Jaromír Černý
Das retrospektive Organum oder Neo-organum?.  /3–31/

František Fürbach
Adam Václav Michna z Otradovic a Jindřichův Hradec v 17. století. [Adam Václav Michna z Otradovic und Neuhaus (Jindřichův Hradec) im 17. Jahrhundert.].  /32–39/

Jiří Mikulec
Mariánské družiny v Jindřichově Hradci za Michnových časů. [Marianische Kongregationen zu Michnas Zeiten in Neuhaus (Jindřichův Hradec).].  /40–47/

Marie-Elizabeth Ducreux
“Novost” hymnologického umění Adama Michny z Otradovic stručně naznačena. [La place d‘Adam Michna d‘Otradovice dans le renouvellement de l‘hymnologie catholique tcheque des 17^e et 18^e siecles.].  /48–57/

Martin Horyna
Česká vícehlasá píseň před Adamem Michnou. [Das tsechische mehrstimmige Lied vor Adam Michna.].  /58–63/

Jiří Sehnal
Michna a jeho současníci. [Adam Michna und seine Zeitgenossen.].  /64–71/

Jan Malura
Metaforika mariánských písní Adama Michny z Otradovic. [Die Metaphorik der marianischen Lieder von Adam Michna z Otradovic.].  /72–80/

Jiří Pelán
K otázce “marinismu” v české barokní poezii. [Zur frage des “Marinismus” in der tsechischen Barockdichtung.].  /81–91/

Tomislav Volek
Madrigalismy v hudebním díle Michnově. [Madrigalismen in Michnas musikalischem Werk.].  /92–99/

Tomáš Slavický
Tradování písní Adama Michny z Otradovic a skladby na jeho texty. v 18. a 19. století. [Die Überlieferung Adam Michna z Otradovic‘ Lieder im 18. und 19. Jahrhundert und Kompositionen zu seinen Texten.]  /100–125/

Ladislav Kačic
Tvorba Adama Michnu z Otradovic na Slovensku v 17. a 18. storočí. [Das Werk von Adam Michna z Otradovic in der Slowakei des 17. und 18. Jahrhunderts.].  /126–131/

Josef Hrdlička
Adam Václav Michna ve světle písemných pramenů (K možnostem dalšího výzkumu jeho životních osudů). [Adam Václav Michna z Otradovic im Lichte schriftlicher Quellen.].  /132–136/

Aleš Březina
“… abych se mohl na změny předem duševně připravit.” Řecké pašije – dvě opery Bohuslava Martinů. [“…um mich auf die Veränderungen im voraus seelisch vorbereiten zu können.” Die griechische Passion – zwei Opern von Bohuslav Martinů.].  /137–153/

Cyril Šálek
Jak Foerster četl Gazdinu robu (k transformaci činoherního textu na operní libreto). [Wie Foerster das Schauspiel Gazdina roba gelesen hat. (Zur Transformation des dramatischen Textes in das Opernlibretto.)].  /154–162/

Sigrid Wiesmann
Zu Zemlinskys Opernfragment Circe.  /163–168/

Klaus Döge
Auf dem Weg zu einer neuen historisch-kritischen Dvořák-Gesamtausgabe.  /169–178/


RECENZE

Miloš Štědroň
Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty.. (Karel Steinmetz)  /179–182/

Lubomír Spurný
Heinrich Schenker – dávný neznámý. (Karel Steinmetz)  /182–183/

Martin Horyna (ed.)
XXII Hymni Quatuor et Quinque Vocum. 22 vícehlasých hymnů z rukopisu Kaplanské knihovny v Českém Krumlově č. 9 (1540–1600). (Karel Steinmetz)  /183/


INFORMATORIUM

Vlasta Reittererová
Z Fibichovy knihovny. Zvláštní fond knihovny Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.  /184–213/
Jubileum Jana Kouby.  /214/

Erika Froňková
Jubileum profesora Rudolfa Pečmana.  /214–215/