pozvolna se blíží konec posledního roku tohoto století a tisíciletí. Neobávejte se dalších vět, nebudu se tu v žádném případě utápět v nostalgii. Nemám vůbec ráda oslavy "na povel", takže předpokládaná exploze nadšení z přelomu století a milénia ve mně budí obavy z následného vandalizmu, nepořádku a zbytečných škod na zdraví a majetku. Nechápu ostatně vůbec žádné důvody k pořádání škod, což bylo nedávno v souvislosti s týdnem MMF a SB.

Myslím, že globálním paradoxem je skutečnost, že mezinárodně organizovaní radikální odpůrci globalizace, kteří házejí kameny do výkladních skříní (produktů globalizace) jako KFC nebo MacDonald´s nezavrhují takové nástroje (globalizace), jako je Internet nebo mobilní telefon.

Na Národní 3 jsme se stylizovali do stavu válečného ohrožení, protože naše okolí bývá dějištěm různých takových akcí a aktivit. Rekonstruované a restaurované prostory by měly přežít víc než jeden rok.

První výročí nově otevřené Knihovny budeme slavit zakrátko. Naše oslava bude ryze pracovní, zhodnotíme, co se povedlo a hlavně se pokusíme využít ročních zkušeností napravit chyby a nedostatky.

Kupodivu, jedním z největších nedostatků je malá přísnost a velká benevolence k uživatelům - mnozí vůbec nechápou, proč by se za celou stokorunu ročně měli přizpůsobit nějakému provoznímu řádu. Zaznamenali jsme sice řadu takových nepříjemností, zažili jsme ale spoustu radosti s hosty z domova i zahraničí, umožnili jsme studentům gymnázia Christiana Dopplera slavnostně zahájit nový školní rok, organizovali jsme výstavky publikací domácích i zahraničních vydavatelů.

Knihovna byla obohacena o nové knihy z produkce vystavovatelů, současně ale přibyly další přístupy k elektronickým zdrojům. Máme tedy stále co nabízet a ještě určitě budeme mít. To je také důvod k naší radosti právě se vstupem do nového století - naše nabídka tomu právě odpovídá. Dosažení určité úrovně je naší společnou radostí, stejně se radujeme z úspěchů našich kolegů - právě byla otevřená budova nové knihovny v Liberci - posíláme blahopřání z KNAV! To jsou přece báječné zprávy v tomhle podivném světě, kde se uprostřed škod, ničení, válčení, drogových a peněžních mafií dostane na světlo boží i kus kultury!

Přeji všem našim čtenářům pěknou adventní pohodu.

Vaše Ivana Kadlecová

CO NOVÉHO V KNIHOVNĚ AV ČR

Databáze Web of Science zpřístupněna

V rámci programu vyhlášeného MŠMT ČR "Informační infrastruktura pro výzkum a vývoj" získala česká odborná veřejnost možnost využívat "po síti" databázi Web of Science. Tento mimořádný elektronický informační zdroj - produkt amerického Ústavu pro vědecké informace (Institute for Scientific Information-ISI) - zahrnuje ve skutečnosti tři databáze ISI, které obsahují bibliografické údaje včetně abstrakt a citace prací z celého světa v oblasti výzkumu a vývoje. Je sledováno celkem 8440 titulů hodnotných (peer-reviewed) časopisů s týdenní aktualizací (21600 nových záznamů). Jde především o Science Citation Index Expanded (5600 časopisů - týdně 16000 nových záznamů), dále o Social Sciences Citation Index (1700 časopisů - týdně 2900 nových záznamů) a o Arts&Humanities Citation Index (1140 časopisů - týdně 2700 nových záznamů).

V rámci grantu MŠMT bylo možno v první polovině roku 2000 uzavřít s ISI smlouvu o velkoplošné multilicenci na přístup do databáze Web of Science na čtyři roky, tedy do roku 2003. Nositelem grantu je Knihovna Akademie věd, soupis 27 spolunositelů zahrnuje většinu našich vysokých škol, Národní knihovnu, Státní technickou knihovnu, Národní lékařskou knihovnu, Moravskou zemskou knihovnu a některé další státní vědecké knihovny. Administrátorem projektu je CESNET.

Bližší informace najdete na webovské stránce KNAV: http://www.lib.cas.cz/www/wos/wos.htm, ale také v dalších příspěvcích tohoto čísla Informací. V oddíle "Krátce" upozorňujeme na praktickou příručku k využití Web of Science, kterou nedávno vydala VŠCHT, v příloze čísla pak uveřejňujeme manuál "Vyhledávání v databázi Web of Science".

Výstava knih z nakladatelství Walter de Gruyter

V průběhu září probíhala v Knihovně Akademie věd zajímavá výstava publikací známého nakladatelství Walter de Gruyter, které v našem povědomí figuruje jako jedno z nejstarších německých vydavatelství. Potud jsou naše znalosti správné, protože v loňském roce uplynulo již 250 let od založení tohoto nakladatelského domu. Dnes jde ovšem o podnik mezinárodní, místem vydání jeho knih není totiž jen Berlín, ale současně i New York. V tomto kontextu je třeba ještě poznamenat, že značná část vydávaných titulů vychází v angličtině.

Slavnostního otevření výstavy dne 31. srpna 2000 odpoledne se kromě hlavní organizátorky paní dr. Walburgy Lösch zúčastnil také vedoucí pracovník nakladatelství pan Tokar a samozřejmě ze strany Akademie věd její čelní představitelé - PhDr. Vilém Herold, ředitel KAV ing. Jan Škoda, PhDr. Antonín Kostlán. Vystaveno bylo více než sto dvacet knih a protože šlo o výstavu prodejní, byly zároveň zájemcům nabízeny s 20% slevou, což řada knihoven včetně KNAV využila. Hlavní doménou nakladatelství jsou publikace z věd filozofických, historických, jazykovědných, přesněji řečeno v širokém slova smyslu věd společenskovědních a humanitních. V katalozích nakladatelství ovšem najdeme také řadu publikací z medicíny, botaniky, chemie - a to vše v ohromujícím záběru. Uvedené tvrzení nejlépe dokumentuje tištěný katalog knih, vydaných v letech 1950 - 1999, který byl dán návštěvníkům výstavy k dispozici i katalogy na CD-ROM pro kratší časové údobí. Méně je známo, že nakladatelství Walter de Gruyter vydává rovněž na padesát titulů vědeckých, vysoce odborných časopisů. Informační materiály pro zájemce jsou v KNAV stále k dispozici, i když výstava již skončila. Pro ty, kteří výstavu nenavštívili, a pro možnost hlubšího seznámení s tímto nakladatelstvím uvádíme adresu jeho webových stránkách: http://www.degruyter.com nebo http://www.deGruyter.de

o o o

Představilo se nakladatelství Linde Praha

9. října 2000 byla v prostorách studovny Knihovny AV ČR na Národní třídě umístěna výstava kompletní produkce právnického a ekonomického nakladatelství Linde Praha a.s. Majitelé nakladatelství Bohumila Hořínková a Jan Tuláček se rozhodli po skončení výstavy všechny publikace knihovně věnovat. Tato uživateli i návštěvníky knihovny bohatě využívaná možnost se s vystavenými publikacemi v dostatečném čase, klidu a pohodlí seznámit, bude i po skončení výstavy pokračovat, neboť majitelé Linde budou do fondu knihovny přispívat všemi dalšími publikacemi, které jejich nakladatelství bude vydávat. Všechny publikace jsou určeny k prezenčnímu studiu, což znamená, že je uživatel, bude-li potřebovat do nich třeba jen nahlédnout, je v KNAV vždy najde.

Linde Praha vydává zákony, zákony - poznámková vydání, zákon - komentáře, stavební předpisy, praktické právnické příručky, učebnice, příručky pro podnikatele, praktické ekonomické příručky, populární právo a ekonomii, odborné slovníky, cizojazyčné publikace a disketové verze publikací. Velmi zajímavou částí jeho produkce jsou publikace se zaměřením na právo a ekonomii Evropské unie. Ve svém knihkupectví v Praze 1, Opletalova 35, pro studenty po předložení indexu poskytuje při nákupu publikací Linde Praha 15% slevu, na publikace ostatních nakladatelů 10% slevu. Výstava potrvá do 20. listopadu 2000.

Mgr. D. Hartmanová, referenční služby KNAV

o o o

Malé slavnosti v knihovědném oddělení

Dne 3. srpna, za milé přítomnosti ředitelky KNAV dr. Kadlecové, ředitelky Knihovny Národního muzea dr. Turkové, předsedkyně vědecké rady KNAV dr. Burgetové, člena Akademické rady dr. Herolda a devíti z dvacetiosmi autorů, předalo knihovědné oddělení do rukou dr. Mirjam Bohatcové sborník k jejím 80. narozeninám ("mírně" o rok zpožděný). V přátelské atmosféře se z předání stalo působivé kolegiální setkání, stmelené srdečností jubilantky. Přítomné autory dr. Bohatcová obdarovala vtipným dárkem - rozdala jim vytištěné poděkování s vlastní fotografií: malá školačka Mirjam se soustředěně, s perem v ruce, sklání nad písankou, a obrázek doprovází vzpomínka. "Roku 1925/26 jsem začala chodit do školy, vesnické jednotřídky, u svých prarodičů, zatím co se moji rodiče usídlili v Praze. Bylo nás, prvňáčků, šest, a každý z nich dostal "tetičku" nebo "strýčka" ze starších žáků, aby se o nás starali. Dokud jsme neuměli psát, označili nám například naše sešity obrázkem některých domácích zvířat. Ale behěm toho prvního roku jsem už dokázala napsat svému otci dopis. On mi odpověděl, poděkoval, ale napsal také, jak ho mrzí, že si pletu b a d. Tato první kritika mého života mě účinně zasáhla".

Redakci sborníku1 tedy nezbývá než doufat, že se těm 380 stranám nedostane podobné kritiky nyní pro změnu od paní doktorky.

o o o

Dne 2. října se pracovna knihovědného oddělení stala místem symbolického křtu nové publikace. Pan Ila Šedo, knihovník Západočeského muzea, předal dr. Josefu Hejnicovi autorské výtisky Soupisu prvotisků Západočeského muzea v Plzni 2. Publikací byla obdarována také ředitelka KNAV dr. Kadlecová a všechny pracovnice knihovědného oddělení. Hostem a obdarovaným byl rovněž dr. Kamil Boldan z oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny, s nímž dr. Hejnic konzultoval identifikaci některých neúplných exemplářů. Knihovědné oddělení se na přípravě Soupisu podílelo organizačně tím, že se svolením dr. Kadlecové umožnilo dr. Hejnicovi studium plzeňských prvotisků ve své pracovně, vybavené základní příruční literaturou. Soupis byl zpracován v rámci grantového projektu Ministerstva kultury ČR, zhotovení reprezentativní publikace finančně podpořila Nadace pro kulturní aktivity občanů města Plzně, Československá obchodní banka a.s. (pobočka Plzeň) a Nadace 700. let města Plzně. Obsahuje 123 číslovaných popisů, doplněných rejstříky a 35 barevnými přílohami na křídovém papíře. Vzhledem k tomu, že Soupis prvotisků je prvním svazkem z nově založené řady Fontes bibliothecarum Musei Plznensis, dovolujeme si popřát plzeňské muzejní knihovně úspěšné pokračování.

Dodatek ke sborníku "Knihovny současnosti 2000"

"Dodatek" vydala Knihovna Akademie věd v září 2000 v nákladu 150 výtisků1. Obsahuje příspěvky, které se do oficiálního sborníku buď nevešly anebo nebyly dodány včas. Termín dodání obvykle předchází 2-3 měsíce konání konference, což jistě autorům "žhavých" témat přináší značné problémy. Tentokrát se tedy naše knihovna, protože její ředitelka byla pověřena řízením bloku původně nazvaného Informační zdroje (téma bylo později zpřesněno na Elektronické informační zdroje), ujala úkolu pohotově, tedy rychle vydat referáty, které byly na programu v tomto bloku. Nebylo to snadné, ale dílo se - dík kolektivnímu úsilí - podařilo. Dodatek zahrnuje téměř vyčerpávajícím způsobem přednesené příspěvky a podává tak vlastně zcela samostatně ucelený přehled o tom, co naši přední či nejaktivnější kolegové a kolegyně chtějí sdělit druhým na dané téma. V jediném případě se stalo, že příspěvek byl uveřejněn jak ve sborníku, tak i v Dodatku, ale to nepovažujeme za zbytečnou duplicitu. Jde o příspěvek rozsáhlejší a v jistém smyslu zásadní. Jeho přečtení bude přínosem i pro ty, kteří se bloku "Elektronické informační zdroje" na sečské konferenci nezúčastnili.

Podzimní cyklus seminářů KNAV

V rámci Podzimního cyklu seminářů 2000 pro vás KNAV připravila čtyři témata, v nichž vás chce seznámit s aktuálním stavem u nás v KNAV i v našem (elektronickém) okolí.

Semináře se uskuteční v budově Akademie věd ČR (Národní tř. 3, Praha 1) v zasedacích místnostech ve 2. patře.

úterý 7. listopadu 2000

místnost č. 205

9.30-12.00 hod

ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE

O možnostech přístupů k elektronickým informačním zdrojům v národním měřítku referuje Ivana Kadlecová, o současném stavu Web of Science Petra Kalců, o EBSCO Hana Tomanová, o JSTOR a PROQUEST Zdeňka Chmelařová.

středa 15. listopadu 2000

místnost č. 206

9.00-12.00 hod

AiP SAFE A AiP DOCUMENT DELIVERY

Systém pro digitalizaci, archivaci a zpřístupnění dokumentu

Petr Břicháček z firmy Alberina icome Praha, s.r.o. bude prezentovat novinky v oblasti digitalizace, archivace a zpřístupnění dokumentů s využitím nejmodernějších technologií v dané oblasti.

úterý 21. listopadu 2000

místnost č. 205

9.30-12.00 hod

LINCA/BIBIS

Martin Lhoták, Antonín Vítek

Obsahem je informace o stavu souborných katalogů v AV a o výhledech na příští měsíce.

úterý 28. listopadu 2000

místnost č. 2059.30-16.00 hod

ASEP

Martina Bičíková podá informace o webovském způsobu sběru dat včetně návodu a zaškolení. Současně budou vyhlášeny termíny pro sběr dat za rok 2000. Odpoledne bude věnováno konzultacím.

ROZHOVOR

... s PhDr. Antonínem Kostlánem, CSc. ředitelem Archivu AV ČR

o Jak se díváte na spolupráci KNAV a Archivu AV ČR, potažmo na blízkost obou oborů - knihovnictví a archivnictví ?

Knihovnictví a archivnictví jsou sice obory, které se na filozofických a dalších humanitně zaměřených fakultách zpravidla studují odděleně, ale mají tolik styčných ploch, že dříve nebo později musí zákonitě dojít k jejich vzájemné spolupráci. Obecně vzato, je spolupráce mezi Knihovnou AV ČR a Archivem AV ČR dána již tím, že obě tato dvě pracoviště vytvářejí servisní zázemí pro pěstování české vědy v oblasti ochrany a zpřístupňování informací. Vedle toho však existuje řada dalších oficiálních i neformálních kontaktů mezi oběma pracovišti. To je dáno i tím, že na obou působí malé, ale velmi výkonné skupiny věnující se dějinám knižní kultury. V rámci Knihovny je představuje knihovědné oddělení v čele s dr. A. Baďurovou, v rámci Archivu pak oddělení pro soupis a studium rukopisů, v jehož čele stojí kolega S. Petr. Nikoli náhodou si řada z nás považovala za čest, že se směla podílet na sborníku, který Knihovna vydala jako poctu dr. M. Bohatcové u příležitosti jejího významného životního jubilea.

o Jak historik nahlíží na změny a vývoj v oblasti knihoven a středisek vědeckých informací (SVI) z hlediska implementace moderních informačních technologií, existence elektronických zdrojů, nosičů informací, internetu apod. ? Popř., jak se s tím KNAV (a SVI) podle Vašeho názoru vyrovnává (vyrovnávají) ?

Aniž si to ještě plně uvědomujeme, jsme na konci Gutenbergova věku. Dostat do ruky pěkně vytištěnou a upravenou knihu, to patřilo k potěšením generací evropských intelektuálů od časů Veleslavínových až po mou generaci; obávám se, že v 21. století bude mít pro něco podobného smysl již jen pár antikvářů. Nostalgie ale není na místě. Nové, globalizační trendy šíření informací výrazným způsobem ovlivňují vědeckou práci a tento trend se bude bezpochyby stupňovat. Jejich rozvoj si již dnes vynucuje proměny ve smýšlení mladých generací a v jejich přístupu ke světu a lze se domnívat, že spolu s nástupem biotechnologií povede k vytvoření zcela nové úrovně civilizace. Jako historik si dokážu vychutnat některé zpětné proudy, které s sebou tento proces nese: byl někdy dříve humanitní učenec blíže situaci, aby se mohl uzavřít ve své věži ze slonoviny a odtud s nadhledem komentovat každodenní hemžení? Dnes tak může učinit bez jakýchkoli problémů, má-li v té věži svůj zánovní počítač s napojením na internet.

Knihovna Akademie věd ČR patří v tom procesu k velice aktivním pracovištím, které účinným způsobem napomáhají uplatňování moderních metod komunikace v oblasti vědy. Za obzvlášť významnou lze považovat zejména její roli při objektivizaci evaluace vědecké práce, a to jak z hlediska potřeb domácího hodnocení, tak i zahraničního srovnání. Jen s obdivem lze komentovat, jak velkoryse přistoupila v domě na Národní 3 k rekonstrukci prostor určených pro prezenční studium.

o Co byste mohl říci čtenářům INFORMACÍ o projektu a úkolech výzkumného centra, které nedávno při Archivu AV ČR vzniklo ?

Archiv AV ČR spolu s Universitou Karlovou (konkrétně Ústavem dějin - Archivem UK) jakožto spolunositelem uspěl v náročné soutěži a na základě dotace ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo při něm vytvořeno Výzkumné centrum pro dějiny vědy. To začalo pracovat 1. července tohoto roku a své pracovní plány má zatím důkladně promyšleny až do konce roku 2004. Centrum má svůj velký význam především pro obor dějin vědy, který až dosud nebyl dostatečně vhodným způsobem zastoupen ani na českých univerzitách, ani v Akademii věd ČR. Vytváří se tu prostor pro intenzívní bádání na tomto poli, zesílení zahraničních kontaktů, ale především pro přípravu a výchovu mladých odborníků. Centrum zahájilo svou činnost seminářem věnovaným významnému českému renesančnímu vědci Tadeáši Hájkovi z Hájku a nejvýznamnější letošní akcí bude konference o vývoji české vědy v letech 1963-1970. Centrum se bude zaměřovat přednostně na vývoj české vědy v 19. a 20. století, a to jak ze zřetelem na proměny institucí, tak i vývoj jednotlivých vědních oborů. Velký důraz bude kladen na prosopografický průzkum české vědecké obce v letech 1882 (tedy od vzniku české univerzity) až do roku 2000.

o Srdečně Vám děkuji za rozhovor !

S PhDr. Antonínem Kostlánem, CSc. rozmlouvala PhDr. Jarmila Burgetová

PhDr. Antonín Kostlán, CSc. (nar. 11. března 1955)

Studium historie - archivnictví FF UK v Praze 1974-1980

Odborně se zaměřuje na dějiny raného novověku a na dějiny vědy.

Od 1982 působí v Akademii věd (1982-1990 Ústav československých a světových dějin, 1990-1992 místopředseda ČSAV, od 1992 vědecký pracovník Archivu AV ČR, od 1995 ředitel Archivu)

Člen Vědecké rady AV ČR, člen komise pro vědecké informace AV ČR. Adresa: V Zámcích 56/76, 181 00 Praha 8

Tel. 854 15 60

E-mail: kostlan@cesnet.cz

ZE ZAHRANIČÍ

Odborný seminář - Bielefeld

Mehrwertdienste für den Zugang zur globalen Information

- Optimierung zur globalen Information, 7. - 11. února 2000

PhDr. Jiří Brixi 1

Téma a název semináře (Přidaná hodnota služeb přístupu ke globálním informacím - optimalizace služeb pro koncové uživatele) dostatečně určily jeho obsah a projednávaná témata sloužila k objasnění a pochopení některých současných pracovních postupů, pravidel, směrů, technického zabezpečení a softwarových produktů. Jednání konference lze rozdělit do tří tematických oblastí:

Úloha, činnost a práce knihoven v současnosti

Jakýmsi leitmotivem této části byl často opakovaný výkřik "coordinate and coordinate and coordinate". Vytváření konsorcií a budování koordinovaných knihovních systémů je podle zúčastněných odborníků optimální způsob práce knihoven v době, kdy roste počet primárních informačních zdrojů a neklesá jejich cena. Koordinace akviziční politiky i cesty informací ke koncovým uživatelům napomáhá zvyšování efektivnosti práce knihoven.

Změněná úloha distributorů periodik

V této části byly především srovnávány klasické a elektronické zdroje informací a konstatováno, že především v případě důsledné kooperace jsou elektronické zdroje a jejich využívání ekonomicky (cenově) výhodnější než klasické.

Možnosti a hranice nových cest

Prvotním problémem omezujícím rozvoj knihoven v současnosti jsou peníze, které knihovny často limitují především v oblasti nákupu informačních zdrojů a jim odpovídající techniky (hard- i softwaru). Odtud opět důraz na "leitmotiv" uvedený v prvním bodu.

Z pohledu Parlamentní knihovny chci akcentovat:

- zájem některých účastníků semináře o "webovou" komunikaci s adresou http://www.psp.cz, kterou bylo možno při přestávkách jednání předvést;

- srovnání odborné a technické s úrovní evropskou i americkou; v této souvislosti třeba opakovaně konstatovat, že Parlamentní knihovna splňuje - i v širším než národním rámci- požadavky na knihovnu našeho typu kladené.

Mezinárodní konference s výstavou LIBTECH

Internet Librarian International - Libtech

International Bookfair 2000

Londýn, Olympia Hall, 20. - 22. března 2000

Ing. Martin Lhoták

Teprve druhý ročník mezinárodní konference knihovníků a informačních pracovníků "Internet Librarian International" spojený s výstavou Libtech působil již jako zcela zavedená akce. Účastnili se jí delegáti, vystavovatelé a návštěvníci ze 40 zemí světa. Souběžně s ní je v Olympii pořádán tradiční mezinárodní knižní veletrh.

Londýnský sesterský podnik vysoce úspěšné americké série konferencí Internet Librarian měl oproti loňskému startu (jehož jsme se také účastnili) dvojnásobnou návštěvnost. Tematika byla zvolena v souladu s posledními trendy a osloveni byli kvalitní přednášející.

Konference se opět skládala ze tří souběžných chodů přenášek. S kolegou Zděnkem Tichým jsme se soustředili především na ty, které se věnovaly webovým nástrojům, elektronickým zdrojům, Intranetu a vyhledávacím nástrojům.

Více než minulý rok bylo věnováno tematice e-booků, jejichž rozšiřování, zejména ve Spojených státech, již pozvolna začíná, a díky smlouvám mezi nakladateli a výrobci softwaru a hardwaru se na trhu objevuje stále více titulů. Otázka licenčních práv musí být dobře vyřešena především po technické stránce, nevěřím v ochotu nakladatelů vydávat elektronicky v případě, že by ochrana proti kopírování byla zajištěna stejně špatně jako u CD-ROMů. Na knihovníky čeká nejen práce s novou technikou, ale i přijetí nových katalogizačních norem, které se ovšem teprve tvoří.

Zajímavá byla opět přednáška "Making Money with The Net" od Petera Scotta z Knihovny University of Saskatchewan, Canada, který ukazoval možnosti získání poměrně slušných financí prostřednictvím Internetu. Jeho přednášku je možno nalézt na http://www.lights.com/~scott/london/ecomm/.

Vzhledem k rozlehlosti a nepřehlednosti Internetu se objevuje i nové poslání knihovníků a informačních pracovníků. Měli by být velmi dobrými odborníky na vyhledání informací na webu, se schopností kvalitně využívat možnosti různých vyhledávacích strojů, podle požadovaného zadání zákazníka. Kapacita Internetu byla v únoru 1999 odhadována na 800 mil. stránek. Vyhledávací stroje (Northern Light, Alta Vista, Infoseek, ...) v té době pokrývaly cca 15%. V únoru 2000 hlásila teprve rok stará služba FAST search celkem 300 mil. indexovaných webových stránek (Alta Vista 250 mil.). Stránek na Internetu ovšem stále velmi rychle přibývá a jejich úplné pokrytí nikdy nebude možné. Nezáleží však pouze na počtu indexovaných záznamů, ale také na kvalitě výběru a pořízení. Práce informačního pracovníka je tedy velmi obtížná a důležitá je i znalost vyhledávacích strojů a seznamů zaměřených na určitou oblast.

Kompletní program březnové konference, včetně "prolinkování" na přednášky, je umístěn na: http://www.infotoday.com/ili2000/presentations/default.htm

o o o

O 66. výroční konferencí IFLA,

konané ve dnech 13. - 18. srpna 2000 v Jeruzalémě

PhDr. Jarmila Burgetová

International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA) pořádala letos v Izraeli svou již 66. výroční konferenci. Zúčastnilo se jí přes 1 800 účastníků z 93 zemí, na souběžně probíhající výstavě na ploše více než 850 m2 se prezentovalo 62 vystavovatelů. Počet přednášek, workshopů a setkání u posterů dosáhl počtu tří set. Každý účastník obdržel v kongresové tašce kromě množství dalších informačních materiálů IFLANET CD-ROM, nahrazující dřívější tištěné brožury (buklety) s nejdůležitějšími referáty, a ostatní obvyklé konferenční materiály (programy, soupis účastníků, soupis referátů, katalog vystavovatelů a "Booklet 0" s návrhem revidovaných stanov a s výroční zprávou paní Christine Deschamp, prezidentky IFLA.

Pobyt v Jeruzalémě jsem zahájila jako delegátka Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) v sobotu 12. srpna účastí na zasedání stálé komise pro veřejné knihovny (SCPL), již jsem členem. Hlavní náplní programu bylo projednání poslední verze revidovaných Směrnic pro veřejné knihovny (Guidelines for public libraries), které do konce roku IFLA vydá v tištěné publikaci. Dalším úkolem, který SCPL zaštíťuje, je nový projekt, sledující podíl veřejných knihoven v celoživotním vzdělávání - "Public libraries and lifelong learning". Odpovídá za něj tajemnice komise paní Britt Marie Häggström ze Švédska, která požádala SKIP o spolupráci na tomto úkolu. Naším úkolem bude shromáždění nejlepších zkušeností z činnosti veřejných knihoven v této oblasti.

Jako obvykle začala v neděli již před oficiálním zahájením konference jednání řady sekcí a komisí, uskutečnilo se tradiční "UNESCO Open Forum", na němž pan Abdelaziz Abid z Paříže referoval o výsledcích programů i projektů UNESCO pro nejbližší období (Information Society for All). Konalo se i první zasedání komise FAIFE - Free Access to Information and Freedom of Expression, kde bylo referováno o významných aktivitách této mladé komise (Zpráva o knihovnách v Kosovu, Světová zpráva " Knihovny a intelektuální svoboda"). První zasedání Rady IFLA (tj. zástupců všech 120 národních asociací a členských institucí s volebním právem) přišlo na řadu v nedělní podvečer. Přítomní vyslechli zprávu organizačního výboru, dále byly prezentovány výsledky projednávání revidovaných stanov, které probíhalo písemně. Plénum pak schvalovalo hlavní navržené změny: Pro příště stačí při nominaci na volbu do stálé komise návrh jednoho národního člena IFLA (místo dřívějších dvou), pro volbu předsedy IFLA je nutná nominace od deseti národních členů, pro volbu za člena Řídící rady stačí nominace pěti národních členů. Nové revidované stanovy byly schváleny. Zprávu o hospodaření přednesl pokladník IFLA pan Derek Law, který zároveň podal návrh na diferenciaci výše členských příspěvků u institucionálních členů a na snížení členských příspěvků v případě 48 národních členů v nejchudších zemích. Zprávu i návrhy plénum schválilo. Paní Marjorie Bloss informovala plénum o potřebě a důvodech plánované transformace divize 8 pro regionální aktivity. Na plenární zasedání navázalo slavnostní otevření výstavy firem.

Vlastní zahájení výroční konference se konalo jako obvykle až v pondělí odpoledne. Kromě oficiálních řečníků, kterými byli paní Christine Deschamps, předsedkyně IFLA, paní Sara Japhet, ředitelka Národní a univerzitní knihovny v Jeruzalémě a předsedkyně organizačního výboru konference IFLA, pan Zvolun Ognet, člen Knessetu (izraelského parlamentu), promluvil v zastoupení Šimona Pereze prof. Shlomo Avineri, ředitel Institutu pro evropská studia na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Ve svém vystoupení přítomným výstižně přiblížil problematiku izraelsko-palestinského konfliktu.

Informace pro spolupráci:

Tvoříme globální knihovnu budoucnosti.

- to bylo hlavní téma konference. Samozřejmě, že jednotlivé sekce a komise IFLA sestavovaly programy svých jednání a dílen (workshopů) v závislosti na problémech, které daný typ knihoven nebo odborný úsek právě řeší či zajímá, nicméně atmosféra a duch konference hlavnímu tématu skutečně odpovídaly.

Účastníci z řad pracovníků veřejných knihoven kromě projednávání již zmíněné revize Směrnic vyslechli referát pana Victora Ben-Naima o stavu a činnosti izraelských veřejných knihoven. Do programu byla zařazena i exkurze do veřejných knihoven v Jeruzalémě, která se však nakonec bez odůvodnění nekonala. V dalších dnech měli příležitost seznámit se zejména se situací ve světě pokud jde o veřejné právo na půjčování knih a s úkoly veřejných knihoven v souvislosti s programy celoživotního vzdělávání občanů a knihovníků. Problematika veřejných knihoven byla centrem zájmu také v programu komise FAIFE, který zahrnoval i přednášky významných žurnalistů a spisovatelů.

Účastníci konference z vědeckých a odborných knihoven měli na vybranou řadu zajímavých referátů a témat, od akvizice, marketingu, managementu, rozvoje klasických knihovnických služeb a ochrany fondů přes problematiku klasifikace a indexace až po digitální knihovny, audiovizuální dokumenty a multimédia.

V posledních letech (pokud to mám možnost posoudit) bývají "silně obsazena" také tzv. posterová vystoupení neboli debaty se zájemci u nástěnných sdělení (posterů) v určený den a čas. Letos tak v Jeruzalémě prezentovali naši kolegové z Brna z Ústavu výpočetní techniky Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Miroslav Bartošek a Ivan Kopeček své zkušenosti na téma " Knihovny a počítačové dialogové systémy". O další zájemce o výsledky českých knihoven se ve stánku "Open Society Institute" postarala PhDr. Bohdana Stoklasová ( vedoucí pracovnice Národní knihovny ČR v Praze) za pomoci dr. Pavla Krbce, ředitele ÚVT Univerzity Karlovy v Praze. V programu komise pro bibliografii pak úspěšně vystoupila společně s Mgr. Marií Balíkovou s referátem na téma "Národní bibliografie malé země v mezinárodním kontextu".

Samostatná jednání měli jako obvykle představitelé parlamentních knihoven (za účasti ředitele naší Parlamentní knihovny PhDr. Karla Sosny) a také ředitelé národních knihoven (CDNL), mezi nimiž nechyběl ani PhDr. Vojtěch Balík, ředitel Národní knihovny ČR. Pokud jde o mne, neopomněla jsem sledovat všechna zasedání, organizovaná RTMLA - Kulatým stolem pro řízení knihovnických spolků, a uplatnit na nich zkušenosti z činnosti SKIP.

V rámci obvyklých čtvrtečních exkurzí do knihoven jsem měla možnost seznámit se s izraelskou Národní a univerzitní knihovnou, která sídlí v jedné z nových budov komplexu jeruzalémské Hebrejské univerzity, založené v roce 1925. Knihovna má tři hlavní úkoly: Je depozitní knihovnou pro uchovávání povinných výtisků, je národní knihovnou pro židovský lid, tj. sbírá na celém světě vše, co bylo napsáno hebrejským písmem (Hebraica) a vše, co bylo napsáno o Židech (Judaica), je veřejnou akademickou knihovnou. Fondy v současné době zahrnují 3 miliony knih, cca 100 většinou hebrejských prvotisků a 10 000 rukopisů. Součástí knihovny je Ústav pro mikrofilmování hebrejských rukopisů.

Konferenci doprovázela velká odborná výstava, jíž se zúčastnilo - jak již bylo v úvodu uvedeno 62 vystavovatelů, mezi nimiž nechyběly giganty jako Bell&Howell, Blackwell´s, MCB University Press, Academic Press, Softlink, Swets Blackwell, Ebsco, ISI, Gale Group, Ex libris, Silver Platter, Bowker-Saur, K.G.Saur, Springer, 3 M, Elsevier, John Wiley, OCLC a další. Z velkých knihoven, informačních institucí, knihovnických asociací a mezinárodních organizací měly zde samostatné stánky British Library, Bristih Council, Aslib, ALA, Biblioteca Nacional de Espana, ENSSIB, IFLA, ILO, SLA, LA, OSI, UNESCO, UNICEF, UNO, WHO a další. Obléhány byly stánky budoucích konferencí IFLA - Boston 2001 a Glasgow 2002. V rámci výstavy byla organizátory zajištěna také internetová kavárna - pro přístup do Internetu. Ta však - pro zcela nedostačující počet počítačů - byla stále plná, respektive fronta čekajících (na židlích) neměla konce.

Myslím, že není v lidských silách podat plastický obraz o průběhu tak velké mezinárodní konference, jakou byla letošní výroční konference IFLA v Jeruzalémě. Odkazuji proto případné zájemce na dovezené materiály, které budou k dispozici ve studovně knihovnické literatury OK Národní knihovny v Praze, a pak také na články ostatních českých účastníků konference IFLA (dr. Sosny v časopise Čtenář (č. 11/2000), dr. Krbce na informačním serveru "Daidalos" a doufejme i dalších).

CHVILKA PRO LEPŠÍ ČEŠTINU

O tematických projektech, aneb kdo s koho ?

Jiří Kraus

V tomto krátkém výkladu se chceme zastavit u dvou různých jevů, které věcně spojuje jenom to, že v nich pisatelé občas chybují.

Téma první se týká krácení samohlásky v základu slova při odvozování. Každý Čech tedy ví, že máme hrách, ale hrachovou polévku, skálu, ale skalnatý terén, hlínu, ale hlinitý povrch apod. Krácení samohlásky se vyskytuje i u slov přejatých. A tak tedy vyslovujeme a píšeme plénum, ale zasedání máme plenární, dlouhá samohláska je ve slově pól, ale přídavné jméno je polární. V poslední době se však stává, že cit pro toto střídání někteří pisatelé ztrácejí. Zvláště tím trpí dvojice schéma - schematický a téma - tematický (dlouhou samohlásku v základu přídavných jmen kodifikace nepřipouští).

K tomu jen malou poznámku. Může se stát, že žádosti o "tématické" plány a "tématické projekty" (a třeba také o vypracování vysvětlujících šématek k nim) nás zaplaví natolik, že se v budoucnu ozvou hlasy, aby tyto podoby zahrnula i kodifikace.Věřím však pevně, že se tento nekultivovaný úzus přece jenom neprosadí.

Moje druhá poznámka se bude týkat pravopisu spojení kdo s koho. Nedávno se v denním tisku objevil článek o změnách, které proběhly v německém pravopisu. Jeho autor, charakterizovaný jako "germanista a překladatel", neoplýval příliš velkou znalostí věci, zato nešetřil rozhořčenými emocemi. Nám zde ale nejde o pravopis německý, ale český. Spojení kdo s koho se objevilo v mezititulku zmíněného článku (že by ho dodala bez vědomí autora sama redakce?), bohužel však s pravopisnou chybou - s přeložkou z. Naštěstí se tu nechybuje příliš často - o to častěji se však lidé ptají, kde se tu s vzalo. Pro odpověď musíme sáhnout trochu do historie. Všestranná předložka s se v češtině odedávna spojuje se 7. pádem, dále s pádem 2. (zvlášť při vyjádření významu "s povrchu dolů" - smetl věci se stolu) a konečně s pádem. 4. Právě tento 4. pád však přetrval jen v ojedinělých případech - být s to, pracoval, seč síly stačily a právě zmíněné kdo s koho. Jen nářečně přetrvává s při vyjádření míry - lépe míti s hrst moci nežli práva s pytel.

A tak si snad na závěr smím dovolit malé poučení. Kritizujeme-li "dnešní úpadek jazyka" a "nedostatek péče o jazyk", začněme nejdřív sami u sebe. Vždyť čeština je právě taková, jak o ni pečuje každý jednotlivec - třeba i tím, že občas nahlédne do mluvnice nebo do slovníku.

PŘEDSTAVUJEME

Pět let rozvoje knihovnických a informačních služeb na VŠE

PhDr. Jarmila Burgetová

Rozhodli jsme se vyhradit tentokrát rubriku "Představujeme" knihovnickému a informačnímu útvaru Vysoké školy ekonomické tzv. Centru informačních a knihovnických služeb - ve zkratce CIKS. Ne náhodou. Centrum, jehož srdcem, tedy nejvýznačnější součástí, je knihovna, oslavilo totiž počátkem letošního roku pět let svého trvání.

Pamětníci si vzpomenou na skromné poměry, v nichž na VŠE pracovala dřívější Ústřední ekonomická knihovna, která byla součástí Národní knihovny ČR. Vedle ní fungoval od roku 1992 jako útvar rektorátu VŠE tzv. Informační servis, který se zabýval rozvojem elektronických informačních služeb v lokální počítačové síti školy. Snaha o sjednocení a zkvalitnění knihovnických a informačních služeb vedla po mnoha jednáních a peripetiích k podpisu smlouvy o převodu tehdejší Ústřední ekonomické knihovny pod správu VŠE, k čemuž došlo v polovině roku 1994.

Podrobný výčet úkolů, které bylo nutno v letech 1992 až 1994 splnit, a problémů, jež bylo třeba vyřešit, výstižně podává článek PhDr. Stanislavy Bícové, CSc., vedoucí Knihovny VŠE - CIKS, v pátém čísle časopisu VŠE Zpravodaj, pod názvem "Historické ohlédnutí aneb co jsme stihli za pět let ?" Bylo jich nemálo a vyžádaly si jistě velké úsilí od všech aktérů, kteří byli do věci zainteresováni.

Stejně úctyhodné je vyjmenování úspěchů, jichž bylo v CIKS dosaženo v dalších pěti letech. Z těch "nejviditelnějších" zaznamenejme:

Rok 1995

Byla dokončena první etapa stavební rekonstrukce prostor pro knihovnu - dne 24. dubna nové prostory slavnostně otevřel tehdejší ministr školství Ivan Pilip.

Rok 1996

V únoru byly předány CIKS nové prostory pro Studijní knihovnu v objektu VŠE na Jižním městě, v prosinci byla dokončena poslední etapa stavební rekonstrukce pro knihovnu. Počet studijních míst se tak rozšířil na 220, pro volný výběr byla zařízena studovna s celkovou kapacitou 30 000 knihovních jednotek a přibližně 300 titulů časopisů.

Rok 1997

Za účasti vedení školy a akademické obce VŠE byla v únoru otevřena dokončená studovna Knihovny VŠE - CIKS na Žižkově. Byla založena Mediatéka F1 jako multimediální studovna s 12 PC propojenými vlastní počítačovou sítí a řízené ze serveru UltraNet.

Rok 1998

Součástí organizační struktury CIKS se stalo Evropské dokumentační středisko VŠE, dříve umístěné v objektu VŠE v Černé ulici, Praha 1. V polovině roku získalo Centrum za podpory MZV ČR významnou funkci - stalo se depozitní knihovnou publikací OECD pro celou ČR.

Centrum informačních a knihovnických služeb, v němž je zaměstnáno dnes více než 50 pracovníků (+ řada pomocných studentských sil a pomocníků), představuje vysoce propojený komplex centralizovaných zpracovatelských a zajišťovacích činností a decentralizovaného poskytování klasických i elektronických služeb uživatelům.

Rozsah fondů podle údajů z roku 1999 činil 420 000 knihovních jednotek, ve volném výběru je zpřístupněno okolo 20 000 knihovních jednotek. Knihovna odebírá 558 titulů časopisů, z toho 350 titulů zahraničních. Nové přírůstky jsou z 50% v anglickém jazyce. Výpůjčky se pohybují denně kolem 1000 - 1500 svazků, za rok přesahuje počet absenčních výpůjček 73 000. Ve studovnách mají uživatelé k dispozici cca 340 míst.

CIKS VŠE spravuje více než 70 databází, z toho 62 je zpřístupňováno z kompaktních disků ve studovnách, 35 v lokální počítačové síti VŠE, některé databáze jsou dostupné online přes Internet.

Na otázku z názvu článku, z něhož jsme převážně čerpali informace, lze jednoznačně odpovědět : "Stihli jste toho, kolegyně a kolegové z CIKS, mnoho. Gratulujeme! Máte být opravdu na co hrdi! Přejeme vám, aby výsledky za dalších pět let činnosti byly stejně obdivuhodné."

o o o

"Pět let rozvoje knihovnických a informačních služeb na VŠE"

- to je také název úvodního článku k jubileu z pera doc. RNDr. Jiřího Ivánka, CSc., ředitele Centra informačních a knihovnických služeb, v časopise VŠE Zpravodaj. Považuji za vhodné na závěr tohoto "představování CIKS" uvést, že právě on má lví podíl na uvedených úspěších. Ve funkci prorektora VŠE totiž vytvářel nejen potřebné ekonomické a finanční podmínky, bez nichž by se takovýto rozvoj nikdy nemohl uskutečnit, ale i tvůrčí atmosféru, která pozitivním způsobem ovlivňovala a aktivně podporovala pracovní snažení celého kolektivu CIKS.

Doporučení pro zájemce o další informace:

Citované páté číslo časopisu VŠE z roku 1999 "Zpravodaj" obsahuje kromě uvedených dvou textů řadu dalších příspěvků o činnosti CIKS od jeho vedoucích pracovníků (Ing. Vilém Sklenák, CSc., Ing. Jana Hartmanová, Bc. Jan Mach, Bc. Václav Šubrta).

Elektronickou prezentaci CIKS najdete na adrese: http://www.ciks.vse.cz

ČLÁNKY

Elektronické informační zdroje pro výzkum a vývoj

Ivana Kadlecová

Knihovna Akademie věd České republiky

S dravostí vstoupil do našeho života INTERNET, převrátil všechny naše dosavadní představy o možnostech počítačů a ovládl náš způsob komunikace. S klidem jsme opustili psací stroje, "kabelkový" přenos dat na disketách, zvykli jsme si na postupné doplňování nebo nahrazování odborných časopisů disketami a CD-ROMy a posíláme si e-maily. V posledních letech se ale chopili příležitosti bystří producenti a soustředili všechny síly na přenesení těžiště odborných informací do elektronického prostředí.

Nikdo nepochybuje o přetrvání klasické papírové podoby vědeckých knih a časopisů, evidentně je ale trh zaplavován v neuvěřitelné šíři novými zdroji a uživatel-badatel nemůže ignorovat tento informační zdroj, jinak zůstane odtržen od současného dění v oboru. Existuje nekonečně mnoho studií o tom, jak se mění role knihovníka - od hodné paní nebo pána půjčujících knihu přes pult k profesionálovi, který se umí v této nové džungli pohybovat a ještě zná poradit svým uživatelům, jak přijít co nejrychleji a pokud možno co nejlevněji k co možná kompletní a relevantní informaci odkudkoliv.

Tradiční konference Knihovny současnosti se letos konala 19. - 21. září v Seči u Chrudimi a jedna z odborných sekcí byla věnovaná právě těmto otázkám. Není možné a ani není cílem tohoto článku zmapovat celou oblast těchto zdrojů nebo dát návod, jak a kde hledat. Specializovaní knihovníci nebo informační pracovníci své oborové zdroje jistě znají a využívají. Existuje ale řada zdrojů, které jsou výtečné, leč velice drahé a žádná vědecká instituce nebo univerzita si je sama prostě nemůže dovolit. Ve světě už několik let znají cestu, po které se konečně vydáváme i my: sdílení a společné využívání zdrojů. Náš právní řád sice nezná pojem konsorcia, jaká fungují ve světě, umíme ale vytvářet sdružení a nakoupit společně cenné informační zdroje k velkoplošnému využívání. To je ale výtečná zpráva !

Plný text příspěvků, které se touto tematikou kvalifikovaně zabývají, je vystaven (k eventuálnímu stažení) na webovských stránkách Knihovny AV ČR.

Na tomto místě se omlouvám všem, pro koho jsou následující informace známé a triviální, současně všem ostatním doporučuji, aby si uvedené zdroje prohlédli a zjistili, zda v nich není skrytá důležitá informace pro uživatele v okruhu jejich působnosti. Tomuto tématu byl věnován seminář v Knihovně AV dne 7. listopadu 2000 s podrobnějším přiblížením projektů, v nichž je AV ČR či některé z ústavů AV ČR spolunositelem (nebo nositelem).

K některým větším databázovým zdrojům:

Web of Science

Web od Science je webovské rozhraní pro vstup do databází Science Citation Index, Social Science Citation Index, Arts & Humanities Citation Index. Při retrospektivě od roku 1980 jsou k dispozici aktualizované údaje o článcích z více než 8.500 vědeckých časopisů ze všech oborů. Kromě bibliografických údajů a abstraktu jsou u každého článku uvedeny všechny citace a reference. Týdně v databázi přibývá na 25.000 nových záznamů a přes 400.000 citačních odkazů.

Konsorcium tvoří 28 účastníků - AV ČR, prakticky všechny VŠ, NK ČR a některé státní vědecké knihovny. Nositelem je KNAV ČR, administrativním správcem CESNET.

Kontakt: wos@lib.cas.cz

http://www.isinet.com

JSTOR - Journal Storage

Systém pocházející z amerických univerzit a sponzorovaný Mellonovou nadací zpřístupňuje americké vědecké časopisy pokrývající oblasti filozofie, sociologie, literaturu, lingvistiku, ekonomii, finance, matematiku, statistiku a antropologii. V současnosti je k dispozici asi 140 časopisů v plných textech a s plnou retrospektivou omezenou na poslední 2-3 roky. V posledních týdnech byl zpřístupněn další soubor časopisů - Ecology & Botany Collection.

Kontakt: mvs@lib.cas.cz

http://www.jstor.org

CrossFireplusReaction ("Beilstein")

CrossFireplusReaction je databázový systém, který byl vytvořen pro převod základního díla organické chemie, "Beilsteins Handbuch". V tištěné podobě má toto dílo, které vycházelo během celého 20. století, více než 600 svazků, jejichž obsah byl kompletně převeden do elektronické podoby a navíc doplněn o velmi rozsáhlý materiál za posledních 20-30 let, který v tištěné už nikdy nevyjde. Producentem databáze je Beilstein Informationssysteme GmbH.

Kontakt: silhanek@vscht.cz

http://www.jstor.org

EIFL-Direct Elektronický zdroj obsahující plné texty celkem 3.300 časopisů od r. 1990 a další důležité zdroje (abstrakty, zpravodajství, příručky) především z oblasti sociálních a humanitních věd od EBSCO Publishing, jednoho z předních světových dodavatelů časopisů, nabízené ve 5 dílčích databázích:

Academic Search Elite (společenské a humanitní vědy),

Business Source Premier (ekonomie, finance, management, účetnictví, mezinárodní obchod,

Newspaper Source Plus (přes půl miliónů článků z více jak 100 novin v anglickém jazyce),

MasterFILE Premier (obecně zájmové tituly, obchod, zdraví, kultura),

databáze Medline z oblasti lékařství a biomedicínského výzkumu (kompletní soubor od roku 1966 včetně plných textů z 80 lékařských časopisů).

Producentem je Národní lékařská knihovna USA, nositelem projektu Národní knihovna ČR, hlavní řešitel Hana Nová. Plošná multilicence v ČR je financovaná částečně z grantu MŠMT, firmou EBSCO a Open Society Institute.

http://search.global.epnet.com

http://www.nkp.cz/start/knihcin/periodika/eifl/eifl.htm

Biological Abstracts

Databáze Biological Abstracts obsahuje reference na články z téměř 6000 časopisů z oblasti živé přírody včetně biochoemie, biotechnologií, botaniky, ekologie, životního prostředí, mikrobiologie, neurologie, farmakologie, zdravotnictví, zemědělství) a Zoological Records. Producentem je firma Biosis, nositelem UP Olomouc, hlavní řešitel Svatopluk Rieger. AV ČR má přístup pro 4 ústavy.

Kontakt: rieger@prfnw.upol.cz

http://www.biosis.com

ProQuest 5000

Celonárodní licence otevírá on-line přístup do plnotextové databáze přibližně 5000 humanitně orientovaných časopisů a do bibliografické databáze PCI Web (Periodicals Contents Index).

K plnotextové databázi ProQuest 5000 je přístup prostřednictvím služby ProQuest Direct zahrnující databáze: Arts, Law, Humanities, Women, Social Sciences Plus Text, Education Complete, Career and Technical Education, Medical Library, Health, Pharmaceutical News Index, Applied Science and Technology, Computing, Telecommunications, Religion, I/Inform Global, European Business, Asian Business, Accounting and Tax, Banking Information source).

Nositelem projektu je Univerzita Karlova, jedním ze spolunositelů je AV ČR.

Kontakt: marie.parakova@ruk.cuni.cz

http://www.bellhowell.infolearning.com

http://www.chadwyck.com

Acta Sanctorum

Fulltextová databáze Acta Sanctorum, jejímž producentem je Chadwyck Healey, je základním zdrojem hagiografických textů pro bádání o společnosti a kultuře raně křesťanské a středověké Evropy. Databáze obsahuje kompletní texty 68 svazků Acta Sanctorum publikovaných v průběhu posledních tří století bollandisty a navazuje na digitální verzi Patrologia Latina.

Nositelen projektu je ÚKS AV ČR

Kontakt: kroupa@ics.cas.cz

MathSci MathSci

(elektronická verze Mathematical Reviews vyd. Americkou matematickou společností, distributorem je Silver Platter) obsahuje kompletní retrospektivní data od roku 1940. V první fázi je verze CD-ROM s 8 souběžnými přístupy pro členy konsorcia provozovaná na ERL serveru; perspektivně není vyloučen přímý online přístup do českého zrcadla centrální databáze.

Nositelem projektu je UK Praha, AV ČR je jedním ze spoluúčastníků.

Kontakt: Drahomira.Hruskova@mff.cuni.cz, jvesely@karlin.mff.cuni.cz

http://www.karlin.mff.cuni.cz/erl

Dále jsou uvedeny některé velmi užitečné adresy:

http://www.aip.cz

http://extranet.aip.cz/webovinky/kalendar.asp

(Albertina icome Praha s.r.o. má na svých stránkách velké množství roztříděných odkazů a přístupů do cenných elektronických zdrojů).

http://scout.cs.wisc.edu/report/sr/current/index.html

Týdenní report z University ve Wisconsinu, přinášející nepřeberné informace a odkazy na databáze informací z oblasti ekonomiky a společenských věd, přístup k plným textům abstraktů, či citacím odborných knih a časopisů, převážně bezplatný

http://www.periodicals.net

http://www.google.com

Vyhledávací systém, někdy užitečnější než Altavista

Informační zdroje na CD-ROM, které lze využívat v Knihovně AV ČR:

Evropané - textové informace s obrázky o více než 123 tisícch významných osobnostech Evropy

Státy a jejich představitelé - o většině státních útvarů a koloniích, které existovaly ve 20. století

Kdo byl kdo do roku 1918

Kdo byl kdo ve 20. století

Výtvarné umění - systematický výklad nejdůležitějších pojmů a faktů z českého a světového malířství, sochařství a grafiky od pravěku po současnost

Paměť světa (obrazová databáze části historických fondů Národní knihovny)

Česká národní bibliografie - retrospektiva knih od roku 1965, článků v českých časopisech od r. 1991, aktualizováno 4x ročně

SKAT - souborný katalog odborné literatury ze 115 veřejných knihoven

ERIC - výchovné a výukové programy a informace pro pedagogy, sociology a psychology, aktualizováno 4x ročně

FRANCIS - francouzská databáze pro humanitní vědy

PASCAL - francouzská databze pro přírodní vědy

URBADISK - francouzská databáze pro stavitelství

Databáze Evropské unie - informace o EU a vztazích ČR k EU.

http://www.lib.cas.cz

o o o

Výběr časopisů do databází ISI

Petra Kalců

ISI (Institute for Scientific Information, Philadelphia) do svých databází excerpuje před 8.000 časopiseckých titulů z oblasti přírodních, technických, společenských, humanitních věd a umění. Editoři ISI sledují a pravidelně hodnotí časopisy zahrnuté v bázích, přidávají nové a vyřazují méně "užitečné". Ročně zhodnotí téměř 2.000 nových titulů, z nichž jen 10 - 12 % je vybráno do databází.

Při evaluačním procesu se zohledňují následující kritéria:

o dodržování mezinárodní redaktorské konvence, která si klade za cíl optimalizovat vyhledávání zdrojových dokumentů, proto požaduje:

- informativní název článku

- abstrakta a klíčová slova v angličtině

- zahrnutí kompletních bibliografických informací pro všechny citované reference

- zahrnutí adres autorů

o pravidelná periodicita časopisu

o tematické zaměření - ISI přihlíží, zda může časopis obohatit po odborné stránce databázi a jaké je pokrytí určitého problému v databázi

o geografické zastoupení časopisů

o hodnoty bibliometrických ukazatelů:

- citovanost

- Impact Factor

- Immediacy Index1

Vedle tradičních tištěných časopisů jsou hodnoceny i elektronické časopisy. V roce 1994 byl do databáze zahrnut první elektronický časopis The Online Journal of Knowledge Synthesis for Nursing. Očekává se, že s přibývajícím množstvím vědeckých elektronických časopisů vzroste i jejich excerpce do databází ISI.

Při žádosti o zhodnocení časopisů musí ISI obdržet následující údaje o časopisu: přesný název, ISSN, jméno a adresu editora a vydavatele časopisu. Doporučuje se zaslat také aktuální číslo časopisu a poté ještě dvě nebo tři čísla, co nejdříve po jejich vydání. Požadována je i stručná charakteristika časopisu, která informuje mimo jiné o jeho specifičnosti a odlišnosti od ostatních časopisů v oboru. K hodnocení jsou brány časopisy, které vycházejí alespoň po dobu tří let, neboť v případě zařazení titulu časopisu se vypočítává jeho Impact Factor (IF).

Příklad výpočtu IF za rok 2000

Počet citací2 v r. 2000 na články časopisu publikované v r. 1999 a 1998

IF = Počet článků publikovaných v časopisu v letech 1999 a 1998

Kontaktní e-mailová adresa na Editorial Development Department, který provádí hodnocení časopisů je: journals@isinet.com

Použité zdroje:

1. GARFIELD, Eugene. How ISI selects journals for coverage:

quantitative and qualitative considerations [ online ]. 1990. [2000-07-12].

http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v13p185y1990.pdf

2. TESTA, James. The ISI database: the journal selection process [online ]. 1990. [2000-07-12].

http://www.isinet.com/isi/hot/essays/199701

3. The Impact Factor [ online ]. [2000-07-12].

PŘEČETLI JSME ZA VÁS

LIBERQuaterly, elektronicky

Stálí čtenáři INFORMACÍ si jistě všimli, že jsme se snažili v této rubrice pravidelně informovat o obsahu jednotlivých čísel časopisu "LIBER Quarterly " (The Journal of European Research Libraries.), který vydává jako čtvrtletník LIBER neboli Liga evropských vědeckých knihoven. Činili jsme tak záměrně. Tento profesně vysoce kvalitní časopis, odrážející současné trendy vývoje vědeckých a odborných knihoven v Evropě, se dostává do České republiky ve velmi omezeném počtu výtisků. Pokud je nám známo např. v Praze jej lze studovat pouze v Knihovně Akademie věd ČR anebo ve studovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR v Praze. Také v tomto případě dnes elektronické nosiče zcela mění situaci.

V současné době lze najít prostřednictvím zahraničního prohlížeče "Google" komplexní informace o obsahu jednotlivých čísel tohoto časopisu, a to s retrospektivou do poloviny roku 1998. Také aktualizace je na výši, t.č. je dostupné nové, druhé letošní číslo LIBER Quarterly. Tytěž informace lze získat rovněž z databáze nakladateství K.G. Saur, které je od roku 1998 (vol. 8) vydavatelem časopisu (www.sauer.de/ journals). Z těchto zdrojů se čtenář dozví jména autorů a názvy článků, což může doplnit navštívením webových stránek Státní a univerzitní knihovny v Göttingen (www.sub.uni-goettingen.de), kde získá další podrobnosti a patrně v budoucnu i plné texty publikovaných článků. Webová stránka LIBER s mnoha informacemi o tomto sdružení evropských vědeckých knihoven je umístěna na webu Královské knihovny v Kodani (www.kb.dk/liber). Zde lze nalézt také kumulovaný názvový i autorský rejstřík k předchozím ročníkům časopisu - vol 1 - 7.

Nezbývá než dodat, že zájemce o tuto oblast odkazujeme na uvedené elektronické zdroje.

KRÁTCE

Ceny a ocenění

Rok 2000 byl v našem oboru bohatý na ceny a ocenění.

Již v březnu přebíral kancléř Kanceláře Parlamentu České republiky pan Kynštetr na konferenci "Internet ve státní správě a samosprávě" v Hradci Králové "Český zavináč" za největší zasluhy o zpřístupnění dat na Internetu v poslední době - za projekt "Digitální knihovna -Český parlament".

V témže měsíci získala prestižní evropské ocenění Regionální knihovna v Karviné na konferenci" Homo Europeus" konané v Helsinkách. Porota jí udělila titul " Evropská veřejná knihovna".

V květnu na konferenci INFORUM 2000 získaly Cenu INFORUM další knihovny. Mezi vyznamenanými byla tentokrát Knihovna Akademie věd, která obsadila druhé místo. Vyhlašovaly se zde i vítězové soutěže o nejlepší webovské stránky knihoven.

Na konferenci "Knihovny současnosti 2000" se Parlamentní knihovna i Regionální knihovna v Karviné dočkaly dalšího ocenění. Sdružení knihoven ČR a jeho Nadace jim udělily medaile Z. V. Tobolky za zásluhy v českém knihovnictví, a to Parlamentní knihovně za úspěšné pokračování v Tobolkově knihovně a Regionální knihovně v Karviné za úspěšné reprezentování českého knihovnictví.

Tobolkovou medailí byli vyznamenáni také jednotlivci: Za rozvoj českého knihovnictví PhDr. Vojtěch Balík, prof. Jiří Cejpek, doc. Hana Vodičková a PhDr. Jaromír Kubíček, za celoživotní práci v knihovnictví Václav Carva, PhDr. Vlasta Hamplová, Ivanka Komorousová, Jarmila Trägrová, PhDr. Evžen Lukeš a PhDr. Boris Mědílek.

Všem vyznamenaným blahopřejeme!

VŠCHT vydala praktickou příručku k využití Web of Science

Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze vydala před nedávnem stručnou uživatelskou příručku k elektronickému využití citačních rejstříků ISI (Institute for Scientific Information )1, které v klasické papírové verzi "Science Citation Index" jsou čtenářům k dispozici unikátně právě v naší knihovně. Knihovna Akadeie věd ( dříve ZK-ÚVI ČSAV) také patřila ve své době k prvním propagátorům tohoto vynikající informačního pramene a po řadu let byly citační rejstříky ISI objednávány pouze AV ČR ( resp. ČSAV).

Celostátní využití všech těchto zdrojů ISI (jde o cca 14 milionů záznamů), převedených a zpřístupněných ve webovském prostředí sítě Internet pod názvem "Web of Science" (současná verze 4.1), umožnil program MŠMT " Informační zdroje pro výzkum a vědu", z něhož je zpřístupnění financováno.

Je záslužné, že autor příručky ing. Jaroslav Šilhánek dal uživatelům Web of Science nejen návod, jak prakticky postupovat, ale také pochopit, jaká je koncepce citačního rejstříku SCI a jaké jsou možnosti jeho využití.

Příručku lze zakoupit za nízkou cenu 30 Kč na VŠCHT. Dle sdělení autora bude text vystaven na webovských stránkách této pražské vysoké školy.

STALO SE

Celostátní konference Knihovny současnosti 2000

Konala se ve dnech 19.- 21. září 2000 opět v Seči u Chrudimi již po šesté (celkově po osmé) za rekordního počtu více než 350 účastníků. Měla jako každoročně obvyklou strukturu - první a poslední den plenární zasedání, druhý den sekce. Letos byla vybrána tři témata - Internet a knihovny, Informační zdroje a Mimoškolní vzdělávání knihovníků. Sdružení knihoven opět vydalo při příležitosti konference tištěný sborník, tentokrát značného objemu - 329 stran. Nicméně se do něj všechny příspěvky nevešly, a tak Knihovna Akademie věd ČR vydala Dodatek ke sborníku k tematickému bloku "Elektronické informační zdroje" (62 s.). Pochvalné recenze zaznamenalo říjnové číslo elektronického časopisu "Ikaros".

Výstava "Lev a orlice" ve foyer Poslanecké sněmovny

Před dvěma lety jsme Vám referovali o zajímavé výstavě LIBRI JURIDICI, LIBRI HISTORICI, kterou uspořádala v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentní knihovna. Letos jsme měli možnost (v průběhu měsíce října) prohlédnout si na stejném místě další výstavu, neméně zajímavou. Tentokrát šlo o to ukázat veřejnosti, jak jsou ve starých tiscích od poloviny 16. do počátku 19. století zobrazeny státní symboly Koruny České "Lev a orlice". Výstava, slavnostně zahájená dne 12. října 2000 předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem, připomněla prastarou kontinuitu a zároveň ukázala výtvarné proměny znaků Českých zemí a jejich využití. Pro výstavu byly použity výhradně knihy z majetku Parlamentní knihovny. Tato vzácná sbírka starých tisků byla letos vyhlášena MK ČR kulturní památkou.

Celostátní porada vysokoškolských knihoven

Celostátní porada vysokoškolských knihoven se konala ve dnech 17. a 18. října 2000 v Brně. Vzhledem k tomu, že knihovny na vysokých škol mi připadají v něčem podobné knihovnám akademickým a zveřejněný program na Internetu sliboval zajímavé přednášky, ráda jsem se zúčastnila.

Organizačními garanty byly Mendelova zemědělská a lesnická univerzita (tato se starala o účastníky první den jednání) a Stavební fakulta Vysokého učení technického (v jejíž aule jsme se setkali následující den). Porady se účastnilo 150 knihovníků a informačních pracovníků z celé republiky a předsedala jí PhDr. Barbora Ramajzlová.

Program prvního dne porady:

o Zpráva o vysokoškolských knihovnách v roce 2000 - PhDr. Barbora Ramajzlová

o Státní informační politika ve vzdělávání: Co, proč a jak ? - Dr. Tomáš Pitner, MU Brno

o VISK - informace o programech. Jaký bude knihovnický zákon - PhDr. Vít Richter, NKP

o Služby knihoven a autorský zákon - Ing. Martin Svoboda, ředitel STK Praha

o Založíme Asociaci akademických knihoven ? - panelová diskuse

Z tohoto bloku přednášek mne především zaujala přednáška Ing. Svobody k autorskému zákonu. Jaký dopad bude mít tento zákon, který začne platit 1. 12. 2000, na knihovny Akademie věd ? Jistě to bude žhavé téma pro seminář v Knihovně AV ČR.

Program druhého dne porady: o Konsorciální elektronické informační zdroje v akademické sféře ČR - Dr. Bartošek, MU Brno, Ing. Šilhánek, VŠCHT Praha

o Další vzdělávání knihovníků v ČR - dr. Lošťáková, Olomouc o Elektronické disertace on-line na MU - Mgr. Řepišová, MU Brno o Informační výchova - pokračujeme - Dr. Tichá, ČVUT Praha

o Hodnocení dostupných knihovnických systémů z pohledu Parlamentní knihovny - A. Lhotská, Parlamentní knihovna Praha o Národní autority a vysokoškolské knihovny - Dr. Bartl, NKP

Většina příspěvků druhého dne byla velmi inspirující. Již několikrát jsme se zúčastnili spolu s knihovníky z ústavů Akademie věd v Brně školení pořádaných v rámci vzdělávání knihovníků a byla skvěle připravena.

Další informace na adrese: http://www.molin.upol.cz

Jak vypadá informační vzdělávání na ČVUT:

http://platan.vc.cvut.cz/vychova/infvychova.htm

Na adrese - http://www.ndltd.org/ najdeme údaje, ze kterých vychází Mgr. Řepišová při definici polí pro elektronické zpracování disertací.

Konferenční program byl doplněn prohlídkami několika brněnských knihoven. Jednou z nich byla rozestavěná nová budova Moravské zemské knihovny - dosud staveniště, místo, kam se hned tak člověk nedostane, dále Ústřední knihovna Právnické fakulty MU a arboretum MZLU. Účastníci také shlédli prezentace firem - sponzorů a bylo dost času i na vzájemné rozhovory při kávě či na večerním rautu.

Porada se mi líbila - nejen pro skvělou organizaci, ale hlavně proto, že vzájemná informovanost vede ke spolupráci, která je naprosto nutná k získání finančních prostředků na nákup informačních zdrojů, na které by jednotlivci neměli prostředky (viz spolupráce při získání WoS a řada dalších konsorcií). Na toto přímo navazuje systém výuky knihovníků, resp. čtenářů. Je důležité mít přístup k informačním zdrojům "na stole", ale mnohem důležitější je umět je správně využívat.

Příští "Porada" bude opět za rok v Brně, organizace se ujala Ústřední knihovna VUT Brno.

Na závěr důležitá adresa, na které najdeme texty příspěvků:

http://www.mendelu.cz/csp/uvis/cpvs/sbornik.html

Ing. Jana Doleželová, pobočka KNAV - Brno

CHYSTÁ SE

50. výročí vzniku "Knihovnicko-informační katedry" FF UK

Vysokoškolské učiliště našeho oboru prošlo za uplynulých padesát let mnoha změnami a peripetiemi. Formálně se změny odrážely zejména v měnícím se názvu pracoviště, které v roce 1950 vzniklo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako "lektorát knihovnictví". Z lektorátu vznikla katedra, z katedry ústav. Dnes se Ústav informačních studií a knihovnictví chce představit "v plné kráse" svým bývalým posluchačům a absolventům v nových prostorách v Praze 5 - Jinonicích.

Setkání absolventů se bude konat při příležitosti 50. výročí v sobotu dne 25. listopadu 2000 od 10 hodin. Bližší informace najdete na adrese:

http://www.cuni.cz/ffuisk

International Online Meeting

Blíží se opět každoroční největší událost evropského informačního světa: International Online Meeting v Londýně. Uskuteční se letos ve dnech 5. - 7. prosince. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších mezinárodních konferencí s doprovodnou výstavou. Té se vloni zúčastnilo přes 230 firem.

Bližší informace najdete na webu: http://www.online-information.co.uk/ nebo se dozvíte u kolegů ve společnosti Albertina icome Praha, kteří se do Londýna chystají. Rádi by Vás pozvali na zvláštní akce svých partnerů, které se budou pořádat při této příležitosti. Pro zájemce o účast na výstavě mohou zajistit bezplatné vstupenky.

PERSONÁLIE

100 let od narození PhDr. Bohumíra Lifky

V pátečním pozdním odpoledni 24. března 2000 se nad Radomyšlí, malým městečkem u Strakonic, spustil jarní, ještě chladný déšť, který však neodradil několik desítek občanů od setkání před rodným domem PhDr. Bohumíra Lifky. Náhodnému kolemjdoucímu by stačil jediný pohled na text pamětní desky, aby zjistil důvod malé slavnosti: "V tomto domě se narodil PhDr. Bohumír Lifka *4.3.1900 24.11.1987 v Praze. Knihovník, literární historik, heraldik, čestný člen Spolku českých bibliofilů a Spolku sběratelů a přátel exlibris. Spoluzakladatel Muzea české knihy, historik milované Radomyšle, vzácný ušlechtilý člověk." Součástí vzpomínkového obřadu byla i výstavka, jež dobrým výběrem exponátů názorně dokládala citovanou výstižnou charateristiku životního díla dr. Lifky z jeho pamětní desky. V průběhu podvečera se s přítomnými podělili o své vzpomínky na dr. Lifku někteří z těch, kterým bylo osudem dopřáno poznat se s ním osobně. Vyzvednuty byly pochopitelně jeho jedinečné zásluhy o historiografii rodného městečka, jemuž dr. Lifka věnoval svůj čas i badatelskou píli od počátku až do konce své profesní dráhy - v roce 1936 vydal dodnes nenahraditelný seznam "Staří a noví usedlíci v Radomyšli" a již posmrtně, v roce 1993, vyšla tiskem v rozsahu 300 stran část jeho obsažného rukopisu "Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí". Nadčasový rozměr dal dr. Lifka i své práci knihovnické: v Knihovně Národního muzea, v Knihovně Náprstkova muzea, kterou vedl dvacetpět let, v Knihovně Akademie věd, s níž spolupracoval dvacet let a v neposlední řadě i v našem jediném Muzeu knihy ve Žďáru nad Sázavou, jehož byl v roce 1957 spoluzakladatelem, je tvůrčí odkaz dr. Lifky stále přítomen, využíván a nahlížen jako vzor.

Celý život dr. Lifky byl těsně propojen s knižními sbírkami na hradech a zámcích. Úsilí, které vynaložil na to, aby tyto knihovny po roce 1945 v důsledku pomýleného přístupu zcela nezmizely v propadlišti dějin, našlo přívržence a následovníky, takže i přes nenahraditelné ztráty, k nimž přece jen došlo, představují zámecké knihovní fondy v naší republice prvořadé knižní bohatství, vysoce ceněné i badateli ze zahraničí. Jejich největší hodnota spočívá nicméně právě v tom, co hájil dr. Lifka - v jejich sounáležitosti s národní kulturou, zakotvenosti v domácím prostředí, v souvislostech, nabízených jako odpověď všem, kdo se ptají po kořenech své existence.

Jestliže dnes s nástupem nových technologií nutně dochází k diskusím o budoucnosti knihy, to jest především o její funkci a nových podobách, a dosud panující papírová kniha bývá odsuzována k zániku, neohrožuje to ani v nejmenším výsostné postavení dr. Lifky v české knižní kultuře. Ba naopak - kdyby se vývoj skutečně naprosto odpoutal od tradiční formy knihy a dokonce i svazky z historických depozitářů jsme mohli podle libosti číst v digitálním převodu, vynikne tím možná ještě v širší míře zásadní podíl dr. Lifky na tom, že vůbec máme co digitalizovat.

PhDr. Anežka Baďurová

Předčasně odešla naše kolegyně

Dne 29. září 2000 zemřela po dlouhé těžké nemoci ve věku 54 let naše kolegyně paní Marie Denksteinová. Pamatujeme si ji jako milou, usměvavou ženu, která řadu let stála v čele knihovny Ústavu informatiky AV ČR v Praze 8 na Mazance. Ráda se zúčastňovala všech akcí - seminářů a porad, pořádaných naší Knihovnou. Bude nejen svému kolektivu jistě velice chybět.

Erratum

V čísle 4/1999 na str. 46 našich INFORMACÍ došlo technickým nedopatřením k uvedení nesprávného data úmrtí dr. Jozefa Boldiše, bývalého ředitele Ústřední knihovny SAV. Stalo se tak 31. 12. 1998. Chybu tímto napravujeme a čtenářům se omlouváme.

UPOZORNĚNÍ

Z legislativy

Přibývají zákony, na které musí brát knihovny ve své činnosti ohled. Vedle již známého zákona o svobodném přístupu k informacím z minulého roku (č. 106/1999 Sb.) přibyly letos další zákony:

Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

Zákon č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých zákonů

Zákon č. 302/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 46/2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)

Bez zajímavosti nejsou také některá usnesení vlády ČR., např. č. 527 z 31. května 2000, o Akčním plánu realizace státní informační politiky pro období do konce roku 2002 . Informace o vládních usneseních najdete na webových stránkách vlády ČR: http://www.vlada.cz

Výklad MK ČR k zákonu o účetnictví

Výklad platnosti a účinnosti zákona č. 563/91 Sb. účetnictví, ve věci správy, evidence a inventarizace knihovních, archivních a sbírkových fondů a mobiliářů podle sdělení ministerstva kultury ČR:

Zákon č. 563/91 Sb. z 12. 12. 1991 stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti pro všechny právnické osoby. Tento zákon však nebrání tomu, aby nakládání ve věci správy, evidence a inventarizace knihovních, archivních a sbírkových fondů a mobiliářů nebylo postupováno podle příslušných speciálních zákonů.

Evidence a inventarizace knihovních fondů v knihovnách se řídí Směrnicí č. 10 MK ČR ze dne 8. 7. 1969 č.j. 10284/69 o evidenci a revizi knihovních fondů v knihovnách jednotné soustavy.

Mezi hmotný majetek vyloučený z odpisování patří podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 27 odst. e) umělecká díla (zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popř. jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popř. jiné sbírky podle odst. f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které nelze zpravidla ocenit podle platných právních předpisů. Tyto umělecké předměty se vedou v operativní evidenci a nevedou se v hmotném investičním majetku.

Nová adresa a kontakty na ÚISK

Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK) Filozofické fakulty se přestěhoval do nového areálu Karlovy univerzity v Praze - Jinonicích.

Nová adresa : ÚISK

ul. U kříže 8

158 00 Praha 5

tel. (2) 51 08 02 05 (sekretariát)

Bližší informace najdete na adrese: http://www.cuni.cz/ffuisk

Veřejná soutěž MŠMT na řešení projektů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo veřejnou soutěž na řešení projektů programů podpory výzkumu a vývoje " Informační zdroje pro výzkum a vývoj" a "Zpřístupňování výsledků výzkumu a vývoje české veřejnosti".

První program je určen především knihovnám a informačním pracovištím, která systematicky získávají, zpracovávají a zpřístupňují informační zdroje pro potřebu a využití v oblasti výzkumu a vývoje a která jsou příspěvkovými organizacemi nebo samostatnými právnickými osobami se sídlem na území ČR nebo součástí těchto pracovišť.

Veškeré další informace o cílech a struktuře programů, podmínkách předkládání návrhů projektů, soutěžních podmínkách a plné znění textů vyhlášení veřejných soutěží lze získat na Internetu - http://www.msmt.cz, případně v odboru 31 programů výzkumu a vývoje MŠMT. Kompletní návrh projektu musí být předán v uzavřené obálce označené LI01 (v případě prvního programu) podatelně MŠMT do 12 hod. dne 30. listopadu 2000.

Příloha

Vyhledávání v databázi Web of Science

Petra Kalců, rešeršní oddělení KNAV

Databáze Web of Science zahrnuje:

Science Citation Index Expanded

(přírodní a technické vědy)

Social Sciences Citation Index

(společenské vědy)

Art & Humanities Citation Index

(humanitní vědy a umění)

Vyhledávání

Vyhledávat můžeme:

- ve všech třech citačních rejstřících současně

- ve dvou citačních rejstřících současně

- v jednom citačním rejstříku

Systém nabízí způsoby vyhledávání:

- pro začátečníky - Easy search

- pro pokročilé - Full search

EASY SEARCH

Lze vyhledávat podle:

tématu místa osoby

Easy search - vyhledávání

Zvolte citační rejstřík nebo rejstříky, ve kterých budete vyhledávat:

SCI Expanded

SSCI

A&HCI

Vyberte si kritérium pro vyhledávání:

Téma (Topic)

Osoba (Person)

Místo (Place)

Tematické vyhledávání

Topic Search

Umožňuje vyhledávat v titulech, abstraktech a klíčových slovech dokumentů.

1. Formulace dotazu

Při formulaci dotazu je možné vyhledávat celé fráze bez booleovských operátorů, např. Stress corrosion cracking. Operátory AND, OR a NOT lze využít pro kombinování slov nebo frází např. Stress corrosion cracking and alloy.

2. Výsledky vyhledávání

Lze zvolit, zda mají být výsledky řazeny podle relevance (dle nejvyššího počtu výskytu slov) nebo podle roku vydání.

3. Vyhledávání

Vyhledávání podle osoby

Person search

1. Formulace dotazu

Při vyhledávání zadáme nejprve příjmení a poté po mezeře iniciálu(y) křestního jména. Neznáme-li přesně iniciály, můžeme použít * nebo ? (* nahrazuje libovolný počet znaků, ? nahrazuje jeden znak).

2. Volba kritéria pro vyhledávání

Volíme, zda budeme vyhledávat:

a) autorské práce zadané osoby

b) citace

c) práce pojednávající o dané osobě

3. Vyhledávání

Vyhledávání podle místa

Place search

1. Formulace dotazu

Při vyhledání zadáme geografické místo (zemi, město, atd.) nebo instituci (vysokou školu, podnik, apod.), abychom získali bibliografické údaje o článcích publikovaných pracovníky těchto institucí. Operátor SAME nám umožňuje vyhledat termíny vyskytující se vedle sebe v adrese. Např. budeme-li hledat dokumenty od firmy Microsoft se sídlem v Anglii, rešeršní dotaz bude vypadat následovně: MICROSOFT SAME ENGLAND.

2. Vyhledávání

FULL SEARCH

Full search - vyhledávání

Zvolte citační rejstřík nebo rejstříky, ve kterých budete vyhledávat:

SCI Expanded

SSCI

A&HCI

Vyberte retrospektivu pro vyhledávání.

Nabízené možnosti jsou:

- aktualizace v daném týdnu (vždy určená přesným datem)

- 2 týdenní aktualizace

- 4 týdenní aktualizace

- všechny roky (t.j. od roku 1980)

- výběr roků

Volba vyhledávání:

General Search

Cited References Search

Ukázka vstupní obrazovky pro Full search

General Search - vyhledávání

Při vyhledávání je možné rešeršní dotaz zadat do následujících polí:

o Téma (TOPIC)

o Autor (AUTHOR)

o Zdrojový dokument (SOURCE TITLE)

o Adresa (ADDRESS)

Při formulaci dotazu je možné využít limitní operátory:

o Jazyk

o Typ dokumentu

Výsledky vyhledávání mohou být řazeny:

o Chronologicky

o Podle počtu citací o Relevance

o Prvního autora

o Zdrojového dokumentu

Ukázka vstupní obrazovky General search

Ukázka obrazovky General search pro nastavení limity

Vyhledávací pole

TOPIC

- vyhledávání termínů v titulu, klíčových slovech a abstraktu Lze omezit na vyhledávání pouze zadaných termínů v titulu, zaškrtnutím nabízeného pole Title only. Nelze však směrovat dotaz pouze do klíčových slov nebo abstraktu.

AUTHOR

- vyhledávání podle autora, zadání jména stejně jako v Easy search SOURCE

TITLE

- vyhledávání podle zdrojového dokumentu

ADDRESS

- vyhledávání podle adres autorů

Cited Reference Search

Rešeršní dotaz lze naformulovat do následujících polí:

o Citovaný autor (CITED AUTHOR)

o Citovaná práce (CITED WORK)

o Citovaný rok (CITED YEAR)

Po zadání rešeršního dotazu do výše uvedeného pole nebo polí zvolíme tlačítko

Cited Reference Search

Výběr citovaných prací

Následně získáme přehled citovaných prací. Práce se zobrazují v tabulce po deseti, pokud je více než deset prací,

na další přecházíme tlačítkem

Ze získaného přehledu můžeme zaškrtnutím vybrat jednu nebo více prací, u které chceme zjistit, kdo ji citoval a zmačknout tlačítko

Pokud chceme zjistit citace všech zobrazených prací, použijeme tlačítko (vybere pouze dokumenty na aktivní stránce, pokud je prací víc než deset, zmáčkneme a následně opět .

V případě, že máme vybrané všechny požadované práce, použijeme tlačítko

Ukázka - přehled citovaných prací

Úskalí při vyhledávání citací

Pozice prvního autora

Systém umí vyhledávat podle autora na kterékoli pozici, pouze však v případě, že jeho práce byly excerpovány do databáze. Pokud práce nebyly excerpovány, musí se vyhledávat citace podle prvního autora. Excerpované práce při vyhledávání citací jsou zobrazeny modrým písmem a hyperlink1 odkazuje na jejich bibliografickou citaci a abstrakt. Práce, které nebyly excerpovány jsou zobrazeny černým písmem. Při vyhledávání citací je možné narazit na práci, která byla excerpována do databáze a přesto je zobrazena černým písmem. Je to způsobeno tím, že citující autor práci ocitoval nepřesně a systém ji nedokáže provázat s bibliografickou citací, která byla uložena při excerpci. ISI (producent) nemůže sám učinit opravu citace kvůli autorským právům.

Ukázka - pozice autora

Rozdíly v počtu citací

Možné příčiny rozdílu v počtu citací:

Uživatel navolil na začátku vyhledávání retrospektivu, např. pouze na rok 1999. V tabulce, kde si vybírá citované práce, jsou v prvním sloupci uvedeny počty citací za celou retrospektivu, poté co se zadá příkaz vyhledávat, počet citací bude menší (způsobeno navolenou retrospektivou).

Volba citačních indexů

Pro obor jako např. psychiatrie je nutné vyhledávat v SCI Expanded i SSCI.

Výsledky vyhledávání

Systém při vyhledávání zobrazuje přehledy po deseti záznamech. Záznamy jsou opatřeny hyperlinkem, který odkazuje na úplnou bibliografickou citaci (neplatí zcela při vyhledávání citací).

Ze získaného přehledu můžeme zaškrtnutím jednotlivých záznamů nebo pomocí tlačítka vybrat všechny záznamy, které budeme ukládat (vybírá záznamy pouze z aktuálního okna, pokud je záznamů více než deset, je nutné přecházet na dalších deset záznamů pomocí šipek. Tlačítkem submit potvrdíme výběr a z horní lišty zvolíme marked list.

Marked list

Umožňuje navolit:

- formát pro tisk

- uložení výstupu do souboru

- exportovat záznamy do formátu ProCite nebo Reference Manageru (současný přístup neumožňuje)

- hledisko pro řazení ukládaných záznamů

Použité informační zdroje

1. Web of Science V 4.1: education program [manuál]. Philadelphia: Institute for Scientific Information, 1999. 88 s., xiv.

2. Web of Science [databáze online]. Philadelphia: Institute for Scientific Information, 2000. [cit. 2000-08-08].

Dostupná z: http://wos.isitrial.com.