Dvojí darwinovské výročí – dvě stě let od narození Charlese Darwina a sto padesát let od prvního vydání jeho základního díla O vzniku druhů – si intelektuální svět v uplynulém roce připomněl při nejrůznějších příležitostech, od vědeckých konferencí až po umělecké výstavy. Je zbytečné zdůrazňovat, že vliv díla Charlese Darwina sahá daleko mimo oblast biologie. Tak tomu koneckonců bylo již v době prvního vydání jeho základních prací. Těžko soudit, zda se dnes o Darwinovo dílo zajímají více přírodovědci nebo specialisté z humanitních oborů, ačkoli přímý vliv je nepochybně patrnější u těch prvních. Tak jako tak, existuje jen málo osobností, jež měly tak velký vliv v celé plejádě oborů jako právě Darwin.
Foto: MIKEELY.WORDPRESS.COM
Ofenziva naturalismu soustředila pozornost na jeho dílo i ve sféře filosofie. Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., již dva roky řeší grant Evoluční principy a filosofie vědy, který mapuje způsoby využití evolučních mechanismů v různých oblastech filosofie a snaží se je kriticky zhodnotit. Dvojí darwinovské výročí poskytlo členům grantového týmu jedinečnou příležitost zorganizovat v Praze mezinárodní konferenci právě na téma vztahů mezi filosofií a evoluční biologií. Akce pod názvem Knowledge, Value, Evolution se uskutečnila s cílem prozkoumat současné podoby těchto vztahů. Organizátoři se záměrně vyhnuli speciální sféře filosofie biologie, v níž je přítomnost darwinismu samozřejmým předpokladem, a raději se zaměřili na kontroverzní oblasti filosofie hodnot, poznání a náboženství. V nich se přijetí darwinistických principů v řadě případů setkává se silným odporem některých skupin z důvodu údajného podkopávání základů lidské důstojnosti, ztráty mystického rozměru lidské existence a mechanistického vysvětlení podstaty člověka. Cílem konference bylo mimo jiné vyvrátit podobná obvinění, která se zakládají jednou na nepochopení skutečných implikací darwinismu, podruhé na zjevné dezinterpretaci této teorie za účelem obhajoby určitých tradičních, většinou náboženských tezí.
Na konferenci, jež se konala 23.–25. listopadu 2009 ve vile Lanna, vystoupilo se svými příspěvky dvacet jedna filosofů z deseti zemí. Zatímco na jiných podobných setkáních dominují přednášející ze západní Evropy, tentokrát se organizátorům podařilo zabezpečit silnou účast kolegů z východní části kontinentu. Kromě tradičně filosoficky silného Polska byli zastoupeni Bulhaři, Rumuni a Rusové; samozřejmě bylo přítomno několik domácích badatelů. Zároveň však nechyběli ani mimoevropští účastníci, dva přednášející dorazili až z Indie.
Jak napovídal název akce, první blok příspěvků, které na konferenci zazněly v pondělí dopoledne, se týkal problematiky využití evolučních principů v teorii poznání, hlavně s odkazem na dílo Karla Poppera. Hlavní referát přednesl u nás – díky překladům jeho knih – dobře známý profesor vídeňské univerzity Franz Wuketits. Profesor Wuketits zmapoval dopady adaptacionistického programu na hlavní otázky epistemologie a etiky. Na několika příkladech naznačil, že bez evoluční perspektivy se tradiční problémy poznání nedaří řešit a že etické implikace darwinismu jsou sice kontroverzní, avšak nelze je ignorovat. Na aktuální otázky naturalizované epistemologie se pak zaměřil další z pozvaných řečníků, profesor Jonathan Knowles z norského Trondheimu. Upozornil na dilema specifického po-stavení člověka jako poznávající bytosti v kontextu evolučních výkladů poznání. Jak lze formulovat objektivní naturalizovanou epistemologii, pokud jsme výsledkem evolučního procesu, který máme popsat? Tento problém má samozřejmě své paralely i v jiných epistemologických teoriích, Knowles ale poukázal na specifické obtíže, které souvisejí s evolučním vysvětlením a s nedostatky v řešeních navrhovaných v současnosti. První den konference přinesl také dvě velmi hodnotné přednášky českých kolegů: dr. Zuzana Parusniková pregnantně kritizovala Popperův program evoluční epistemologie, zatímco prof. Jaroslav Peregrin se snažil ukázat proces vzniku specificky lidských norem v evolučním procesu a propojit téma nahodilosti selekčních tlaků s teorií normativního inferencialismu, kterou dlouhodobě obhajuje.
Úterní dopoledne otevřel svým vystoupením poměrně pravidelný účastník konferencí pořádaných v Čechách, profesor Anthony O’Hear z Anglie. Jeho kritika snah darwinismu o evoluční vysvětlení původu morálky je dlouhodobě známá a vzbudila zaslouženou odezvu. Připomenutí různých aspektů vysvětlení morálky bylo v tomto dni tématem celého bloku dalších přednášek. Orientovaly se na spojitosti mezi Nietzscheho genealogickým přístupem a Darwinovou historickou explanací, stejně jako na úlohu evolucionismu při obraně vůči morálnímu skepticismu.
David Papineau z King’s College v Londýně na konferenci přednášel o evolučních kořenech kumulativního poznání.
Odpolední blok v úterý zahájil poslední ze zvaných přednášejících, jeden z nejznámějších filosofických naturalistů a specialista na filosofii vědy a mysli, profesor David Papineau z King’s College v Londýně. Jeho přednáška se týkala evolučních kořenů kumulativního poznání a kromě skvělé prezentace se profesor Papineau zaskvěl v diskusích s ostatními účastníky konference. Následovaly dvě přednášky z oblasti filosofie vědy a večerní raut, při němž nechybělo promítání krátkého animovaného filmu z dílny Nicka Parka o tom, co si myslí o evoluci přírodním výběrem různá zvířátka. Skvělé prostředí vily Lanna a kulinářské speciality šéfkuchaře stimulovaly dlouhé debaty mezi účastníky a vytvoření skutečně vynikající společenské atmosféry.
Poslední, středeční den konference přinesl směs přednášek z několika oblastí, od metafyziky emergence přes obranu nemetafyzického naturalismu až k úvahám o inferenčních strukturách Darwinových argumentů. Právě poslední dopolední přednáška dr. Aviezera Tuckera překvapila mnohé odvážnou tezí o možnosti rekonstruovat Darwinovo myšlení pomocí bayesovských sítí. Odpolední blok se zaměřil na aplikaci evolučních principů vysvětlení při studiu náboženství, konkrétně pak na otázku, v jakém směru by mohlo být přijetí zjevně protiintuitivních náboženských tezí evolučně výhodné. Diskuse o těchto společensky kontroverzních tématech pomalu zdomácňuje i u nás a je pozoruhodné, že oba příspěvky přednesli mladí polští kolegové.
Obě fota: Archiv autora
Konference demonstrovala, že dědictví darwinismu je živé a že jsme možná teprve na začátku plného využití darwinistických způsobů vysvětlení v oblasti filosofie. Je to vidět zvlášť v poslední době na rapidně se rozvíjejících evolučních studiích morálky a náboženství, které si získávají pevné místo vedle tradičnějšího tématu evoluční teorie poznání a vědy.
Konference nepochybně přispěla k dalšímu zkoumání těchto témat v našem kulturním prostoru. Její úspěch poskytuje naději na pokrok v této oblasti bádání. Organizátorům konference se zároveň podařil ediční úspěch, neboť se dohodli na vydání sborníku konferenčních příspěvků s britským vydavatelem College Publications.
Juraj Hvorecký,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
Foto: MIKEELY.WORDPRESS.COM
Ofenziva naturalismu soustředila pozornost na jeho dílo i ve sféře filosofie. Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., již dva roky řeší grant Evoluční principy a filosofie vědy, který mapuje způsoby využití evolučních mechanismů v různých oblastech filosofie a snaží se je kriticky zhodnotit. Dvojí darwinovské výročí poskytlo členům grantového týmu jedinečnou příležitost zorganizovat v Praze mezinárodní konferenci právě na téma vztahů mezi filosofií a evoluční biologií. Akce pod názvem Knowledge, Value, Evolution se uskutečnila s cílem prozkoumat současné podoby těchto vztahů. Organizátoři se záměrně vyhnuli speciální sféře filosofie biologie, v níž je přítomnost darwinismu samozřejmým předpokladem, a raději se zaměřili na kontroverzní oblasti filosofie hodnot, poznání a náboženství. V nich se přijetí darwinistických principů v řadě případů setkává se silným odporem některých skupin z důvodu údajného podkopávání základů lidské důstojnosti, ztráty mystického rozměru lidské existence a mechanistického vysvětlení podstaty člověka. Cílem konference bylo mimo jiné vyvrátit podobná obvinění, která se zakládají jednou na nepochopení skutečných implikací darwinismu, podruhé na zjevné dezinterpretaci této teorie za účelem obhajoby určitých tradičních, většinou náboženských tezí.
Na konferenci, jež se konala 23.–25. listopadu 2009 ve vile Lanna, vystoupilo se svými příspěvky dvacet jedna filosofů z deseti zemí. Zatímco na jiných podobných setkáních dominují přednášející ze západní Evropy, tentokrát se organizátorům podařilo zabezpečit silnou účast kolegů z východní části kontinentu. Kromě tradičně filosoficky silného Polska byli zastoupeni Bulhaři, Rumuni a Rusové; samozřejmě bylo přítomno několik domácích badatelů. Zároveň však nechyběli ani mimoevropští účastníci, dva přednášející dorazili až z Indie.
Jak napovídal název akce, první blok příspěvků, které na konferenci zazněly v pondělí dopoledne, se týkal problematiky využití evolučních principů v teorii poznání, hlavně s odkazem na dílo Karla Poppera. Hlavní referát přednesl u nás – díky překladům jeho knih – dobře známý profesor vídeňské univerzity Franz Wuketits. Profesor Wuketits zmapoval dopady adaptacionistického programu na hlavní otázky epistemologie a etiky. Na několika příkladech naznačil, že bez evoluční perspektivy se tradiční problémy poznání nedaří řešit a že etické implikace darwinismu jsou sice kontroverzní, avšak nelze je ignorovat. Na aktuální otázky naturalizované epistemologie se pak zaměřil další z pozvaných řečníků, profesor Jonathan Knowles z norského Trondheimu. Upozornil na dilema specifického po-stavení člověka jako poznávající bytosti v kontextu evolučních výkladů poznání. Jak lze formulovat objektivní naturalizovanou epistemologii, pokud jsme výsledkem evolučního procesu, který máme popsat? Tento problém má samozřejmě své paralely i v jiných epistemologických teoriích, Knowles ale poukázal na specifické obtíže, které souvisejí s evolučním vysvětlením a s nedostatky v řešeních navrhovaných v současnosti. První den konference přinesl také dvě velmi hodnotné přednášky českých kolegů: dr. Zuzana Parusniková pregnantně kritizovala Popperův program evoluční epistemologie, zatímco prof. Jaroslav Peregrin se snažil ukázat proces vzniku specificky lidských norem v evolučním procesu a propojit téma nahodilosti selekčních tlaků s teorií normativního inferencialismu, kterou dlouhodobě obhajuje.
Úterní dopoledne otevřel svým vystoupením poměrně pravidelný účastník konferencí pořádaných v Čechách, profesor Anthony O’Hear z Anglie. Jeho kritika snah darwinismu o evoluční vysvětlení původu morálky je dlouhodobě známá a vzbudila zaslouženou odezvu. Připomenutí různých aspektů vysvětlení morálky bylo v tomto dni tématem celého bloku dalších přednášek. Orientovaly se na spojitosti mezi Nietzscheho genealogickým přístupem a Darwinovou historickou explanací, stejně jako na úlohu evolucionismu při obraně vůči morálnímu skepticismu.
David Papineau z King’s College v Londýně na konferenci přednášel o evolučních kořenech kumulativního poznání.
Odpolední blok v úterý zahájil poslední ze zvaných přednášejících, jeden z nejznámějších filosofických naturalistů a specialista na filosofii vědy a mysli, profesor David Papineau z King’s College v Londýně. Jeho přednáška se týkala evolučních kořenů kumulativního poznání a kromě skvělé prezentace se profesor Papineau zaskvěl v diskusích s ostatními účastníky konference. Následovaly dvě přednášky z oblasti filosofie vědy a večerní raut, při němž nechybělo promítání krátkého animovaného filmu z dílny Nicka Parka o tom, co si myslí o evoluci přírodním výběrem různá zvířátka. Skvělé prostředí vily Lanna a kulinářské speciality šéfkuchaře stimulovaly dlouhé debaty mezi účastníky a vytvoření skutečně vynikající společenské atmosféry.
Poslední, středeční den konference přinesl směs přednášek z několika oblastí, od metafyziky emergence přes obranu nemetafyzického naturalismu až k úvahám o inferenčních strukturách Darwinových argumentů. Právě poslední dopolední přednáška dr. Aviezera Tuckera překvapila mnohé odvážnou tezí o možnosti rekonstruovat Darwinovo myšlení pomocí bayesovských sítí. Odpolední blok se zaměřil na aplikaci evolučních principů vysvětlení při studiu náboženství, konkrétně pak na otázku, v jakém směru by mohlo být přijetí zjevně protiintuitivních náboženských tezí evolučně výhodné. Diskuse o těchto společensky kontroverzních tématech pomalu zdomácňuje i u nás a je pozoruhodné, že oba příspěvky přednesli mladí polští kolegové.
Obě fota: Archiv autora
Konference demonstrovala, že dědictví darwinismu je živé a že jsme možná teprve na začátku plného využití darwinistických způsobů vysvětlení v oblasti filosofie. Je to vidět zvlášť v poslední době na rapidně se rozvíjejících evolučních studiích morálky a náboženství, které si získávají pevné místo vedle tradičnějšího tématu evoluční teorie poznání a vědy.
Konference nepochybně přispěla k dalšímu zkoumání těchto témat v našem kulturním prostoru. Její úspěch poskytuje naději na pokrok v této oblasti bádání. Organizátorům konference se zároveň podařil ediční úspěch, neboť se dohodli na vydání sborníku konferenčních příspěvků s britským vydavatelem College Publications.
Juraj Hvorecký,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
English
