Málokdo pochybuje, že 21. století bude ve znamení celosvětového rozvoje pokročilého biotechnologického průmyslu jako jednoho z hlavních pilířů a zdrojů znalostních ekonomik a udržitelného růstu. Česká republika patří k zemím, které v této oblasti notně zaostaly a akutně potřebují naskočit do „rozjetého vlaku“. K tomu je nutné budovat výzkumnou biotechnologickou základnu, jež se stane zdrojem originálního poznání a bude produkovat odborníky schopné proměnit výsledky základního biologického výzkumu v použitelné znalosti a biotechnologické postupy.
V roce 2006 proto Ústav molekulární genetiky, v. v. i. (ÚMG) předložil Akademické radě ke schválení výzkumný záměr Vybudování Biotechnologického ústavu AV ČR. Vnitřní reorganizací poté ÚMG k 1. lednu 2007 vytvořil tzv. Biotechnologický sektor (BS ÚMG), v němž soustředil dvě aplikovaně zaměřené a čtyři nově založené výzkumné skupiny. Na půdorysu BS ÚMG pak AV ČR zřídila k 1. lednu 2008 novou veřejnou výzkumnou instituci se sídlem v areálu Akademie věd v Praze-Krči.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ
Mocným impulsem pro založení Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i. (BTÚ) se stal strategický záměr vedení AV ČR využít možnosti čerpat v letech 2007–2015 prostředky z tzv. Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a použít je k posílení domácí výzkumné kapacity v oboru pokročilých biologických technologií v rámci realizace OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Akademie věd ČR proto již v roce 2007 zakoupila 5,5 ha pozemků v průmyslové zóně obce Vestec s cílem vybudovat špičkově vybavené Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV). BTÚ se už v „embryonální fázi“ svého vzniku na půdě BS ÚMG stal krystalizačním jádrem tohoto projektu.
Nově vzniklý BTÚ o 45 zaměstnancích tvoří v současnosti šest fungujících výzkumných skupin. Největší a nejdéle působící skupinou je Laboratoř diagnostiky pro reprodukční medicínu, kterou vede doc. Jana Pěknicová. Zabývá se charakterizací procesů a molekulárních faktorů podmiňujících oplodnění vajíčka spermií, přípravou nástrojů (monoklonálních protilátek) pro analýzu defektů mužské plodnosti a nástroji pro detekci vybraných polutantů, jež negativně ovlivňují reprodukci savců. Jinou zavedenou skupinou přešlou z ÚMG do BTÚ je Laboratoř molekulární terapie, vedená doc. Jiřím Neužilem. Ta studuje především molekulární mechanismy působení nových protirakovinných látek, zejména analogů vitaminu E.
V rámci výzkumného záměru Vybudování Biotechnologického ústavu AV ČR vznikly k 1. lednu 2007 ještě na půdě BS ÚMG čtyři nové výzkumné skupiny. Laboratoř diagnostiky autoimunitních onemocnění, vedená dr. Šárkou Růžičkovou, se zaměřuje na studium humorálních a genetických aspektů autoimunitních onemocnění a na identifikaci cílových molekul využitelných v diagnostice a terapii těchto chorob. Laboratoř inženýrství vazebných proteinů vedená dr. Petrem Šebem se orientuje na studium vztahů struktury a funkce proteinů a na metody přípravy vysoce afinních vazebných proteinových ligandů jako nástrojů pro výzkumné a diagnostické aplikace. Laboratoř chemické genetiky vedená dr. Petrem Bartůňkem se zabývá vývojem a optimalizací metod pro vysokokapacitní prohledávání knihoven chemických látek s cílem nalézat chemická individua ovlivňující funkci jaderných receptorů steroidních hormonů, receptorů růstových faktorů a regulátorů buněčného cyklu. Laboratoř genové exprese vedená prof. Mikaelem Kubištou vyvíjí nástroje pro mnohorozměrnou časoprostorovou analýzu exprese genů a pomocí vysoce prostupných technologií kvantitativní polymerázové reakce v reálném čase (qRT-PCR). V úzké spolupráci s TATAA Biocenter Praha organizuje skupina prof. Mikaela Kubišty rovněž mezinárodní kurzy analýzy genové exprese metodami qRT-PC. Počátkem roku 2009 zahájí činnost další dvě skupiny, jež se zaměří na modelování a analýzu proteinových struktur a na studium molekulárních znaků a mechanismů diabetické embryopatie (vrozené malformace u dětí diabetických matek).
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ
Po dobudování nové infrastruktury v rámci projektu BIOCEV v roce 2012 se BTÚ přestěhuje do Vestce u Prahy. Základní ambicí je vytvořit skutečné centrum excelence v oboru svého působení a přispět k integraci ČR do Evropského výzkumného prostoru tím, že od samého počátku bude dosahovat mezinárodní úrovně výzkumu. Jedním z klíčových prostředků k dosažení tohoto cíle proto budou otevřené mezinárodní konkurzy na místa nových výzkumných pracovníků. První z nich se uskuteční již v roce 2010 s cílem přilákat do ČR co nejvíce úspěšných českých i zahraničních vědců. Díky této strategii plánuje ústav dosáhnout v roce 2012 cílového stavu až 250 zaměstnanců a špičkové úrovně výzkumu v oborech proteinového inženýrství, strukturní a buněčné biologie a molekulární imunologie.
Věren svému poslání napomoci rozvoji pokročilého biotechnologického průmyslu v ČR, navazuje BTÚ již od svého vzniku partnerské spolupráce s řadou českých biotechnologických podniků a chopil se také organizace Českého biotechnologického klastru. Ten by měl okolo výzkumného centra BIOCEV soustředit biotechnologické společnosti zaměřené na tkáňové inženýrství a na produkci humánních a veterinárních vakcín a rekombinantních terapeutických a diagnostických proteinů.
PETER ŠEBO,
ředitel Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i.
English
