Evropa se stále potýká s absencí transparentního vnitřního pracovního trhu pro výzkumné pracovníky. Strukturovanost Evropské unie neumožňuje výzkumníkům dostatečně volný pohyb mezi jednotlivými zeměmi nebo různými sektory. Smlouva o fungování Evropské unie (tzv. Lisabonská smlouva) přitom mj. stanoví, že by Evropa měla posilovat vědeckou a technologickou základnu vytvořením Evropského výzkumného prostoru, který zprostředkuje volný pohyb výzkumníků, vědomostí a technologií (viz čl. 179.1 Smlouvy).
S touto otázkou souvisí též problematika rozvoje vědecké kariéry. Začínající výzkumníci často nevědí, jaké jsou jejich budoucí vyhlídky při práci v akademické sféře i mimo ni. Badatelé navíc mohou nabýt dojmu, že výzkumná kariéra nemá dostatečnou perspektivu. Zaměstnavatelům na druhé straně chybí při výběru zaměstnance (především zahraničního) jistota, že daný výzkumník bude pro jejich firmu či organizaci přínosný. S ohledem na tyto argumenty má Evropská komise v úmyslu navrhnout klasifikaci kompetencí výzkumníků, která by obecně odrážela jejich schopnosti a zkušenosti, byla by nezávislá na konkrétní oblasti specializace nebo odvětví a platila by v celé Evropské unii. Klasifikace by tak umožnila srovnat žebříčky pro výzkumnou kariéru, které existují v jednotlivých zemích. V konečném důsledku by se stala jedním z kroků k odstranění bariér volného pohybu výzkumníků v Evropě.
Evropská komise vytvořila ve spolupráci s experty z členských států a zástupci relevantních aktérů pět kategorií, které jsou součástí tzv. Evropského rámce pro výzkumnou kariéru (European Framework for Research Careers). Kategorie jsou následující: začínající výzkumník (New Researcher); uznaný výzkumník (Recognised Researcher); etablovaný výzkumník (Established Researcher); přední výzkumník (Leading Researcher); hvězdný výzkumník (Star Researcher).
Uvedené kategorie jsou sektorově neutrální a výzkumné pracovníky rozlišují podle jejich schopností a zkušeností. Evropský rámec pro výzkumnou kariéru buduje klasifikaci především na EQF (European Qualifications Framework for Lifelong Learning) a Bologna Framework for Qualifications in the European Higher Education Area.
Začínající výzkumník označuje badatele na počátku kariéry. Tato fáze trvá přibližně 2–3 roky; končí, když kandidát prokáže, že je schopný realizovat výzkum. Jedná se především o doktorandy a začínající odborné asistenty. Kategorie uznaný výzkumník se vztahuje na doktorandy blížící se dosažení doktorátu nebo ty, kteří ho již dokončili, ale ještě nejsou ve výzkumu dostatečně samostatní. Etablovaný výzkumník označuje vědce, kteří dosáhli nezávislosti, vybudovali si reputaci, dokáží identifikovat výzkumné problémy a najít vhodnou metodologii a přístup k dané problematice. Předního výzkumníka představují lídři v dané oblasti specializace. Jedná se o vedoucí výzkumných týmů a laboratoří. Mohou tak být označeni samo-statně působící výzkumníci. V kategorii hvězdných výzkumníků se objevují vědci, kteří ve svém oboru tvoří světovou špičku. Jejich práce má mezinárodní dopad i mimo obor.
Evropská komise předpokládá, že tento rámec pomůže jak výzkumníkům (v hodnocení a porovnání jejich kompetencí), tak zaměstnavatelům, kteří je budou najímat. Dále napomůže státní správě při tvorbě národních programů pro rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a obecně i Evropě, kterou budou její partneři v globální výzkumné komunitě považovat za spolehlivého a stabilního partnera.
Návrh dokumentu Towards an European Framework for Research Careers je již dostupný na internetu, byť Evropská komise ve spolupráci s výzkumnou komunitou ještě pracuje na konečné podobě.
K budoucnosti programu vědeckých stáží
Marie Curie
Specifický program Lidé, známý také pod názvem Akce Marie Curie, spoluvytváří významnou měrou 7. rámcový program pro výzkum a vývoj. Podporuje mobilitu výzkumných pracovníků a rozvoj jejich kvalifikace či usiluje o posilování vztahů mezi akademickou sférou a průmyslem. Jádro programu sestává z osmi akcí, které se zaměřují na začínající i zkušené výzkumníky. Začínajícím nabízí např. akce ITN (Initial Training Networks). Dále existují tři druhy individuálních stáží – IIF, IEF a IOF (International Incoming Fellowship, Intra-European Fellowship a International Outgoing Fellowship) nebo aktivity orientující se na výměnu odborníků mezi akademií a průmyslem – IAPP (Industry-Academia Partnership and Pathways). Akce COFUND představuje spolufinancování národních nebo regionálních programů pro mobilitu ze strany Evropské komise, Career Integration Grant (CIG) podporuje návrat zkušených výzkumníků na pracoviště v Evropě, IRSES (International Research Staff Exchange Scheme) pro změnu podporuje krátkodobé výměnné pobyty výzkumníků a dalších akademických pracovníků z Evropy a třetích zemí.
Do programu pro mobilitu Marie Curie se od roku 1996 zapojilo již 50 000 výzkumníků. V Evropské unii se v současnosti diskutuje, jak se tyto akce budou vyvíjet s nástupem nového rámcového programu po roce 2013. Stejně jako zbývající část 7. RP se i aktivity Marie Curie musejí podrobit procesu tzv. simplifikace, který má odstraňovat bariéry při účasti na výzkumných programech. V Evropské komisi se proto uvažuje o sloučení akcí do tří kategorií. První kategorie by obsáhla ty, jež se zaměřují na začínající výzkumníky (především ITN), druhá by „absorbovala“ akce pro zkušené výzkumníky (zejména individuální stáže), třetí by představovala schéma pro výměnu pracovníků (akce typu IAPP a IRSES). Akce COFUND by byl jakýmsi paralelním průřezovým mechanismem, který by se vztahoval na všechny ostatní akce. Ty by tedy získávaly finance částečně z evropských, národních nebo regionálních zdrojů. Evropská komise se ale musí zabývat otázkou, jak při takovéto redukci zachovat individuální ráz jednotlivých aktivit, z nichž každá má odlišný účel. Přetrvat by však měl otevřený přístup k výběru témat a oblastí stáží (tzv. bottom-up approach).
EK navíc v souvislosti s rozvojem výzkumné kariéry podporuje vytvoření evropského průmyslového programu pro Ph.D. a evropských inovačních doktorských programů. Uvažuje se také o zavedení služeb pro bývalé držitele grantu Marie Curie – tzv. Alumni. V současnosti EK vítá příspěvky výzkumné obce do debaty o budoucnosti programů pro vědeckou mobilitu.
MICHAELA VLKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
English
