2.3.2012
Zásadní objev parazitologů z Biologického centra AV ČR
Převratný objev se podařil Mgr. Luďku Kořenému, Ph.D., z týmu prof. Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Po třech letech usilovné práce se potvrdila jeho velmi odvážná domněnka, že jeden prvok z rodu
Phytomonas nepotřebuje ke své existenci molekulu hemu. Ta je u všech ostatních známých živých forem k životu nezbytná. Objev může přispět kvývoji účinnějších léků proti leishmanióze, závažné tropické nemoci, kterou tento parazit způsobuje. Odborné shrnutí –
Buňka, která k životu nepotřebuje hem.
29.2.2012
Nové poznatky badatelů z Fyziologického ústavu AV ČR
Bolestivé vjemy nás chrání před poškozením, ale zároveň nám znepříjemňují život. Tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR zaznamenal další úspěch při výzkumu čidel-receptorů bolesti – nyní na základě působení kafru. V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Anesthesiology vědci oznámili, že za lehce dráždivý, ale záhy uklidňující účinek tohoto přírodního léčiva při svědění, zánětu a bolesti je do značné míry zodpovědný jeho přímý vliv na vnější obal receptoru s označením TRPV1 kanál. Ten se nejprve rychle aktivuje, poté však ještě rychleji adaptuje a znecitlivuje.
24.2.2012
Nové poznatky virologů z Akademie věd ČR
Endogenní retroviry, které před miliony let napadly naše předky a staly se součástí lidské DNA, již zásluhou evoluce nevyvolávají v našich organismech infekci, ale některé jejich geny nám naopak prospívají. Jsou totiž předlohou syntézy několika bílkovin obohacujících buňky o nové nepostradatelné funkce. Na „nepravých místech“ však může tato jinde vítaná životodárná schopnost působit kontraproduktivně a naše zdraví ohrožovat. Tým virologů vedený Dr. Jiřím Hejnarem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal mechanismy, které tyto procesy regulují.
15.2.2012
Článek českých vědců v Biology Letters
Přirozenou rovnováhu v povodích českých řek v posledních letech narušuje rychlé šíření vetřelce z východu – sladkovodní škeble asijské (Anodonta woodiana). Důvodem je schopnost jejích larev parazitovat téměř všechny druhy ryb, a to i ty, které samy parazitují jiné škeble. Toto převrácení rolí mezi hostitelem a parazitem odhalil výzkum vedený doc. Martinem Reichardem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Práce byla nyní publikována v mezinárodním odborném časopisu Biology Letters.
7.2.2012
Vědci z AV ČR pomáhají Africe
Zmapování genů, které zřejmě zodpovídají za menší náchylnost k parazitickému prvoku trypanozomě, jenž v Africe způsobuje smrtelně nebezpečnou spavou nemoc, se podařilo vědecké skupině doc. Marie Lipoldové z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Badatelé použili pro hledání těchto genů několik myších kmenů, které se liší v reakci na trypanozomovou infekci. Nákaza může propuknout jak u lidí, tak i u jiných savců, a vedle šíření malárie či HIV představuje pro obyvatele subsaharské Afriky velkou překážku v boji s chudobou a ekonomickou a vzdělanostní zaostalostí.
2.2.2012
Čeští vědci usnadňují transplantace orgánů
Nanovlákna mohou být vhodnými nosiči pro jeden z hlavních imunosupresivních léků, který tlumí obrannou reakci lidského těla při transplantaci orgánů. Ukazuje to průlomová práce vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky Akademie ČR ve spolupráci s badateli Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a firmou Elmarco. Tento zcela nový způsob aplikace cyklosporinu A při lokální léčbě může výrazně snížit posttransplantační komplikace způsobené vedlejšími účinky imunosupresiv.
1.2.2012
Vědecký projekt posvětilo i ministerstvo školství
Do dvou let vyroste ve Vestci u Prahy evropské centrum excelence, zaměřené na základní i aplikovaný výzkum v oblasti biomedicíny a biotechnologie. Ministr školství Josef Dobeš v úterý 31. ledna 2012 svým podpisem schválil realizaci projektu vědeckého centra BIOCEV. Týmy ze dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze a šesti ústavů Akademie věd ČR tak dostaly oficiálně zelenou k výstavbě nového vědeckého centra.
20.1.2012
Článek českých vědců v Journal of Wildlife Diseases
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací. Odhalení příčiny „evropské imunity“ by mohlo severoamerické netopýry zachránit a odvrátit i narušení biologické rovnováhy v této části světa.
8.12.2011
Skvělého výsledku letos dosáhl v soutěži Česká hlava Botanický ústav (BÚ) AV ČR. V kategorii Cena ministra životního prostředí byli oceněni vedoucí oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie BÚ AV ČR prof. Blahoslav Maršálek a jeho kolega z VUT Brno prof. František Pochylý, a to za vývoj flexibilní destratifikační technologie pro řízení kvality vody ve vodních nádržích. Tato technologie byla aplikována ve spolupráci s Povodím Moravy na Brněnské přehradě, která byla díky tomu voda vhodná ke koupání po celou sezonu.
6.10.2011
Nová publikace v časopisu Nature
„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.
30.9.2011
Publikace českého neurofyziologa Karla Ježka v časopise Nature
Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.
16.9.2011
Významný přínos české laboratoře
Mezinárodní výzkumná iniciativa pro šlechtění pšenice (IRIWI – International Research Initiative for Wheat Improvement) poprvé zasedala ve čtvrtek 15. září 2011 v Paříži na schůzce Skupiny G20, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa. Sešli se zde význační vědci, ředitelé výzkumných organizací, potravinoví experti i politici. Iniciativa koordinuje celosvětový výzkum vedoucí ke šlechtění lepších odrůd pšenice. Cílem je zvýšit její výnosy a odvrátit potravinovou krizi. V rámci IRIWI spolupracují i čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
7.9.2011
Martina Nádherná získala Cenu Jeana-Marie Lehna
Již podruhé letos slavila mimořádný úspěch Mgr. Martina Nádherná z Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR. Po ocenění v soutěži MŽP ČR „Chytrá řešení pro životní prostředí“ převzala v úterý 6. září 2011 na Francouzském velvyslanectví v ČR z rukou prof. Jeana-Marie Lehna diplom za první místo v soutěži pojmenované po tomto nositeli Nobelovy ceny za chemii. V obou případech zaujala mladá česká vědkyně odbornou porotu svým projektem nových bezpečných nehořlavých Li-ion baterií.
