Časopis se zaměřuje na prehistorii a starší dějiny člověka, proměny kultury a životního prostředí v minulosti v rámci střední Evropy, zejména v českých zemích. Vznikl v roce 1949 v návaznosti na poválečné informační tisky Státního archeologického ústavu a od té doby jej nepřetržitě vydává pražský Archeologický ústav AV ČR (dříve ČSAV). Jeho zakladatelé, tehdejší ředitel ústavu prof. Jaroslav Böhm a vedoucí katedry prehistorie na Univerzitě Karlově prof. Jan Filip, který byl také prvním redaktorem časopisu, mu dali do vínku úkol informovat o aktuálním dění v oboru. Ale jak spolu s profesionální archeologií vyrůstal i časopis ze svých dětských let, střízlivěl také z víry, že archeologii jako vědu lze utvářet „pouhými“ objevy.
Prvotní zprávy o nových výzkumech, událostech v oboru a o činnosti jednotlivých pracovišť v průběhu desetiletí stále více ustupovaly tematickým studiím s důrazem na kritiku pramene, argumentaci a propracovanou metodologii. V 50. a 60. letech 20. století se Archeologické rozhledy staly časopisem, který přinášel klíčové studie vytvářející systém pravěké archeologie. Během 60. a 70. let k nim přibyly texty, jimiž se utvářel koncept archeologie mladšího středověku. Řešily se v nich a řeší základní metodické problémy oboru. Časopis v současnosti profilují práce, které se soustředí na moderní směry a metody, rozšiřování poznávacích možností, na postavení oboru v současném světě včetně ochrany kulturního dědictví.
Archeologie je v posledních desetiletích spoluutvářena přírodními vědami, čemuž odpovídá i skladba Archeologických rozhledů. Organickou součástí komplexního přístupu se již dávno staly obory zabývající se přírodním prostředím, ekofakty, datováním pramenů pomocí přírodovědných metod apod. Stále výrazněji se na poznání minulosti člověka i proměn jeho životního prostředí podílejí poznatky, které badatelé získávají při minuciézní konzervaci nálezů a jejich mikroanalýzách. Kromě archeologických institucí z ČR i ze zahraničí jsou Archeologické rozhledy místem prezentace výsledků stále početnější skupiny pracovišť humanitních, přírodovědných i technických oborů. V posledních letech rovněž výrazně vzrostl počet příspěvků. Zdaleka však neplatí přímá úměra, pokud se jedná o počet příspěvků kvalitních, zaměřených na klíčové problémy; dnešní požadavky diktované z mimoakademického prostředí rozhodně nepřinášejí žádoucí efekt.
Těžiště obsahu současných sešitů tvoří tematické studie, materiálové příspěvky, které informují o významných výsledcích získaných v terénu i v laboratoři, a diskusní texty, třebas i nemilosrdně odhalující projevy diletantství, věčného souputníka každé vědy. Zprávy o aktuálním dění zprostředkovávají rubriky Aktuality a Nové publikace s referáty a recenzemi odborné literatury. Už první redaktor Jan Filip do Archeologických rozhledů směroval i zdařilé studentské práce a „povinnými“ referáty ze svých seminářů zajišťoval u studentů (ale nejen u nich) zprávy o nových publikacích. Systematicky sledovat evropskou produkci dnes již není možné, avšak přetrvává kontinuální snaha zachytit hlavní položky, stejně jako důraz na hutné vyjádření a zdůvodnění vlastního názoru. Informování archeologické komunity o nových publikacích tak neztrácí význam ani ve věku internetu. Periodicita časopisu umožňuje aktuální reakce a svěží diskusi, přičemž Archeologické rozhledy jsou jediné fórum tohoto druhu v české archeologii.
Vazba časopisu vydávaného v rámci AV ČR na univerzitní prostředí trvá dodnes. Archeologické rozhledy již několikáté generaci otevírají dveře do vědeckého života, nezřídka ovšem za tvrdého školení adeptů. Zásluhu nesou pokračovatelé Filipova redakčního díla: Slavomil Vencl, Jiří Hrala a Václav Matoušek. Zejména v 70. letech 20. století byli ale na místě vedoucího redaktora uváděni činovníci strany zastupující vrcholné posty ve struktuře Archeologického ústavu. Tehdejší skutečný redaktor, Slavomil Vencl, touto úlitbou časopis ušetřil ideologických požadavků z politického ústředí a Archeologické rozhledy se jako jeden z mála časopisů humanitního oboru mohly věnovat výhradně archeologii.
V sedmém desetiletí své existence vycházejí Archeologické rozhledy čtyřikrát ročně, celkový počet stran (formát B5) ročníku se pohybuje kolem 800. Na úroveň časopisu dbá desetičlenná redakční rada, na jeho utváření se každoročně podílí přibližně půldruhá stovka autorů všech graduovaných generací z Evropské unie a USA. Časopis je zastoupen ve všech významnějších oborových knihovnách v Evropě a registrován v bibliografických databázích ERIH, SCOPUS, EBSCO. Ročníky z let 2001–2010 jsou dostupné na http://www.arup.cas.cz/cz/publikace/rozhledy/html, na stránkách Knihovny AV ČR k nim, zejména její zásluhou, brzy přibydou i všechna starší čísla.
MARTIN JEŽEK,
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
English
