V dubnu r. 2008 založila Evropská unie Evropský inovační a technologický institut (EIT) jako instituci, která má být „vlajkovou lodí evropského vzdělání, výzkumu a inovací“. Ambiciózní cíl se nyní postupně realizuje a doposud jeho hlavními milníky jsou zřízení sídla EIT a vyhlášení prvních tří znalostních a inovačních společenství. Květnová diskuse u kulatého stolu tento proces reflektovala a přinesla podnětné i kritické reakce klíčových aktérů budování EIT.
Vedle předsedy správní rady EIT Martina Schuurmana a vedoucí EIT Task Force Evropské komise Lucie Recalde se debaty u kulatého stolu zúčastnili ředitelé velkých evropských společností, vedoucí představitelé výzkumných institucí, univerzit a malých a středních podniků. Mezi nimi i zástupci institucí, které se přímo podílejí na budování prvních tří znalostních a inovačních společenství (KIC). Avšak na přímou otázku, kolik z nich je spokojeno s dosavadním průběhem budování KIC a realizace EIT, odpověděli kladně pouze tři.
Po vyhlášení prvních znalostních a inovačních společenství 16. prosince 2009 nadchází nyní řešení praktických záležitostí a detailů, které vyžaduje od zúčastněných institucí spolupráci, ochotu ke kompromisu a rovněž delegování části svých řídících a rozhodovacích pravomocí na výkonného ředitele KIC. Jak ale poznamenal Hans-Jörg Bauer z Technologického institutu v Karlsruhe, který působí v InnoEnergy KIC, jednotliví účastníci se zdráhají předávat své pravomoci do řídícího centra, a to zejména v oblasti rozpočtu. Zdůraznil, že v tomto ohledu je třeba nový způsob myšlení a spolupráce. Rovněž oblast výběru jednotlivých výkonných ředitelů KIC je složitá, neboť úkoly spjaté s touto funkci jsou velmi náročné.
Diskutabilní je například i dosud explicitně nenastavená právní struktura jednotlivých KIC. Otevřené zůstává také řešení práv k duševnímu vlastnictví (IPR) mezi partnery KIC. Podle předsedy správní rady EIT Schuurmana záleží na jednotlivých KIC, jakou právní formu si zvolí. EIT netrval na vyřešení vlastnictví IPR a jeho ochrany mezi jednotlivými KIC od samého počátku zejména z obav, že by to vedlo spíše k utajování namísto ke sdílení v rámci spolupráce.
Také soukromý sektor váhá, zda se do jednotlivých KIC zapojit. Přitom právě firmy by měly zabezpečovat 75 % financování EIT. Důvodem k opatrnosti je zejména fakt, že vklad EIT ve výši 25 % celkového financování se jim zdá nedostatečný. Dohromady je na EIT alokováno 309 milionů eur, přičemž kombinovaný rozpočet EIT (vklad EIT a vklad účastnících se organizací) by měl dosahovat až 100 milionů eur ročně. Společnosti, které se již v KIC zapojily, si od účasti slibují především vytvoření dlouhodobých partnerských asociací a rychlejší vyústění projektů rámcových programů v konkrétní výsledky.
K pozitivním výsledkům patří počáteční kroky Climate KIC, který zahájil letní školu pro přípravu odborníků v oblasti změn klimatu. Po jejím absolvování by tito odborníci spolu s výzkumníky a podniky měli hledat řešení pro zmírňování klimatických změn. Avšak teprve budoucnost ukáže, jestli se podaří propojit vzdělávací část znalostního trojúhelníku s ostatními – a hlavně s jakým výsledkem.
Martin Schuurman také zdůraznil, že se úspěch KIC posoudí teprve podle výsledků, jimiž musí být především nové podniky a pracovní místa, nová ekonomická aktivita a nové univerzitní studijní obory. Pokud se jich nepodaří dosáhnout v následujících třech až čtyřech letech, bude to znamenat neúspěch EIT. Budování KIC přirovnal k maratonskému běhu: KIC jsou podle něj nyní na 10. kilometru; právě v této fázi, kdy přichází první krize, se rozhoduje, zda-li běžec doběhne až do cíle. Závěrem kulatého stolu vyjádřil přesvědčení, že EIT představuje mimořádnou příležitost pro změnu inovačního procesu v Evropě. Věří, že tento proces bude – navzdory počátečním obtížím – nakonec úspěšný.
Evropský inovační a technologický institut zřizuje první tři znalostní a inovační společenství
Správní rada EIT vyhlásila 16. prosince 2009 na tiskové konferenci v ústředním sídle EIT v Budapešti první tři znalostní a inovační společenství (KIC). Jedná se o vysoce integrovaná partnerství, která sdružují subjekty z oblasti vysokého školství, výzkumu a podnikatelského sektoru. Jejich založení je zásadním krokem v budování EIT, který se má stát vzorem podpory inovací v Evropě. Vyhlášením těchto KIC skončil výběrový proces, jemuž předcházela evaluace celkem 20 navrhovaných společenství. Jednotlivé návrhy KIC mohli zájemci předkládat od 2. dubna do 27. srpna 2009, a to do následujících tří prioritních témat: zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se tomuto jevu, udržitelná energie a budoucí informační a komunikační společnost.
Climate KIC koordinuje Nizozemská univerzita v Utrechtu, která disponuje pěti kolokačními centry: v Londýně, Curychu, Berlíně, Paříži a Randstadu. Jeho hlavními partnery jsou společnosti Bayer, Beluga Shipping, Cisco, DSM, EDF, PIK, SAP, Schiphol Group, Shell, Solarvalley a univerzity ETH Zürich, Imperial College a IPSL/ParisTech. Posláním KIC v oblasti klimatu je urychlit a stimulovat inovace pro řešení změny klimatu a zajistit Evropě vedoucí postavení v této oblasti.
InnoEnergy KIC koordinuje německý Technologický institut v Karlsruhe, jenž má šest kolokačních center: v Karlsruhe, Grenoblu, Eidhovenu/Leuvenu, Barceloně, Krakově a Stockholmu. Hlavními partnery jsou společnosti KIT, Total, Vattenfall, KTH, EDF, ESADE, EnBW, SAP, ABB, CEA, Iberdrola, TNO, TUE, UPC a AGH. Cílem KIC InnoEnergy je vytvořit nezávislý a udržitelný energetický systém, který do roku 2050 umožní vznik klimaticky neutrální Evropy.
EIT ICTLabs KIC koordinuje švédský Royal Technology Institute (KTH), který má pět kolokačních center: v Berlíně, Eidhovenu, Helsinkách, Paříži a Stockholmu. Jeho hlavními partnery jsou Deutsche Telekom, Siemens, Fraunhofer Gesellschaft, TU Berlin, Philips, Novay Nokia Corporation, VTT, Aalto University, Alcatel-Lucent, Orange-France Télécom, Thomson, INRIA, Université Pierre et Marie Curie Paris 6, Université Paris-Sud 11, Institut Télécom, Ericsson, TeliaSonera a KTH. Znalostní a inovační společenství pro budoucí informační a komunikační společnost se zaměřuje na transformaci Evropy ve znalostní společnost s rozsáhlým využíváním internetových služeb.
MARTIN KAŠPÁREK,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel
Technologické centrum AV ČR
English
