Abicko  > 2010  > leden  > Věda a výzkum

Moskva ve světle oslav výročí českého listopadu 1989

Týden od 16. do 20. listopadu 2009 se v Moskvě uskutečnil ve znamení oslav 20. výročí listopadové „sametové“ revoluce 1989. Zúčastnila se jich delegace Česko-ruské komise historiků a archivářů z Prahy složená z pracovníků Historického ústavu AV ČR, v. v. i., Jana Němečka (předsedy komise), Emila Voráčka (vědeckého tajemníka komise), Radomíra Vlčka a také Vratislava Doubka z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK.

První významnou akcí se stala mezinárodní vědecká konference Transformační procesy v zemích střední a jihovýchodní Evropy na přelomu věků: dvacet let historické zkušenosti (1989–2009), kterou pečlivě připravil a zorganizoval Institut slavjanovedenija Ruské akademie věd v sídle RAN na Leninském prospektu. Budiž na tomto místě připomenuto, že se konference konala ve spolupráci s velvyslanectvím České republiky v Ruské federaci a Českým centrem v Moskvě. Na závěr prvního dne jednání uspořádaly slavnostní večer, který se věnoval 20. výročí „sametové“ revoluce a byl spojen s promítáním dokumentárního filmu Něžná revoluce.

Konference se zúčastnili badatelé a badatelky z většiny zemí střední a jihovýchodní Evropy. Škoda, že je jaksi pravidlem, že problematika bývalé NDR, resp. transformujících se nových spolkových zemí v SRN, nebyla až na jednu výjimku zastoupena badateli z této země (výzkum se dělá především v rámci studia německých dějin, tudíž v rámci jiného geopolitického subregionu). Konference byla pojata transdisciplinárně, profesně nicméně převažovali historici, následovali kulturologové (především z Ruska) doplnění zainteresovanými filozofy, politology; bez výraz­nějšího zastoupení sociologů. Tematicky se orientovala na analýzu a zobecnění dvaceti let zkušeností rozvoje transformačních procesů v zemích střední a jihovýchodní Evropy.

Z jednání česko--ruské komise; zprava J. Němeček, R. Vlček, V. Doubek, v popředí vlevo Jefim J. Pivovar
Z jednání česko--ruské komise; zprava J. Němeček, R. Vlček, V. Doubek, v popředí vlevo Jefim J. Pivovar

Organizátoři směřovali referáty k využití metod regionalistiky, výzkumu jednotlivých zemí. Zhodnotili průběh transformací, jejich genezi a vnitřní logiku, obecné zákonitosti (či spíše tendence?) ve vztahu k národním charakteristikám. Badatelé a badatelky se zaměřili především na politické procesy s konfliktním potenciálem, resp. průběhem, včetně rozporů uvnitř skupin, z nichž se rekrutovaly mocenské elity, a to zejména z pohledu vstupu zemí zkoumaného geopolitického prostoru do celoevropských struktur. Organizátoři předložili účastníkům k diskusi několik profilujících tezí, resp. otázek; především hypotézu o transformačních vlnách směřujících od severu k jihu, jakož i diskusi s tématem kritérií transformačních procesů ve zkoumaném teritoriu.
Sympozium bylo zorganizováno tradičně; na základě call for papers se autoři přihlásili se svými referáty, které pořadatelé uspořádali do jednotlivých sek­cí částečně organizovaných paralelně. Mírně tak zkomplikovali život zvídavému badateli, jenž by chtěl navštívit všechny diskuse. Počet ohlášených referátů sliboval spíše časovou tíseň, bohužel se však vzhledem k chřipkové vlně nedostavila řada badatelů, kteří by zajisté výrazně přispěli k bohatší diskusi. Nakonec alespoň prostor pro diskusi byl odpovídající. Konference byla přesto programově nesmírně nasycená.
Pořadatelé rozčlenili jednotlivé sekce chronologicko-tematicky. Účastníci nejdříve diskutovali na téma SSSR a střední a jihovýchodní Evropa: zdroje a počátky transformací. Na ně navázala debata o Rusku a zemích regionu v průběhu transformací, poté o zvláštnostech proměn v jednotlivých zemích regionu a téma nové orientace duchovního života.
Konferencí s obdobným obsahem se v Evropě v listopadových dnech konala celá řada. Je cenné, že na moskevském setkání vědci nevěnovali pozornost pouze otázce kolapsu režimů sovětského typu v jednotlivých zemích, resp. následující transformaci, ale soustředili se také na tehdejší politiku Sovětského svazu, resp. na důraz, jaký kladl Michail Gorbačov jako jeho čelný představitel na nezasahování do vnitřního vývoje v zemích (původně) sovětského bloku. Tento postoj a politika sehrály zásadní roli i pro formování nových vztahů na základě rovnosti v mezinárodních jednáních. Z perspektivy účasti ruských vědců bylo na první pohled zřejmé, jak silné personální pozice má v Rusku nejvýznamnější pracoviště v tomto směru – Institut slavjanovedenija RAN – pro oblast výzkumu nejnovějších dějin středovýchodní Evropy, jenž se s úspěchem zhostil přípravy a zabezpečení konference.

U středečního kulatého stolu vědci debatovali na téma Česká historická rusistika a ruská historická bohemistika. Obě strany si vyměnily poznatky o stavu výzkumů v těchto oblastech. Vedle historiografických přehledů o nejnovější produkci zazněly i podnětné srovnávací příspěvky o odrazu výše uvedených témat v diplomových pracích studentů ruských i českých vysokých škol. Následně se uskutečnilo vlastní společné zasedání české a ruské části Česko-ruské komise historiků a archivářů. České straně byl představen nový předseda ruské části prof. Jefim Josifovič Pivovar, rektor Ruské státní humanitní univerzity v Moskvě, který nahradil dlouholetého předsedu komise akademika Grigorije Nikolajeviče Sevostjanova, jenž svou funkci opouští v důsledku těžké nemoci. Zúčastnění projednávali další spolupráci, tentokráte v širší tripartitní formě, kdy by byla navázána spolupráce s obdobnou Slovensko-ruskou komisí na bázi společných zasedání, která by se pořádala v tříletém intervalu. Všichni zainteresovaní se proto sejdou na společném zasedání slovenské a ruské strany Slovensko-ruské komise, jež se uskuteční na podzim příštího roku v Bratislavě, aby tento efektivnější model spolupráce projednali.
Večerní neformální setkání na téma sametové revoluce v Muzeu a společenském centru Andreje Sacharova připravilo České cent­rum v Moskvě zejména díky aktivitě jeho ředitelky Vlasty Smolákové, která celý týden věnovaný výročí listopadu 1989 organizovala. Po úvodním promítání úryvků z Originálního videožurnálu z listopadu 1989, představení obrazové publikace Josefa Koudelky Invaze 68 a knihy 1989. Десять историй, которые прошли сквозь стены následovala beseda českých historiků (členů komise) s ruskou veřejností. Akce k výročí „sametové“ revoluce se konaly i v rámci Slovenského institutu v Moskvě. Opět za české účasti, když 19. listopadu E. Voráček představil knihu ruské historičky Elly Zadorožnjuk От крушения Пражской весны к триумфу бархатной революции; následovalo představení filmu Občan Havel s komentářem publicisty Jiřího Černého.

Závěrečnou akcí v rámci moskevského zasedání česko-ruské komise – možná trochu hektického (byť i v tomto akcemi naplněném programu se podařilo najít si chvilku k návštěvě ruských archivů a k nezbytnému nákupu nové literatury) – bylo předání medaile Za zásluhy o české archivnictví, kterou Ministerstvo vnitra ČR udělilo vedoucímu Federální archivní agentury Ruské federace a místopředsedovi česko-ruské komise historiků a archivářů Vladimíru Petroviči Kozlovovi za přínos k rozvoji česko-ruských vztahů v archivnictví a historiografii. V. P. Kozlov se zasloužil o přípravu jednání o návratu některých trofejních fondů do České republiky i o výměně digitálních kopií mezi oběma zeměmi.

Chargé d’affaires Hynek Pejcha předává Vladimíru Petroviči Kozlovovi medaili Za zásluhy o české archivnictví.
Chargé d’affaires Hynek Pejcha předává Vladimíru Petroviči Kozlovovi medaili Za zásluhy o české archivnictví.

Medaile Za zásluhy o české archivnictví
Všechna fota: Archiv HÚ AV ČR

Slavnostní akt se uskutečnil za účasti špiček ruského archivnictví, zástupců Česko-ruské komise historiků a archivářů J. Němečka a E. Voráčka a českých diplomatů v pátek 20. listopadu na velvyslanectví ČR v Moskvě, kde V. P. Kozlov převzal medaili z rukou chargé d’affaires Hynka Pejchy. Setkání bylo mj. i příležitostí k diskusi zúčastněných o pokračování příprav česko-ruské smlouvy týkající se spolupráce archivních odborů obou ministerstev zahraničních věcí při zpřístupňování dokumentů.

JAN NĚMEČEK a EMIL VORÁČEK,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.