Zakládajícími členy IMI jsou Evropská komise (EK) a Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA). Řídící orgán IMI se skládá z představitelů EK a EFPIA. V čele IMI stojí výkonný ředitel, jímž se dočasně stal Alain Vanvossel z EK. Vědecký výbor se bude skládat z 15 odborníků na danou problematiku. V současné době by členské a asociované státy měly navrhnout vhodné kandidáty, kteří však budou ve vědeckém výboru zastupovat pouze sebe a budou moci pocházet z jakéhokoliv státu světa. IMI bude mít také skupinu reprezentantů členských a asociovaných (k 7. RP) států, jež bude komunikovat s vědeckým výborem. Jednou ročně zasedne veřejné stakeholders fórum, na němž budou jeho účastníci mimo jiné diskutovat o budoucnosti IMI.
Témata výzev, k nimž se vyjadřuje skupina reprezentantů členských států a výzkumný výbor, navrhují ředitelé pro výzkum členů EFPIA. Pro každé téma je ustaveno konsorcium složené z členů federace. Výzva se uveřejňuje s detailním popisem témat, u kterých jsou specifika konsorcia z členů EFPIA.
Jako strategické se ukázalo rozhodnutí EK a EFPIA, že se IMI bude soustřeďovat na předkompetitivní fázi vývoje. Definovány byly následující okruhy: předpovídání účinnosti, předpovídání bezpečnosti, management znalostí a vzdělávání a školení. Zároveň byly vybrány priority: rakovina, mozkové nemoci, poruchy spojené s metabolismem, kardiovaskulární choroby, infekční nemoci a zánětlivá onemocnění.
IMI se může účastnit jakýkoliv právnický subjekt pracující v oborech pro IMI relevantních. To však automaticky neznamená, že může též obdržet finanční podporu. Základní podmínkou zůstává, že se výzvy účastní minimálně dva právní subjekty splňující podmínky pro obdržení financování (např. akademická obec – univerzity, vědecko-výzkumné instituce; MSP; organizace pacientů; ostatní nevýdělečné právní subjekty) a dva právní subjekty/členové EFPIA. Všechny čtyři subjekty musí být na sobě nezávislé a jejich výzkum musí být realizován v EU či v asociovaném státu k 7. RP. Minimální počet zúčastnivších se států není stanoven.
Postup podávání projektů se od 7. RP liší, je dvoufázový. Nejprve konsorcium složené z právních subjektů mimo EFPIA předkládá návrh projektu, který musí odpovídat celému tématu výzvy. Hodnocení bude provedeno peer review, na kterém budou přítomni i koordinátoři daného tématu ze strany členů EFPIA. V tomto peer review se vybere nejlepší projekt. Mezi kritéria hodnocení bude patřit vědecká a technologická excelence, míra spolupráce mezi partnery, kvalita konsorcia jako takového a kvalita pracovního plánu včetně rozpočtu.
Vítězné konsorcium se spojí s konsorciem EFPIA a předloží úplný návrh svého projektu. V následujícím kole se již nebude posuzovat vlastní výzkumný záměr, jednat se bude o kvalitativní kontrolu projektu. Druhé peer review posoudí zejména vědeckou a technologickou excelenci, konsistenci s prvním návrhem projektu, implementační plán projektu, návrh projektové dohody (project agreement) a potenciální dopad výsledků projektu. Vzhledem k tomu, že se jedná o první výzvu IMI, budou prozatím posuzovatelé vybráni z databáze hodnotitelů 7. RP; v budoucnu se ale počítá se stálou komisí (standing peer review). Pro tuto chvíli budou projekty hodnoceny jako excelentní, přijatelné nebo nepřijatelné.
První výzva byla vyhlášena 30. dubna 2008 s uzávěrkou první fáze 15. července 2008. Od poloviny července do konce září 2008 se uskuteční vlastní hodnocení a již koncem září budou známi vítězové první fáze, kteří během října a listopadu předloží úplné návrhy projektů. V průběhu prosince se bude konat druhé hodnocení a vyhlášení vítězů první výzvy. Začátkem následujícího roku se tak budou moci začít realizovat první projekty.
Zajímavostí je, že projekty povedou dva koordinátoři. Hlavní koordinátor bude pocházet z EFPIA a bude dbát na cíle a realizaci, zástupce koordinátora bude reprezentovat konsorcium podávající návrh projektu do první fáze výběru. Bude též zastupovat partnery s nárokem na finanční podporu. Právní subjekty, které budou mít na financování nárok, obdrží úhradu přímých nákladů ve výši až 75 % uznatelných nákladů na výzkum, 100 % na management, školení a vzdělávání a až 20 % z přímých nákladů formou nepřímých nákladů.
Podle paní Irene Nordstedt z Generálního ředitelství pro výzkum je přidanou hodnotou IMI, že výzkumné záměry odpovídají potřebám průmyslu a soustředí se výhradně na vysoce důležité cíle. Veškeré informace o IMI jsou k dispozici na stránkách http://imi.europa.eu.
Táňa Perglová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR