Připadá mi to jako včera, když jsme 7. ledna 2009 v desetistupňovém mrazu zahajovali na Staroměstském náměstí v Praze Mezinárodní rok astronomie v rámci nejen České republiky, ale také Evropské unie. Na místě, kde proslovili projev eurokomisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik, prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky, předseda Akademie věd ČR Václav Pačes a pražský primátor Pavel Bém… Nyní jsme již na konci, rok uběhl opravdu jako voda.
Slavnostní zahájení Mezinárodního roku astronomie 7. ledna na Staroměstském náměstí v Praze (viz AB 1/2009)
UNESCO a Organizace spojených národů vyhlásily rok 2009 jako Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy – IYA). Na návrh Itálie si svět připomněl 400 roků od prvního použití dalekohledu v astronomii Galileem Galileim. Prožili jsme rok, který nám připomněl nejen úžasný pokrok v poznání vesmíru za posledních 400 let, ale také oblohu nad námi jako úžasnou galerii rozmanitých tvarů i podstat otevřenou k bádání za pomoci dnešních i budoucích vyspělých technologií.
Nad Mezinárodním rokem astronomie v České republice přijali záštitu předseda Akademie věd ČR (v té době Václav Pačes), ředitel Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., Petr Heinzel, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, ministr školství, mládeže a tělovýchovy (v té době Ondřej Liška) a předsedkyně české komise pro UNESCO Helena Illnerová.
Český organizační výbor, který měl na starosti přípravu a koordinaci české účasti na této mimořádně rozsáhlé mezinárodní akci, vedl předseda Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., a místopředsedové Bruno Jungwiert a Pavel Suchan z ASÚ AV ČR. Český organizační výbor měl na rozdíl od ostatních zemí (IYA 2009 se zúčastnilo 148 států) ještě v patrnosti jedno významné výročí. Ke Galielovi se u nás přidal matematik, fyzik a astronom Johannes Kepler, jenž působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Své zásadní dílo Astronomia Nova, ve kterém formuloval první dva zákony nebeské mechaniky, připravil právě před 400 lety v Praze.
Na piazzettě Národního divadla si při zahájení IYA v rámci výstavy Vesmír – dobrodružství objevů zájemci mohli prohlédnout velkoformátové fotografie vesmírných objektů.
Možná se v následující rekapitulaci těch nejvýznamnějších událostí IYA 2009 setkáte s něčím, co jste sami zažili. Mezinárodní rok astronomie byl otevřený především veřejnosti a zájemcům o astronomii, o vědu a poznání. Exteriérová výstava obřích fotografií Vesmír – dobrodružství objevů, která byla v den převzetí českého předsednictví EU slavnostně zahájena za přítomnosti významných hostů na piazzettě před Národním divadlem v Praze, posléze navštívila Brno, Ostravu a Košice. Významná akce pro odborníky i širokou veřejnost se uskutečnila v Litomyšli v rámci celosvětových 100 hodin astronomie (seminář a veřejná pozorování). Město večer zhaslo veřejné osvětlení, aby se mohlo v Klášterních zahradách na 500 lidí podívat dalekohledy na oblohu. U obce Luhy na Příbramsku dopadl 7. dubna 1959 meteorit, který vstoupil do světových dějin astronomie. Česká republika a ASÚ AV ČR připomněly světové vědecké prvenství nalezení meteoritu, jehož pád vědci pozorovali a dráhu ve Sluneční soustavě vypočetli (začalo se říkat meteorit s rodokmenem). Padesát let od pádu Příbramských meteoritů se konala mezinárodní vědecká konference a v hlavní budově Akademie věd výstava pro veřejnost.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Ke 400. výročí formulování Keplerových zákonů pohybu planet vydala Česká pošta pamětní známku Europa a Česká národní banka dala do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu. Vydána byla také emise oficiálních pamětních medailí Mezinárodního roku astronomie s motivem G. Galilea. V Brně se pro změnu konal Astronomický festival, na němž své shrnující přednášky o možném vývoji oborů v budoucích deseti letech přednesli špičkoví odborníci.
V rámci akcí IYA se veřejnosti v srpnu 2009 v pražské Karlově ulici č. 4 otevřelo Keplerovo muzeum. Nachází se v domě, kde během svého zdejšího pobytu tento astronom žil (viz AB 9/2009).
Nezapomenutelná byla návštěva amerického astronauta Andrewa Feustela, který do ČR přivezl českou vlajku a Nerudovy Písně kosmické, jež vzal na palubu raketoplánu Atlantis a na pozvání ASÚ AV ČR s nimi a besedami o kosmonautice objel naši zemi. Keplerovské výročí připomněla také mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku v pražském Národním technickém muzeu, Česká astronomická společnost otevřela za podpory hlavního města Prahy Keplerovo muzeum v Praze, jež připomíná jeho pražský pobyt v Keplerově domě v Karlově ulici č. 4. Vyhlášením Jizerské oblasti tmavé oblohy třemi českými a třemi polskými institucemi se tato oblast stala první přeshraniční chráněnou oblastí tohoto druhu na světě… Výčet akcí by mohl pokračovat, ale na to by nám stránky Akademického bulletinu nestačily.
U příležitosti výročí 50 let od pádu Příbramských meteoritů se v květnu 2009 uskutečnila mezinárodní konference Bolidy a pády meteoritů (http://abicko.avcr.cz). Ve stejném roce bohužel zemřel Zdeněk Ceplecha (vlevo), významný český astronom a zakladatel Evropské bolidové sítě, který u objevu Příbramských meteoritů stál (viz AB 10/2002). V jeho stopách kráčí dlouholetý žák Pavel Spurný (vpravo), hlavní koordinátor Evropské bolidové sítě.
V období kolem zimního slunovratu mezi 19. až 23. prosincem se po celé ČR uskutečnily závěrečné akce pro veřejnost spojené nejen s astronomií jako vědou, ale také s předvánočním časem, tedy např. vánočním punčem i tématem Betlémské hvězdy. Pražská akce v Klementinu nabídla po mnoha desetiletích pozorování dalekohledy z ochozu astronomické věže.
Definitivní konec IYA v České republice připravila ale příroda sama: na Silvestra jsme totiž mohli pozorovat zatmění Měsíce. Bylo to zvečera, takže i ti, co plánovali strávit půlnoc v alkoholovém objetí, to v klidu zvládli, ne všude bylo ale jasno. Jednalo se o zatmění částečné s velmi malou částí zakrytého měsíčního kotouče, jedno z nejmenších v minulých letech. Nebeské zákony ale nepřemluvíme. IYA 2009 tak skončil pro veřejnost skutečně poslední den v roce, zatímco začal hned první den v roce 2009 celosvětovým pozorováním naší nejbližší hvězdy Slunce, u nás např. na observatoři ASÚ AV ČR v Ondřejově.
Slavnostní závěr IYA 2009 v celosvětovém měřítku se uskutečnil 9. a 10. ledna 2010 v italské Padově. Nezbývá než předat pomyslné žezlo Mezinárodnímu roku pro ochranu biodiverzity, což ostatně pro astronomii a ochránce přírody znamená zčásti pokračování, protože existuje spojitost s globálním ekologickým problémem – světelným znečištěním, jedním z hlavních témat uplynulého Mezinárodního roku astronomie. A komu by ani to nestačilo, může se těšit na jiné velevýznamné výročí. V roce 2010 si totiž připomeneme 600. výročí pražského orloje.
Fotografický archiv Mezinárodního roku astronomie 2009 najdete na www.astronomie2009.cz. Národní knihovna vybrala tyto národní webové stránky jako zdroj informací, který by měl být uchován do budoucna, a rozhodla se je uložit do archivu elektronických on-line zdrojů. Stanou se tak součástí českého kulturního dědictví. Za sto let při Mezinárodním roku astronomie 2109 se k nim jistě rádi vrátíme.
PAVEL SUCHAN,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
Slavnostní zahájení Mezinárodního roku astronomie 7. ledna na Staroměstském náměstí v Praze (viz AB 1/2009)
UNESCO a Organizace spojených národů vyhlásily rok 2009 jako Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy – IYA). Na návrh Itálie si svět připomněl 400 roků od prvního použití dalekohledu v astronomii Galileem Galileim. Prožili jsme rok, který nám připomněl nejen úžasný pokrok v poznání vesmíru za posledních 400 let, ale také oblohu nad námi jako úžasnou galerii rozmanitých tvarů i podstat otevřenou k bádání za pomoci dnešních i budoucích vyspělých technologií.
Nad Mezinárodním rokem astronomie v České republice přijali záštitu předseda Akademie věd ČR (v té době Václav Pačes), ředitel Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., Petr Heinzel, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, ministr školství, mládeže a tělovýchovy (v té době Ondřej Liška) a předsedkyně české komise pro UNESCO Helena Illnerová.
Český organizační výbor, který měl na starosti přípravu a koordinaci české účasti na této mimořádně rozsáhlé mezinárodní akci, vedl předseda Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., a místopředsedové Bruno Jungwiert a Pavel Suchan z ASÚ AV ČR. Český organizační výbor měl na rozdíl od ostatních zemí (IYA 2009 se zúčastnilo 148 států) ještě v patrnosti jedno významné výročí. Ke Galielovi se u nás přidal matematik, fyzik a astronom Johannes Kepler, jenž působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Své zásadní dílo Astronomia Nova, ve kterém formuloval první dva zákony nebeské mechaniky, připravil právě před 400 lety v Praze.
Na piazzettě Národního divadla si při zahájení IYA v rámci výstavy Vesmír – dobrodružství objevů zájemci mohli prohlédnout velkoformátové fotografie vesmírných objektů.
Možná se v následující rekapitulaci těch nejvýznamnějších událostí IYA 2009 setkáte s něčím, co jste sami zažili. Mezinárodní rok astronomie byl otevřený především veřejnosti a zájemcům o astronomii, o vědu a poznání. Exteriérová výstava obřích fotografií Vesmír – dobrodružství objevů, která byla v den převzetí českého předsednictví EU slavnostně zahájena za přítomnosti významných hostů na piazzettě před Národním divadlem v Praze, posléze navštívila Brno, Ostravu a Košice. Významná akce pro odborníky i širokou veřejnost se uskutečnila v Litomyšli v rámci celosvětových 100 hodin astronomie (seminář a veřejná pozorování). Město večer zhaslo veřejné osvětlení, aby se mohlo v Klášterních zahradách na 500 lidí podívat dalekohledy na oblohu. U obce Luhy na Příbramsku dopadl 7. dubna 1959 meteorit, který vstoupil do světových dějin astronomie. Česká republika a ASÚ AV ČR připomněly světové vědecké prvenství nalezení meteoritu, jehož pád vědci pozorovali a dráhu ve Sluneční soustavě vypočetli (začalo se říkat meteorit s rodokmenem). Padesát let od pádu Příbramských meteoritů se konala mezinárodní vědecká konference a v hlavní budově Akademie věd výstava pro veřejnost.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Ke 400. výročí formulování Keplerových zákonů pohybu planet vydala Česká pošta pamětní známku Europa a Česká národní banka dala do oběhu pamětní stříbrnou dvousetkorunu. Vydána byla také emise oficiálních pamětních medailí Mezinárodního roku astronomie s motivem G. Galilea. V Brně se pro změnu konal Astronomický festival, na němž své shrnující přednášky o možném vývoji oborů v budoucích deseti letech přednesli špičkoví odborníci.
V rámci akcí IYA se veřejnosti v srpnu 2009 v pražské Karlově ulici č. 4 otevřelo Keplerovo muzeum. Nachází se v domě, kde během svého zdejšího pobytu tento astronom žil (viz AB 9/2009).
Nezapomenutelná byla návštěva amerického astronauta Andrewa Feustela, který do ČR přivezl českou vlajku a Nerudovy Písně kosmické, jež vzal na palubu raketoplánu Atlantis a na pozvání ASÚ AV ČR s nimi a besedami o kosmonautice objel naši zemi. Keplerovské výročí připomněla také mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku v pražském Národním technickém muzeu, Česká astronomická společnost otevřela za podpory hlavního města Prahy Keplerovo muzeum v Praze, jež připomíná jeho pražský pobyt v Keplerově domě v Karlově ulici č. 4. Vyhlášením Jizerské oblasti tmavé oblohy třemi českými a třemi polskými institucemi se tato oblast stala první přeshraniční chráněnou oblastí tohoto druhu na světě… Výčet akcí by mohl pokračovat, ale na to by nám stránky Akademického bulletinu nestačily.
U příležitosti výročí 50 let od pádu Příbramských meteoritů se v květnu 2009 uskutečnila mezinárodní konference Bolidy a pády meteoritů (http://abicko.avcr.cz). Ve stejném roce bohužel zemřel Zdeněk Ceplecha (vlevo), významný český astronom a zakladatel Evropské bolidové sítě, který u objevu Příbramských meteoritů stál (viz AB 10/2002). V jeho stopách kráčí dlouholetý žák Pavel Spurný (vpravo), hlavní koordinátor Evropské bolidové sítě.
V období kolem zimního slunovratu mezi 19. až 23. prosincem se po celé ČR uskutečnily závěrečné akce pro veřejnost spojené nejen s astronomií jako vědou, ale také s předvánočním časem, tedy např. vánočním punčem i tématem Betlémské hvězdy. Pražská akce v Klementinu nabídla po mnoha desetiletích pozorování dalekohledy z ochozu astronomické věže.
Definitivní konec IYA v České republice připravila ale příroda sama: na Silvestra jsme totiž mohli pozorovat zatmění Měsíce. Bylo to zvečera, takže i ti, co plánovali strávit půlnoc v alkoholovém objetí, to v klidu zvládli, ne všude bylo ale jasno. Jednalo se o zatmění částečné s velmi malou částí zakrytého měsíčního kotouče, jedno z nejmenších v minulých letech. Nebeské zákony ale nepřemluvíme. IYA 2009 tak skončil pro veřejnost skutečně poslední den v roce, zatímco začal hned první den v roce 2009 celosvětovým pozorováním naší nejbližší hvězdy Slunce, u nás např. na observatoři ASÚ AV ČR v Ondřejově.
Slavnostní závěr IYA 2009 v celosvětovém měřítku se uskutečnil 9. a 10. ledna 2010 v italské Padově. Nezbývá než předat pomyslné žezlo Mezinárodnímu roku pro ochranu biodiverzity, což ostatně pro astronomii a ochránce přírody znamená zčásti pokračování, protože existuje spojitost s globálním ekologickým problémem – světelným znečištěním, jedním z hlavních témat uplynulého Mezinárodního roku astronomie. A komu by ani to nestačilo, může se těšit na jiné velevýznamné výročí. V roce 2010 si totiž připomeneme 600. výročí pražského orloje.
Fotografický archiv Mezinárodního roku astronomie 2009 najdete na www.astronomie2009.cz. Národní knihovna vybrala tyto národní webové stránky jako zdroj informací, který by měl být uchován do budoucna, a rozhodla se je uložit do archivu elektronických on-line zdrojů. Stanou se tak součástí českého kulturního dědictví. Za sto let při Mezinárodním roku astronomie 2109 se k nim jistě rádi vrátíme.
PAVEL SUCHAN,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
English
