nutné z řady důvodů nic měnit; mezi tyto důvody patří mj. efektivní přenos údajů mezi jejich producenty a RIV a široké možnosti analýz publikační produktivity v rámci Akademie věd; (ii) ústavy zůstanou svobodné ve volbě údajů, které chtějí mít v ASEP zahrnuty; zároveň samozřejmě platí, že obsah údajů ilustruje produkci ústavu a typ publikačních výstupů, kterým dané pracoviště přisuzuje váhu; (iii) z „centra“, tj. z KNAV, bude i nadále určována společná a jednotná struktura údajů, která musí zároveň vyhovět všem druhům výstupů z pracovišť AV i všem (v čase se měnícím) požadavkům na obsah a strukturu databáze RIV s tím, že i na uživatelské úrovni ASEP bude nadále možné snadné vyhledávání publikací podle jejich typu; zde bych na okraj poznamenal, že možnosti AV ovlivnit obsah a strukturu údajů RIV jsou omezené, protože v jednáních Radou vlády je AV jen jedním z mnoha rezortů, jejichž zájmy se v tomto ohledu zhusta kříží; a konečně, (iv) je nutné zlepšit a rozšířit možnosti pořizování a transportu údajů do ASEP. I když postup prací v tomto směru se zkomplikoval jednak vážným onemocněním kolegy Vítka v září tr. i „vržením“ všech kapacit na oživování počítačových systémů ve dvoraně služeb v průběhu posledních několika měsíců, věřím, že již v nadcházejícím kole sběru údajů pro ASEP dojde v tomto ohledu ke zlepšení.

• Srdečně Vám děkuji za rozhovor !

S Ing. Aimem rozmlouvala PhDr. Jarmila Burgetová

Ing. Karel Aim,CSc. (nar. 16.října 1947) je absolventem Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kde ukončil studium technické analytické a fyzikální chemie s vyznamenáním v roce 1971. Téhož roku nastoupil na interní vědeckou aspiranturu v Ústavu teoretických základů chemické techniky ČSAV (nyní Ústav chemických procesů AV ČR), kde pracuje jako vedoucí vědecký pracovník dodnes. V roce 1977 obhájil kandidátskou disertaci v oboru fyzikální chemie na téma „Rovnováha kapalina-pára v soustavách s velmi rozdílnou těkavostí složek“. V letech 1989 – 1994 působil jako hostující výzkumný pracovník na Univerzitě v Terstu, podílel se na organizování řady mezinárodních vědeckých setkání doma i v zahraničí, od roku 1997 je členem American Institute of Chemical Engineers. Od vzniku AV ČR v roce 1993 je voleným členem Akademického sněmu, v Akademické radě pracuje od roku 1997. 1. března 1998 jej Akademická rada jmenovala předsedou Komise pro vědecké informace.

Adresa: Ústav chemických procesů AV ČR, 160 00 Praha 6, Rozvojová 135

Tel: (02) 203 90 310, 203 90 419 Fax: (02) 242 40 579

E-mail: kaim@kav.cas.cz; kaim@icpf.cas.cz

Ze zasedání Vědecké rady KNAV

Dne 18.listopadu 1999 se sešla poprvé v novém složení Vědecká rada KNAV (VR). Zasedání zahájila PhDr. Anežka Baďurová a představila nově zvolené členy Vědecké rady.[1] Novou předsedkyní VR byla zvolena PhDr. Jarmila Burgetová, tajemnicí Mgr. Dagmar Hartmanová. PhDr. Vilém Herold, CSc. poděkoval jménem všech přítomných PhDr. Baďurové za její dosavadní činnost ve funkci předsedkyně VR a PhDr. Burgetové popřál do její nové funkce mnoho zdaru.

PhDr. Kadlecová promluvila o koncepci činnosti KNAV po otevření studovny v rekonstruované dvoraně budovy AV ČR. Podrobně se věnovala novým službám – počítačové studovně, možnostem studia v databázích a plánům na další rozšiřování aktivit KNAV. PhDr. Baďurová informovala přítomné o současné vědecké činnosti knihovědného oddělení KNAV a postupu prací na grantech, které KNAV získala.

PhDr. Herold seznámil členy VR s návrhem (a jeho zdůvodněním) Akademické rady na přeřazení KNAV mezi pracoviště AV ČR, která slouží všem ústavům Akademie věd. Doposud byla KNAV zařazena mezi pracoviště v oblasti společenských, konkrétně ekonomických věd, což při financování celoakademických úkolů působilo značné potíže. Po diskusi všech přítomných se VR usnesla, že s přeřazením souhlasí, protože předpokládá, že nové zařazení neovlivní (negativně) možnost pracovníků KNAV dále vědecky pracovat, a pověřila dr. Herolda, aby toto usnesení tlumočil Akademické radě.

Členové VR si pak prohlédli nově zrekonstruované prostory dvorany KNAV a seznámili se s dalšími plány rozvoje KNAV. Příští zasedání VR se má konat v březnu 2000.

Tady by se asi hodilo citovat přesně rozhodnutí Akademického sněmu!!!

ZE ZAHRANIČÍ

„Cultural Work within the Information Society“

PhDr. Jarmila Burgetová

“Kulturní práce v informační společnosti“ byl název významné mezinárodní konference, kterou pořádala Rada Evropy spolu s Magistrátem města Říma ve dnech 22. – 23. října 1999 v Římě. Konference měla svým způsobem završit úsilí Rady Evropy o uplatnění a také „zviditelnění“ kulturní sféry (v nejširším slova smyslu) v současném i nadcházejícím období rozvoje evropské společnosti. Byla také součástí oslav 50. výročí vzniku Rady Evropy a navazovala na 2. summit nejvyšších představitelů států a vlád, konaný ve Štrasburku v říjnu 1997. Proto také na programových materiálech konference nechyběl odkaz na „Akční plán“ přijatý na tomto summitu, v němž se „hlavy států a vlád rozhodly rozvíjet Evropskou politiku pro aplikaci nových technologií, s ohledem na zajištění lidských práv a kulturní rozmanitosti, svobodu vyjadřování a informací a maximalizaci výchovného a kulturního potenciálu těchto technologií.“

Konference si dala dva úkoly: na jedné straně zhodnotit Doporučení Rady Evropy „Kulturní práce v informační společnosti“ (dále jen Doporučení) a na druhé straně analyzovat vliv takových tendencí jako jsou konvergence (sbližování) průmyslu a institucí, působících v oblasti kultury, globalizace a měnící se organizace kulturní práce. Konferenci předcházelo jednodenní setkání představitelů významných evropských a světových asociací a organizací – Evropská rozhlasová unie (EBU), Mezinárodní asociace nakladatelů (IPA), Mezinárodní muzejní rada (ICM), Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA), Mezinárodní archivní rada (ICA), Mezinárodní knižní agentura (IVA), Mezinárodní federace televizních archivů (IFTA). Jejich úkolem bylo připravit finální text návrhu Doporučení.

Konference, konaná v sále „Promototeca“ v historické budově na římském Kapitolu, se zúčastnilo přes 300 osob (s velkou převahou zástupců hostitelské země) ze 17 států Evropy i dvou ze zámoří (USA, Kanada). V úvodu konference po projevech římského primátora pana Francesco Rutelli, městského radního pana Gianni Borgna a islandského ministra školství, kultury a vědy upoutalo účastníky předtočené audiovizuální interview s Američanem Robertem Reichem, bývalým ministrem práce Clintonovy administrativy k otázkám globalizace, konvergence, postavení kultury, problematiky kulturní politiky. Výroky pana Reicha pak komentovali italský prof. ekonomie pan Domenico Siniscalco a anglický zástupce Evropské organizace práce pan Tonny Lennon. Zejména ten velice důrazně upozorňoval na to, že situace v Evropě je úplně jiná nežli v USA, protože pro Evropu znamená kultura mnohem více nežli pro Ameriku, jsou tu hluboké kulturní tradice a také proto musí evropské vlády více než v USA „intervenovat“ v kultuře.

Jednání druhé tematické sekce, kterou řídila paní Luciana Castellina, bývalá předsedkyně kulturní komise Evropského parlamentu, bylo zasvěceno kulturní práci v období „konvergence“. Oba lektoři různým způsobem či použitými příklady vlastně varovali před zjednodušováním procesu sbližování „průmyslu v kultuře“ s kulturními institucemi, které pracují jako neziskové organizace ve prospěch veřejnosti. Proto hlavně knihovny nemohou fungovat bez veřejné podpory. Třetí sekce, moderovaná paní Verou Boltho z Rady Evropy, se zabývala problematikou informačních profesionálů a „znalostních pracovníků“. Zazněly požadavky na větší flexibilitu a adaptace v organizaci a regulaci práce pro informační sektor. Pan Jacques Wautrequin – člen Fora informační společnosti Rady Evropy – požadoval, aby v informačním sektoru byla uplatňována nová schémata organizace práce, nové metody, vyžadovány nové kvalifikace a nové chování. Již ve vídeňské deklaraci Rady Evropy z roku 1998 je zmíněna nutnost zařadit nové kategorie do hierarchie pracovníků veřejné správy (pro tvorbu databází apod.). Je třeba vytvářet doškolovací možnosti pro nejširší populaci. Tak jako se kdysi bojovalo proti analfabetismu, je dnes nutno bojovat za „digitální alfabetizaci“. Výdaje s tím spojené je nutno chápat jako investice do informační společnosti.

Za řízení pana Serge Wolikowa se ve čtvrté sekci jednalo o celoživotním vzdělávání, o výchovné a vzdělávací politice a kultuře. Mnoho se hovořilo o změnách v profesi knihovníka, který by se měl stát dle pana Peter van Gorsela informačním a publikačním odborníkem, „broker-em“ a „web-brarian-em“. Klíčem budoucí výchovy bude televizor jako komunikační prostředek pro všechno. Vytvoří se „znalostní průmysl“, vzdělání se bude prodávat. Zajímavým příspěvkem bylo vystoupení mladého poradce italského premiéra pro informační oblast o působení italského Fóra informační společnosti, které bylo vytvořeno při Úřadu vlády. Jeho členové zpracovali akční plán pro budoucnost a prosadili do státního rozpočtu desítky bilionů lir na jeho plnění. Obdobný plán funguje již od r. 1995 ve Francii pod názvem „Informatizace pro všechny“.

V panelové diskusi referovali představitelé světových asociací, organizací a institucí, kteří se sjeli do Říma o den dříve, o výsledcích svých jednání – Gaetano Stucchi za EBU, Vittorio Sette za IFTA, Christine Deschamps za IFLA, Ingo Schmidt-Braul za IBA, Francesco Garibaldo za italský Ústav práce, Roberto Zaccaria za RAI (italská obdoba BBC).

Závěry konference zhodnotil prof. Jean-Louis Reiffers, ředitel Vědecké rady francouzského Ústavu pro středozemí v Marseille. Obsahovou problematiku konference shrnul do pěti bodů, resp. do pěti otázek:

1) S čím jsme konfrontováni ?

2) Kam chceme jít ?

3) Co veřejnost ?

4) Co trh práce ?

5) Jakou politiku uplatňovat ?

Rada Evropy chce svým Doporučením na jedné straně podpořit úsilí o uchování kulturních tradic a dědictví evropských národů, na straně druhé vytvářet podmínky a ukazovat, jak se vyrovnávat se vším, co by mohlo v informační společnosti komplikovat rozvoj kulturních aktivit.

Představitel Rady Evropy pan ředitel Raymond Weber se věnoval ve svém závěrečném slově především vlastnímu Doporučení. Nesmí být chápáno jako úřednický produkt, ale jako výsledek dlouhého procesu nebyrokratických konzultací. Od původního pojetí, dle kterého se Doporučení mělo týkat jen knihoven a archivů, zahrnuje nyní Doporučení i problematiku elektronických publikací a kulturní práce vůbec. Sbližování vzdělávacích institucí se stává realitou, od překonávání přehrad mezi systémy, od struktury, obsahu a metod výuky se dostáváme k řešení nejrůznějších tematických odborných problémů ve vzájemné reciprocitě a odpovědnosti. Dále se „posunula“ také odborná terminologie. Od informačních profesí (LIS? IDT) jsme přešli k novému termínu „znalostní pracovník“ – angl. „knowledge worker“, franc. „travailleur de la connaissance“. Dle názoru pana Webera máme stále různé mezery – zejména ve vzdělávání a jmenovitě pak v celoživotním vzdělávání. Univerzitní vzdělání neklade dostatečný důraz na tvořivost, na rozvíjení tvůrčích schopností a vše co s tím souvisí.

•••

Výroční konference EUSIDIC 1999

PhDr. Ivana Kadlecová

EUSIDIC je Evropská společnost pro informační služby se sídlem v Londýně. Letošní výroční konference, která se konala v Belgii v Brugách ve dnech 16.- 20. října 1999, byla nazvána „Mosty k novému miléniu“.

Hlavní nosná témata byla tři:

· management znalostí, informací a dat

· náplň managementu v budoucnosti - Internet, Intranet a Extranet

· role informačních specialistů v roce 2000 a za ním.

Úvodní přednáška předsedy výboru EUSIDIC byla shrnutím současného stavu. Jedním z nejdiskutovanějších témat tohoto desítiletí je stavění mostů z roku do roku. Je však třeba rekonstruovat tyto mosty ke stavu celého informačního věku, informace tvořit, distribuovat, zajišťovat a to diferencovaně v závislosti na prostředí, typu uživatele a trhu. George Schultheiss varoval před nebezpečím života „ze dne na den“, bez globální vize společnosti.

Profesor Steven Warmoes z Univerzity v Gentu hovořil o minulosti, přítomnosti a budoucnosti řízení informací. Na příkladech ukázal, jak lze ovlivnit informační prostředí: někdy ne výstavbou nového, ale vhodnou modifikací existujícího systému, na nezbytnou míru omezit transfer dokumentů například využitím elektronického prostředí, synchronizace lid, kteří se učí s těmi, koho učí, srovnat výchozí a konečnou hladinu znalostí tak, aby bylo vyloučeno, že na svém místě nesedí specialista pro tu či onu činnost.

Jaké nástroje užít k řízení znalostí a dokumentů předvedl velmi precizně Jan Flammend od firmy Hewlett Packard. Vycházel z historického nástinu třídění informací – od Aristotela k Billu Gatesovi a přes současnost dospěl k budoucnosti. Naformuloval výzvu k způsobu řízení znalostí. Příklad komerčního přístupu od Hewlett Packard je užitečný i pro akademické prostředí: efektivita vyhledávání, zpřístupňování a distribuce informace v prostoru a čase je v komerční i nekomerční sféře stejně významná.

Ger Bijster z Unilever Research Laboratorium ve Vlaardingen formuloval cíl informačních služeb v novém věku: přinést relevantní informaci ve skvělé podobě vědci přímo na stůl. Představil systém, který přinese plný text toho, co není dostupné ve vlastním domě, stejně jako přivést připojení k databázím a textům z externích zdrojů.

Jak inovovat v oblasti informací - nástroje belgické firmy Beckaert představil Jan Sijnave.

Informovat zaměstnance o inovaci, o metodice a nástrojích k inovaci, to je nezbytný krok k vytváření „informační kultury“. Znalosti vedou k inovaci, inovace vytváří nové iniciativy, iniciativy podporují inovaci…atd. Inovace je proces, musí být viditelný, řiditelný, měřitelný.

Jak se mění role informačního specialisty a jaké hodnoty požaduje současný trh práce vysvětlila na základě vlastních dlouholetých zkušeností Julia Hordle z Intelligent Resources v Anglii.

Jaká je tedy situace ke konci 20. století:

· Oblast informací: Zlatým fondem zůstávají klasické dokumenty, je kladen důraz na ochranu před zničením (převádění na mikrofilmy, skenování, archivace v národním a regionálním měřítku, digitalizace, miniaturizace skladů). Elektronické dokumenty nabývají na objemu a význam je kladen na sdílení velkokapacitních skladů. Trend ke konci století a tisíciletí: přístup k plným textům (bez primárního dokumentu), přístup z různých míst a platforem, kolektivní přístup (konsorcia) za účelem snížení ceny, kolektivní přístup k sekundárním zdrojům s následným přístupem k plným textům, vytváření uživatelských profilů.

· Oblast služeb: průběžná rekvalifikace pracovníků informačních služeb, specializace. Co nejširší unifikace hardware a software za účelem snížení problémů a chyb, maximální využití přenosu dokumentů s využitím INTERNETU a INTRANETU, snížení cestování lidí dokumentů („hardcopy na stůl“), dobrá komunikace a schopnost komunikovat jako základ služeb, soutěž uvnitř služeb, profesionalizace do všech detailů.

· Uživatel (cílová skupina): požaduje přesnou odpověď na ne vždy jasně formulovaný dotaz (a má na to právo), má právo na přístup do informačního systému prostřednictvím vlídného prostředí, a to lidského i softwarového. Je tu ještě jedna velká změna v soudobém a budoucím informačním prostředí - uživatel by měl mít sám vůli přijatou informaci okamžitě posunout dále všem, kdo by ji měli znát.

Konference proběhla v moderně renovovaném hotelu ve starobylém centru Brug a byla doplněna společenským programem, přijetím u pana primátora na radnici, projížďkou městem lodí po kanálu za náhlého prudkého poklesu teploty vzduchu a překrásně jasného nebe, večeří u opravdického pana Retzina v jeho vlastním domě vyzdobeném jeho vlastními obrazy. Všechno dohromady spolu s nabitým konferenčním programem bylo jedním nesmazatelným zážitkem.

CHVILKA PRO LEPŠÍ ČEŠTINU

Přežije zájmeno svůj rok 2000 ?

Jiří Kraus

Obavy, že se příslušníci některého druhu nedožijí třetího tisíciletí, se většinou vztahují na živočichy nebo rostliny. Dnes však nechci vyvolat akci ani na záchranu tetřeva hlušce, jehož stavy se za posledních padesát let dramaticky snížily, ani na záchranu jiných mizejících představitelů naší fauny a flóry, ale povšimnu si zájmena svůj, které je stíháno osudem podobným. Jestliže posloucháme nebo čteme oficiální projevy veřejných činitelů a mezi nimi zejména novinářů a moderátorů, s překvapením zjistíme, že se z jejich řeči tvary tohoto zájmena vytrácejí. Televizní nebo rozhlasové kvízy či soutěže bývají doprovázeny výzvami „Připravte si vaše tužky a poznámkové bloky! Zmobilizujte vaše vědomosti!“, četli jsme o údivu některých politiků „Nevím, od koho mám můj mobil“, půvabná žena v reklamě tvrdí „Když se mi narodil můj syn, vážila jsem hodně, ale teď, když beru ..., je to skvělé“, v metru se setkáme s nápisem „Vezměte si vaše noviny“ apod. Naštěstí se běžná mluva chová pořád normálně. Asi proto, že jsme svou mateřštinu tak docela nezapomněli a že se pořád ještě někteří z nás umějí vyjadřovat po svém.

Všechny dosavadní příklady na nevhodné opomíjení zájmena svůj jako prostředku přivlastňování podmětu věty nám pochopitelně vadí, ale větám, ve kterých se vyskytují, se dá koneckonců rozumět. Horší je to tam, kde chybné použití přivlastňovacího zájmena smysl věty v zásadě mění. Je totiž něco úplně jiného, jde-li dívka na schůzku se svým přítelem, nebo s jejím přítelem, jsou-li sportovci nespokojeni se svými výkony, nebo s jejich výkony, zařídí-li někdo svou náhradu, nebo jeho náhradu, platí-li něco ze svých prostředků, nebo z jeho prostředků. Hlavně tam, kde je věta nebo souvětí delší, dochází k nedorozumění velice lehko.

Je ovšem třeba přiznat, že pravidlo o užití zájmena svůj tam, kde přivlastňujeme podmětu, nebývá vždycky přímočaré. Věta Děkuji Vám za blahopřání k mému jubileu je stylizována naprosto správně. Jubileum je sice opravdu autorovo (mluvnickou terminologií řečeno vztahuje se k podmětu), ale ve větě je zastoupen ještě další subjekt (autor blahopřání), takže je třeba se vyjádřit jednoznačně. Obvykle také držíme palce našim (nikoli svým) sportovcům, protože reprezentují nás všechny, tedy i ty, kteří jim zrovna palce nedrží.

Možná, že těmito výjimkami se posilují naše občasné představy o složitosti češtiny, ale jazyk už je takový, že obsahuje jevy nesporné a centrální a vedle nich i jevy periferní, jejichž správné užívání klade na jazykový cit určité nároky.

PŘEDSTAVUJEME

Ústredna knižnica SAV v Bratislavě

na prahu roku 2000

Onedlho všetci prekročíme prah roku s magickým číslo 2000. Príchod každého nového roku je už akosi tradične spätý jednak s bilancovaním minulého, jednak s plánmi a víziami toho, čo príde v budúcnosti. Futurológovia a prognostici sa už dávno nechali unášať viac, či menej reálnymi víziami čo všetko nás čaká v novom miléniu. Ja si netrúfam byť ani prognostikom, ani futurológom a nedám sa radšej unášať víziami o tom, čo čaká Ústrednú knižnicu Slovenskej akadémie vied (ÚK SAV) v budúcom tisícročí. Viem však presne, čo by sa s ňou malo stať v priebehu budúcich 2-3 rokov, aby bola rovnocenným partnerom iných vedeckých knižníc na Slovensku, v Európe, vo svete.

Predložená bilancia čitateľovi iste napovie čo musí ÚK SAV a s ňou celá knižnično-informačná sieť (KIS SAV, t.j. 59 knižníc) v najbližších 2-3 rokov zvládnuť, aby vyhovela celosvetovým kritériám kladeným na moderné knižnice:

Adresa: Klemensova 19, 814 67 Bratislava

Tel./Fax: 00421 7 321733

URL: www.savba.sk/sav/inst/uk/uksav.html

Počet pracovníkov: 30 (16 VŠ, priemerný vek 38 rokov)

Knižničný fond: 495. 329 kn.j., ročný prírastok cca 4. 000 kn.j.,

• Knižnica má právo povinného výtlačku

• Medzinárodnú výmenu publikácií realizuje aj pre vedecké pracoviská SAV. Ročne pre ne získa do 300 titulov periodík a cca 250 kn.j. monografií

• Knižnica má v správe Lyceálnu knižnicu, s historickým fondom 90 tis. kn.j.

• Súčasťou knižnice je Rakúska knižnica, s fondom do 5.000 kn.j. austriocikálnej literatúry

• Od roku 1994 je knižnica depozitnou knižnicou Svetovej banky

• V roku 1999 sa knižnica stala depozitnou knižnicou UNRISD – United Nations Research Institute for Social Development

• Fond knižnice je pravidelne dopĺňaný o publikácie NATO ASI SERIES a publikáciami nadácie Fritz Thyssen Stiftung z Nemecka

Bežné tituly periodík:

1. 142 titulov v tlačenej forme, 8 titulov online

Katalógy:

klasické (lístkové)

Online – cca 120 tis. záznamov

WebOpac (súborný katalóg niektorých ústavných knižníc + ÚK SAV)

http://www.savba.sk (vstup z hlavnej webovskej stránky SAV)

Počet návštevníkov: cca 23 tisíc ročne

Počet zaevidovaných čitateľov: viac ako 3000 ročne

Počet výpožičiek: ročne do 55 tisíc

Počet realizovaných rešerší: cca 6 tisíc (citačných i tematických)

Databázy vytvárané v knižnici:

• Katalóg knižných fondov (KKF) – pozri URL

• PERIOD (Evidencia titulov periodík) – pozri URL

• EPCA – Evidencia publikačnej činnosti - pozri URL

Zahraničné databázy :

• Science Citation Index, Materials Science Citation Index – CD ROM

• Current Contents – 5 sérií, s abstraktami, FTP delivery

• Book in Print – CD ROM

• Academic Elite Search – ( EBSCO) ,CD ROM

• Encyclopaedia Britannica – sieťová verzia – CD ROM

Internet: voľný vstup do 8 databáz EBSCO

Automatizácia:

Katalogizácia ( CDS ISIS)

Výpožičky (Cliper)

Evidencia periodík (CDS ISIS)

Evidencia publikačnej činnosti – CDS ISIS aj RAPID LIBRARY

Rok 1999 je v ÚK SAV a v celej KIS SAV rokom štartu implementácie nového integrovaného informačného systému RAPID LIBRARY firmy Cosmotron Systems s r.o. Z finančných dôvodov je zatiaľ implementovaný v KIS SAV len modul EPCA – Evidencia publikačnej činnosti a modul: Katalogizácia, zatiaľ len na 23 sieťovo prepojených vedeckých pracovísk SAV, v areáli na Patrónke.. Modul EPCA je od júna 1999 v experimentálnej prevádzke. Prezentácia prvých výsledkov bola 10. 11. 99. Evidencia publikačnej činnosti SAV v novom integrovanom informačnom systéme je výsledkom zapojenia ÚK SAV do pilotného projektu občianskeho združenia Pro Scientia, cieľom ktorého je vytvorenie celoslovenskej virtuálnej databázy publikačnej činnosti a kvalifikačných prác a jej prezentácia na Internete. ÚK SAV je predsedajúcou knižnicou tohto združenia.

V rámci prechodu ÚK SAV a celej KIS SAV z informačného systému CDS ISIS na nový integrovaný informačný systém RAPID LIBRARY, postupuje knižnica podľa jednotlivých etáp projektu ELKASAV ( Elektronické katalógy SAV). Najnovší projekt, projekt ELKASAV III, rieši implementáciu všetkých modulov Rapid Library v ÚK SAV a spoločenskovedných pracoviskách so sídlom v hlavnej budove knižnice. Podmienkou jeho realizácie je dostatok finančných prostriedkov. Žiaľ, práve ich dostatok, či absencia je rozhodujúcim faktorom toho, ako sa bude ÚK SAV a celá knižnično-informačná sieť SAV vyvíjať v prvých rokoch nového milénia.

Neviem, či na základe predloženej stručnej bilancie činnosti ÚK SAV je schopný čitateľ posúdiť, či má knižnica šancu byť rovnocenným partnerom moderných vedeckých knižníc. Ja však, aj keď nie som prognostikom, chcem byť „dobrým prorokom“ . Verím, že Ústrednej knižnici Slovenskej akadémii vied sa už v prvých rokoch nového storočia podarí vyrovnať krok so svojou staršou a väčšou sestrou – Knihovnou Akademie věd České republiky.

Marcela Horváthová

riaditeľka ÚK SAV

ČLÁNKY

Citační rejstříky amerického

Institutu pro vědecké informace

PhDr. Iva Bartoníčková

Vědecké citační indexy produkuje Institut pro vědecké informace (ISI) se sídlem ve Philadelphii v USA. Tato instituce se touto činností zabývá již od roku 1960 a v oblasti svého působení se vypracovala ve světovém měřítku na jednu z nejuznávanějších.

Databáze citačních rejstříků se skládá ze 3 částí:

• Science Citatiton Index (SCI)

• Social Sciences Citation Index (SSCI)

• Arts & Humanities Citation Index (AHCI)

Science Citation Index (SCI)

SCI poskytuje přístup k bibliografickým informacím a citovaným referencím z přibližně 3500 nejdůležitějších světových vědeckých časopisů. Z hlediska tematického záběru pokrývá výše zmíněná báze dat širokou škálu nejdůležitějších vědních disciplin. V bázi jsou uloženy informace přibližně ze 160 oborů, zejména z oblasti přírodních, technických, ale v menší míře také společenských věd.

Báze obsahuje bibliografické záznamy např. z těchto základních oborů:

• medicína

• veterinární medicína

• přírodní vědy: - základní

- aplikovaný výzkum

• technické vědy: - strojírenství

- elektrotechnika

- chemie

• společenské vědy: - politika

- psychologie atd.

Databáze SCI je dostupná pro uživatele v několika formách:

Forma					Retrospektiva od roku…

	û	tištěná podoba				1961
	û	CD-ROM		- bez abstrakt		1980
				- s abstrakty		1991
	û	magnetická páska				1973
	û	on-line vyhledávání	ü	Web of Science (zpřístupněné pomocí ISI)		1973
			ü	přes databázová centra		1974
	û	kumulace v tištěné podobě				1945

Social Sciences Citatin Index (SSCI)

SSCI poskytuje přístup k bibliografickým informacím a citovaným referencím z více než 1700 světových vědeckých časopisů.

Z hlediska tematického záběru pokrývá přibližně 54 disciplín.

• psychologie

• sociologie a sociální vědy

• obchod a finance

• ekonomika

• historie

• vzdělání

• právo

• lingvistika

• demografie

• filosofie atd.

Databáze SSCI je dostupná pro uživatele v těchto podobách:

Forma					Retrospektiva od roku…

	û	tištěná podoba				1969
	û	CD-ROM		- bez abstrakt		1981
				- s abstrakty		1992
	û	magnetická páska				1973
	û	on-line vyhledávání	ü	Web of Science (zpřístupněné pomocí ISI)		1973
			ü	přes databázová centra		1972
	û	kumulace v tištěné podobě				1956

Knihovna Akademie věd ČR odebírá bázi dat SCI a SSCI s abstrakty na CD-ROM, jejichž obsah je zpřístupněn pomocí rozhraní Ultra*Net, provozovaného na počítačové síti AV ČR.

Hlavní výhody obou těchto databází s abstrakty distribuované na Cd-ROM jsou:

û abstrakta v anglickém jazyce

û aktualizace 1× za měsíc

û předplatné zahrnuje 11 kumulativních aktualizací a roční kumulaci

û retrospektiva od roku 1991 pro SCI a od roku 1994 pro SSCI

Databáze je určena na zpracování zejména těchto rešerší:

û tematických

û autorských

û citační analýzy

Tematické rešerše se zpracovávají prohledáváním databáze na základě klíčových slov.

Vyhledávání je možno provádět podle následujících položek databáze:

û	Basic Index	-	nejširší prohledávání, tj. v titulu záznamu, v abstraktu i v poli klíčových slov
û	Title	-	prohledávání v poli názvu
û	Key Words	-	prohledávání v klíčových slovech autora i v poli klíčových slov plus (klíčová slova doplněná pracovníky ISI)
û	Abstract	-	vyhledávání v abstraktu záznamu

Autorská rešerše se zpracovává prohledáváním pole Author, kde se vyhledává podle jména autora. Zde je abecední rejstřík jmen autorů publikujících v daném roce s počtem jejich prací daného roku. Jsou zde uvedeny základní bibliografické údaje jejich prací včetně citovaných pramenů a related records, to jsou dokumenty s podobným tématem, které mají alespoň jeden stejný citovaný pramen s původní prací vyhledávaného autora.

Citační analýza se zpracovává pomocí pole Citation, kde se vyhledává vždy pouze podle prvního publikujícího autora. Zde je abecední rejstřík jmen autorů citovaných v daném roce se základními bibliografickými údaji citovaných prací. Pod každým citovaným jménem následuje soubor citujících autorů s bibliografickým záznamem citujícího pramenu.

Pro vyhledávání ještě slouží pole:

û	Address	-	vyhledávání podle adresy autora
û	Abbr. Journal	-	vyhledávání podle zkrátky názvu časopisu
û	Full Journal	-	vyhledávání podle úplného názvu časopisu

Použité zdroje:

ISI: Institute for Scientific Information [on-line]. Philadelphia: ISI, 1999 [1999-06-21]. Dostupný z:

http://www.isinet.com/

ûûû

Co mají společného databáze od firmy SilverPlatter Information ?

Petra Kalců

SilverPlatter Information je mezinárodní organizací, která zprostředkovává databáze v elektronické podobě. Zaměřuje se na nejširší oblasti, poskytuje přes 200 odborných a vědeckých databází pokrývajících:

• obchod

• výchovu

• životní prostředí

• potravinářství a zemědělství

• medicínu

• humanitní obory

• společenské obory

• vědu a technologie

• přírodní vědy atd.

Bela Hatway, jeden ze zakladatelů společnosti, si v roce 1983 uvědomil výhody technologie optických disků pro ukládání dat s následným čtením a využíváním dat. V roce 1985 byla představena první prototypová databáze SilverPlatteru International na konferenci pořádané American Library Association. V následujících letech se SilverPlatter zaměřil na vývoj vyhledávacího softwaru pro poskytované databáze. Byl vytvořen vyhledávací systém SPIRS (SilverPlatter Information Retrieval System) a Intranetová technologie ERL (Electronic Reference Library). Vyhledávací systém SPIRS je nabízen v několika variantách. Podporuje prostředí DOS (PC-SPIRS), Win (Win SPIRS), UNIX (UNIX SPIRS), Macintosh (MacSPIRS), WWW (WebSPIRS).

SPIRS umožňuje:

þ zaměřit rešeršní dotaz do jednotlivých polí databáze (např. AU=Autor, TI=Titul apod.)

þ používat booleovské a proximitní operátory AND, OR, NOT, WITH, NEAR

þ používat rejstříků a tezaurů (pokud jsou součástí databáze) pro definování rešeršní strategie

þ přepínat mezi zkrácenou podobou a plnou podobou bibliografických záznamů

þ používat limitních operátorů

ERL – technologie typu client/server umožňuje přístup k databázím prostřednictvím LAN, WAN, Intranetu a Internetu viz následující obrázek:

Knihovna AV ČR z databází od firmy SilverPlatter Information nabízí svým uživatelům:

ý Sociological Abstracts (SA)

databáze pokrývající sociologii a příbuzné obory

Producent: Cambridge Scientific Abstracts			URL: http://www.csa.com
Zprostředkovatel CD-ROM: SilverPlater International			URL: http://www.silverplatter.com
	Retrospektiva:	1963-	Počet záznamů:	543 tis.
	Retrospektiva v KNAV:	1963-	Roční přírůstek:	35 tis.

ý ERIC (Educational Resources Information Center)

databáze zahrnující výchovu a vzdělání

Producent: The National Library of Education USA			URL: http://www.accesseric.org
Zprostředkovatel CD-ROM: SilverPlater International			URL: http://www.silverplatter.com
	Retrospektiva:	1966-	Počet záznamů:	980 tis.
	Retrospektiva v KNAV:	1992-	Roční přírůstek:	31 tis.

ý SIGLE (System for Information on Grey Literature in Europe)

polyoborová databáze zachycující šedou literaturu

Producent: Eurpean Association for Grey Literature Exploitation (EAGLE)			URL: http://www.konbib.nl/infolev/sigle/ea/index.html
Zprostředkovatel CD-ROM: SilverPlater International			URL: http://www.silverplatter.com
	Retrospektiva:	1980-	Počet záznamů:	364 tis.
	Retrospektiva v KNAV:	1980-	Roční přírůstek:	40 tis.

Použité zdroje:

1) Cambridge Scientific Abstracts [on-line].[cit. 1999-06-30].

Dostupný z: http://www.csa.com/

2) EAGLE home page [on-line].[cit. 1999-06-30].

Dostupný z: http://www.konbib.nl/infolev/sigle/ea/index.html

3) ERIC: Educational Resources Information Center [on-line]. Washington: National Library of Education, 1999 [cit. 1999-06-30].

Dostupný z: http://www.accesseric.org/

4) SilverPlatter Information [on-line].[cit. 1999-06-30].

Dostupný z: http://www.silverplatter.com/

PŘEČETLI JSME ZA VÁS

Stanovisko Ústavu pro jazyk český AV ČR k užívání pojmu „Česko“ (Naše řeč, 1999)

Problematice jednoslovného pojmenování České republiky názvem Česko jsme se v Informacích věnovali již dvakrát (1995, č. 2, str. 13; 1998, č. 1, str. 25). Dnes tedy do třetice publikujeme stanovisko Ústavu pro jazyk český AV ČR, které – jak se domníváme – vnáší do všech sporů jasné světlo a zároveň podává i zasvěcený výklad problémů, s nimiž se čas os času v této souvislosti v mediích setkáváme.

Ústav pro jazyk český AV ČR se k názvu Česko již několikrát vyjádřil; jeho pracovníci o něm mluvili v rozhlase, v televizi, psali o něm v tisku a písemně i telefonicky odpovídali na četné dotazy od občanů.

Z čistě odborného hlediska nelze proti pojmenování Česko nic podstatného namítnout. Je odvozeno od přídavného jména český, které vyjadřuje vztah k základnímu podstatnému jménu Čechy, podobně jako existuje slovotvorný postup od staršího Uhry, Španěly (ještě Čapek napsal Výlet do Španěl) přes uherský, španělský k Uhersko, Španělsko. Zde jde ovšem o názvy stejných zemí, zatímco podoby Česko by se mělo využít jako pojmenování pro celou Českou republiku. (To si někteří odpůrci neuvědomují a argumentují tím, že pojmenování Čechy vyhovuje svému účelu dostatečně.) Snad je tedy zřejmé, že výraz Česko nevznikl jen mechanickým odtržením první části názvu Československo. Pokud jde o to, zda je výraz Česko potřebný, mluví pro něj jeho krátkost, kterou ocení např. sportovní reportér.

Bylo by ovšem třeba chápat toto krátké pojmenování jako méně oficiální, a proto ho neužívat v textech oficiálního rázu; v takových doporučujeme užívat dvojslovného pojmenování Česká republika.

Vlastní jméno Česko není nové a sporadicky se objevuje dlouhou dobu. První doklad zachycený Ústavem pro jazyk český pochází z r. 1777. Také forma není z hlediska slovotvorného nesprávná a námitka, že by forma měla být Češsko, neobstojí. Přídavná jména odvozená od podstatných jmen zakončených na – ch příponou –ský mají sice pravidelně podobu končící na -šský, například mnich – mnišský, Valach – valašský. U dvojice Čech – český je podoba přídavného jména však odedávna – a to i ve výslovnosti – zjednodušena: máme nikoli češský, nýbrž český. Od přídavného jména český je pak podstatné jméno Česko zcela náležitě odvozeno. Po stránce slovotvorné Česko není prohřeškem proti „duchu jazyka českého“.

Druhá strana věci jsou citové postoje. Mnoha lidem se slovo Česko nelíbí, protože je nezvyklé, jeho užívání v obrozenecké době upadlo v zapomnění. Každé nové slovo obyčejně budí určité rozpaky, nesouhlas; jde-li o pojmenování věci, ke které máme citové vztahy, může to být až odpor nebo pobouření. I když odborné vysvětlení pro tyto postoje neexistuje, musíme je vzít v úvahu, protože jazyk nežije mimo lidi, ale v nich. Jazyk nejsou jen slova a jejich tvary, ale také postoje lidí k nim. Proto můžeme výraz Česko odmítnout, důvodem by však bylo jen to, že je odmítá mnoho lidí. Abychom jeho užívání zakázali, k tomu nemáme ani pravomoc, ani odborné důvody. Zda se výraz Česko jako jednoslovná podoba pro název České republiky v budoucnu ujme, nezáleží na rozhodnutí nějaké instituce, ale právě na postojích lidí k němu.

KRÁTCE

Referenční centrum Národní knihovny v Praze

Počátkem října 1999 bylo v Národní knihovně v Praze (NK ČR) slavnostně otevřeno Referenční centrum. Nachází se v přízemí Klementina vlevo v bývalé chodbě, kde byly před vybudováním Centrálního depozitáře v Hostivaři na sobě naskládány přepravky plné nových knižních přírůstků NK ČR. I když byl později prostor poněkud „rehabilitován“ tím, že zde byly uloženy kartotéční skřínky s lístkovými katalogy CEZL (Centrální evidence zahraniční literatury), nový stav nemá s ničím předchozím srovnání. Zařízení a nábytek „na míru“, celkové vybavení provedené s citem a elegancí vytváří příjemnou atmosféru. Vědychtivý čtenář a uživatel se jistě v nových prostorách bude cítit dobře. Věřme, že také obsah příruční knihovny a zde poskytované referenční, reprografické a meziknihovní služby budou rovněž na odpovídající úrovni. Bližší informace lze nalézt na webovských stránkách NK ČR – http://www.nkp.cz/sluzby/altnk.htm

Státní cena za literaturu 1999 a za překladatelské dílo 1999

Státní cenu za literaturu 1999 získal za dosavadní rozsáhlou a významnou tvorbu Josef Škvorecký - prozaik, esejista, scénárista, básník a překladatel, žijící od roku 1969 v Kanadě. Slavnostnímu vyhlášení cen, které se konalo dne 14.října 1999 v Míčovně Pražského Hradu, byl osobně přítomen vyznamenaný autor s manželkou - spisovatelkou Zdenou Salivarovou. Státní cena za překladatelské dílo 1999 byla udělena Lumíru Čivrnému za jeho celoživotní dílo – překlady ze španělštiny, francouzštiny, portugalštiny a bulharštiny. Státní ceny předával oběma laureátům ministr kultury ČR Pavel Dostál.

Časopis INTERNET nabízí knihovnám slevu

Časopis INTERNET se snaží plnit zábavnou formou vzdělávací cíle. Jako jediný na českém trhu se zabývá mapováním jednotlivých adres na českém i světovém webu. Od ledna 2000 bude v novinových stáncích k dostání pouze s přílohou CD-ROM za cenu 79 Kč za jedno číslo. Verze bez CD-ROMu bude možno získávat jen formou předplatného za cenu 350 Kč ročně (11 čísel). Knihovny mohou využít této formy předplatného. Roční předplatné časopisu s CD-ROM bude činit 726 Kč. Knihovnám bude poskytována sleva 10 Kč na jedno číslo, takže roční předplatné pro knihovny bude stát 626 Kč. Bližší informace lze získat na adrese: petra.frindova@tpl.cz

Nová norma ČSN ISO 11 620 – Ukazatele výkonnosti knihoven

Vyšla nová norma „Ukazatele výkonnosti knihoven“. Cena normy je 279,- Kč a její prodej zajišťuje Český normalizační institut ( http://www.csni.cz )

Doporučujeme využívání této normy jak pro hodnocení vlastní činnosti knihovny, tak při realizaci různých typů průzkumů.

Knihovnické aktuality

Tomu, kdo chce být pravidelně informován o aktualitách ve svém oboru, již dávno nestačí sledovat odborné časopisy, které byly ještě před nedávnem považovány za zdroj nejnovějších informací. Je tomu tak i v našem oboru – tím spíše, že počet knihovnických časopisů se ztenčil na minimum a jejich periodicita neumožňuje zajistit aktuálnost zveřejňovaných informací. Kde tedy máme hledat knihovnické aktuality? Můžeme doporučit sledovat tři zdroje:

1)Konference KNIHOVNA@CESNET.CZ

- Diskusní skupina knihoven a automatizace knihoven

2)Webovské stránky Národní knihovny – http://www.nkp.cz/welcome_cze.htm(Knihovnám) a oddíl http://www.nkp.cz/o_knihovnach.htm

3)Časopis IKAROS, vydávaný měsíčně našimi mladými kolegy z ÚISK pouze na Internetu http://ikaros.ff.cuni.cz

Tiskový odbor Kanceláře Akademie věd

Tiskový odbor KAV má své vlastní webovské stránky. Lze na nich najít např. kompletní texty článků on-line verze posledních čísel Akademického bulletinu, přehled tiskových konferencí včetně pozvánek a příslušných tiskových zpráv, akce ústavů AV ČR a hodnocení úspěšnosti jejich prezentace v médiích.

Všechny tyto informace naleznete na adrese: http://www.kav.cas.cz/press

STALO SE

Celostátní porada vysokoškolských knihoven

Letošní (každoročně pořádaná) porada vysokoškolských knihoven se konala ve dnech 9. a 10. listopadu 1999 v Ostravě v prostorách Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Jak už se stalo dobrým zvykem, na poradě byly nejen probrány všechny aktuální otázky a problémy vysokoškolských knihoven, ale účastníkům byla zároveň dána možnost podrobně se seznámit s činností místní vysokoškolské knihovny, v tomto případě Ústřední knihovny Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Její ředitelka Mgr. Daniela Tkačíková byla zároveň hlavním garantem celé akce. Podrobné informace a organizační pokyny byly dostupné na webu, stejně tak jako referáty, zařazené do programu celostátní porady. Zájemci je mohou nalézt na adrese http://www.knihovna.vsb.cz/cpvs1999/sbornik.htm

Mezinárodní porada expertů UNESCO o knihovnické legislativě v Praze

„Mezinárodní pracovní porada expertů k problematice knihovnické legislativy“ se zemí Středoevropské iniciativy a baltských států byla organizována od 19. do 20. listopadu 1999 v Národní knihovně České republiky Ministerstvem kultury České republiky pod záštitou České komise pro UNESCO a za morální podpory UNESCO.

Porady se zúčastnili experti z 8 zemí delegovaní Národními komisemi pro UNESCO, a to z Albánie, Chorvatska, České republiky, Lotyšska, Makedonie, Polska, Slovenska a Slovinska.

Jako experti se porady zúčastnili Giuseppe Vitiello, poradce pro oblast nových technologií, knih a archivů Rady Evropy, Bendik Rugaas, ředitel norské Národní knihovny a Ingrid Mauritzen, právní poradkyně z Norska. Na poradě bylo dále přítomno 9 pozorovatelů z České republiky a 1 pozorovatel Open Society Institute z Maďarska. Porady se také zúčastnil pan Michal Beneš, zástupce UNESCO.

Poradu řídil pan Vojtěch Balík, ředitel Národní knihovny České republiky, zapisovatelem byla Zlata Houšková, Národní knihovna ČR.

Ve svém úvodním projevu zástupce ministra kultury České republiky, pan Ilja Racek, přivítal přítomné a informoval o záměrech ministerstva kultury připravit nový knihovnický zákon. Dále přítomné přivítal zástupce České komise pro UNESCO pan Michal Beneš. Ve svém příspěvku informoval účastníky pracovní porady, že generální konference UNESCO se zabývala problematikou knihoven, a to jak ve velké všeobecné rozpravě, tak i v jednotlivých komisích. Bylo zdůrazněno, že knihovny mají významné místo v oblasti celoživotního vzdělávání obyvatel, jsou nejdůležitějšími veřejnými informačními centry a současně místy ochrany a rozvoje kultury i péči o kulturní diverzitu. Naplňování těchto funkcí musí odpovídat i legislativní prostředí knihoven.

Hlavním cílem Mezinárodní porady bylo vzájemné vyjasnění současných principů a trendů této legislativy v jednotlivých zemích s možným hledáním principů a momentů společných či blízkých a pomoci k formulaci legislativních předpisů respektujících současný stav a předvídatelný vývoj oboru v zemích, kde dosud nebyly (nové) legislativní předpisy vydány.

Účastníci porady obdrželi s předstihem hlavní podklady pro diskusi, které postihly klíčové otázky, jež by měly nebo mohly být upraveny legislativní cestou.

První blok diskuse věnovaný otázkám neomezeného přístupu k informacím uvedla svým příspěvkem paní Ingrid Mauritzen. Charakterizovala knihovnu jako instituci, která je skutečným naplněním principu svobodného přístupu k informacím a nástrojem, kterým společnost podporuje svobodné vyjadřování myšlenek. Knihovny jsou vytvářeny pro uspokojování potřeb uživatelských skupin a k podpoře jejich práv na přístup k informacím a myšlenkám. Zdůraznila bezplatnost knihovnických a informačních služeb. Principy svobodného přístupu k informacím jsou základem rozvoje demokratické společnosti. stejně tak budování knihovních fondů je nutno oprostit od politických, náboženských a jiných zájmových vlivů. Nové problémy v legislativní oblasti přináší rozvoj informačních technologií, zejména poskytování služeb prostřednictvím Internetu. Klíčový význam nabývá otázka autorských práv. Je nezbytné dosáhnout souladu práv autorů, vydavatelů a distributorů na jedné straně a základního práva obyvatel na přístup k informacím. Jednou z cest pro knihovny je vytváření konsorcií a uzavírání licencí na využívání informačních zdrojů. Měl by být také kladen důraz na vzájemné propojení legislativy autorského práva s legislativou povinného výtisku. Diskuse byla zaměřena na tyto otázky:

a) Mají být proto všechny knihovnické služby poskytovány bezplatně ?

b) Má být bezplatnost knihovnických služeb omezena pouze na základní knihovnické služby ?

c) Které služby lze charakterizovat jako základní ?

d) Patří mezi základní služby také:

• zpřístupňování informací z Internetu,

• a zprostředkování informací prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb a elektronického dodávání dokumentů ?

e) Pokud nebudou základní knihovnické služby poskytovány bezplatně, kdo má rozhodovat o výši cen ? – knihovna, zakladatel knihovny, stát ?

f) Má být otázka cen knihovnických služeb řešena v rámci knihovnického zákona ?

g) Má knihovnický zákon nějakým způsobem limitovat přístup k určitým informacím poskytovaným prostřednictvím knihoven nebo má naopak jakákoliv omezení výslovně zakázat (např. technické prostředky „filtrace“ zdrojů Internetu ?

h) Má zákon rámcově vymezit (omezit) obsah knihovních fondů případně garantovat jejich obsahovou vyváženost a kvalitu ?

i) Má zákon garantovat knihovnické služby a jejich dostupnost pro handicapované, národnostní a společenské menšiny ? –jakým způsobem ?

Z diskuse vyplynulo, že všichni považují volný přístup k informacím za základní princip služeb knihoven. Při jeho naplňování však budou hrát úlohu tradice, konkrétní společenská a ekonomická situace a úroveň technického vybavení knihoven. Také bezplatnost základních služeb je podporovaným principem, ale knihovny ve většině zemí střední a východní Evropy pociťují tlak na zpoplatňování služeb.

Druhý tematický blok byl zaměřen na nejdůležitější otázky organizace, řízení a spolupráce knihoven. Pan Bendik Rugaas ve svém úvodním příspěvku zdůraznil nutnost organizovat knihovny do národního knihovnického systému. Různorodé požadavky širokého spektra uživatelů není schopna uspokojit jediná knihovna, ale národní knihovnický systém jako celek. Podstatným faktorem je rozvíjení mezinárodní spolupráce, jako je např. spolupráce evropských národních knihoven, CENL, GABRIEL. Finanční zdroje věnované na činnost knihoven by měly být efektivně využívány.

Následující diskuse byla věnována obecným principům kooperace knihoven, překonávání jak profesních bariér, tak i konfliktů mezi knihovnami a institucemi z oblasti státní správy a samosprávy. Kooperace knihoven je rozhodující otázkou jejich dalšího rozvoje. Více než o otázku legislativní se jedná o vlastní vůli ke spolupráci. Další diskuse se týkala dvou rozdílných pojetí knihovnického zákona. Jednak jako stručné normy postihující pouze základní principy nebo jako obsáhlý výčet všech pravidel a postupů. Pojetí stručného zákona se jeví jako perspektivnější, neboť umožňuje snadnější provádění změn pomocí navazujících vyhlášek a nařízení. Všeobecně se projevuje tendence k pojetí zákona, který by zahrnul všechny typy knihoven. Zdůrazněn byl význam národních knihoven pro rozvoj a činnost národního knihovnického systému. Rozsáhlá diskuse byla věnována otázkám kvalifikace knihovníků, která je v některých státech již legislativně kodifikována. potřeba dalšího rozvoje a prohlubování odborného vzdělání pracovníků knihoven je pociťována ve všech zemích jako velmi důležitá. Limitem je však špatná ekonomická situace knihoven.

Třetí tematický blok byl věnován otázkám financování knihoven. Pan Bendik Rugaas charakterizoval knihovny jako veřejnou službu, která je financována z veřejných zdrojů. Úroveň financování knihoven z veřejných rozpočtů ne vždy odpovídá jejich úloze v informační společnosti jako garanta rovnoprávného přístupu občanů k informacím a poznatkům. Diskuse byla věnována řešení základních problémů a otázek financování knihoven:

a) Mají být obce zavázány zajistit občanům dostupnost knihovnických služeb ? Jestliže ano, jako formou:

• Má být knihovna zřízena v každé obci nebo pouze v obci s určitým stanoveným počtem obyvatel ? Jaká by měla být tato hranice ?

• Není vhodnější stanovit pouze povinnost obce zajistit občanům dostupnost knihovnických služeb a současně podporovat vzájemnou kooperaci obcí při jejich zajištění, např. zřízení knihovny pro více menších obcí ?

b) Kdo má knihovny financovat ? Má být zákonem stanovena povinnost financování určitému konkrétnímu typu zakladatele (obec, škola…). Mají být stanoveny závazné ukazatele pro financování ? Podle jakých hledisek ?

c) Jaké podmínky by měly být stanoveny pro zánik (zrušení) knihovny ?

d) Kdo by měl financovat nadlokální funkce knhioven v knihovnickém regionu – vláda, nebo příslušný regionální orgán veřejné správy ?

e) Měly by být centrální služby poskytovány knihovnám bezplatně ?

f) Jakými dalšími formami by měla být podporována činnost knihoven a jak by měla být tato podpora zakotvena ve knihovnické legislativě ? Například.- daňové úlevy, nižší poštovní a telekomunikační poplatky, úhrada poplatků za autorská práva (tantiémy), podpora výstavby a rekonstrukcí knihoven, podpora informační infrastruktury a vybavování knihoven informačními technologiemi, účelově vázané „granty“, státní příspěvek úměrný příspěvku zřizovatele (pokud jím není stát) ?

Z diskuse vyplynulo, že většina států má v zákonu zakotvenu povinnost obce zřizovat knihovnu nebo zajistit v kooperaci s jinou obcí knihovnické a informační služby. Ve všech zemích je uznávána odpovědnost státu za činnost knihoven, která by měla být vyjádřena i podílem na jejich financování, například při financování nákupu literatury, pořizování automatizovaných knihovnických systémů, při zavádění informačních technologií, daňové úlevy apod. Za progresivní formu financování knihoven je považováno financování z různých zdrojů. Státní podíl financování knihoven zajišťuje žádoucí dynamiku jejich rozvoje.

Překážkou rozvoje knihovnických služeb založených na informačních technologiích jsou vysoké ceny telekomunikačních tarifů. Knihovnám a jiným vzdělávacím institucím by měly být poskytovány slevy tarifů.

Čtvrtý tematický okruh, který byl zaměřen na obecná východiska knihovnické legislativy zahájil pan Giuseppe Vitiello. Ve svém příspěvku charakterizoval principy knihovnické legislativy v evropských zemích a zmínil snahy UNESCO a Rady Evropy v oblasti knihovnické legislativy. Diskutovalo se o významu knihovnické legislativy v období vytváření informační společnosti. Účastníci se shodli, že rozvoj knihovnických a informačních služeb je nezbytné podpořit legislativně. Všeobecné snahy o decentralizaci a devoluci by měly být vyváženy jasnou definicí státní kulturní a informační politiky. Tato politika by neměla být zaměřena na udržení stávající infrastruktury, ale měla by usilovat o vytváření kooperačních sítí knihoven, ale také muzeí, archivů a dalších oblastí na bázi informačních technologií.

Předmětem diskuse byla také otázka ustavení centrálního orgánu pro meziresortní koordinaci národního knihovnického systému. Funkci těchto koordinačních center by měly plnit zejména národní knihovny za předpokladu, že budou legislativně vybaveny odpovídajícími kompetencemi.

Posledním diskutovaným problémem bylo uplatňování a prosazování legislativy, respektive následných sankčních opatření.

V závěru porady vzali delegáti na vědomí ústní znění Závěrečné zprávy, která jim bude zaslána v písemné formě. Pracovní jednání uzavřel předseda pracovní porady PhDr. Vojtěch Balík. V závěrečných vystoupeních byla oceněna kvalitní příprava porady ze strany Národní knihovny ČR a úroveň diskuse k jednotlivým tématům. Téma nové knihovnické legislativy je v období informační společnosti mimořádně aktuální a stále častěji se objevuje nutnost integrace jejich základních principů v celoevropském kontextu.

Delegáti přijali po diskusi rezoluci, kterou níže zveřejňujeme.

Rezoluce

Mezinárodní pracovní porada expertů zemí Středoevropské iniciativy a baltských států o knihovnické legislativě

(Praha 1999)

© děkuje Sekretariátu UNESCO, Ministerstvu kultury České republiky, České komisi UNESCO a Národní knihovně ČR za jejich podporu a pomoc, která umožnila uspořádání mezinárodního setkání delegátů ze zemí Středoevropské iniciativy a baltských států. Jeho cílem bylo vyjasnění současných principů a trendů knihovnické legislativy v jednotlivých zemích, nalezení principů společných a pomoc při formulaci legislativních předpisů v zemích, kde dosud nebyly legislativní předpisy vydány.

© konstatuje s uspokojením, že speciální právní zakotvení veřejných informačních a knihovnických služeb je považováno za potřebné ve většině zastoupených států nebo že byly diskuse o o potřebnosti této kodifikace zahájeny.

© znepokojuje se nad nedostatečnou úrovní financování veřejných knihoven z veřejných rozpočtů, které není v souladu s jejich úlohou jako garanta veřejných informačních služeb v informační společnosti.

© oceňuje aktivitu a úsilí nevládních národních a mezinárodních organizací zaměřené na vzájemnou spolupráci v oblasti knihovnictví a snahu o kompatibilitu informačních a knihovnických služeb a jejich právní zakotvení.

Doporučuje

© UNESCO a Radě Evropy, aby i nadále morálně podporovaly tvorbu speciálních legislativních norem pro oblasti knihovnických a informačních služeb a aby pokračovaly dalšími konkrétními kroky v propracování principů stanovených Manifestem UNESCO o veřejných knihovnách z r. 1994 a Manifestem UNESCO o školních knihovnách z r. 1999.

Vyzývá delegáty

2. slovenský knihovnický kongres v Košicích

Druhý slovenský knihovnický kongres se konal ve dnech 22.-23. listopadu 1999 v Košicích. Hlavními pořadateli kongresu byly Spolek slovenských knihovníků, Slovenská asociace knihoven a Ministerstvo kultury SR za organizační spolupráce Krajského úřadu v Košicích, Magistrátu města Košic, Krajské státní knihovny v Košicích a knihovny Jána Bocatia v Košicích a odborné spolupráce Slovenské národní knihovny Matice slovenské v Martině, Univerzitní knihovny v Bratislavě a Katedry knihovnické a informační vědy Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.

Na programu jednání byla knihovnická legislativa, elektronizace knihoven, Internet v knihovnách, integrace slovenského knihovnictví do evropských knihovnických projektů, knihovnicko-informační obsluha vědy a výzkumu, informační výchova dětí a mládeže, slovenské projekty v rámci programu UNESCO, lidský činitel v knihovnické práci, změny v komunikačním řetězci producenti – distributoři – knihovny, problematika národního bibliografického systému a národní bibliografické registrace, MVS, souborné katalogy, správa knihovnických fondů, historické knihovnické fondy, knihovnické prostory.

Na kongres navazovala 24. listopadu 1999 valná hromada Spolku slovenských knihovníků (SSK). Na místo dosavadního předsedy SSK, jímž byl od prvního knihovnického kongresu v Nitře v roce 1996 PhDr. Tibor Trgiňa, (nynější ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě), byla zvolena do čela Spolku ing. Silvia Stasselová, vedoucí Studijního a informačního střediska Stavební fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

CHYSTÁ SE

ACCESS 2000

V pořadí již osmé mezinárodní sympozium BOBCATSSS, které organizuje Královská škola pro knihovnickou a informační vědu v Kodani, se bude v roce 2000 konat ve dnech 24. - 26. ledna v polském Krakově. Hostitelkou mladých adeptů naší profese bude tamní Jagelonská univerzita. Za hlavní téma byla vybrána velice aktuální, byť kontroverzní otázka : Intellectual property vs. the right to knowledge? (Duševní vlastnictví versus právo na znalosti?) Diskutovány budou otázky svobodného přístupu k informacím, výchovy informačních specialistů, právních i politických aspektů, týkajících se duševního vlastnictví a záležitostí copyrightu, ale také informační politiky, technologií a knihovnických služeb pod zorným úhlem „globalizace“. Bližší informace lze najít na http://www.bobcatsss.com

INFORMATION UND ÖFFENTLICHKEIT

„Informace a veřejnost“ je motto a hlavní téma prvního společného kongresu BDB (Bundesvereinigung Deutscher Bibliotheksverbände) a DGI (Deutsche Gesellschaft für Informationswissenschaft und Informationspraxis). Tato velice významná akce se bude konat ve dnech 20. – 23. března 2000 v Lipsku. Kongres bude provázen velkou výstavou – odborným veletrhem – firem, které v nejrůznějších směrech pracují pro knihovnickou a informační oblast. Kongresu se má zúčastnit na 3000 knihovníků a informačních pracovníků. Všechny německé knihovnické spolky i DGI uskuteční v rámci kongresu svá výroční zasedání. Na kongres bezprostředně navazuje ve dnech 23. – 26.3. 2000 tradiční lipský mezinárodní knižní veletrh, což ještě zvyšuje atraktivitu akce.

INFOS 2000

Ministerstvo kultury SR, Kancelář Rady Evropy ve Slovenské republice, Univerzitní knihovna v Bratislavě a Spolek slovenských knihovníků pořádají ve dnech 3.-6.dubna 2000 ve Staré Lesné mezinárodní symposium INFOS´2000 „ Kultura informačního věku“ – o významu a vlivu informací a nových informačních technologií na člověka a společnost, poslání a působení knihoven a jejich významu v oblasti kultury, vzdělávání, svobodného rozvoje a demokracie.

Témata

Projekty RENIT Nové informační technologie, knihovny, kultura, vzdělání		INTERNET Současné a perspektivní možnosti využití v knihovnách a službách

	Knihovnické projekty, sítě, spolupráce, integrace systémů, veřejné inform. služby

Humánní aspekty a problémy rozvoje kulturní a informační společnosti		Projekty EU INFO 2000 Knihovny a paměťové instituce v elektronickém prostředí sítí

	Digitální knihovny, elektronické dokumenty a informační služby, teorie a praxe

Přihlášky s nabídkou příspěvku na daná témata s krátkou anotací zasílejte na adresu SSK do 31.12. 1999. Text přijatých příspěvků očekává redakce do 31.1.2000. Předběžné přihlášky a zájem o účast oznamte laskavě pod heslem INFOS-2000 na stejnou adresu:

Spolok slovenských knihovníkov

Michalská 1,

814 17 Bratislava

Fax: + 421-7-54434246

E-mail: androvic@ulib.sk

INFORUM 2000

Šestý ročník konference INFORUM 2000 se bude konat stejně jako letos v Nové aule Vysoké školy ekonomické v Praze, a to ve dnech 23. – 25. května 2000. Konference tedy nebude probíhat paralelně či v návaznosti na mezinárodní knižní veletrh „Svět knihy“ jako tomu bylo v předchozích letech. Nová aula VŠE bude totiž volná až po skončení přednášek, tj. po 19. květnu. Knižní veletrh je připravován na dny 11. – 14. května 2000. Organizátoři však slibují, že zajistí pro účastníky konference vstupenku na veletrh v rámci konferenčního poplatku. Bližší informace o konferenci včetně názvů jednotlivých sekcí naleznete na adrese: http://www.inforum.cz

PERSONÁLIE

Životní jubileum Ing. Augustina Merty

Dne 30.listopadu 1999 se dožil v plné svěžesti 85 let významný představitel české informační vědy ing. Augustin Merta, Csc. Kolegům a kolegyním středního věku je znám hlavně jako brilantní lektor a vědeckopedagogický pracovník katedry vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, mladším pak jako autor řady publikací a také nejnověji několika vydání vynikajících česko-anglických a anglicko-českých slovníků z oblasti informačních věd a knihovnictví.

Jen pamětníci vědí, že Ing. Merta byl během své profesní dráhy také pracovníkem ČSAV, a to v letech 1963-1968. Za krátkou dobu svého působení v Akademii věd zde zanechal neuvěřitelně velký kus koncepční práce. Působil v „Řídícím útvaru vědeckých informací“ v tehdejším Patentovém středisku ČSAV. Tento útvar dostal za úkol navrhnout optimální řešení výstavby sítě knihovnicko-informačních pracovišť při respektování Akademie věd jako mnohooborové instituce badatelského charakteru. Ing. Merta se podílel se na přípravě a vydání „Směrnic prezídia ČSAV pro činnost pracovišť ČSAV ve vědeckých informacích“, na vydávání „Zpravodaje pro útvary vědeckých informací“, na zpracování rozsáhlé analýzy „Stavu vědeckých informací na pracovištích ČSAV“ z roku 1967 a na vypracování dalších interních studií, z nichž jmenujme alespoň „Rozvoj vědeckoinformační činnosti ČSAV v letech 1961“(19668) a „Zprávu o výsledcích experimentálního výzkumu informačních potřeb na pracovištích ČSAV“ (1968).

Blahopřejeme jubilantovi k významnému životnímu výročí a přejeme mu do dalších let hodně zdraví a životní energie.

K úmrtí PhDr. Jozefa Boldiše

Počátkem letošního roku se konalo v Bratislavě smuteční rozloučení s dr. Jozefem Boldišem (nar. 25. 2. 1920), dlouholetým ředitelem ÚK SAV (Ústredna knižnica Slovenskej akadémie vied), který nečekaně zemřel po krátké nemoci dne 31. 12. 1998. Ve funkci ředitele ÚK SAV dr. Boldiš působil od roku 1958 až do svého odchodu do důchodu. Má velké zásluhy na rozvoji této centrální knihovny i celé knihovnicko-informační sítě knihoven a informačních středisek pracovišť SAV.

Zasloužil se však nejen o knihovny SAV, ale o rozvoj slovenského knihovnictví vůbec. Svou dlouholetou řídící, organizátorskou, redakční, lektorskou a publikační činností si zde vydobyl významné místo. Úzce spolupracoval s představiteli českého knihovnictví a českých vrcholných knihoven – jako člen společné Ústřední knihovnické rady (do r. 1968), jako předseda Zväzu slovenských knihovníkov a informatikov se Svazem knihovníků a informačních pracovníků v době „první“ etapy jeho existence (1968 – 1970), v dalších letech pak zejména s pracovníky ZK-ÚVI ČSAV i ostatních akademických knihoven. Obsáhlý článek, zasvěcený dílu dr. Boldiše (z pera dr. Vladimíra Grigara), najde případný zájemce v čtvrtém čísle slovenského knihovnického časopisu „Knižnice a informácie“ (1999, 31, 4, 161 –164).

DOPORUČENÍ

Doporučení ke stanovení cen za knihovnické a informační služby

v knihovnách České republiky

Asociace knihoven ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR se dohodly, že zpracují společné doporučení pro aplikaci cen za knihovnické a informačních služby. Cílem tohoto doporučení je vymezení základních principů pro stanovení cen za poskytované služby.

Toto doporučení má sloužit jako orientace pro knihovny a jejich zřizovatele.

Doporučení

Asociace knihoven ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vycházejíce z Manifestu UNESCO o veřejných knihovnách a ze zprávy Evropského parlamentu k Zelené knize o úloze knihoven v moderním světě považují za žádoucí a doporučují knihovnám a zejména jejich zřizovatelům:

1. Obecně za standardní považovat bezplatnost poskytovaných knihovnických služeb a jejich zpoplatnění považovat za mimořádné opatření vynucené okolnostmi.

2. V každém případě udržet bezplatnost

· poskytování přímých půjčovních služeb,

· využívání studoven, příručních děl, katalogů knihoven a národních bibliografií.

3. Pokud už budou stanoveny ceny za knihovnické služby, stanovit je tak, aby neodrazovaly stávající a potenciální uživatele od využívání knihovny.

4. Stanovené ceny služeb by neměly mít diskriminační charakter ve vztahu k sociálně slabším skupinám uživatelů. Za uživatelskou obec knihovny je třeba považovat obyvatelstvo celého přirozeně spádového regionu; je nežádoucí rozlišovat mezi čtenáři podle místa pobytu.

5. Při zpoplatnění výpůjčních služeb by neměly být zvýhodňovány či znevýhodňovány určité druhy nosičů, např. zvukové či zvukově obrazové .

6. Před případným zavedením cen za poskytované knihovnické služby, resp. stanovením jejich výše

· analyzovat uživatelskou obec a vymezit skupiny, které by mohly být zpoplatněním služeb reálně postiženy a k nimž bude třeba přistupovat diferencovaně, zejména děti, mládež, studující, důchodce, handicapované občany,

· vyjít ze zásady, že základním posláním knihoven je poskytování knihovnických a informačních služeb veřejnosti a nikoliv získávání finančních příjmů,

· odhadnout reálné náklady na administrativu vybírání plateb a účetních operací a zvážit, zda tyto náklady nezatíží neúměrně cenu za poskytované služby a neohrozí rentabilitu, a tedy smysl zpoplatnění služeb,

· prověřit, zda prostředky získané ze zpoplatnění poskytovaných služeb budou moci být zpětně použity na krytí nákladů spojených s poskytnutím služeb, resp. přímo na krytí provozních a rozvojových nákladů knihovny; v opačném případě služby nezpoplatňovat,

7. Po zavedení cen za poskytované knihovnické služby, resp. stanovení jejich výše pravidelně prověřovat vliv tohoto opatření jak na úroveň a strukturu využívání fondů a služeb, tak na uživatelskou obec.

Důvodová zpráva

Asociace knihoven a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vycházejí z těchto zásad a poznatků:

· Řada mezinárodních dokumentů, například Manifest UNESCO o veřejných knihovnách (1994), Zelená kniha o úloze knihoven v moderním světě (Evropský parlament 1998), návrh Doporučení Rady Evropy ke knihovnické legislativě (1999), chápe knihovny jako základní a nepostradatelné instituce veřejného zájmu zprostředkující svobodný, rovnoprávný a volný přístup občanů k informacím, vzdělávání a kulturním hodnotám.

· Poskytování služeb veřejnosti je základním posláním veřejných knihoven (v mezinárodních dokumentech jsou veřejné knihovny přirovnávány k základním školám); obecným měřítkem kvality plnění tohoto poslání je počet registrovaných čtenářů a počet uskutečněných výpůjček; všechny ostatní aktivity knihoven, vytváření příjmů v to počítaje, nejsou samy o sobě cílem, nýbrž mají jen podpořit úspěšné plnění základního poslání.

· Knihovnické služby poskytované knihovnami napojenými na veřejné rozpočty jsou v podstatě financovány z daní občanů a fondy dokumentů a informací, které knihovny spravují, produkují a zpřístupňují, tvoří součást národního kulturního dědictví.

· Knihovny nejsou ani výrobními, ani obchodními organizacemi a už z povahy své činnosti nemohou být považovány za ekonomicky rentabilní, proto knihovnické služby nemohou být poskytovány s primárním cílem zajišťovat příjem , či dokonce dosahovat zisk.

· Základní knihovnické služby mají být podle uvedených mezinárodních dokumentů poskytovány v zásadě bezplatně.

· V návaznosti na obecně politické a ekonomické trendy i konkrétní situaci jsou ve skutečnosti v různých zemích a v různých knihovnách uplatňovány ceny za poskytované knihovnické služby.

· Reálně uplatňované ceny za poskytované knihovnické služby se navzájem liší a každá země (resp. často i jednotlivá knihovna) se při tom řídí jinými zásadami.

· Svízelná ekonomická situace řady knihoven v České republice, ale také požadavky jejich zřizovatelů stále častěji vedou ke zpoplatňování knihovnických služeb, včetně těch základních.

· V České republice neexistuje legislativa či doporučení pro stanovení cen za poskytované knihovnické služby.

· Už i relativně nízké ceny za poskytované knihovnické služby mají přímý omezující vliv na základní funkce knihoven, tj. na výši počtu registrovaných čtenářů a výši počtu výpůjček. Z hlediska ekonomického patří poptávka po službách knihoven do kategorie tzv. pružné poptávky..

· Ceny za poskytované knihovnické služby mohou být relativně příliš vysoké pro určité skupiny obyvatel, tím je mohou diskriminovat a narušovat tak princip volnosti přístupu ke službám knihovny.

· Různorodost a nestejná výše cen za poskytované knihovnické služby v různých knihovnách se v některých případech může blížit určité formě "konkurenčního boje" mezi knihovnami, a tak vést až ke komercializaci knihovnických služeb; tím se jednak dále prohlubuje diskriminační efekt v uživatelské obci, jednak to může vést k deformaci struktury poskytovaných služeb, příp. i profilu doplňování fondu, podle atraktivnosti a ekonomické úspěšnosti té které služby.

Listopad 1999

OZNÁMENÍ

Upozorňujeme na změny telefonních čísel

1) Telefonní centrála v budově AV ČR na Národní třídě má nové číslo, které je zároveň základním číslem pro přímou provolbu k jednotlivým pracovníkům Kanceláře a Knihovny AV ČR.

Jde o číslo 214 03 (111) - centrála. K přímé volbě nutno znát linku volaného účastníka.

2) Nová telefonní čísla má rovněž

Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR

Máchova 7, Praha 2.

Telefonní centrála: 22 51 16 96

Sekretariát: 22 52 21 67

Fax : 22 52 21 67

3) Změnu telefonního spojení ohlásil rovněž

Ústav půdní biologie AV ČR

Na sádkách 7

370 05 České Budějovice

Sekretariát ředitele: 038-530 01 34

Fax: 038-530 01 33

Oddělení půdní mikrobiologie a chem.procesů: 038-530 01 74

Stávající linky s provolbou 77 71 11 – ústředna.

Obsah

	Úvodem …………………………………………………………………………...

	Co nového v Knihovně AV ČR
		• Stručně z dějin Knihovny AV ČR……………………………………
		• Důležité adresy……………………………………………………….
		• Služby ve dvoraně……………………………………….…………...
		• Ceník služeb a poplatků…………………………………………….
		• Počítačová studovna KNAV………………………………………….
		• Pravidla pro využívání počítačové techniky……………………….

	Rozhovor
		• s Ing. Karlem Aimem, CSc., předsedou Komise pro vědecké informace AV ČR ………………………………………………………
	Z jednání Vědecké rady KNAV
	Ze zahraničí
		• Konference RE v Římě……………………………………………….
		• Konference EUSIDIC………………………………………………...

	Chvilka pro lepší češtinu
		• Přežije zájmeno svůj rok 2000 ? …………………………………...

	Představujeme
		• Ústredna knižnica SAV v Bratislavě………………………………...

	Články
		• Citační rejstříky Institutu pro vědecké informace………………..
		• Co mají společného databáze od firmy SilverPlatter?……………

Přečetli jsme za Vás
		• Stanovisko ÚJČ k užívání pojmu „Česko“…………………………………………….…………...
Krátce
		• Referenční centrum Národní knihovny v Praze…………………..
		• Státní cena za literaturu 1999 a překladatelské dílo 1999………
		• Časopis INTERNET nabízí knihovnám slevu……………………...
		• Nová norma ČSN ISO 11 620 ………………………………………
		• Knihovnické aktuality………………………………………………..
		• Tiskový odbor Kanceláře Akademie věd ČR………………………
Stalo se
		* Celostátní porada vysokoškolských knihoven • Mezinárodní porada expertů UNESCO o knihovnické legislativě v Praze…………………………………………………………………...
		• 2. slovenský knihovnický kongres v Košicích
Chystá se
		• Access 2000-Bootcatv Krakově…………………………………………………..
		• Information und Öffentlichkeit……………………………………………….
		•
		• INFOS 2000 INFORUM 2000
Personálie
		• Životní jubileum Ing. Augustina Merty
		• K úmrtí dr, Boldiše, býv. ředitele UK SAV Doporučení Doporučení
Oznámení
		• Změny telefonních čísel
Obsah………………………………………………………………………………..

[1] Soupis členů nové VR jsme zveřejnili v minulém čísle INFORMACÍ (1999, č. 2-3, str. 11-12).

Ředitelka

Hlavní knihovník

Oddělení automatizace

Referenční služby

Výpůjční služby

Meziknihovní služby

Rešeršní služby

ASEP

Doplňování fondu

Knihy

Časopisy

Výměna

Zpracování fondu

Knihy

Časopisy

Revize fondu

Hlavní knihovník PhDr. Jana Šrajerová

Referenční služby

Výpůjční služby

Meziknihovní služby

Rešeršní služby

Počítačová studovna

Propagační služby

A – platnost 365 dní

Poplatek za zhotovení typu A i B

Poplatky za opožděné vrácení

Poplatky za vymáhání náhrady škody

Manipulační poplatky

Reprografické služby

Pro účely meziknihovních služeb + poštovné v plné výši

Meziknihovní služby

Rešeršní služby

Databáze přístupné ve studovně

Databáze přístupné ve studovně

URBADISK

FRANCIS

PASCAL

CD-ROM

Ze zasedání Vědecké rady KNAV

http://www.savba.sk (vstup z hlavnej webovskej stránky SAV)

Celostátní porada vysokoškolských knihoven

Doporučení

Důvodová zpráva