Vedení Evropské unie patří od 1. ledna 2011 Maďarsku, které v nadcházejících šesti měsících předsedá Radě EU, a určuje tak priority a směřování Unie. Maďarsko je poslední ze zemí tzv. předsednického tria; proto jeho cíle a priority navazují na agendu a výsledky Španělska a Belgie, s nimiž sdílí osmnáctiměsíční program. V rámci spolupráce vymezilo navazující témata, která tvoří hlavní body politické a výzkumné agendy.
Maďarské předsednictví se nevyhne řešení ekonomických problémů, jako je boj s dluhovou krizí států eurozóny, a dalších témat, která spadají do agendy Evropské unie pro příští půlrok. Jsou to především jednání o unijním rozpočtu, reforma společné zemědělské politiky a oblast energetiky. V oblasti evropského výzkumu bude maďarské předsednictví řešit zejména střednědobé hodnocení 7. rámcového programu a přípravu jeho nástupce po roce 2013. Z vlastních témat akcentovalo podporu rozšiřování EU, implementaci Dunajské strategie a integraci romského obyvatelstva.
Hlavními tématy v ekonomické oblasti jsou hospodářský růst, tvorba pracovních míst a sociální začleňování. Maďarské předsednictví hodlá revidovat Pakt stability a růstu a pokračovat v procesu konsolidace evropského hospodářství. Maďarsko chce být také prvním státem, za jehož předsednictví odstartuje tzv. evropský semestr. Šestiměsíční období analyzuje rozpočtové a strukturální politiky členských států, aby bylo možné včas odhalit počátek případné nerovnováhy, a předejít tak dluhovým krizím zemí eurozóny. Španělské předsednictví přijalo principy a mechanismy nového uspořádání, za předsednictví Belgie odborníci projednali mechanismus jeho implementace. V aktuálním půlroce je v plánu realizace následujících změn – vytvoření mechanismu finančního dohledu a zavedení permanentního krizového mechanismu jako nástupce Záchranného fondu po roce 2013.
Zvýšenou pozornost věnuje Maďarsko boji proti chudobě (zvláště dětské) a též se zasadí o přijetí celoevropských opatření pro integraci Romů.
V čele maďarského předsednictví v oblasti výzkumu a vývoje stojí Zoltán Cséfalvay.
Dalším tématem je posílení společných evropských politik. Uskuteční se diskuse o budoucnosti a podobě společné unijní zemědělské politiky EU (CAP), zreviduje se regionální (kohezní) politika, bude definována společná energetická politika EU a bude se také diskutovat o nové evropské politice vodního hospodářství k zajištění ochrany a efektivního využívání vodních zdrojů; k debatám o vodních zdrojích by měla být paralelně přijata a implementována evropská rozvojová strategie Dunajského regionu.
Maďarské předsednictví má v plánu přednostně se zabývat i problematikou migrace a udělování azylu. Pro vytvoření azylového systému a další spolupráci v oblasti vnitra a bezpečnosti v Evropě prosadí další naplnění tzv. Stockholmského programu v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí, který by měl posílit občanská práva a bezpečnost v Evropě. Předsednictví bude dále usilovat o rozšíření zemí Schengenské dohody o Bulharsko a Rumunsko. Vedle toho hodlá maďarské předsednictví zacílit pozornost členských zemí ke kulturní rozmanitosti a její ochraně jakožto evropské hodnoty.
Čtvrtým tématem maďarského předsednictví je podpora dalšího rozšiřování EU a zlepšování vztahů s nejbližšími sousedskými zeměmi. Prosazuje vstup Chorvatska do Unie a chce se zasadit o uzavření přístupových rozhovorů během první poloviny roku. Důležitým bodem je snaha poskytnout perspektivu integrace zemím západního Balkánu a Turecku. Důležitý je podle Maďarska také pokrok v přístupových rozhovorech s Islandem a spuštění a fungování Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) za účelem reprezentace společných zájmů EU po celém světě. Prioritním cílem předsednictví je i podpora iniciativy Východní partnerství, v jejímž rámci se v květnu 2011 uskuteční druhý summit.
Hlavními prioritami maďarského předsednictví v oblasti evropského výzkumu, vývoje a inovací je důraz na zjednodušení podpory a na realizaci jednotlivých doporučení plynoucích ze střednědobého hodnocení 7. rámcového programu. Pro druhou polovinu období fungování 7. RP a jeho nástupce po roce 2013 jsou stěžejní zejména následující doporučení a opatření: důraz na budování Evropského výzkumného prostoru (ERA) a na dosahování cílů Unie inovací; budování a implementace výzkumných infrastruktur (RI), zejména tzv. integrovaných výzkumných infrastruktur (I3), které mají největší potenciál evropské přidané hodnoty; navzdory ekonomické krizi udržet financování evropského výzkumu ze 7. RP a následného programu alespoň na stejné úrovni jako doposud; potřeba srozumitelné evropské inovační strategie k podpoře zájmu spektra účastníků o zapojení do rámcových programů, zjednodušení procedur financování evropského výzkumu; přehodnocení podpůrných nástrojů v 7. RP, které by mělo vést k prosazení tzv. bottom-up výzev; zvážení moratoria na zavádění nových nástrojů podpory, a to do doby, než se uskuteční revize a zhodnocení těch stávajících; podpora žen výzkumnic a hodnotitelek v 7. RP; podpora zemí s nízkou účastí v 7. RP a provázanost mezi strukturálními fondy a rámcovými programy; větší otevření rámcových programů mezinárodní spolupráci.
Představitelé maďarského předsednictví nyní vyčkávají na sdělení a pracovní dokument Evropské komise k těmto jednotlivým doporučením. Na jejich základě bude Maďarsko postupovat v zavádění příslušných opatření.
Stěžejním tématem je také příprava 8. rámcového programu, k němuž se v únoru 2011 očekává sdělení Evropské komise. To by mělo obsahovat další politické směřování rámcového programu pro výzkum – zda by se měl orientovat spíše na budování evropského výzkumného prostoru či na inovace, jaké hlavní a společenské výzvy bude řešit, jaká bude jeho struktura, obsah, prioritní osy a další aspekty (vyjma rozpočtu programu). S ohledem na sdělení EK se od února do dubna 2011 uskuteční veřejná diskuse k 8. RP se zainteresovanými evropskými subjekty. (Pozn. – dokumenty EK vydala po uzávěrce tohoto čísla.)
Dalšími významnými událostmi v oblasti evropského výzkumu jsou implementace Unie inovací a prodloužení programu Euratom v rámci 7. RP na léta 2012–2013. Očekává se rovněž vyhlášení dalších Iniciativ společného programování (JPIs), střednědobé hodnocení Společných technologických iniciativ (JTIs) a iniciativ podle článku 185 Smlouvy o fungování EU (ARTEMIS, ENIAC, AAL) a zahájení výzkumné spolupráce v rámci Dunajské strategie, např. formou ERA-Net. Důležitou oblastí je i pokračování realizace Evropských inovačních partnerství a formulace strategické inovační agendy (SIA) Evropského technologického a inovačního institutu (EIT).
Hlavní konference a akce maďarského předsednictví v oblasti výzkumu a vývoje jsou: Seminář k střednědobému hodnocení 7. RP (24.–25. února, Budapešť); Konference Ženy ve vědě (7.–8. března, Budapešť); Konference k výzkumu mozku (18.–19. března, Budapešť); Otevřená & konkurenceschopná ekonomika (7. dubna, Budapešť);
ICT – FET konference (4.–6. května, Budapešť); Konference Internet budoucnosti & FIRE (16.–19. května, Budapešť); ICT den navrhovatelů (19.–20. května, Budapešť); EuroNanoForum (30. května – 1. června, Budapešť); REGINFRA + WIRE2 (7.–9. června, Debrecen); Setkání Evropské rady pro výzkum (20.–22. června, Budapešť).
Informace o předsednictví Maďarska Radě EU naleznete na www.eu2011.hu či na http://cordis.europa.eu/hungary/presidency2011.
Martin Kašpárek,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
English
