Za novými nápady na letní školu

Nejen pro pedagogy, kteří si rádi rozšiřují své vědomosti a obzory i v horkých prázdninových měsících, ale také pro zahraniční badatele pracující v Česku připravil Odbor projektů a grantů Střediska společných činností AV ČR dvě letní školy s humanitním zaměřením – Letní školu soudobých dějin a Letní školu českého jazyka.

Ve spolupráci s pracovníky Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK a s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, uspořádalo SSČ v pořadí již 4. ročník Letní školy soudobých dějin s podtitulem „Nebojme se soudobých dějin“. Uskutečnila se ve dnech 22.–24. června 2011 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě a zúčastnilo se jí 47 učitelů dějepisu z gymnázií, středních škol a z 2. stupně základních škol z celé České republiky. Garant programu dr. Jan Randák z Filozofické fakulty UK uvítal především programové novinky: „V letošním ročníku došlo oproti loňskému roku k mnohým posunům. Zohlednili jsme aktuální trendy ve výuce dějepisu, které sledujeme i na akademické půdě, jako je např. otázka vztahu dějin a paměti, zapojení pamětníků, natáčení rozhovorů. Také jsme nově zařadili nečeské nenárodní téma – zabývali jsme se problematikou moderních dějin Kosova a aktuální situací na Balkánském poloostrově.“ V dalších letech by organizátoři rádi zohlednili více didaktických problémů, výuky historie a soudobých dějin a rovněž více evropských a světových témat.

19_1.jpg
Oběfota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Studium soudobých dějin se z velké části dotýká období socialismu; výstavaJak jsme v historii (ne)volili? v Národním památníku na Vítkově v Praze přibližuje fenomén voleb v československé společnosti.

19_1.jpg

Semináře a přednášky na různá témata (Literatura a cenzura v poválečném Československu, Romové v moderních českých dějinách, Transformace české společnosti na přelomu 80. a 90. let, Kosovská otázka v moderní době, Možnosti a limity orální historie a Reflexe Němců v českém poválečném filmu) doplnil didaktický seminář Dějiny nebo paměť? pod odborným vedením dr. Kamila Činátla (FF UK) či komentované promítání filmu Karla Kachyni Kočár do Vídně s dr. Petrem Kourou (FF UK). Nechyběla ani tradiční exkurze, na četná přání účastníků padla letos volba na Národní památník na Vítkově. Ten byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů, po roce 1948 však sloužil k propagaci režimu (v padesátých letech zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda). V roce 2001 se Národní památník na Vítkově stal součástí vládního usnesení o rehabilitaci a rekonstrukci některých památek spjatých s československými dějinami 20. století a dostal se do správy Národního muzea. Přítomné zaujala zejména netradiční forma expozice a interaktivita exponátů.
Účastníci Letní školy ocenili především možnost seznámit se s nejnovějšími trendy a interpretačními přístupy v oblasti výuky soudobých dějin a odnesli si pro následné využití v praxi řadu nových poznatků a nápadů. Rovněž pro přednášející byla diskuse s učiteli, tedy s těmi, kteří jsou v přímém kontaktu s mladou generací, velmi přínosná. Zkušenější pedagogové kladně hodnotili možnost setkání s mladšími kolegy, kteří přinášejí velkou invenci a nové pohledy na výuku.

V Zámeckém hotelu Třešť se ve dnech 10.–17. července 2011 uskutečnil další zajímavý projekt – druhý ročník Letní jazykové školy pro zahraniční vědecké pracovníky, pořádaný centrem EURAXESS. Zúčastnili se vědečtí pracovníci různých národností, kteří momentálně působí v českých výzkumných institucích. Výuka byla skutečně intenzivní, konverzace neutichala a všichni „studenti“ zaznamenali během týdne výrazný pokrok ve zdolávání záludností českého jazyka. Program zpestřily dva odpolední výlety za krásami Českomoravské vysočiny.

MARKÉTA DOLEŽALOVÁ,
VLADISLAVA POSPÍŠILOVÁ,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.