Praha hostila historii, současnost i budoucnost světové kosmonautiky

V prvním říjnovém týdnu se Praha stala centrem světové kosmonautiky. Na XXII. celosvětový kongres Asociace kosmických cestovatelů (Association of Space Explorers, ASE) v době 4.–10. října 2009 se sjeli kosmonauté z celého světa, více než padesát žen a mužů, kteří měli to štěstí, že se mohli na naši planetu podívat z kosmického prostoru a zažít stav beztíže. Legendární dobyvatelé kosmu mají za sebou historická prvenství i tvrdou práci v nehostinném a nebezpečném vesmíru.

Association of Space Explorers (ASE), jež byla založena v roce 1985, sdružuje přes 300 kosmonautů a astronautů z celého světa.
Association of Space Explorers (ASE), jež byla založena v roce 1985, sdružuje přes 300 kosmonautů a astronautů z celého světa, kteří většinou již nejsou ve službě aktivní. Jejím posláním je podporovat zájem mládeže, studentů i veřejnosti o kosmonautiku a s ní související vědecké obory. Každoroční kongresy informují laickou i odbornou veřejnost o historii a budoucnosti kosmonautiky a o využití kosmonautiky a jejích aplikací v denním životě. Při vzájemných setkáních se studenty, vědci či politiky kosmonauté diskutují o klíčových vědecko-technických, politických i celospolečenských tématech v souvislosti s kosmonautikou.
Všechna fota: Milan Halousek, Archiv autora

Kongresy Asociace kosmických cestovatelů se konají každoročně a vždy je hostí některý z „domácích“ kosmonautů. V případě ASE Prague 2009 jím byl samozřejmě první československý kosmonaut Vladimír Remek.
V naší zemi se uskutečnila poprvé, do regionu střední Evropy se vrátila po dlouhých čtrnácti letech, když se v roce 1995 uskutečnila v polské Varšavě.
V Praze a v dalších městech České republiky jste proto mohli potkat mnoho známých i méně známých tváří lidí, kteří se „dotkli hvězd“… Nepřehlédnutelným byl bezesporu Alexej Leonov, pětasedmdesátiletý ruský kosmonaut, jenž jako první člověk v roce 1965 vystoupil do volného kosmického prostoru. Menší holohlavý muž, vždy ochotný věnovat zájemcům svůj autogram a zapózovat při fotografování, překonal v minulých letech závažné zdravotní problémy; nyní je však opět čilý a plný optimismu i elánu.
Jinou výraznou osobností pražského kongresu byl bělovlasý, ale sportovně vypadající americký astronaut Rusty Schweickart, účastník mise Apollo 9, jež jako první vyzkoušela (tehdy jen na oběžné dráze kolem Země) nový lunární modul určený pro přistání na měsíčním povrchu. Pozornosti účastníků i hostů se těšil také první čínský kosmonaut Yang Liwei; kongresu ASE se zúčastnil poprvé. Kosmickým startem v roce 2003 přivedl Čínu mezi státy, které umí svého kosmonauta dopravit do vesmíru vlastní technikou. Příjemný drobný muž, s osobním ochráncem a překladatelem vždy v blízkosti, byl neobyčejně ochotný si popovídat, společně se vyfotografovat či podepisovat fotografie, což bylo velice milým zjištěním především pro všudypřítomné sběratele autogramů.

Vpředu Alexander Serebrov a Georgij Grečko (Rusko), za nimi Owen Garriott, Richard Garriott (USA) a Yi So-Yeon (Jižní Korea)
Vpředu Alexander Serebrov a Georgij Grečko (Rusko), za nimi Owen Garriott, Richard Garriott (USA) a Yi So-Yeon (Jižní Korea)

Vzpomeňme ještě několik dalších… Vance Brand – Američan, který se v roce 1975 zúčastnil společného sovětsko-amerického kosmického projektu Sojuz-Apollo, během něhož se uskutečnilo první mezinárodní setkání ve vesmíru. Vladimír Šatalov – trojnásobný ruský kosmonaut a dlouholetý velitel oddílu kosmonautů SSSR. Jerry Ross – sedminásobný americký astronaut. Georgij Grečko – ruský kosmonaut, který pobýval společně s Vladimírem Remkem na orbitální stanici Saljut-6. Otec a syn Garriottovi – Owen Garriott prožil v roce 1973 devětapadesát dní na kosmické stanici Skylab, jeho syn Richard si v roce 2008 zaplatil let ruským Sojuzem na Mezinárodní kosmickou stanici ISS jako kosmický turista.
Nepřehlédnutelné byly samozřejmě také ženy-astronautky. Do Prahy přijely čtyři – Američanky Pamela Melroyová (velitelka raketoplánu Discovery STS-120 z roku 2007; trojnásobná astronautka), Cady Colemanová (pozn. astronauté v Praze slavnostně zahajovali výstavu plastik jejího manžela; absolvovala dvě kosmické výpravy), Bonnie Dunbarová (současná ředitelka kosmického muzea v Seattlu má na svém kontě pět kosmických expedic) a jednatřicetiletá jihokorejská kosmonautka Yi So-Yeon.
Škoda, že do Prahy nakonec nepřijeli dva z velmi očekávaných hostů. První žena ve vesmíru Valentina Těreškovová a Alexej Gubarev, partner Vladimíra Remka při kosmickém letu Sojuz-28. Případně někdo další z amerických hrdinů programu Apollo.

Zpestřením úvodního dne byla i účast mladých českých kosmonautů – aktérů dětské dlouhodobé soutěže Expedice Mars 2008, kteří v modrých a bílých expedičních overalech seznamovali přítomné „opravdové“ kosmonauty se soutěží. Zájem o jejich vyprávění byl velký a účastníci soutěže sklidili mnoho slov podpory, chvály a povzbuzení…

Účastníci dětské soutěže Expedice Mars 2008 se mezi skutečnými kosmonauty neztratili. Zleva: Aneta Schwarzová, Anna Štindlová, Marie-Magdaléna Halatová, japonský kosmonaut Koichi Wakata a Alexandr Zaykov.
Účastníci dětské soutěže Expedice Mars 2008 se mezi skutečnými kosmonauty neztratili. Zleva: Aneta Schwarzová, Anna Štindlová, Marie-Magdaléna Halatová, japonský kosmonaut Koichi Wakata a Alexandr Zaykov.

Jedním z partnerů kongresu ASE Prague 2009 bylo České vysoké učení technické, v jehož prostorách v Dejvicích se odehrávala nejrozsáhlejší akce veřejné části kongresu. Ve velké aule Fakulty elektrotechnické se 6. a 8. října 2009 sešli všichni kosmonauté s více než stem zájemců o kosmické lety z řad studentů a veřejnosti, kteří si vyslechli sérii přednášek o mezinárodní spolupráci v kosmu, o propojení kosmonautiky a vědy či o výhledech a směřování kosmonautiky do budoucnosti. Bylo jedinečné poslouchat příběhy o kosmických expedicích z úst lidí, kteří je osobně prožili.

Středa byla v téměř neměnném každoročním programu těchto kongresů vyhrazena na setkání kosmonautů se studenty, veřejností a místními politiky v dalších městech hostitelského státu. Proto se kosmonauti 7. října v rámci Community Day rozjeli do třinácti měst České republiky, aby představili kosmonautiku jako moderní vědní obor, který přináší užitek a zisk všem lidem. V Brně, druhém centru kongresu, se v programu nazvaném Rojení kosmonautů, představilo 18 kosmonautů a kosmonautek, další města přivítala jednoho, dva nebo tři kosmonauty se svými partnery. Besedy ve školách, na hvězdárnách a při setkáních s veřejností se uskutečnily v Pardubicích, Českých Budějovicích, Liberci, Ostravě, Teplicích, Ústí nad Labem, Poděbradech, Ondřejově, Jirkově, Třebíči, Klášterci nad Ohří a Podbořanech. Všude tam se „vesmířané“ dočkali milého přijetí a se zájmem o vzpomínky na kosmické výpravy.
Pražský kongres Asociace kosmických cestovatelů se uskutečnil v přátelské atmosféře setkání lidí, kteří spolu při kosmických výpravách prožili řadu dobrodruž­ných i kritických okamžiků. Příjemná a přínosná však byla hlavně skutečnost, že kongres a přítomní kosmonauté nebyli uzavřeni vůči hostům a dalším posluchačům. Ať již s legendami jako Alexej Leonov či Rusty Schweickart nebo s kosmonauty, kteří se do vesmíru podívali teprve nedávno (Američan Richard Garriott – 2008, Jihokorejka Yi So-Yeon – 2008, Malajec Muszaphar Shukor – 2007, Rusové Oleg Kotov – 2006, Sergej Volkov – 2008), bylo možné si popovídat o jejich zážitcích i o tom, co je čeká v budoucnosti. Slyšet například o dramatických přistáních Sojuzů TMA-10 a TMA-11 přímo od aktérů, kosmonautů Muszaphara Shukora, Olega Kotova a Yi So-Yeon, zanechá mnohem hlubší vzpomínky než jakýkoli psaný text.
Některá vyjádření kosmonautů, pronesená při neformálních rozhovorech, mohla přítomné posluchače překvapit. Především staří ruští kosmonauté se vyjad­řovali dost skepticky o současných amerických plánech návratu na Měsíc a letu na Mars. Na druhou stranu však tento plán jiní chválili. Zazněla i zajímavá slova o konceptu nové ruské orbitální stanice na oběžné dráze kolem Země.
Praha se díky kongresu Asociace kosmických cestovatelů stala na týden středem kosmického světa. Byla to úžasná příležitost setkat se s lidmi, kteří tvořili dějiny pilotované kosmonautiky v druhé polovině minulého století, s lidmi, jež už možná nikdy nepotkáme. Můžeme si však říci: „Byli jsme přitom! A byl to zážitek!“

MILAN HALOUSEK,
Česká kosmická kancelář