Etnofolk

Lidová kultura střední Evropy pod jednou střechou

Kultura zemí střední Evropy je propojena mnohými pouty a má dlouhou tradici. Cílem mezinárodního projektu Etnofolk, jehož vedoucím partnerem je Etnologický ústav AV ČR, je vznik platformy, která by umožnila tyto propletené tradice lépe poznat a nabídnout o nich co nejvíce informací odborné i laické veřejnosti.

Foto: Archiv EÚ AV ČR
Ředitel Etnologického ústavu AV ČR Zdeněk Uherek a manažer projektu Etnofolk Jaroslav Otčenášek

Lidová kultura bývá často spojována se skanzeny a pozapomenutými tradicemi, je chápána jako cosi na pohled pěkného, ale zároveň izolovaného od současného života. Z nemalé části může za tento přístup veřejnosti fakt, že množství pozoruhodných materiálů leží ukryto v archivech, kde se k nim dostane jen úzký okruh odborníků. Středoevropské země mají sice dlouhou tradici v bádání o vlastních kulturních tradicích, avšak pro laického zájemce je poměrně těžké se ke spolehlivým informacím dostat a ještě těžší je zasadit je do kontextu a najít mezi nimi souvislosti.
Snahy o vytvoření společného systému pro zkoumání vztahů a ovlivňování lidových kultur a tradic sahají do období po druhé světové válce, ovšem z politických a historických důvodů nemohly být uskutečněny; většina podobně zaměřených projektů se omezovala na jednotlivé státy. Doposud také badatelé nevytvořili standardy, které by umožňovaly propojování informací o lidové kultuře do celku. Každá instituce si totiž vytvářela vlastní systém metadat a systémy nebyly navzájem slučitelné. Autoři projektu Etnofolk jsou přesvědčeni, že lidová kultura může mít v mnoha ohledech praktické využití. K tomuto cíli může vést vytvoření jednotného systému a místa, které by k takovým informací poskytovalo přístup.

Projekt Etnofolk byl zahájen na jaře 2011 a zapojily se do něj subjekty z České republiky, Slovenska, Maďarska, Slovinska a Rakouska: Etnologický ústav AV ČR v roli hlavního partnera, dále Ústav etnológie Slovenskej akadémie vied, Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici, Etnologický ústav Maďarské akademie věd, Ústav slovinské etnologie Slovinské akademie věd a umění a firma AiP Beroun, která zajišťuje jeho technickou stránku. Jako přidružený partner se podílí také Österreichisches VolksLiedWerk. Spolupráce jmenovaných partnerů je logická vzhledem k tomu, jak jsou kultury středoevropských zemí navzájem propojené, což lze sledovat třeba na migraci melodií lidových písní, kdy jednu melodii najdeme s českým, slovenským i maďarským textem. Každý z partnerů má bohaté zkušenosti se zpracováváním pramenů lidové kultury. Pro podnik takového rozsahu, jenž by sjednotil ohromné množství dat, ovšem akademická pracoviště nemají prostředky ani zkušenosti. Proto byla oslovena firma AiP, která má zkušenosti mimo jiné s prací na české digitální knihovně rukopisů Manuscriptorium.
Projekt bude realizován v několika fázích. Po úvodních přípravách jde především o digitalizaci obsahu a definování standardů pro metadata. Každá z partnerských institucí má ve svých archivech obrovské množství dokumentů nejrůznějších typů – fotografie, písemné, zvukové i filmové záznamy. Reprezentativní výběr z těchto dokumentů bude digitalizován a vybaven co nejpodrobnějšími informacemi o místu a době původu, klasifikaci atd. V další fázi budou takto digitalizované a okomentované dokumenty zařazeny do databáze. Ta bude navržena tak, aby ji mohly využívat různé skupiny uživatelů; od vědeckých kruhů po veřejnost. Databáze umožní hledat souvislosti mezi jednotlivými položkami, například u nahrávky písně z Čech se objeví, zda se její varianty vyskytují i v jiných zemích zapojených do projektu.
Co se skrývá za digitalizačními procesy a slovy o metadatech? Jak bude využití databáze Etnofolk vypadat v praxi? Místem, kde se veřejnost dostane k informacím, bude portál www.etnofolk.eu, který obsáhne přinejmenším sto třicet pět tisíc obrázků, osmdesát map, sto čtyřicet hodin zvukových záznamů a šedesát hodin videozáznamů. Čísla však budou pravděpodobně podstatně vyšší, protože digitalizace pramenů bude probíhat po celou dobu na všech zúčastněných pracovištích.
Projekt se zaměřuje na několik cílových skupin a každá z nich může z ohromného množství zpracovaných dat získávat užitek. Informace o lidové architektuře v určitém regionu mohou být užitečné architektům i stavebním firmám, které z databáze získají představu o tradičních architektonických vzorech a stavebních postupech a budou tak moci návrhy lépe přizpůsobit lokalitě, kde se chystají stavět. Státní instituce i firmy mohou zase lépe volit strategie pro zahájení nových podniků či řešení aktuálních problémů s nezaměstnaností, budou-li vědět, jaká řemesla a profese mají v kterých oblastech tradici. Vědečtí pracovníci, nejen ti z institucí zapojených do projektu, využijí portál pro komparaci jevů ze všech oblastí lidové kultury, například pro identifikaci objektů v muzejních sbírkách. Využití se samozřejmě nabízí ve vzdělávání na všech stupních škol, jimž portál Etnofolk nabídne jak snadno dostupný a rozsáhlý zdroj příkladů lidové kultury, tak i prostor pro složitější komparativní studie. Velký význam bude mít projekt pro cestovní ruch. Ačkoli si podnikatelé i státní úřady uvědomují obrovský výz­nam lidové kultury pro turistiku, její potenciál dosud využívají poskrovnu a nesystematicky. Databáze Etnofolk umožní regionům propagovat místně specifické tradice a zajímavosti, turisté zase s její pomocí budou moci plánovat své cesty s ohledem na konání festivalů, výskyt jedinečné architektury a další. Na databázi a internetový portál se naváží i další aktivity s cílem pomoci jednotlivým zainteresovaným subjektům využívat co nejlépe možnosti, které Etnofolk nabízí.
Lidová kultura by neměla být jen muzejním exponátem odtrženým od současnosti. Projekt Etnofolk, který získal podporu ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci programu Central Europe, si klade jako cíl ukázat, jak může být toto dědictví dobře využito pro současný život středoevropských zemí.

MATĚJ KRATOCHVÍL,
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.