Sociální exkluze, inkluze a sociální politika (zpráva z konference)

Ve dnech 25. a 26. května 2006 se v nádherných, nově zrekonstruovaných prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně konala konference Sociální vyloučení a sociální politika. Vedle FSS MU a Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti působícího na této fakultě se na přípravě konference podílel i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v Praze, přičemž záštitu nad konferencí převzal tehdejší ministr práce a sociálních věcí Ing. Zdeněk Škromach a děkan FSS MU Prof. PhDr. Ladislav Rabušic. Ústředními tématy konference byly, jak již její název napovídá, sociální exkluze a politika sociálního začleňování ve vztahu k situaci v České republice a na Slovensku. Problematika však byla projednávána také v širším mezinárodním kontextu, ve vztahu k situaci v dalších zemích Evropské unie a k její sociální politice. Většinu prezentovaných příspěvků spojovala jednotná linie témat – příčiny, projevy a důsledky sociálního vyloučení a role Národních akčních plánů sociálního začleňování.

V odpoledních hodinách 25. května konferenci zahájil rektor Masarykovy univerzity Prof. PhDr. Petr Fiala, PhD. spolu s děkanem pořádající fakulty Prof. PhDr. Ladislavem Rabušicem, CSc. Ten ve své zahajovací řeči uvedl mimo jiné i problematiku měření sociální exkluze a chudoby ve společnosti. Různé metodologické postupy totiž vedou k různým výsledkům. Zatímco objektivní chudoba v ČR postihuje kolem 4 % populace (což je zároveň i jedna z nejnižších úrovní chudoby v rámci EU), subjektivní chudobu pociťuje (podle výzkumů Jiřího Večerníka) až 65 % populace. Po zahájení konference následoval úvodní blok plenárních přednášek nazvaný Sociální vyloučení a sociální začleňování, v rámci něhož zazněl mimo jiné i příspěvek Doc. PhDr. Kvetoslavy Repkové ze slovenského Inštitútu pre výskum práce a rodiny věnovaný některým vybraným dilematům sociální politiky a sociálně-právním konstruktům využívaných v sociální politice. Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. hovořil o teoretických aspektech problematiky, proměně diskursu odrážející se v sociálních programech EU (posun od konceptu chudoby ke konceptu exkluze, inkluze až ke konceptu koheze) a mj. také o otázce, do jaké míry mají proměny teoretického diskursu vliv na tvorbu sociálních politik. Úvodní blok přednášek pokračoval vystoupením Prof. PhDr. Tomáše Sirovátka, CSc. působícího na FSS MU, který upozornil na „nová sociální rizika“ – například na zvyšující se nerovnováhu mezi placenou prací a péčí o rodinu (rodinnými povinnostmi), problém špatného přístupu k sociálním institucím či deficit individuálních kompetencí vedoucí k růstu nezaměstnanosti, chudoby a ke ztrátě legitimity sociálního státu. Z jeho úst zazněla i vážná kritika struktury státních investic do politiky zaměstnanosti. Podle něho jsou totiž v ČR náklady na aktivní politiku zaměstnanosti a na zapojování nezaměstnaných na trh práce zcela minimální a nedostatečné. Ke konci tohoto úvodního bloku uvedl svůj příspěvek Doc. Ing. Jiří Večerník, CSc. ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v němž se věnoval vybraným aspektům sociálního začleňování. Vedle hlediska sociálně-strukturního (zahrnující takové otázky, jako je fungování občanské společnosti, legitimita přerozdělování či role středního stavu), ekonomicko-politického (tj. problematika nákladů a externalit spojených se sociální redistribucí a její možný demotivační efekt), sociálně-psychologického (tj. aspekt subjektivního vnímání legitimity redistribuce veřejností), se věnoval i hledisku statistickému – problematice tvorby indikátorů sociálního začleňování. Ve svém příspěvku výrazně upozornil zejména na negativní aspekty a nezamýšlené důsledky státních politik začleňování a sociálních politik obecně.

Druhý den konference pokračoval dopoledním jednáním v několika paralelně probíhajících úzce zaměřených sekcích, z nichž připomeňme například Začleňování na trhu práce a vzdělávání, Sociální dávky a ochrana před chudobou nebo Sociální začleňování – lokální úroveň a vybrané skupin. V rámci poslední zmiňované sekce zazněly i dva velice zajímavé příspěvky zaměřené na sociální exkluzi a začleňování seniorů v české společnosti. Mgr. Lucie Vidovičová ve společném příspěvku s Mgr. Evou Gregorovou z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v Praze představila nový projekt VÚPSV zaměřený na tzv. age mainstreaming, který představuje nástroj sociálního začleňování starších občanů, lze jej chápat jako systematické přinášení otázek spojených se sociálním začleňováním seniorů do centra pozornosti a tvorby sociálních politik. Hlavním cílem tohoto programu je, jak uvedla Mgr. Vidovičová, „přijmout seniory jako zdroj, nikoliv jako zátěž“. Na velkou míru ageismu českých médií upozornila ve společném příspěvku s Mgr. Vidovičovou Mgr. Renata Sedláková z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Na základě monitoringu českých tištěných a audiovizuální médií a následné obsahové analýzy a interpretativního sociologického čtení došly tyto autorky k několika závěrům: existuje výrazná podreprezentace informací o seniorech v médiích, pokud je o nich pojednáváno, pak jen z pohledu majoritní populace apod. Česká média se tak podílejí na sociální exkluzi seniorů tím, že reprodukují stereotypy o seniorech jako o nekompetentních, slabých a nesvéprávných jedincích. Podle Mgr. Sedlákové média vytvářejí umělou demografickou paniku z rostoucího podílu seniorů ve společnosti, přičemž tuto demografickou skutečnost popisují jako celospolečenskou hrozbu.

V této sekci byla pozornost věnována také dalším sociálním skupinám, kterých se problém sociální exkluze významně dotýká, osobám s mentálním postižením, bezdomovcům či etnickým menšinám. Avšak zde, stejně jako v průběhu celé konference, nebylo více diskutováno o genderových aspektech problematiky a nevyskytl se jediný příspěvek, který by se přímo zaměřoval na ženy či skupiny žen, které jsou výrazně ohroženy rizikem sociální exkluze nebo jsou z některé z dimenzí společenského života vyloučené či se nacházejí v marginalizovaném postavení (například ženy-samoživitelky, nezaměstnané ženy s nízkým vzděláním a kvalifikací či ženy z etnických menšin atd.). Výjimkou byl příspěvek PhDr. Věry Kuchařové nazvaný Rodiny a rodičovství v prostředí ohroženém sociálním vyloučením, ve kterém hovořila o problému neúplných rodin jako rodin s nejvyšší mírou chudoby a materiální deprivace (z výsledků výzkumů vyplývá, že míra chudoby závisí na typu rodinného soužití, sociodemografických charakteristikách a také na počtu dětí, kdy se významně zvyšuje od počtu tří dětí v rodině). Zde se pak také ukazují rozdíly mezi ženami a muži tak, že nejvíce trpí rodiny plně osamělých žen (tj. žen, které žijí s dětmi samy v domácnosti, ale nemají ani partnera žijícího mimo tuto domácnost).

V závěrečné části konference jsme slyšeli velice zajímavý příspěvek Prof. PhDr. Jiřího Musila působícího na Fakultě sociálních věd UK na téma Regionální a lokální formy sociálního vyloučení a jak jim čelit, ve kterém přednášel o existenci tzv. vnitřních periferií v rámci státu. Ty představují některé oblasti v České republice, kde je trvale (i několik desetiletí trvající) velice nízká životní úroveň jejich izolovaných obyvatel, kteří čelí problémům nezaměstnanosti, nedostatečného přístupu ke službám, špatné či neexistující infrastruktuře, slabého kulturního života (špatný přístup ke vzdělání, kulturním aktivitám apod.), nedostatku sociálních kontaktů atd. Na úplný závěr konference přednesl svůj příspěvek PhDr. Vladimír Špidla, komisař Evropské komise pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti. Věnoval se v něm především prioritám Evropské unie ve vztahu k sociálnímu začleňování, vytváření a naplňování Národních akčních plánů sociálního začleňování a aktivní politice zaměstnanosti.

Záběr konference věnované velice aktuálnímu a závažnému tématu, jakým je problém sociální exkluze v České republice – stejně jako v dalších evropských zemích, byl opravdu široký a jejím velkým kladem bylo jistě to, že se na ní podíleli jak odborníci z akademické sféry, tak i z veřejně-politické praxe. Příspěvky čistě teoreticky zaměřené tak byly vyváženy příspěvky ryze praktickými vztaženými k vytváření a uplatňování sociálních politik. Nicméně, a jak i na samotné konferenci zaznělo, stále je nutné se touto problematikou zabývat, a to jak v oblasti vědecké a výzkumné (například teoretickou konceptualizací problému sociální exkluze a inkluze či metodou měření a definování indikátorů sociální exkluze), tak rovněž vytvářením vhodných politik sociálního začleňování, které by vedly k větší sociální integraci vyloučených a marginalizovaných jedinců a skupin.