Pokud byste první listopadový týden zavítali do hlavní budovy Akademie věd ČR v Praze na Národní, mohli jste se na festivalu Týden vědy a techniky dozvědět, jaký je náš svět a co o něm vědí biolog, filozof, jaderný fyzik, archeolog, etnolog, astronom, geolog, anorganický chemik, sociolog, genetik, historik, botanik či lingvista. Programová nabídka (75 přednášek, 13 výstav, šest akademických kaváren, pět prezentací, tři semináře a dvě konference) již devátého ročníku tentokrát zavítala do sedmi měst: vedle Prahy také do Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové, Plzně, Olomouce a Ostravy. Rozmanité akce nejvýznamnější popularizační aktivity AV ČR navštívilo přes 30 000 lidí!
Vědychtivých návštěvníků přišlo do hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní 3 více jak 3350 (o několik stovek více než loni), ostatních pražských akcí se zúčastnilo dalších 7000 lidí. Velkému zájmu se opět těšily akademické ústavy, na jejichž pracoviště zavítalo téměř 13 000 zájemců (loni 11 000).
Během Dnů otevřených dveří jste mohli „nakouknout“ třeba do keramické laboratoře v Archeologickém ústavu AV ČR a dozvědět se, jak se restaurují a rekonstruují archeologické keramické artefakty od umytí až po slepení a finální doplnění chybějících částí. Matematický ústav AV ČR pro změnu studentům „naservíroval“ cyklus přednášek – například jaká matematika se ukrývá v pražském orloji, jehož 600leté výročí si připomeneme v příštím roce. Vyšlápnout jste si mohli i na Milešovku, kde pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR předváděli meteorologická měření (o Milešovce viz také AB11/2009). Akademie věd zkrátka studenty i veřejnost na chvíli „oblékla“ do bílých plášťů a dala jim možnost zakusit dobrodružný život vědců.
Týden vědy a techniky zahájil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, který se studenty diskutoval o vztahu vědy a náboženství. „Kaleidoskop“ přednášek poté pokračoval až do pátečního večera. V Brně např. dr. Lenka Šejnohová a dr. Štěpán Zezulka z Botanického ústavu AV ČR vysvětlovali, proč je voda zelená, jejich kolega doc. Jaromír Kolejka z Ústavu geoniky AV ČR pro změnu hovořil o chaotickém vývoji využívání krajiny. Vědci v Českých Budějovicích dali školám vybrat z 26 témat – např. o původu virů či o tom, co vše musíte udělat, abyste získali Nobelovu cenu. Zájem o jejich přednášky byl opravdu velký, celkem si je vyslechlo přes 1100 studentů. Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě nabídla pořad 600 milionů let!!! o geologické historii území severní Moravy a Slezska.
Studenti i veřejnost „opanovali“ hlavní budovu AV ČR v hojném počtu po celý Týden vědy a techniky. Pro ty, kteří nemohli přijít osobně, Akademie věd připravila on-line přenosy vybraných referátů: vedle hlavní budovy také z Městské knihovny v Praze nebo Muzea Policie ČR. Některé z přednášek zůstávají pro zájemce volně přístupné na webových stránkách http://videoserver.cesnet.cz/videoarchiv.php.
Badatelé se samozřejmě zabývali také aktuálními tématy; např. dr. Michael Hauser z Filosofického ústavu AV ČR se zamýšlel nad dnešním světem. Podle jeho názoru jsme svědky projevů zlomové doby. Vidění světa spojené se sociálním státem či spotřebitelskou kulturou se rozpadá a místo něj se začíná vytvářet vidění jiné, které může mít různé podoby – od militantního náboženství až po občanský aktivismus. Ve svém referátu naznačil, jaká nebezpečí a jaké šance může tento zlom znamenat.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Na Národní „rozbalilo svůj stan“ také Sedm statečných z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), kteří středoškolákům se zájmem o vědu, techniku a moderní trendy v oblasti IT technologií ukázali perspektivy studia na osmi fakultách této školy. „Představujeme jim studijní obory, jaké možnosti vycestovat mají na zahraniční školy nebo jaké může být jejich profesní uplatnění. Během tří dnů k nám zavítalo na 200 studentů, což je, myslím, pěkné číslo. Trvalý trend je ale bohužel takový, že zájem o technické obory není příliš velký. Snažíme se jim proto ukázat, že se jich nemusejí vůbec bát. Pro studenty jsme připravili také soutěž s energetickou tematikou,“ vysvětluje Pavel Solný z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (obr. 1).
Tradiční součástí Týdne vědy byla „třaskavá“ podívaná Michaela Londesborougha z Ústavu anorganické chemie AV ČR (obr. 2). Opozdilci, kteří na jeho atraktivní experimenty odhalující tajemství alternativních energií nepřišli včas, prohloupili: na „Michaela“ bylo totiž beznadějně plno (obr. 3). Pro velký úspěch zopakoval svou show i v plzeňské Techmanii (viz také AB12/2008). Studenti se dozvěděli, jak důležitou hybnou silou je pro náš svět energie. Ale co je vlastně energie? Kde je její původ? Musíme nezbytně ničit přírodní prostředí naší planety? Abychom ji získali, spalujeme velké množství přírodních chemikálií – uhlovodíky. Tyto látky lze též použít např. k výrobě léků, plastů, vláken či textilií. Podle některých vědců vyvolává velké obavy sloučenina, která se uvolňuje při jejich spalování – oxid uhličitý. Mnozí věří, že ohrožuje přirozené prostředí tím, že se spolupodílí na oteplování Země.
Atraktivní přednášky připravil Kriminalistický ústav, který na konci loňského roku oslavil „padesátku“. V Muzeu České policie ČR např. přednášel doc. Vladimír Sládek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na téma Jak lze z kostry „číst“ jednání spojené se smrtí u minulých populací. Během terénních výzkumů pohřebišť antropologové prokázali, že existuje vztah mezi způsobem, jak byl jedinec pohřben, a tím, jak se rozkládá tělo a přesouvají kosterní části. Obor, který zkoumá vliv pohřebních rituálů na transformaci těla a kostry, se nazývá tafonomie. Docent Sládek představil i záchranný výzkum u kostela sv. Ducha ve Všerubech, který od roku 2000 vedou Západočeské muzeum v Plzni společně s Laboratoří biologické antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Ve Faustově domě na Karlově náměstí natáčel Český rozhlas Leonardo diskusi s prof. Tomášem Zimou z 1. lékařské fakulty UK na téma Bez laboratoře není diagnóza ani úspěšná léčba. Podle prof. T. Zimy dělají lékaři více jak dvě třetiny svých rozhodnutí na základě laboratorního vyšetření. Pro přesnou diagnostiku využívají metod molekulární biologie, vyšetřování pomocí čipů nebo testů, které mohou hodnotit vizuálně. Zkrátka: diagnostika cukrovky, infarktu myokardu, infekčních onemocnění či třeba potenciálního postižení plodu je rutinní náplní medicíny v laboratořích.
Významným hostem letošního Týdne vědy se stal prof. Mark van Vugt z Velké Británie, který přednášel na téma Evoluční psychologie: nová teorie o sexu, společenském postavení, nakupování a televizních seriálech (více se dočtete v rozhovoru na str. 8–9).
K Týdnu vědy a techniky neodmyslitelně patří nápadité výstavy. V hlavní budově AV ČR se již podruhé představila např. expozice Rostlina s příběhem (fotografické minireportáže ze světa rostlin), kterou připravily Ústav experimentální botaniky AV ČR spolu s Odborem mediální komunikace a marketingu SSČ AV ČR a dalšími ústavy.
Příspěvkem k oslavám dvojího Darwinova výročí (viz také AB 10/2009) byla výstava Darwin Now (Britská rada a Přírodovědecká fakulta UK). Charlese Darwina z poněkud neznámého pohledu a fotografie „masožravek“ představila redakce časopisu Živa. Národní divadlo pro změnu oživily nádherné snímky z úspěšné putovní výstavy Mikrosvět – výstava české vědecké fotografie (Petr Znachor a František Weyda z Biologického centra AV ČR).
„Sám-li spravuješ – více škody naděláš; zavolej odborníka a máš po starosti,“ varoval jeden ze série úsměvných historických plakátů s tematikou bezpečnosti zacházení s elektrickým proudem (ČEZ, a. s.). Výstavu originálních děl českých vizuálních básníků připravil společně s partnery Geofyzikální ústav AV ČR.
K tradičnímu hlavnímu partneru Týdne vědy a techniky společnosti ČEZ, a. s., která zpřístupnila 16 elektráren, se letos opět přidaly vysoké školy (např. 1. lékařská fakulta UK, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, České vysoké učení technické v Praze, Technická univerzita v Ostravě), Národní divadlo, Britská rada, Kriminalistický ústav Praha, Muzeum Policie ČR, Městská knihovna v Praze, Česká geologická služba, Americké informační středisko, o. p. s., či hvězdárny v Brně a Ostravě. Na prezentaci Týdne vědy a techniky se spolupodílela řada mediálních partnerů v čele s Českou televizí a Českým rozhlasem.
LUDĚK SVOBODA
Vědychtivých návštěvníků přišlo do hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní 3 více jak 3350 (o několik stovek více než loni), ostatních pražských akcí se zúčastnilo dalších 7000 lidí. Velkému zájmu se opět těšily akademické ústavy, na jejichž pracoviště zavítalo téměř 13 000 zájemců (loni 11 000).
Během Dnů otevřených dveří jste mohli „nakouknout“ třeba do keramické laboratoře v Archeologickém ústavu AV ČR a dozvědět se, jak se restaurují a rekonstruují archeologické keramické artefakty od umytí až po slepení a finální doplnění chybějících částí. Matematický ústav AV ČR pro změnu studentům „naservíroval“ cyklus přednášek – například jaká matematika se ukrývá v pražském orloji, jehož 600leté výročí si připomeneme v příštím roce. Vyšlápnout jste si mohli i na Milešovku, kde pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR předváděli meteorologická měření (o Milešovce viz také AB11/2009). Akademie věd zkrátka studenty i veřejnost na chvíli „oblékla“ do bílých plášťů a dala jim možnost zakusit dobrodružný život vědců.
Týden vědy a techniky zahájil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, který se studenty diskutoval o vztahu vědy a náboženství. „Kaleidoskop“ přednášek poté pokračoval až do pátečního večera. V Brně např. dr. Lenka Šejnohová a dr. Štěpán Zezulka z Botanického ústavu AV ČR vysvětlovali, proč je voda zelená, jejich kolega doc. Jaromír Kolejka z Ústavu geoniky AV ČR pro změnu hovořil o chaotickém vývoji využívání krajiny. Vědci v Českých Budějovicích dali školám vybrat z 26 témat – např. o původu virů či o tom, co vše musíte udělat, abyste získali Nobelovu cenu. Zájem o jejich přednášky byl opravdu velký, celkem si je vyslechlo přes 1100 studentů. Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě nabídla pořad 600 milionů let!!! o geologické historii území severní Moravy a Slezska.
Studenti i veřejnost „opanovali“ hlavní budovu AV ČR v hojném počtu po celý Týden vědy a techniky. Pro ty, kteří nemohli přijít osobně, Akademie věd připravila on-line přenosy vybraných referátů: vedle hlavní budovy také z Městské knihovny v Praze nebo Muzea Policie ČR. Některé z přednášek zůstávají pro zájemce volně přístupné na webových stránkách http://videoserver.cesnet.cz/videoarchiv.php.
Badatelé se samozřejmě zabývali také aktuálními tématy; např. dr. Michael Hauser z Filosofického ústavu AV ČR se zamýšlel nad dnešním světem. Podle jeho názoru jsme svědky projevů zlomové doby. Vidění světa spojené se sociálním státem či spotřebitelskou kulturou se rozpadá a místo něj se začíná vytvářet vidění jiné, které může mít různé podoby – od militantního náboženství až po občanský aktivismus. Ve svém referátu naznačil, jaká nebezpečí a jaké šance může tento zlom znamenat.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Na Národní „rozbalilo svůj stan“ také Sedm statečných z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), kteří středoškolákům se zájmem o vědu, techniku a moderní trendy v oblasti IT technologií ukázali perspektivy studia na osmi fakultách této školy. „Představujeme jim studijní obory, jaké možnosti vycestovat mají na zahraniční školy nebo jaké může být jejich profesní uplatnění. Během tří dnů k nám zavítalo na 200 studentů, což je, myslím, pěkné číslo. Trvalý trend je ale bohužel takový, že zájem o technické obory není příliš velký. Snažíme se jim proto ukázat, že se jich nemusejí vůbec bát. Pro studenty jsme připravili také soutěž s energetickou tematikou,“ vysvětluje Pavel Solný z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (obr. 1).
Tradiční součástí Týdne vědy byla „třaskavá“ podívaná Michaela Londesborougha z Ústavu anorganické chemie AV ČR (obr. 2). Opozdilci, kteří na jeho atraktivní experimenty odhalující tajemství alternativních energií nepřišli včas, prohloupili: na „Michaela“ bylo totiž beznadějně plno (obr. 3). Pro velký úspěch zopakoval svou show i v plzeňské Techmanii (viz také AB12/2008). Studenti se dozvěděli, jak důležitou hybnou silou je pro náš svět energie. Ale co je vlastně energie? Kde je její původ? Musíme nezbytně ničit přírodní prostředí naší planety? Abychom ji získali, spalujeme velké množství přírodních chemikálií – uhlovodíky. Tyto látky lze též použít např. k výrobě léků, plastů, vláken či textilií. Podle některých vědců vyvolává velké obavy sloučenina, která se uvolňuje při jejich spalování – oxid uhličitý. Mnozí věří, že ohrožuje přirozené prostředí tím, že se spolupodílí na oteplování Země.
Atraktivní přednášky připravil Kriminalistický ústav, který na konci loňského roku oslavil „padesátku“. V Muzeu České policie ČR např. přednášel doc. Vladimír Sládek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na téma Jak lze z kostry „číst“ jednání spojené se smrtí u minulých populací. Během terénních výzkumů pohřebišť antropologové prokázali, že existuje vztah mezi způsobem, jak byl jedinec pohřben, a tím, jak se rozkládá tělo a přesouvají kosterní části. Obor, který zkoumá vliv pohřebních rituálů na transformaci těla a kostry, se nazývá tafonomie. Docent Sládek představil i záchranný výzkum u kostela sv. Ducha ve Všerubech, který od roku 2000 vedou Západočeské muzeum v Plzni společně s Laboratoří biologické antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Ve Faustově domě na Karlově náměstí natáčel Český rozhlas Leonardo diskusi s prof. Tomášem Zimou z 1. lékařské fakulty UK na téma Bez laboratoře není diagnóza ani úspěšná léčba. Podle prof. T. Zimy dělají lékaři více jak dvě třetiny svých rozhodnutí na základě laboratorního vyšetření. Pro přesnou diagnostiku využívají metod molekulární biologie, vyšetřování pomocí čipů nebo testů, které mohou hodnotit vizuálně. Zkrátka: diagnostika cukrovky, infarktu myokardu, infekčních onemocnění či třeba potenciálního postižení plodu je rutinní náplní medicíny v laboratořích.
Významným hostem letošního Týdne vědy se stal prof. Mark van Vugt z Velké Británie, který přednášel na téma Evoluční psychologie: nová teorie o sexu, společenském postavení, nakupování a televizních seriálech (více se dočtete v rozhovoru na str. 8–9).
K Týdnu vědy a techniky neodmyslitelně patří nápadité výstavy. V hlavní budově AV ČR se již podruhé představila např. expozice Rostlina s příběhem (fotografické minireportáže ze světa rostlin), kterou připravily Ústav experimentální botaniky AV ČR spolu s Odborem mediální komunikace a marketingu SSČ AV ČR a dalšími ústavy.
Příspěvkem k oslavám dvojího Darwinova výročí (viz také AB 10/2009) byla výstava Darwin Now (Britská rada a Přírodovědecká fakulta UK). Charlese Darwina z poněkud neznámého pohledu a fotografie „masožravek“ představila redakce časopisu Živa. Národní divadlo pro změnu oživily nádherné snímky z úspěšné putovní výstavy Mikrosvět – výstava české vědecké fotografie (Petr Znachor a František Weyda z Biologického centra AV ČR).
„Sám-li spravuješ – více škody naděláš; zavolej odborníka a máš po starosti,“ varoval jeden ze série úsměvných historických plakátů s tematikou bezpečnosti zacházení s elektrickým proudem (ČEZ, a. s.). Výstavu originálních děl českých vizuálních básníků připravil společně s partnery Geofyzikální ústav AV ČR.
K tradičnímu hlavnímu partneru Týdne vědy a techniky společnosti ČEZ, a. s., která zpřístupnila 16 elektráren, se letos opět přidaly vysoké školy (např. 1. lékařská fakulta UK, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, České vysoké učení technické v Praze, Technická univerzita v Ostravě), Národní divadlo, Britská rada, Kriminalistický ústav Praha, Muzeum Policie ČR, Městská knihovna v Praze, Česká geologická služba, Americké informační středisko, o. p. s., či hvězdárny v Brně a Ostravě. Na prezentaci Týdne vědy a techniky se spolupodílela řada mediálních partnerů v čele s Českou televizí a Českým rozhlasem.
LUDĚK SVOBODA
English
