Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Knihu pokřtili místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

 

Kniha badatelů z ÚFP AV ČR představuje hodnotnou pomůcku pro všechny, kteří se chtějí obeznámit s tématem termojaderné fúze. Nechybí v ní ani objasnění principu nejúspěšnějšího termojaderného zařízení – tokamaku – a jeho „konkurenta“ – laserové fúze. Na nespočtu fotografií a názorných schémat autoři vysvětlují základní principy fúze, její výzkum i problémy, které musí výzkumníci překonat a vyřešit. Součástí je přehledová kapitola týkající se minulosti a budoucnosti termojaderné fúze či pasáž o tokamaku ITER, který by se měl stát předstupněm ke komerčnímu využití termonukleární fúze. Podle Františka Žáčka, který zažil ve výzkumu v tomto oboru několik pesimistických výkyvů, jsme již blízko cíle: „Vědci za posledních deset let dosáhli mimořádných výsledků. Předpokládaný rok 2050 pro vznik termojaderné elektrárny je bezpochyby reálný.“   

 

Čtveřice autorů : Milan Řípa, František Žáček, Vladimír Weinzettl a Jan Mlynář 

 

Problematikou energetických zdrojů se aktuálně zabývá také vláda ČR, která při Radě pro výzkum, vývoj a inovace ustavila Koordinační radu expertů, která má zpracovat priority orientovaného výzkumu pro následující léta; jednou z výzev jsou taktéž energetické zdroje. Podle předsedy Učené společnosti a člena této rady Václava Pačesa jsou termojaderná fúze a reaktory čtvrté generace na čelním místě seznamu. Bývalý předseda AV ČR zároveň zdůraznil, že orientovaný výzkum bude financován z jiných zdrojů než výzkum základní.   

 

 

Předseda AV ČR Jiří Drahoš na setkání konstatoval, že Ústav fyziky plazmatu patří k nejlepším akademickým pracovištím, a také vyzdvihl, že předkládaná publikace zpřístupňuje širšímu okruhu čtenářů neobyčejně náročnou teorii: „Jakákoli popularizace technických oborů je důležitá – a to zvláště v době, kdy česká společnost technické znalosti všeobecně zpochybňuje a svou nevědomost dokonce staví na odiv. Musíme si uvědomit, že bez znalosti technických věd neobstojíme.“

 

S podporou technických oborů souhlasila i místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Je pro ni tudíž nepochopitelné, že některá politická uskupení podpoře vědy a vzdělávání kladou překážky: „ Politici mají spolu s vědci nezpochybnitelný společný úkol – být zodpovědní vůči budoucnosti. Bez rozvoje poznání a nových technologií nemáme žádnou perspektivu.“ Jednou ze společných platforem, na níž diskutují vědci s politiky, je od července 2011 Stálá konference mezi Senátem PČR a AV ČR, v jejímž rámci Akademie věd nabízí Senátu pomoc při pochopení aktuálních společenských problémů a jejich příčin a při hledání možných řešení.

 

 

Významnou úlohu popularizace vědy při vzdělávání zdůraznil rovněž předseda Vědecké rady AV ČR Jiří Čtyroký. Jedním z jejích aspektů je podle něj rozšiřovat znalosti, druhým napomáhat při získávání financí: „Náklady na výzkum stále rostou a i sebemenší výsledky představují značné investice. Napsat dobrou popularizační knihu, která by mohla společnost oslovit a připoutat její pozornost, je ovšem obtížné a jen někteří vědci k tomu mají předpoklady. Čtveřice autorů z ÚFP AV ČR tento dar má.“