Rok 2009 byl UNESCO a Organizací spojených národů vyhlášen jako Mezinárodní rok astronomie. Svět si tak připomene 400 let od prvního použití dalekohledu v astronomii Galileem Galileim. Vstupujeme do roku, který má ukázat nejen úžasný pokrok v poznání vesmíru za posledních 400 let, ale také oblohu jako úchvatnou galerii, která má stále otevřeno; množství exponátů je nepřeberné a vstup je volný.
Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil na základě zpráv o tomto holandském vynálezu, objevil tímto přístrojem v průběhu jediného roku tolik nových údajů o vesmíru, že nelenil a sepsal o tom odbornou zprávu v publikaci nazvané Nebeský posel (Benátky, 1610). Trvalo týden, než se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji s dychtivostí sobě vlastní přečetl další slavný matematik, fyzik, ale též astronom Johannes Kepler, jenž v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler přijal Galileovy objevy s nadšením a reagoval na ně po svém: vydal téhož roku v Praze publikaci Rozprava s Nebeským poslem, která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Itálie ke Galileimu.
Ani jeden z geniálních badatelů zajisté netušil, že o pouhých 400 roků později budou astronomická zařízení patřit mezi nejnákladnější vědecké přístroje lidstva a že komunikace mezi vědeckými pracovníky se bude odehrávat téměř rychlostí světla pomocí všudypřítomného internetu. Přitom na těchto technických samozřejmostech současnosti mají oba zmínění vědci klíčovou zásluhu. Galileo jako osvícený průkopník teleskopické astronomie a Kepler jednak jako objevitel zákonů, jimiž se řídí jak pohyb nebeských těles, tak i umělých družic a kosmických sond, jednak též jako vynálezce refraktoru – dalekohledu, jenž svými optickými vlastnostmi daleko překonal Galileovo „kukátko“.
I přes mrazivé počasí lákaly dalekohledy k detailnímu průzkumu věží na Staroměstském náměstí.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ
V roce 2009 si nejenom astronomové, ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Z iniciativy profesionálních astronomů sdružených v Mezinárodní astronomické unii (IAU) byl tento rok prohlášen za Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy – IYA 2009). Česká republika patří k nejstarším členským státům IAU. Český národní komitét astronomický zřídil již na podzim r. 2007 Český organizační výbor, jenž má na starosti jak přípravu, tak i koordinaci české účasti na této mimořádně rozsáhlé mezinárodní akci. Jeho předsedou je Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., místopředsedy Bruno Jungwiert a Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. Naštěstí nemusíme výzvu k účasti profesionálních i amatérských českých astronomů a všech příznivců astronomie při uskutečnění IYA 2009 posílat kurýry na koních, ale zcela pohodlně prostřednictvím už zdomácnělého vynálezu WWW, který pochází z Evropského centra pro výzkum částic (CERN), kde se fyzikové při práci u obřího urychlovače už před dvaceti lety začali potýkat s nedokonalostmi telefonické i elektronické komunikace po obvodu 27 km dlouhé urychlovací trubice. Dnešní skvělý a aktuální přístup k informacím by nám jistě Galileo i Kepler záviděli. Český organizační výbor si klade za cíl využít této jedinečné příležitosti, aby se během tohoto roku každý člověk v naší republice dozvěděl, že vesmír je náš svět.
Dům v Karlově ulici 4 v blízkosti Karlova mostu v Praze na sobě nese pamětní desku připomínající pražský pobyt Johanna Keplera. Zde v průběhu roku 2009 vznikne muzeum na počest zakladatele nebeské mechaniky.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ
Nad Mezinárodním rokem astronomie v České republice přijali záštitu předseda Akademie věd Václav Pačes, ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém a předsedkyně České komise pro UNESCO Helena Illnerová. České republice se dostalo cti slavnostního zahájení Mezinárodního roku astronomie v Evropské unii, které se uskutečnilo 7. ledna na Staroměstském náměstí poblíž unikátu, jenž nemá nikde na světě obdoby – pražského orloje (mimochodem, pražský orloj bude v následujícím roce 2010 slavit 600leté výročí). V Praze na zahájení Mezinárodního roku astronomie promluvili eurokomisař Janez Potočnik, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimil Růžička, prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky a předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Slavnostní den doprovodil program Astronomického stanu s výstavou, propagačními a informačními materiály a především dalekohledy na pozorování pro školy a veřejnost. Ještě dříve, hned na Nový rok, se řada míst v České republice (včetně observatoře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově) připojila k celosvětové akci pro veřejnost – pozorování naší nejbližší hvězdy Slunce. Od 7. ledna do konce března budou moci Pražané a návštěvníci Prahy shlédnout exteriérovou výstavu obřích fotografií Vesmír – dobrodružství objevů, která byla v den převzetí českého předsednictví EU slavnostně otevřena za přítomnosti významných hostů na piazettě před Národním divadlem. Výstava bude po pražské premiéře putovat do dalších českých měst. Česká republika má v Mezinárodním roce astronomie i své specifické „želízko v ohni“ a tím je 400leté výročí publikování zásadního Keplerova díla Astronomia Nova. V něm Johannes Kepler formuloval své první dva zákony, jimiž se řídí pohyb planet a které objevil v Praze. Jedním z velkých připravovaných počinů pro rok 2009 je tedy otevření Keplerova muzea v Praze za podpory České astronomické společnosti a hlavního města Prahy. Popis všech dalších připravovaných akcí, od účasti českých studentů na celosvětovém zahájení v sídle UNESCO v Paříži přes mezinárodní keplerovskou konferenci až třeba po návod na stavbu jednoduchého dalekohledu určeného pro školy včetně aktuálního dění najdete na www.astronomie2009.cz.
Jiří Grygar,
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.,
Pavel Suchan,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil na základě zpráv o tomto holandském vynálezu, objevil tímto přístrojem v průběhu jediného roku tolik nových údajů o vesmíru, že nelenil a sepsal o tom odbornou zprávu v publikaci nazvané Nebeský posel (Benátky, 1610). Trvalo týden, než se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji s dychtivostí sobě vlastní přečetl další slavný matematik, fyzik, ale též astronom Johannes Kepler, jenž v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler přijal Galileovy objevy s nadšením a reagoval na ně po svém: vydal téhož roku v Praze publikaci Rozprava s Nebeským poslem, která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Itálie ke Galileimu.
Ani jeden z geniálních badatelů zajisté netušil, že o pouhých 400 roků později budou astronomická zařízení patřit mezi nejnákladnější vědecké přístroje lidstva a že komunikace mezi vědeckými pracovníky se bude odehrávat téměř rychlostí světla pomocí všudypřítomného internetu. Přitom na těchto technických samozřejmostech současnosti mají oba zmínění vědci klíčovou zásluhu. Galileo jako osvícený průkopník teleskopické astronomie a Kepler jednak jako objevitel zákonů, jimiž se řídí jak pohyb nebeských těles, tak i umělých družic a kosmických sond, jednak též jako vynálezce refraktoru – dalekohledu, jenž svými optickými vlastnostmi daleko překonal Galileovo „kukátko“.
I přes mrazivé počasí lákaly dalekohledy k detailnímu průzkumu věží na Staroměstském náměstí.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ
V roce 2009 si nejenom astronomové, ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Z iniciativy profesionálních astronomů sdružených v Mezinárodní astronomické unii (IAU) byl tento rok prohlášen za Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy – IYA 2009). Česká republika patří k nejstarším členským státům IAU. Český národní komitét astronomický zřídil již na podzim r. 2007 Český organizační výbor, jenž má na starosti jak přípravu, tak i koordinaci české účasti na této mimořádně rozsáhlé mezinárodní akci. Jeho předsedou je Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., místopředsedy Bruno Jungwiert a Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. Naštěstí nemusíme výzvu k účasti profesionálních i amatérských českých astronomů a všech příznivců astronomie při uskutečnění IYA 2009 posílat kurýry na koních, ale zcela pohodlně prostřednictvím už zdomácnělého vynálezu WWW, který pochází z Evropského centra pro výzkum částic (CERN), kde se fyzikové při práci u obřího urychlovače už před dvaceti lety začali potýkat s nedokonalostmi telefonické i elektronické komunikace po obvodu 27 km dlouhé urychlovací trubice. Dnešní skvělý a aktuální přístup k informacím by nám jistě Galileo i Kepler záviděli. Český organizační výbor si klade za cíl využít této jedinečné příležitosti, aby se během tohoto roku každý člověk v naší republice dozvěděl, že vesmír je náš svět.
Dům v Karlově ulici 4 v blízkosti Karlova mostu v Praze na sobě nese pamětní desku připomínající pražský pobyt Johanna Keplera. Zde v průběhu roku 2009 vznikne muzeum na počest zakladatele nebeské mechaniky.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ
Nad Mezinárodním rokem astronomie v České republice přijali záštitu předseda Akademie věd Václav Pačes, ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém a předsedkyně České komise pro UNESCO Helena Illnerová. České republice se dostalo cti slavnostního zahájení Mezinárodního roku astronomie v Evropské unii, které se uskutečnilo 7. ledna na Staroměstském náměstí poblíž unikátu, jenž nemá nikde na světě obdoby – pražského orloje (mimochodem, pražský orloj bude v následujícím roce 2010 slavit 600leté výročí). V Praze na zahájení Mezinárodního roku astronomie promluvili eurokomisař Janez Potočnik, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimil Růžička, prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky a předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Slavnostní den doprovodil program Astronomického stanu s výstavou, propagačními a informačními materiály a především dalekohledy na pozorování pro školy a veřejnost. Ještě dříve, hned na Nový rok, se řada míst v České republice (včetně observatoře Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově) připojila k celosvětové akci pro veřejnost – pozorování naší nejbližší hvězdy Slunce. Od 7. ledna do konce března budou moci Pražané a návštěvníci Prahy shlédnout exteriérovou výstavu obřích fotografií Vesmír – dobrodružství objevů, která byla v den převzetí českého předsednictví EU slavnostně otevřena za přítomnosti významných hostů na piazettě před Národním divadlem. Výstava bude po pražské premiéře putovat do dalších českých měst. Česká republika má v Mezinárodním roce astronomie i své specifické „želízko v ohni“ a tím je 400leté výročí publikování zásadního Keplerova díla Astronomia Nova. V něm Johannes Kepler formuloval své první dva zákony, jimiž se řídí pohyb planet a které objevil v Praze. Jedním z velkých připravovaných počinů pro rok 2009 je tedy otevření Keplerova muzea v Praze za podpory České astronomické společnosti a hlavního města Prahy. Popis všech dalších připravovaných akcí, od účasti českých studentů na celosvětovém zahájení v sídle UNESCO v Paříži přes mezinárodní keplerovskou konferenci až třeba po návod na stavbu jednoduchého dalekohledu určeného pro školy včetně aktuálního dění najdete na www.astronomie2009.cz.
Jiří Grygar,
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.,
Pavel Suchan,
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.
English
