Ústav fyziky plazmatu AV ČR vydal třetí, rozšířené vydání úspěšné naučně-popularizační knihy Řízená termojaderná fúze pro každého, v níž autoři Milan Řípa, Jan Mlynář, Vladimír Weinzettl a František Žáček přibližují poučeným laikům výzkum nejperspektivnějšího zdroje energie budoucnosti – termojaderné fúze. Zdárný vstup do čtenářského života knize popřáli 19. ledna 2012 v budově AV ČR na Národní třídě v Praze místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Knihu pokřtili místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková a předseda Akademie věd ČR Jiří
Drahoš.
Kniha badatelů z ÚFP AV ČR představuje hodnotnou pomůcku pro všechny, kteří se chtějí
obeznámit s tématem termojaderné fúze. Nechybí v ní ani objasnění principu nejúspěšnějšího
termojaderného zařízení – tokamaku – a jeho „konkurenta“ – laserové fúze. Na nespočtu fotografií a
názorných schémat autoři vysvětlují základní principy fúze, její výzkum i problémy, které musí
výzkumníci překonat a vyřešit. Součástí je přehledová kapitola týkající se minulosti a budoucnosti
termojaderné fúze či pasáž o tokamaku ITER, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití
termonukleární fúze. Podle Františka Žáčka, který zažil ve výzkumu v tomto oboru několik
pesimistických výkyvů, jsme již blízko cíle: „Vědci za posledních deset let dosáhli mimořádných
výsledků. Předpokládaný rok 2050 pro vznik termojaderné elektrárny je bezpochyby reálný.“
Čtveřice autorů : Milan Řípa, František Žáček,
Vladimír Weinzettl a
Jan Mlynář
Problematikou energetických zdrojů se aktuálně zabývá také vláda ČR, která při Radě pro
výzkum, vývoj a inovace ustavila Koordinační radu expertů, která má zpracovat priority
orientovaného výzkumu pro následující léta; jednou z výzev jsou taktéž energetické zdroje.
Podle předsedy Učené společnosti a člena této rady Václava Pačesa jsou termojaderná fúze a reaktory
čtvrté generace na čelním místě seznamu. Bývalý předseda AV ČR zároveň zdůraznil, že orientovaný
výzkum bude financován z jiných zdrojů než výzkum základní.
Předseda AV ČR Jiří Drahoš na setkání konstatoval, že Ústav fyziky plazmatu patří
k nejlepším akademickým pracovištím, a také vyzdvihl, že předkládaná publikace zpřístupňuje
širšímu okruhu čtenářů neobyčejně náročnou teorii: „Jakákoli popularizace technických oborů je
důležitá – a to zvláště v době, kdy česká společnost technické znalosti všeobecně zpochybňuje
a svou nevědomost dokonce staví na odiv. Musíme si uvědomit, že bez znalosti technických věd
neobstojíme.“
S podporou technických oborů souhlasila i místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Je pro ni
tudíž nepochopitelné, že některá politická uskupení podpoře vědy a vzdělávání kladou překážky: „
Politici mají spolu s vědci nezpochybnitelný společný úkol – být zodpovědní vůči budoucnosti.
Bez rozvoje poznání a nových technologií nemáme žádnou perspektivu.“ Jednou ze společných
platforem, na níž diskutují vědci s politiky, je od července 2011
Stálá konference mezi Senátem PČR a AV ČR, v jejímž rámci Akademie věd nabízí Senátu
pomoc při pochopení aktuálních společenských problémů a jejich příčin a při hledání možných
řešení.
Významnou úlohu popularizace vědy při vzdělávání zdůraznil rovněž předseda Vědecké rady AV ČR
Jiří Čtyroký. Jedním z jejích aspektů je podle něj rozšiřovat znalosti, druhým napomáhat při
získávání financí: „Náklady na výzkum stále rostou a i sebemenší výsledky představují značné
investice. Napsat dobrou popularizační knihu, která by mohla společnost oslovit a připoutat její
pozornost, je ovšem obtížné a jen někteří vědci k tomu mají předpoklady. Čtveřice autorů
z ÚFP AV ČR tento dar má.“
LUDĚK SVOBODA