ÚVODEM

 

 

Vážení přátelé,

 

toto dvojčíslo je poslední “papírový” výtisk časopisu INFORMACE. Jistě jste zaznamenali, že jsme otevřeli webovskou stránku (http://www.lib.cas.cz) nebo propojení z celoakademické stránky (http://www.cas.cz a zde KNAV). Od příštího roku tedy budou INFORMACE vycházet na webovské stránce. Počátkem 90. let začaly INFORMACE jako čtyřstránka formátu A5, později se rozšířil obsah, zvýšil se počet stran a časopis byl oblečen do obálky. Jak nabíral na rozměrech obsah, stoupal zájem a také náklad a současně narostly finanční nároky na materiál a na poštovné. Nechceme přejít na komerční systém a tak jsme rozhodli využít INTERNET. Na naši webovskou stránku jsme zaznamenali přes 1000 vstupů za jeden měsíc po otevření. Předpokládáme, že tato cesta je téměř všem našim uživatelům známá a že je známý přístup i do databáze ASEP. Webovská stránka není dokončená a řada hesel bude postupně doplňována a pak průběžně aktualizována.

 

Na tomto místě a v této chvíli bych se měla věnovat předvánoční atmosféře a bilancování před uplynutím roku. K té první části – předvánoční atmosféře – nemám ještě co říci, ať už z časových důvodů nebo pro události, jimiž jsme obklopeni a jejichž vyvrcholení ještě není v dohledu. Bilanci za rok 1997 bude věnována podrobná výroční zpráva, kterou uveřejníme v dalším čísle INFORMACÍ, jistě že již na zmíněné webovské stránce.

Každá instituce sestavuje ke konci roku výroční zprávu nabitou statistikou a faktografickými údaji, v žádné ale asi není rubrika, která by zněla kupříkladu “mezilidské vztahy”, “slušnost”, “ochota”. Obávám se, že tyto pojmy se stávají vzácností souměřitelné třeba s množstvím šafránu ve skladu závodní jídelny. Vyzdobená nedávno sádrou jsem požádala mladé lidi sedící po dvojicích na sedadlech v tramvaji č. 18, zda by mě nepustili sednout (rodnou češtinou). Ze sedících mladých turistů zaznělo (v němčině), “když má potíže, co nezůstane doma”. Děti zůstaly sedět dál a já vlála nad nimi, ale jak jsem se zaradovala, když jsem slyšela, že nejsou z českých krajů, ale odjinud! Koneckonců největší radost jsem tedy měla já. Chvílemi žasnu nad bezstarostností, s jakou si lidé vzájemně ubližují, nad bezednými zásobami závisti, nad neuvěřitelnými kombinacemi výmyslů a pomluv, které jsou vypouštěny do prostoru, aby vtáhly do svých sítí každý dobrý úmysl. Když se zamyslíme nad příběhem princezny Diany, doplatila nakonec na lidskou neslušnost a bezohlednost. Při obřadu pak tekly slzy proudem  Jenže matku dvou dětí již slzy nevzkřísily. Zprvu stačí hodit pomluvou, později je po ruce kámen, ještě později třeba  Není to dobré zamyšlení před koncem roku? Trochu smutné. Zdá se, že část společnosti žije v představě, že poslední móda dovoluje nejen nosit cokoliv, ale i činit a říkat cokoliv.

 

Když jsem začala tolik osobně, tak také velmi subjektivně uzavřu můj úvodník. Ve stejné situaci, kterou jsem zmínila v předchozím odstavci, jsem zažila spoustu podaných rukou od svých přátel a kolegů. Vážím si toho. A přeji všem svým přátelům, aby měli kolem sebe takové podané ruce, když bude potřeba. A že ke každému z nás někdy taková chvíle přijde!

 

Všechno nejlepší, pohodu a zdraví do dalších dnů přeje

 

 

 

Ivana Kadlecová

 

 

Komise pro vědecké informace

Jak jsme již informovali, Akademická rada (AR)schválila na svém čtvrtém zasedání nové složení komise pro vědecké informace. Komise, v jejímž čele nadále stojí PhDr. Vilém Herold, CSc., se od svého jmenování sešla již dvakrát.

První zasedání dne 16. 7. 1997 bylo věnováno problematice scientometrie – v souvislosti s realizací úkolů, které navrhla pracovní skupina pro scientometrii, zjm. vytvoření databáze citačních ohlasů – a financování vědy a výzkumu. V tomto případě se jednalo o vlivu Registru informací o publikacích (RIP) na rozdělování finančních prostředků. Bylo konstatováno, že RIP má nutně pouze pomocný charakter a může být jen jedním z kritérií pro hodnocení vědecké práce. Komise pro vědecké informace (KVI) doporučila otevřít na stránkách časopisu Vesmír širokou diskusi o problematice využívání scientometrie při hodnocení vědecké činnosti.

Dr. Kadlecová informovala o návrhu “Programu informační infrastruktury výzkumu a vývoje”, který byl předložen k projednání Radě vlády ČR pro výzkum a vývoj. Do připravované rady tohoto programu byli za AV ČR navrženi dr. Mareš a dr. Kadlecová. Dr. Hartman podal zprávu o stavu projektu LINCA Plus, v němž vstupují práce se zaváděním systému BIBIS do závěrečné fáze.

Členové KVI byli dále seznámeni s probíhající předprojektovou přípravou rekonstrukce dvorany na moderní čítárnu KNAV s volným přístupem k fondům.

Posledním bodem jednání bylo projednání nového postupu při nákupu zahraničních periodik. Komise jednomyslně doporučila přijmout návrh z hromadného dopisu dr. Kratochvíla, o němž jsme informovali v minulém čísle Informací. Zásadní změnou je to, že dřívější centrální dotace byla zastavena a prostředky byly včleněny do rozpočtu AV ČR. Každé akademické pracoviště si samo rozhodne, jakým způsobem bude nákup zahraničních periodik provádět.

Druhé zasedání, konané dne 25. září 1997, se věnovalo především kontrole plnění přijatých závěrů a úkolů. Podrobně byl projednán časový program projektu LINCA Plus i obou etap školení knihovníků v systému BIBIS. K posouzení koncepce rekonstrukce dvorany pro KNAV dostali členové KVI písemný materiál a měli možnost prohlédnout si prostory Knihovny, aby mohli posoudit 1. variantní projekt rekonstrukce dvorany na moderní čítárnu s volným přístupem k fondům na klasických nosičích v kombinaci s možností přímého využití elektronických zdrojů informací uložených na lokálních počítačích nebo dostupných po síti Internet. Členové KVI dostali za úkol se k projektu vyjádřit dříve než budou materiály předloženy AR.

Dr. Herold seznámil členy KVI se dvěma novými projekty pro rok 1998. Jsou to a) mikroanalytické projekty, b) systémy zpracování velkých objemů dat. Projekty bude posuzovat zvlášť jmenovaná komise, která výsledky předloží Akademické radě. Akademie věd počítá s pokračováním projektů z let 1996 a 1997.

 

ROZHOVOR

S ředitelem Národní knihovny ČR v Praze
PhDr. Vojtěchem
Balíkem hovořila dr. Burgetová

n  Pane doktore, na X. zasedání Akademického sněmu AV ČR dne 27. března t.r. jste byl jmenován na funkční období 1997–2001 členem Vědecké rady AV ČR. Zúčastnil jste se již prvních dvou zasedání. V čem vidíte úlohu této Rady a popř. i možnosti Vašeho uplatnění v ní?

Je to vlastně prodloužení mého působení v tomto akademickém orgánu poté, co jsem do něho byl kooptován zhruba před rokem. Nemusím asi zdůrazňovat, že je mi ctí být členem Vědecké rady AV ČR, být přítomen tomu, jak se rodí a modifikuje základní směřování Akademie v oblasti jejího vlastního poslání, mít možnost se k tomu i vyjadřovat. Nejde však jen o poctu, je to současně závazek. Vždyť taková instituce jako Národní knihovna je svým posláním přece jaksi příbuznou Akademie nebo třeba Univerzity. Má podporovat svou činností rozvoj vědy, bádání, vzdělání, má sloužit zejména tím, že vytváří a zpřístupňuje užitečné informační zdroje. A z toho logicky plyne, jakým směrem, z jakého úhlu pohledu se můj hlas může ve Vědecké radě uplatnit: bude zřejmě vždy vycházet hlavně ze zájmu o otázky informačního zabezpečení vědy. A zase: nejde jen o to, že je to tak říkajíc můj obor. Hodlám mluvit za lepší informační podporu vědy už jen proto, že informační infrastruktura a podpora vědy a vzdělání – při vší úctě k dobrým výsledkům v řadě knihoven i k vynikající práci kolegů knihovníků – není v našem státě všeobecně vzato ani na průměrné úrovni, jak ji známe z ostatních vyspělých zemí. Ale o tom se jistě není nutno šířit právě v tomto periodiku.

n  Patříte k vedoucím představitelům velkých pražských knihoven. Mezi Knihovnou AV ČR a Národní knihovnou ČR probíhá již řadu let úzká a – myslím si – plodná spolupráce. V čem vidíte její význam a jak se Vám jeví tato spolupráce v porovnání se vztahy Národní knihovny s ostatními velkými knihovnami?

Zmínil jsem se o příbuznosti institucí. O některých knihovnách konkrétně to platí dvojnásob. Takže Knihovna Akademie věd je nám, pokud mluvíme o knihovním fondu, velmi blízká svým univerzálním profilem i zaměřením na badatele. Dalo by se říci, že rozdíl je ve stupni či hloubce – Národní knihovna zpravidla nejde do speciálních detailů jednotlivých vědních oborů, a klade hlavní důraz na tzv. univerzitní obory společenskovědní a přírodovědní. K tomu je ovšem dnes v Čechách už jedinečná tím, že shromažďuje úplnou domácí produkci (povinný výtisk); bývala také tradičně zásobená základní studijní literaturou, řeklo by se “undergraduate”, pro niž sem chodí tolik studentů. To poslední se podle našeho názoru už poněkud vymyká našemu základnímu poslání a klademe si otázku, zda si můžeme dovolit v tom naplno pokračovat. Shrnuto: vztahy mezi pražskými (nejen těmi velkými) knihovnami někde jsou, někde by měly být vztahem spolupráce založené na vědomé komplementárnosti – fondů, služeb. A to nemluvím o spolupráci odborné: koordinace, vzájemné porady, sdílení zkušeností … A samozřejmostí by ovšem mělo být technické propojení, sdílení dat a informací. Určitě k tomu dospějeme; když nic jiného, pak ekonomická situace nás k tomu donutí.

n  Zúčastnil jste již třikrát výročního semináře “Direktoria”, pořádaného Knihovnou AV, a neodmítl jste nikdy ani pozvání na jiné akce, pořádané pro knihovníky akademických pracovišť. Vzpomínám si např. na Vaši účast na besedách a setkáních s účastníky výročních konferencí IFLA. Ty byly pozitivně přijímány a hojně navštěvovány v krátkém údobí po změnách v roce 1989. V poslední době žel zájem o mezinárodní knihovnické dění a zahraniční zkušenosti značně opadl. Máte stejný dojem? Jestliže ano, čemu tento – řekněme pokles zájmu – přičítáte?

Nepociťuji ten nezájem tak výrazně, ale popřít se nedá. Snad je to tím, že otevřené hranice jsou dnes samozřejmostí, a k tomu je nabídka informací a současně možností výjezdů a setkání v knihovnickém oboru pořád relativně bohatá. Jenže: poznali jsme také, že studovat, pracovat nebo se i “jen” zúčastnit konference v zahraničí je zpravidla práce, často náročnější než ta doma, a k tomu je tu určitá zodpovědnost, protože vždy každý nějak reprezentuje více než jen sebe, anebo je tu i nárok na jiný (= otevřenější) způsob jednání s partnery, vyrovnávání se s jejich odlišným kulturním založením … A to vše v cizím jazyce. V tom couvání před využíváním možností zahraničních cest a pobytů bývá i obyčejný lidský ostych, slabá sebedůvěra. Na druhé straně řeknu kriticky, že poté, co přebírání zahraničních zkušeností přestalo být spojeno s přebíráním zahraniční pomoci a začalo mít jen svůj původní význam, mnoho lidí jakoby se leklo toho, co se po nás vlastně chce: změnit tradiční způsob práce, učit se novému, přizpůsobovat se mezinárodním, často velmi nezvyklým standardům, brát ohled na mezinárodní propojitelnost a použitelnost domácích produktů a služeb. Všimněme si, jaký obrat zaznamenala knihovnická práce, snad nejvíce v oblasti zpracování dokumentů, v posledních řekněme pěti letech právě v důsledku otevření se světu. A to je značný zásah do organizací a institucí, ale i do života lidí! Je to snad do určité míry pochopitelné; ale vůbec se mi už nechce omlouvat, že se v řadách odborných knihovníků ještě pořád najdou mnozí, kteří příliš neusilují o to být skutečnými odborníky v tom, co dělají, jako by nebyli na svou práci hrdí, nejsou zrovna “up to date”, nesledují dostatečně zahraniční odbornou literaturu, nepromýšlejí podněty, které k nám zvenčí přicházejí. Ale hodně se mění – snad už brzy nebudu mít v tomto pravdu.

n  Českou knihovnickou profesní scénu v poslední době rozšířily vedle SKIP, SDRUK a OSPK některé zcela nové anebo nově jmenované orgány a organizace. Mám na mysli na jedné straně velice aktivní nástup nové Ústřední knihovnické rady, na druhé straně vznik Asociace knihoven. Jste členem ÚKR a předsedou této Asociace. Jak jste spokojen s činností těchto orgánů a organizací a jak by se měla podle Vašeho názoru uskutečňovat jejich spolupráce či koordinace činnosti?

Ústřední knihovnická rada prošla “rekonstrukcí”, pracuje v poněkud jiném a užším složení, nicméně formálně je to vlastně pořád tentýž orgán – poradní orgán ministra kultury. Co ji podle mého názoru odlišuje od té minulé – pokud pominu srovnání míry její aktivity – je mnohem výraznější “mandát” a zadání ze strany knihovníků v tom smyslu, aby mluvila opravdu za všechny knihovny, tj. nejenom ty, které tak či onak spadají do spektra kompetence ministerstva kultury, a k tomu, aby se se svými náměty a požadavky obracela ke všem rozhodujícím subjektům tak, jak se to jeví potřebné podle povahy věci, tedy nikoli jen jednosměrně k ministru kultury. V té věci došlo také bez problémů s panem ministrem k dohodě. To je dobrý základ, a připočteme-li k tomu onu zmíněnou vysokou aktivitu nové ÚKR, můžeme se snad těšit na příznivé výsledky. Co se týče nově vzniklé Asociace knihoven ČR, zopakuji snad jenom tolik, že se profiluje – a proto také vznikla – jako zaměstnavatelské sdružení, de facto sdružení ředitelů resp. vedoucích knihoven k prosazování zájmů knihoven jakožto organizací. Takto je Asociace vhodným partnerem a spojencem na straně zaměstnavatelů v jednáních o hospodářské a sociální dohodě, v tzv. tripartitě, konkrétně pro oblast kultury. Zde se také mnohé děje: jako člen Unie zaměstnavatelských svazů ČR se aktivně účastní připomínkování důležitých legislativních dokumentů dotýkajících se v některých případech knihoven velmi citelně. Uvedu např. takové chystané dokumenty jako o transformaci rozpočtových a příspěvkových organizací, o výkonu vlastnického práva státu (tj. o státním majetku), zákoník práce, o veřejně přístupných historických, uměleckých nebo vědeckých sbírkách, katalog prací atd. Z toho je vidět, že jednotlivé knihovnické organizace mají každá poněkud odlišné poslání, a tím se doplňují, i když mnohé zájmy jsou přirozeně společné. Domnívám se, že vzájemná koordinace bude čím dál tím více potřebná, hlavně v takových průřezových záležitostech jako je knihovnický zákon. Ale jak jsem si uvědomil, ta koordinace už v lecčems probíhá – právě na platformě Ústřední knihovnické rady. Můžeme tomu tedy dát v ÚKR více vědomou formu, ale také nám nic nebrání v tom domlouvat se a koordinovat vzájemně svou činnost přímo jednáním mezi představiteli jednotlivých organizací.

 

n  Za zodpovězení všech otázek Vám srdečně děkuji.

 

PhDr. Vojtěch Balík (*1947) je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – oboru latina - francouzština, titul PhDr. obhájil v roce 1971. V letech 1970–77 pracoval V Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV a podílel se zde na kritické edici díla tohoto pedagoga a velikána českých dějin. Od roku 1977 působí v Národní knihovně, dříve Státní knihovně ČR. Do roku 1986 byl správcem generálního katalogu a zástupcem vedoucího odd. katalogizace, od roku 1987 vedoucím tohoto oddělení. V letech 1983–85 absolvoval rekvalifikační studium v oboru knihovnictví a bibliografie na FF UK. V dubnu 1990 vyšel jako vítěz z výběrového řízení na místo ředitele Národní knihovny ČR a tuto funkci zastává dodnes. Je předsedou Asociace knihoven a členem Vědecké rady AV ČR.

 

CO NOVÉHO V KNIHOVNĚ AV

Webovská stránka Knihovny AV ČR

Od 1. října 1997 je na síti INTERNET dostupná zkušební verze domovské stránky Knihovny AV ČR (KNAV) pod adresou URL http://www.lib.cas.cz. Cílem tohoto počinu bylo zpřístupnit základní informace o této knihovně co nejširšímu okruhu zájemců a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí.

Proto je možno se vydat z domovské stránky dvěma cestami: po české nebo po anglické větvi.

V navazujících stránkách dostanete informace o organizační struktuře KNAV včetně údajů o adresách elektronické pošty jednotlivých vedoucích pracovníků a telefonního seznamu, o historii KNAV, o poskytovaných službách včetně databázových zdrojů a o publikacích, vydávaných Knihovnou. Na zvláštní skupině stránek je seznam zahraničních časopisů, docházejících nejen do samotné KNAV, ale také periodik odebíraných ostatními knihovnami pracovišť Akademie věd ČR s retrospektivou od roku 1975. Oddělení zpracování fondů bude pravidelně doplňovat seznamy nových knih zařazovaných do fondu.

V rámci naší webovské stránky je také přístupný přehled publikační aktivity pracovníků AV ČR (ASEP) od r. 1994 do současnosti (URL http://www.lib.cas.cz/ASEP/a-sezust.htm). Pro pracovníky na pracovištích AV ČR je k dispozici elektronický manuál pro přípravu dat pro bázi dat ASEP.

Zvláštní pozornosti doporučujeme stránku “Aktuální novinky” s nejnovějšími zprávami o činnosti Knihovny AV ČR.

V současné době je česká verze webovské stránky přístupná v jediném způsobu kódování češtiny, a to Windows CE (CP-1250).

Počítáme s postupným rozšiřováním informací na webu včetně propojení na databáze, umístěné na našem serveru. Za všechny případné návrhy k rozšíření a zlepšení našich stránek na Internetu předem děkujeme.

Mgr. Antonín Vítek, CSc.

Projekt LINCA v druhé polovině roku 1997

Dovolte, abychom Vás i na stránkách INFORMACÍ KNAV seznámili s aktuálním stavem projektu LINCA.

Ve druhé polovině tohoto roku, jak už jsme o tom informovali knihovníky AV ČR na našem posledním setkání, jsme zahájili a úspěšně dokončili úvodní kurz pro uživatele programu BIBIS. Čtyř běhů kurzu se zúčastnilo přes 60 kolegyň a kolegů. Na závěr všech běhů jsme uspořádali setkání s diskusí, kterého se mohli zúčastnit, mimo účastníků kurzu také další zájemci. Setkalo se se značným zájmem, přišlo na ně asi 70 osob.

Již na tomto setkání jsme oznámili, že můžeme průběžně uspořádat další běhy kurzu BIBIS i pro další zájemce.

 

Máte-li zájem, abyste buď absolvovali ještě jednou toto školení nebo chcete přihlásit i vaše spolupracovníky, obraťte se prosím buď telefonicky (02-24 24 05 76) nebo faxem (02-24 24 06 11) nebo e-mailem oa@lib.cas.cz na paní Julii Pekárkovou z KNAV ČR, která vás zapíše a také vám sdělí (nezapomeňte prosím udat jak jména nových účastníků, tak i kontakt na ně!) datum konání kurzu, do kterého budou zařazeni.

Během jara a léta t. r. jsme testovali jednotlivé funkce programu BIBIS a skupina, vedená mgr. Vítkem, spolupracovala velmi úzce s programátory dodavatele na úpravách BIBISu do podoby, která bude odpovídat jak požadavkům UNIMARCu, tak i požadavkům provozu knihoven Akademie. Podle dohodnutého harmonogramu byly naše připomínky probrány, většina z nich firmou akceptována a zbývající minimální část bude podle přejímacího protokolu, který byl za přítomnosti prof. Lasse podepsán 14. října t. r., odstraněna do konce listopadu 1997. Tím byla také ukončena I. etapa přejímky software. V další etapě přebíráme moduly Akvizice, Periodika a zbývající programy s tím, že by tato etapa měla být uzavřena do konce února 1998.

 

V oblasti hardware je k dnešnímu dni stav následující:

Pro část ústavů, které budou napojeny na server KNAV přímo jako pobočkové knihovny (viz schéma projektu LINCA plus, který jste na našich setkáních dostali), byla zakoupena PC Pentium a byla do většiny ústavů dodána. Ty ústavy, které dostanou počítače z prvé dodávky od firmy IBM, prosím ještě jednou o trpělivost. Těchto počítačů využíváme v současnosti v KNAV ke školení knihovníků – po ukončení kurzů je předáme na ústavy.

Pro ústavy, které jsou sdruženy do jednotlivých areálových celků, byly dovezeny a převzaty, v některých případech i předány na ústavy servery SUN podle dohodnutých konfigurací. Na ústavy byly zatím předány servery Ultra 150, servery typu Ultra 1 a 2 budeme distribuovat koncem prosince 1997 a v lednu 1998. U všech typů předpokládáme instalaci SW a provedení konverze katalogů přímo na vašich pracovištích.

S dodavatelem hardware, firmou INCAD, jsme dohodli, že uspořádáme školení správců serverů U 1 u nás v KNAV. Školení se uskutečnilo 18. listopadu t. r. za účasti všech správců serverů v areálech.

Ještě k vlastní konverzi katalogů: Pokud máte vaše záznamy v ISISu, mělo by jejich převedení proběhnout bez velkých problémů. V případě, že používáte jiný knihovnický program, spojte se prosím s panem mgr. Vítkem ke konzultaci.

Předpokládáme, že BIBIS budeme předávat spolu se servery během prosince t. r. a ledna 1998. Protože očekáváme, že jedna instalace potrvá asi týden, prosíme vás o trpělivost. Není v našich silách dokončit instalaci dříve. Každé knihovně, ve které budeme v daném časovém úseku plánovat instalaci, dáme včas zprávu a konkrétní termín si s vámi dohodneme.

Protože předpokládáme zvýšený zájem o program BIBIS právě po instalaci systému v knihovnách ústavů se strany knihovníků i čtenářů a ani nevylučujeme, že se objeví nejasnosti i potíže, zřídili jsme na našem serveru schránku, do které nám můžete posílat svoje dotazy i prosby o pomoc.

Schránku budeme otevírat 3× denně, takže byste neměli zůstat dlouho bez pomoci. Také firma INCAD dá v brzké době k dispozici adresu svojí hot-line, kde budete mít možnost hledat pomoc při problémech jak s SW, tak i HW.

Adresa naší schránky zní:

bibis@lib.cas.cz

Projekt LINCA spěje k závěru své prvé etapy. Finanční prostředky, které KNAV ČR obdržela v rámci Mellonovy nadace, jsou vyčerpány. Během letošního roku jsme zpracovali vyúčtování projektu a v roce 1998 provedeme převod HW na jednotlivé ústavy jako na konečné uživatele. Předpokládáme také, že celé konečné vyúčtování předložíme Správní radě projektu k projednání a schválení závěrečného účtu.

Prostředky, určené na projekt LINCA plus z tzv. “modrého projektu” AV ČR, budou vyúčtovány v rámci řízení podle pravidel, která jsou pro zúčtování těchto prostředků v AV ČR závazná.

V rámci pravidelných seminářů, které KNAV ČR každoročně pořádá, jsme se setkali na semináři LINCA dne 20. listopadu 1997.

Přejeme Vám všem příjemné svátky vánoční a do nového roku hodně zdraví a pracovních úspěchů!

RNDr. Jan Hartman

Podzimní cyklus seminářů 1997

Letošní cyklus seminářů se uskutečnil od 22. října do 20. listopadu 1997. Uspořádali jsme přednášky, které se bezprostředně vztahují k aktuálním požadavkům na knihovníky jednotlivých ústavů v souvislosti se zavedením systému BIBIS.

Tato setkání jsme využili i k rozdání dotazníků o činnosti SVI nebo knihovny s žádostí o jejich odevzdání do 15. ledna 1998.

Tři semináře vedli pracovníci KNAV, o zbylé dva jsme požádali dr. Krčmařovou a sl. Lichtenberkovou z Národní knihovny v Praze.

 

22. října – ASEP
Mgr. Janotová a dr. Vítek informovali o stavu databáze ASEP. Upozornili na domovskou stránku KNAV, kde je vystavena databáze i manuál pro zápis záznamů.

 

30. října – Katalogizační pravidla AACR2
Paní Brabcová z oddělení knih přiblížila posluchačům angloamerická katalogizační pravidla a seznámila je se základní literaturou pro kat
alogizaci.

 

6. listopadu – Souborný katalog
PhDr. Krčmařová z Národní knihovny nás seznámila s vznikem a činností Souborného katalogu ČR.

 

13. listopadu – UNIMARC
Sl.
Lichtenberková také působí v Národní knihovně a našim pracovníkům zasvěceně přiblížila problémy popisu.

 

20. listopadu – LINCA
Cyklus seminářů zakončil dr. Hartman, který informoval o dosavadním a budoucím vývoji projektu LINCA.
Bulletin LINCA Plus Info bude od příštího roku vycházet na naší webovské stránce.

 

 

Celkem se našich seminářů zúčastnilo 255 posluchačů.

Chtěla bych touto cestou poděkovat přednášejícím a Vám všem popřát hezké svátky a hodně pohody do nového roku.

Mgr. Martina Janotová

Provoz serveru Ultra*Net

Knihovna AV ČR uvedla v létě t. r. v rámci projektu LINCA do provozu server Ultra*Net, určený pro vystavení nejrůznějších databází, distribuovaných na CD-ROM discích. Server jsme zvolili proto, že práce na samotných CD-ROM discích nedovoluje současné zalogování většímu počtu účastníků a také samotná práce s databázemi je časově limitována poměrně nízkými přístupovými rychlostmi. Předpokládáme, že na tomto serveru budou zpřístupněny hojně využívané báze dat typu Science Citation Index, v budoucnosti pak i Current Contents atd., a proto umožňujeme přístup na server nejen knihovnám ústavů, ale i těm pracovištím AV  ČR, která nemají samostatnou knihovnu, a také jejich detašovaným pracovištím všech typů.

Protože nám finanční prostředky na zakoupení licence pro neomezený počet uživatelů pro rok 1997 chybí, zvolili jsme kompromisní řešení, a sice v tom smyslu, že umožníme každému z ústavů AV ČR nainstalovat si na libovolný počet svých PC pouze jeden přístup. Znamená to, že se na každém pracovišti musí uživatelé dohodnout sami na časovém harmonogramu, jak budou databáze využívat.

Oddělení automatizace KNAV ČR má pro zajištění instalace klientské části obslužného programu příliš málo vlastních sil. Rozhodli jsme se proto, že tuto akci předáme komerční firmě MEICO. Bohužel došlo k nepředvídané komplikaci: pracovník pověřený touto činností během dovolené v zahraničí vážně a dlouhodobě onemocněl a firma nemohla svůj závazek – nainstalovat programy do konce září t. r. – splnit.

Omlouváme se vám všem, kteří jste zatím marně čekali jak jménem Knihovny, tak i jménem firmy MEICO. V současnosti už je instalaci dokončena k plné spokojenosti všech.

Pokud se týká technického vybavení, není bohužel možné klienta pro Ultra*Net instalovat ani na PC XT, ani na PC AT 286.

Obslužný program Ultra*Netu nám dovoluje provést zevrubnou analýzu přístupů do databází. Můžeme tak zjistit i jejich využívání, časovou aktivitu jednotlivých ústavů (adres) a pod. Těchto údajů lze pak využít pro plánování dalšího rozvoje serveru, stejně jako mohou ovlivnit složení volby titulů, které budeme v dalším období vystavovat.

Na serveru máme mimo už zmíněných velkokapacitních pevných disků připojen měnič disků (tzv. juke-box) se 100 pozicemi. Na tomto měniči jsme umístili mimo SW Microsoftu, jehož distribuci ale obhospodařuje Informační centrum Kanceláře AV ČR, ty tituly na CD-ROM, které nejsou hromadně využívány. Také tuto skladbu nabídky bychom chtěli přizpůsobit vašim připomínkám a požadavkům.

Obsah celého serveru (databáze, které vystavujeme) není definitivně stanoven. Prosíme vás proto, sdělte nám vaše požadavky na změnu obsahu nebo na jiné, např. časové úpravy vystavování jednotlivých databází. Vašimi podněty se budeme zabývat a podle možnosti vám vyhovíme. Připomínky zasílejte laskavě na e-mail ultranet@lib.cas.cz (správce serveru pan David Jůna) nebo na autom@lib.cas.cz (vedoucí odd. automatizace dr. Jan Hartman)

 

Děkujeme za pochopení.

RNDr. Jan Hartman

 

 

ZE ZAHRANIČÍ

Výroční konference IFLA

PhDr. Jarmila Burgetová

“Knihovny a informace pro rozvoj lidstva” (Libraries and information for human development) bylo letos hlavní téma výroční konference, která se konala v Kodani ve dnech 30. srpna 6. září 1997.

Po celé řádce let se konání výroční konference IFLA vrátilo do Evropy, naposledy se zde konala konference v Barceloně v roce 1993. V předchozích letech (1994–1996) se konference konaly na Kubě, v Turecku a v Číně.

Z České republiky se kromě autorky článku konference zúčastnili: Dr. Vojtěch Balík, ředitel Národní knihovny ČR v Praze, ing. Pavla Petrová, vedoucí oddělení knižní kultury MK ČR, dr. Karel Sosna, ředitel Parlamentní knihovny, dr. Bohdana Stoklasová, ředitelka odboru zpracování fondů NK ČR a dr. Stanislav Kalkus z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK.

V příštím roce se bude konat výroční konference IFLA v Amsterodamu, v roce 1999 bude hostit IFLA thajský Bangkok. Výroční konference IFLA v roce 2000 se má konat v Jeruzalémě, v roce 2001 v americkém Bostonu a konečně v roce 2002 ve skotském Edinburghu.

 

Vedení IFLA si určilo v současné době dvě priority:

  1. Prosazovat na celém světě svobodný, volný přístup k informacím
  2. Permanentně sledovat a ovlivňovat vývoj jednání o copyrightu a autorských právech ve vztahu ke knihovnám.

 

“Professional Board” (Profesní rada) nyní připravuje nový střednědobý program IFLA do roku 2003 a také další rozvoj a vytváření elektronických flexibilních tzv. “diskusních skupin” (discussion groups) k nejrůznějším otázkám. Protože IFLA má již software pro strojový překlad textů, měla by být v nejbližší budoucnosti zajištěna možnost komunikace ve všech pěti oficiálních jazycích IFLA (angličtina, francouzština, ruština, němčina a španělština) – v závěru konference byl podán návrh na zařazení čínštiny jako dalšího oficiálního jazyka IFLA.

Z nedělního dopoledního programu zaujalo také pravidelně konané tzv. UNESCO Open Forum. Zástupce UNESCO pan Philippe Quéau, ředitel oddělení informací a informatiky, sice přednesl zajímavou “řeč” na téma “Towards a World Wide Public Domain of Information”, v níž v podstatě obhajoval právo nejširší veřejnosti na přístup k informacím všeho druhu včetně elektronických, uvedl, že vstupujeme do věku “virtuální civilizace” a určil knihovnám hrát úlohu “serverů” informací – v technickém i přeneseném slova smyslu. V této souvislosti snad jen malou poznámku – opět byl vysoce kladně hodnocen program “Paměť lidstva” a připomenuta “pilotní zásluha” naší Národní knihovny na rozjetí a realizaci tohoto světového projektu na záchranu světového kulturního dědictví.

Ve 14 hodin za slunného nedělního odpoledne se v “Bella Center” (tak se nazývá kodaňské kongresové středisko, žel poněkud vzdálené od centra města) uskutečnilo první zasedání Rady (Council I), kterou tvoří představitelé či zástupci jednotlivých knihovnických asociací, spolků i knihoven, jež jsou individuálními členy IFLA. Za předsednický stůl zasedla celá Výkonná rada (Executive Board) v čele s předsedou IFLA p. Robertem Wedgeworthem. Srdečně byli přivítáni tři osobně přítomní čestní předsedové IFLA – pánové Herman Liebaers, Preben Kierkegaard a Hans-Peter Geh i další bývalí čelní funkcionáři IFLA – nyní tzv. “honorary fellows” – paní Margreet Wijnstroom, pan Russell Bowden a paní Marcelle Beaudiquez. Minutou ticha bylo vzpomenuto těch členů IFLA, kteří zemřeli od poslední výroční konference. Novým členem IFLA se stala knihovnická asociace Jihoafrické republiky.

Konferenci pozdravili představitelé příbuzných organizací, jmenovitě prezidentka FID (Fédération Internationale de Documentation), představitel ICA (International Council of Archives) a IPA (International Publisher’s Association). Na závěr první části programu paní Niegaard, která byla generální sekretářkou organizační komise pro přípravu konference, uvedla ohromující čísla. Na konferenci se registrovalo celkem 2572 účastníků ze 137 zemí. Výstavu, jejíž zahájení následovalo po skončení programu Rady I, obeslalo 137 vystavovatelů. 150 delegátům z rozvojových zemí byla uhrazena účast z grantu DANIDA.

V další části programu byly podány nejrůznější zprávy o činnosti – za “Výkonnou radu” referoval generální sekretář IFLA p. Leo Voogt. Připomněl, že IFLA oslavuje letos 70. výročí své existence. Vznikla v roce 1927 v Edinburghu z iniciativy hrstky evropských zemí, mezi nimiž bylo tehdy také Československo. Zprávu o hospodaření přednesl hospodář (pokladník) pan Waren Horton z Australie. Finanční bilance je aktivní. Za “Profesní radu” promluvila její předsedkyně paní Sally H. McCallum z Kongresové knihovny ve Washingtonu, která uvedla hlavní priority odborného programu IFLA. Stručný výčet publikační činnosti IFLA pak podala paní Christine Deschamps, ředitelka Univerzitní knihovny v Paříži a předsedkyně publikační komise IFLA. Paní Deschamps byla zároveň jednou z kandidátek na místo prezidenta IFLA, protože funkční období pana Wedgeworthe letos vypršelo. Druhou kandidátkou byla paní Marianne Scott, ředitelka kanadské Národní knihovny.

Po přednesení všech zpráv (tištěnou, sedmdesátistránkovou zprávu o činnosti IFLA dostaly asociace předem poštou) se konaly tajné volby předsedy či v daném případě předsedkyně IFLA. Právo volit má pouze určený zástupce příslušné organizace či instituce, která zaplatila členský příspěvek. Paní Christine Deschamps ve volbách získala značnou převahu – byla totiž zvolena 810 hlasy proti 567 hlasům, které získala paní Scott.

V první den konference v pondělí dne 1. září 1997 proběhlo – kromě mnoha dalších zajímavých sezení – tzv. Open Forum of Core Programmes. Ač pro toto zasedání byla vyčleněna jen hodina a půl, přesto účast na něm byla (a je vždy) nesmírně informativní. Vedoucí jednotlivých hlavních programů IFLA, k nimž – jak víme – patří ALP, PAC, UAP, UBCIM a UDT – na něm referují, co se za uplynulý rok v rámci programu udělalo. Ve zprávě o programu UBCIM (Universal Bibliographic Control and International MARC) doplněné promítáním různých přehledů se Česká republika umístila na prvním místě v počtu překladů mezinárodních standardů ISBD (International Standard Bibliographic Description) z angličtiny do národního jazyka. Daleko více bychom měli využívat výsledků posledního jmenovaného programu UDT (Universal Dataflow and Telecommunications). Kromě již druhého vydání materiálů o IFLA včetně podrobného Adresáře všech členů na CD-ROM, které obdržel každý delegát, je tu IFLANET v Internetu, umožňující přístup ke všem potřebným informacím po síti. V roce 1996 zaznamenal IFLANET 700 000 přístupů ze 106 zemí. Od roku 1993 jsou v provozu dva “public mailing lists” neboli seznamy adres účastníků elektronických konferencí, z nichž tzv. IFLA-L má 800 členů a DIGLIB dokonce 1 700 členů. Existuje i databáze volných míst LIBJOBS, kde se lze zapsat v případě potřeby získání či nabídnutí místa pro profesionální knihovníky.

Pondělní odpoledne bylo věnováno plenárnímu zasedání a oficiálnímu zahájení konference. Jako obvykle bylo velice slavnostní, v tomto případě za řízení předsedy IFLA pana Roberta Wedgeworthe a za účasti významných hostů – dánského ministra kultury pana Ebbe Lundgaarda, primátora města Kodaně pana Jens Kramer Mikkelsena, ředitele Národní knihovny a předsedy Organizačního výboru pro přípravu konference pana Morten Laursen Viga, představitele UNESCO pana Philippe Quéau, ředitele oddělení informací a informatiky a paní Lone Dybkjaer, členky Evropského parlamentu. Všichni jmenovitě uvedení přednesli na zahajovacím plénu svá pozdravná poselství a projevy, avšak pouze tři z nich byly dány k dispozici v písemné podobě (Morten Laursen Vig, Robert Wedgeworth, Lone Dybkjaer). Všechny tři by stály za překlad do češtiny a zveřejnění.

Úterní program konference patřil k “nejnabitějším”. Kromě zasedání komise pro “Management of Library Associations” se uskutečnilo setkání představitelů knihovnických spolků střední a východní Evropy s ředitelkou EBLIDA paní Schleihagen o účasti na projektu Evropské komise nazvaném CECUP (Central and Eastern European Copyright User Platform). Zároveň probíhal seminář OCLC, na němž byla vysoce hodnocena NK ČR za dodávání kvalitních záznamů a důsledné dodržování pravidel konverze z UNIMARC do US MARC. Zajímavý program měly veřejné knihovny na téma “Veřejné knihovny a celoživotní vzdělávání”. Souběžně zase přestavitelé národních knihoven diskutovali o tom, zda jsou a mají být tyto knihovny centry kultury (v diskusi vystoupil i dr. Balík).

Středa 3. září byla vyhrazena pro návštěvy kodaňských knihoven anebo pro semináře a jednání v těchto knihovnách. Z bohatého výběru jsem si vybrala prohlídku Královské knihovny, které zde plní úlohu jak národní, tak i univerzitní knihovny. Nalézá se právě v dočasném provizóriu, protože její starobylá budova na ostrově Slotsholmen v centru města je uzavřena. Probíhá zde velkorysá moderní přístavba, která bude “vysunuta” nad vodní hladinu kanálu, který obtéká ostrov. Termín zakončení stavby je příští rok. Z Královské knihovny je nyní v provozu část univerzitní ve městské čtvrti Amager v areálu kodaňské univerzity. V rámci univerzitního “kampusu” – jak to bývá obvyklé – má budova knihovny centrální postavení, je umístěna v přízemních prostorách s řadou atrií v množství zeleně a klidu. Dokončuje se zde právě také nová budova pro depozitář. Dobře připravená akce s občerstvením a informačními materiály o knihovně byla zakončena návštěvou královniny soukromé knihovny “Private Reference Library of her Majesty Queen Margrethe II” na zámku Amalienborg.

Čtvrteční program – 4. září – nabízel účastníkům konference na dvacet dílen – workshopů – vesměs s velice přitažlivými tématy, a tak pokračoval “maratón” zasedání a jednání. Dílna veřejných knihoven se zabývala zkušenostmi s využitím Internetu neboli téma “Public libraries and the Internet”. V předváděných programech a také sdělovaných zkušenostech z řady západních zemí se jako červená nit vinula všudypřítomná otázka, zda přístup do Internetu prostřednictvím veřejných knihoven lze umožňovat zdarma s odvoláním na přijatou zásadu rovného přístupu informací pro všechny. V mnoha, zejména skandinávských zemích je bezplatný přístup do Internetu ve veřejných knihovnách takto praktikován, avšak i zde jsem vycítila obavu, zda tomu bude i v budoucnu.

Závěrečný den konference – pátek 5. září – měl ve svém dopoledním programu zasedání nejrůznějších tzv. Standing committees, sekcí, komisí, kulatých stolů. Rada II (Council II) a závěrečné zasedání (Closing Session) se konaly od 14 do 18 hodin. Projednávaly a schvalovaly se čtyři navrhované rezoluce – o zařazení čínštiny mezi oficiální (pracovní) jazyky IFLA, o doporučení ustavit v rámci IFLA komisi pro otázky copyrightu a souvisejících legislativních předpisů, o plnění či spíše neplnění Manifestu UNESCO o veřejných knihovnách, a to zejména v otázkách nepřípustnosti cenzury ideologického, politického či náboženského charakteru při tvorbě fondů nebo rozvíjení služeb veřejných knihoven, o svobodném přístupu k informacím, což je téma, kterým se IFLA zabývá již dva roky. Komise, která byla k řešení problematiky předběžně ustavena, je známá pod zkratkou CAIFE (Committee on Acccess to Information and Freedom of Expression).

Všechny čtyři rezoluce Rada přijala pozitivně a byly jednomyslně aklamací jednotlivě odhlasovány. Následovala řada zpráv o konání konferencí, o grantech IFLA i udělovaných cenách. Končící předsedkyně Profesní rady hodnotila konferenci z odborného hlediska, uvedla i některá čísla – celkem bylo uspořádáno 45 veřejně přístupných a 14 uzavřených zasedání, uskutečnilo se dvacet “plakátových sdělení” (poster sessions). Při organizačním zajištění konference pomáhalo 200 dobrovolníků a celá řádka tlumočníků. Toto sdělení vyvolalo pochopitelně obrovský děkovný potlesk. Oficiální závěr konference měl opět dánský ministr kultury pan Ebbe Lundgaard.

Každý účastník si odvážel domů nejen zavazadla plná “papírů”, ale i hlavu, plnou nových zkušeností a s nimi spojených nápadů a inspirací. Stálo to za námahu. Ve srovnání s rokem 1993 se reprezentace českého knihovnictví (i při stávajícím finančním omezení) značně zlepšila a “prezentace” našich prvních pozitivních výsledků po změnách v r. 1989 se podstatně rozšířila. Čímž nechci ani nemohu říci, že by se naše knihovny ve svém celku mohly srovnávat s knihovnami ve vyspělých státech s tržním hospodářstvím. Čeká nás ujít ještě velký kus cesty, je však dobré znát její směr a příklady, jak cíle co nerychleji a nejefektivněji dosáhnout. K tomu nám dává členství v IFLA mimořádně dobrou příležitost!

 

 

nnn

 

 

“Spolupráce mezi německými vědeckými knihovnami a vědeckými knihovnami ve střední a východní Evropě”

neboli workshop

“Kooperation zwischen deutschen wissenschaftlichen Bibliotheken und wissenschaftlichen Bibliotheken in Mittel- und Osteuropa (MOE)”

Berlín, 14.–18. září 1997

RNDr. Jan Hartman

Největší současné staveniště Evropy – Berlín – se stal hostitelem malého, ale významného setkání zástupců německých knihoven a knihoven středo- a východoevropských států “Spolupráce mezi německými vědeckými knihovnami a vědeckými knihovnami ve střední a východní Evropě”.

Staatsbibliothek zu Berlin a Deutsches Bibliotheksinstitut (DBI) pozvali zástupce vědeckých a univerzitních knihoven z České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Ruska, Slovenska a Ukrajiny k setkání, na kterém byly prezentovány dvě bibliografické databáze, z nichž jedna – DBI-link je po Internetu již zpřístupněna rutinně, druhá – SUBITO, pak je uvedena od 1. října letošního roku do pokusného provozu.

Druhým neméně důležitým bodem programu se stala otázka možnosti recipročního zpřístupnění virtuálních katalogů vědeckých knihoven s tím, že německá strana je ochotna dát k dispozici přístupy k záznamům v katalozích jednotlivých vědeckých a vysokoškolských knihoven v SRN a poskytnout budoucím partnerům tyto záznamy pro doplňování jejich vlastních katalogů. Německá strana má naopak zájem především o německojazyčnou literaturu, především staršího data (před druhou světovou válkou), která ve fondech německých knihoven chybí.

Obě zpřístupněné databáze, DBI-link i SUBITO jsou produkty, které vznikly z iniciativy DBI.

DBI-link umožňuje přístup koncového uživatele, ať už je jím přímo čtenář nebo knihovna, prostřednictvím Internetu do katalogů zúčastněných knihoven, vyhledávat v nich a za předpokladu, že má zájemce zřízen “účet” a bylo mu přiděleno přístupové heslo, může si objednávat z následující nabídky:

  1. Zeitschriftendatenbank (ZDB1) – databáze časopisů – obsahuje katalogizační záznamy časopisů, novin, seriálů a kongresových tiskovin, uložených v německých knihovnách
  2. Verbundskatalog maschinenlesbarer Katalogdaten (VK95) – souborný katalog – obsahuje katalogizační záznamy monografií, sborníků a disertací uložených v německých knihovnách.
  3. Table-of-Contents–Dienst DBI-FIRST (CON1) – obsahuje bibliografické údaje z časopisů, uložených v německých knihovnách.
  4. Table-of-Contents–Dienst (SCON) – obsahuje bibliografické údaje o článcích, publikovaných v časopisech vydavatelství Springer Heidelberg.
  5. Zeitschriftenaufsatzdienst (ZADD) – obsahuje výběr z vybraných článků, uveřejněných v německojazyčných časopisech.
  6. Zeitschriften und Serien des “British Library Document Supply Centre” (BSER) – obsahuje nabídku časopisů v British Library.
  7. Zeitschriften der Bibliothek der königlich-niederländischen Akademie der Wissenschaften und Künste (KNAW) – obsahuje seznamy časopisů uložených v Knihovně královské nizozemské Akademie věd a umění.
  8. Handschriften des Mittelalters (HAND) – obsahuje záznamy katalogů středověkých rukopisů.

 

Dokumenty lze vyhledávat a objednávat z cca 20 knihoven a z Britské knihovny i Knihovny královské nizozemské Akademie věd a umění, a to buď jako normální či spěšnou objednávkou.

 

Poplatky

Vyhledávání v databázích lze provádět zdarma, manipulační poplatek za objednávku prostřednictvím e-mailu je od 1. října účtován 1,– DM, studenti mají tuto službu zdarma.

Poplatky za dodání kopií se řídí ceníky jednotlivých knihoven. Ceníky jsou k dispozici na webovské stránce DBI-link.

Pro informaci uvádíme ceny dodávek některých knihoven:

 

KNIHOVNA

POŠTOU (expres)

E-MAIL

Staatsbibliothek Berlin

15,00 (30,00) DM

0

Bayerische Bibliothek

12,00 (24,00) DM

0

Medizinische Bibl. Köln

12,00 (18,00) DM

12,00 (18,00) DM

 

Z dalších dodavatelů se pak pohybují ceny v Britské knihovně a Knihovně nizozemské královské Akademie věd a umění mezi 14,50 DM za 10 stran a 13,40, resp. 26,70 DM za expresní dodávku.

 

SUBITO reprezentuje novou službu německých knihoven, jejímž cílem je poskytovat každému zájemci rychle, snadno a srozumitelným způsobem přístup do fondů knihoven a stejným způsobem rychle a bez problémů umožnit získat vyhledané informace; ty pak okamžitě objednat ze svého počítače a nechat je dopravit až na pracovní stůl.

Autorem a organizátorem projektu, který byl uveden do zkušebního provozu 1. října 1997, je Deutsches Bibliotheksinstitut Berlin. Účastníky pak je řada německých knihoven, jejich seznam uvádíme níže.

SUBITO je přístupno na adrese http://www.subito-doc.de, autorem projektu je paní Dr. Braun-Gordon (braun@dbi-berlin.de).

 

Spolupracující knihovny:

 

V centrální databázi časopisů (ZDB) se nalézá t.č. přes 1,000.000 titulů ze všech oborů a v nejrůznějších jazycích. Přístup je umožněn každému zájemci bez poplatků.

 

V současnosti jsou v pilotním projektu zpřístupněny následující databáze:

 

Popis uvedených systémů naleznete na homepage SUBITO v kapitole “Zugangssysteme/Info”.

Dodávky literatury jsou organizovány ve dvou režimech: normální a spěšný. V normálním režimu garantuje SUBITO dodávku objednané literatury do tří pracovních dnů, spěšná objednávka bude vyřízena během jednoho pracovního dne.

SUBITO – dodavatel zašle vyžádanou literaturu buď přímo objednateli nebo ji doručí prostřednictvím zprostředkující knihovny. Vyžádanou literaturu lze obdržet buď prostřednictvím e-mailu nebo službou FTP, faxem, poštou, osobním odběrem či kurýrem.

 

Uživatelé jsou rozděleni do dvou skupin – I. a II.

Do skupiny I. patří žáci škol, studenti, vyučující, spolupracovníci a zaměstnanci vysokých škol. Dále sem patří soukromé osoby, pracovníci badatelských a výzkumných zařízení, financovaných z veřejných prostředků, právnické osoby ve veřejnoprávních zařízeních, pracovníci kulturních a sociálních zařízení včetně náboženských.

Do skupiny II jsou zahrnuti především tzv. “komerční” uživatelé.

 

 

Poplatky:

 

1–20 stran předlohy

DM

každá další strana
DM

e-mail

5,00

0,20

FTP

5,00

0,20

Fax

10,00

0,50

Pošta

8,00

0,20

Osobní odběr

5,00

0,20

Kurýr

5,00

0,20

 

Vyúčtování:

 

Platby ze zahraničí:

Platby za služby, poskytované zahraničním partnerům, jsou všeobecně účtovány ve skupině II.

Z technického hlediska jsou všechny databáze spojeny prostřednictvím protokolu Z39.50, styk mezi spolupracujícími knihovnami je uskutečňován ještě prostřednictvím specializovaného objednávacího a dodavatelského modulu, vyvinutého pro tyto účely – DoD.

 

Jak lze v současnosti systému SUBITO využít?

Zalogujete-li se do databáze DBI, můžete jako host zdarma vyhledávat podle různých jednoduchých či kombinovaných hledisek články z časopisů, uložených ve zvolené databázi. Jednotlivé tituly nelze ale přímo objednat, k tomu je třeba uzavřít s provozovatelem SUBITO jednou pro vždy smlouvu, ve které se mj. objednatel služby zavazujete dodržovat podmínky autorského práva atd. Je třeba také určit způsob platby a další podrobnosti.

 

Podrobnosti o projektu DBV-OSI si lze vyžádat na adrese:

Die Deutsche Bibliothek

Frau Boßmeyer

Adickesallee 1

60322 Frankfurt

tel. 069/1525-712

e-mail bossmeyer@dbf.ddb.de

 

 

CHVILKA PRO LEPŠÍ ČEŠTINU

O krátkých a dlouhých samohláskách v češtině

Jiří Kraus

 

Jednou z hlavních zásad, jíž se pøidržuje èeský pravopis, je shoda mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka. Není to ovšem zásada jediná a ani všude nepøevažuje. Nejèastìji se podøizuje zákonitostem tvarotvorným a slovotvorným. Napø. pøedpona roz- zùstává stejná ve slovech rozdávatrozpárat, i když koncová hláska se jednou vyslovuje z a podruhé s. Totéž platí i o skloòování – nesporné pøednosti fonetického psaní vìtšina lidí sice uznává, ale pøece jen píšeme lev, hrad, vùz. Øídíme se totiž podobami skloòovanými – lva, hradu, vozu.

Fonetické psaní ovšem pøestává být oporou tam, kde výslovnost kolísá nebo tam, kde se odchýlila od pùvodní psané podoby. U jmen Emilie/Emílie, Cecilie/Cecílie Pravidla pøipouštìjí obojí. Pražské ètvrti Braník a Troja píšeme krátce, i když v bìžném užití délka pøevažuje. Profousova Místní jména v Èechách i nìkteré další pøíruèky doporuèují psát Stranèice (i když pùvodnì jde o obec patøící rodu Stránkù), ale tady úzus – i místní – se pøiklání k výslovnosti s dlouhým -á-.

Èasto se vyskytují dotazy, jak je to se slovy výjimka, výhybka, kde výslovnost kolísá, ale Pravidla zachovávají délku v pøedponì a zkrácený základ. Odpovìï se øídí psaním obdobných pøípadù. Dlouží-li se v jménech odvozených od sloves samohláska pøedpon na-, pøi-, u-, vy-, za-, následuje samohláska krátká. Máme proto zaplést – zápletka, ukázat – úkaz, přidávat – pøídavek, nalít – nálev. A podle toho tedy také výjimka, výhybka. Není ovšem pravidle bez výjimek, a tak Pravidla mají dvojí psaní výhrùžka i vyhrùžka. Vlastnì tu o pravopisnou výjimku ani nejde. V jednom pøípadì se pøedpona prostì prodlužuje, v druhém ne.

V peèlivé spisovné výslovnosti výjimka, výhybka také vyslovujeme, ale pøiznejme si, jak èasto se snažíme takový zpùsob mluvy dodržet.

 

 

PŘEDSTAVUJEME

Dům Britské rady

PhDr. Jarmila Burgetová

Dům Britské rady v Praze byl slavnostně znovu otevřen dne 27. listopadu 1997 panem Robinem Cookem, ministrem zahraničních věcí Velké Británie. Neznamená to samozřejmě, že by do té doby byla činnost British Council neboli česky Britské rady (BR) u nás nedostatečná či jinak omezená. Pražská pobočka BR této specifické britské orga Vás�nizace, která vznikla již v roce 1934 a klade si za úkol podporovat hlubší poznání Spojeného království a anglického jazyka na celém světě – dříve plnila své poslání ve stísněných prostorách v Jungmannově ulici a teprve v letech 1991–2 se usídlila v části bývalého paláce Dunaj na Národní třídě. Od roku 1992 začala BR vytvářet tzv. Centra Britské rady v českých univerzitních městech. V současné době jich funguje spolu s Prahou osm – v Brně, Olomouci, Plzni, v Pardubicích, v Českých Budějovicích, Ostravě a Ústí nad Labem. Jejich úkolem je poskytovat odborné knihovnické a informační služby, odbornou podporu pro výuku angličtiny v České republice, organizovat mezinárodně uznávané “cambridgeské” zkoušky z angličtiny, organizovat projekty pro vzájemnou výměnu českých a britských odborníků a vědeckých pracovníků, zprostředkovávat školení pro vládní organizace, zajišťovat finanční podporu pro rozvoj spolupráce mezi britskými a českými univerzitami a výzkumnými institucemi, propagovat britské umění a literaturu.

Tři podlaží BR v paláci Dunaj prošly v roce 1997 další rekonstrukcí, která byla spojena i s renovací vybavení prostorů. V suterénu, kde je umístěna původní knihovna či tzv. Resource Centre, je velká referenční část se slovníky a encyklopediemi, ale také audiovizuální dokumenty, učebnice, je zde k dispozici i dětská literatura. Nově byla otevřena “počítačová studovna” tzv. Interactive Area – místnost vybavená devíti počítači, 4 videorekordéry a osmi místy pro poslech audiokazet. V přízemí, které navazuje na vstupní prostory, nyní situované do Voršilské ulice, je informační centrum – rovněž vybavené počítači a moderními nosiči informací, čítárna novin a časopisů, malé knihkupectví, malá kavárna a přednáškový sál. Moderní vybavení vytváří dokonale “pohodové” a optimisticky laděné prostředí. V prvním patře přístupném po schodišti ze vstupních prostor jsou umístěny učebny určené pro 900 posluchačů, přihlášených letos do kursů, které BR pořádá.

V knihovně pracují 3 pracovnice s výpomocí studentů na hodiny ve “špičkách”. K dispozici čtenářům je 13 000 knih, 3 500 audiokazet a 2 000 videokazet. Knihovna půjčuje dokumenty i domů členům za roční poplatek 300 Kč pro studenty středních škol, 500 Kč pro studenty vysokých škol a 700 Kč pro učitele soukromých jazykových škol.

Prezenční služby pro širokou veřejnost jsou prozatím zdarma. V loňském roce vypůjčila knihovna 23 000 svazků knih, 5 000 videokazet a 6 000 audiokazet.

Knihovna má tyto otvírací hodiny: pondělí 9–12, 13–16 hod., úterý 13–16 hod., středa 9–12, 13–18 hod., čtvrtek 13–16 hod., pátek 9–12 hod. Každou první sobotu v měsíci je otevřeno od 9 do 12 hod.

Knihovna či v tomto případě opravdu raději Resource Centre pořádá jednou až dvakrát měsíčně tzv. workshopy – dílny na nejrůznější témata. V říjnu až prosinci t.r. to byly semináře: Jak být zdvořilý v angličtině, Měnící se Londýn: obrazy a představy, Projekt kulturních studií: dějiny, Angličtina prostřednictvím hudby, a další. Tyto akce jsou určeny pro učitele angličtiny.

Dům BR začal vydávat vlastní čtvrtletník v moderní typografické úpravě – BC Newsletter, první číslo October-December 1997. Jsou v něm shrnuty všechny akce, kurzy,výstavy a umělecké programy, plánované ve výše uvedených regionálních centrech BR v České republice. Den otevřených dveří, který uspořádala BR 28. listopadu, ukázal, jak mimořádný zájem o vše, co BR českým občanům poskytuje, zde je. Jistě tento zájem bude také ze strany knihoven a pracovníků Akademie věd.

 

n n n

 

ČLÁNKY

CASLIN – Souborný katalog České republiky

PhDr. Gabriela Krčmařová

Projekt CASLIN byl formálně ukončen v únoru 1996 dočerpáním tříleté dotace Mellonovy nadace, která také finančně podporuje navazující projekty CASLIN+ (LINCA, MOLIN, KOLIN). Projekt CASLIN byl úspěšně realizován a nezvratné objektivní výsledky této realizace se projevily především v následujících oblastech:

  1. automatizace knihoven (i těch velkých)
  2. síťové propojení knihoven
  3. přijetí jednotných knihovnických standardů
  4. retrospektivní konverze klasických katalogů
  5. rozvoj mikrografie
  6. rozběh celostátního souborného katalogu.

Pozn.: Na toto téma podrobněji viz. článek Projekt CASLIN dnes / Gabriela Krčmařová // Informační bulletin Národní knihovny ČR. – č. 12 (1997), s. 10–13. (http://www.nkp.cz/caslin/).

Projekt CASLIN tedy skončil jako projekt spolupráce čtyř knihoven na základě čerpání grantu.

Na 3. jednání Pracovní skupiny pro Souborný katalog ČR dne 3. 6. 1997 byla kromě jiného otevřena otázka názvu souborného katalogu. Bylo konstatováno, že označení souborný katalog CASLIN nevystihuje dostatečně skutečnost, že se jedná o celostátní souborný katalog České republiky otevřený všem účastníkům, kteří jsou schopni a ochotni splnit podmínky nutné k přijetí záznamů do souborného katalogu.

Zkratka CASLIN jako označení celostátní informační sítě vstoupila do povědomí nejen české a slovenské knihovnické veřejnosti, ale je známa i mnoha informačním pracovníkům v zahraniční. Domnívám se, že označení CASLIN – Souborný katalog ČR vystihuje obě důležité skutečnosti:

  1. budování souborného katalogu bylo zahájeno díky realizaci projektu CASLIN
  2. jedná se o celostátní souborný katalog České republiky.

Budeme nadále o souborném katalogu CASLIN hovořit jako o Souborném katalogu ČR.

CASLIN – Souborný katalog ČR je centralizovaný knihovní katalog budovaný ve spolupráci knihoven České republiky. V současné době plní katalog především funkci informační, tj. poskytuje informace o existenci dokumentu na území České republiky.

Ověřovací provoz Souborného katalogu ČR byl zahájen 1. 1. 1996, kdy byly připraveny všechny základní předpoklady související s rozběhem Souborného katalogu ČR. Mezi tyto podmínky patří:

  1. Stanovení základních standardů zpracování záznamů souborného katalogu (UNIMARC, ISBD, AACR2).
  2. Vedle formátu UNIMARC jsou do souborného katalogu přijímány také záznamy ve Výměnném formátu.
  3. Určení povinného rozsahu záznamů přijímaných do souborného katalogu.
  4. Vydání instrukce specifikující podmínky, které musí splňovat záznam dokumentu, aby mohl být přijat do souborného katalogu.
  5. Vytvoření oddělení pro souborné katalogy v rámci organizační struktury Národní knihovny ČR jako správce souborného katalogu, jehož základní činností je správa Souborného katalogu ČR po organizační, obsahové a částečně i technické stránce.
  6. Formulace Smlouvy o spolupráci na souborném katalogu CASLIN, která stanoví práva a povinnosti správce a účastníka souborného katalogu v průběhu ověřovacího provozu katalogu.

Vzhledem k tomu, že správce Souborného katalogu ČR neměl k dispozici program na kontrolu duplicit, byly v průběhu prvního roku provozu do souborného katalogu přijímány pouze záznamy zahraničních tištěných monografií, které nevykazují tak velké procento duplicit jako domácí produkce. V síti INTERNET byla zpřístupněna báze KZK – Katalog zahraničních knih, která začátkem roku 1997 obsahovala téměř 45.000 záznamů.

V lednu 1997 bylo dokončeno testování programu na duplicity a od 1. 2. 1997 Souborný katalog ČR přijímá záznamy domácích i zahraničních tištěných monografií. Vedle toho jsou záznamy z báze KZK porovnány na duplicitu a je vytvářena báze SKK – Souborný katalog – knihy, která má takovou podobu v jaké bude i nadále Souborný katalog ČR budován. Duplicitní záznamy jsou zde sloučeny a záznam obsahuje pouze sigly jednotlivých vlastníků dokumentu.

Začátkem července 1997 byl Souborný katalog ČR zpřístupněn také přes WWW server Národní knihovny ČR na adrese:

http://www.nkp.cz/caslin/

http://www.nkp.cz/CASLIN

Dosavadní fungování Souborného katalogu ČR v ověřovacím provozu vyjasnilo:

  1. podmínky, za kterých mohou být záznamy do souborného katalogu přijaty
  2. proces kvalitativní analýzy záznamů
  3. způsoby přijímání dávek záznamů (diskety, FTP server, e-mail)
  4. zpřístupnění Souborného katalogu ČR v síti INTERNET.

Pracovní skupina pro Souborný katalog ČR

Koncem roku 1995 byla vytvořena Pracovní skupiny pro Souborný katalog ČR, jejímiž členy jsou:

a) Národní knihovna ČR

b) ústřední odborné knihovny

c) státní vědecké knihovny

d) zástupci vysokoškolských souborných katalogů.

Je předpoklad, že v průběhu ověřovacího provozu souborného katalogu se jeho účastníky stanou především knihovny, jejichž zástupci jsou členy skupiny (celkem 22 institucí) a tím bude v souborném katalogu teoreticky ze 100% zachycena domácí produkce a z 80% produkce zahraniční ve fondech knihoven ČR.

K 1. 8. 1997 již 16 knihoven, jejichž zástupci jsou členy Pracovní skupiny pro Souborný katalog ČR, podepsalo Smlouvu o spolupráci na souborném katalogu CASLIN.

 

Rada pro Souborný katalog ČR

Na posledním jednání Pracovní skupiny pro Souborný katalog ČR byla z jejich členů zvolena užší Rada pro Souborný katalog ČR, jejímž primárním úkolem je zajistit operativní řešení problémů týkajících se provozu Souborného katalogu ČR. Členové Rady pro Souborný katalog ČR jsou:

PhDr. Gabriela Krčmařová – Národní knihovna ČR

Ing. Jitka Psotová – CIKS VŠE Praha

PhDr. Barbora Ramajzlová – ČVUT Praha

Mgr. Eva Svobodová – SVK Hradec Králové

PhDr. Jaroslava Svobodová – Národní knihovna ČR

Mgr. Zuzana Švastová – Státní technická knihovna Praha

PhDr. Jan Wittberger – Státní pedag. knihovna Komenského Praha

Členové Rady jsou voleni na tři roky a každý rok budou zvoleni dva noví členové, čímž bude:

  1. zachována kontinuita v rámci Rady
  2. každý rok nutné volit pouze dva nové členy, nikoliv po třech letech všech šest.

 

 

Na jednání Pracovní skupiny pro Souborný katalog ČR budou formulovány nejaktuálnější problémy k řešení (budou nejvýše tři), ty pak Rada projedná a návrh řešení v písemné podobě předloží Skupině ke schválení. Řešení bude závazné pro všechny členy Skupiny, pokud bude přijato většinou hlasů.

Vytvoření Rady pro Souborný katalog ČR je nutno chápat jako zlom směřující k institucionalizaci budování CASLIN – Souborného katalogu ČR a zakotvení skutečné spolupráce všech zúčastněných knihoven.

 

Tým technického rozvoje Souborného katalogu ČR

Vedoucí Pracovní skupiny pro Souborný katalog ČR jako správce souborného katalogu se rozhodla vytvořit permanentní Tým technického rozvoje Souborného katalogu ČR, jehož členy nemusí být přímo členové Skupiny, avšak jejich knihovny musí mít ve Skupině zastoupení. Členy Týmu jsou odborníci, kteří se budou věnovat řešení technicko-softwarových problémů souvisejících s budováním a se správou Souborného katalogu ČR.

Dosud byla v průběhu ověřovacího provozu Souborného katalogu ČR ověřena jeho základní funkce tj. funkce informační (informace o existenci dokumentu a jeho přesná lokace). Tato funkce souborného katalogu se bude úměrně zkvalitňovat kvantitativním naplňováním katalogu.

V následujícím období ověřovacího provozu Souborného katalogu ČR se správce katalogu soustředí na problematiku přejímání záznamů ze souborného katalogu, sdílenou katalogizaci a napojení meziknihovní výpůjční služby na souborný katalog.

 

 

uuu

 

 

UNIMARC a katalogy v systému BIBIS

Mgr. Antonín Vítek, CSc.

V polovině října bylo ukončeno v Knihovně AV ČR (KNAV) přejímání prvních tří modulů knihovnického systému BIBIS: katalogizace, veřejný katalog (OPAC) a výpůjční systém. To vytvořilo předpoklad k tomu, aby systém – po odstranění reklamovaných drobných závad – mohl být instalován i na dalších počítačích sítě LINCA PLUS a zpřístupněn knihovníkům v ústavních knihovnách, zapojených do tohoto projektu.

Jak všichni víte, katalogizace v systému BIBIS se bude poněkud lišit od tradičních postupů a to i v tom případě, že ústavní knihovny užívaly systém Micro CDS/ISIS. Spočívá to v tom, že vnitřní struktura dat v ISISu vycházela z tzv. Komunikativního formátu MAKS, který byl jistým kompromisem mezi běžnými českými katalogizačními pravidly a mezinárodně přijímanou strukturou UNIMARC.

Tato struktura (Universal MARC) vznikala v podstatě od roku 1977, jako pokus o celosvětovou normu. Vycházela přitom z formátů MARC I a MARC II (MAchine Readable Catalogue), které vznikly v druhé polovině šedesátých let v USA a o jejíž praktickou aplikaci se zasloužila zejména Library of Congress.

Projekt LINCA PLUS, podporovaný A. W. Mellon Foundation, úzce navazuje na projekt CASLIN, reprezentovaný v ČR Národní knihovnou Praha a Moravskou zemskou knihovnou Brno. Při žádosti o grant se KNAV zavázala akceptovat strukturu dat přijatou v rámci projektu CASLIN. Ta vychází a Angloamerických katalogizačních pravidel (AACR2) a definici UNIMARC. Proto je nezbytné, aby účastnické knihovny respektovaly přijatá pravidla, což ve svém důsledku umožní výměnu dat (jak jejich předávání, tak zejména přejímání) a hlavně vytváření funkčních souborných katalogů nejrůznějších úrovní.

Zatímco AACR2 definují vazbu mezi popisem a údaji uvedenými v dokumentu, UNIMARC stanovuje pravidla, jak je popis členěn do jednotlivých datových polí, tedy – obrazně řečeno – co má být zapsáno do jednotlivých řádků vstupního formuláře na obrazovce počítače při katalogizaci. Proto je žádoucí, aby se knihovníci na ústavech vyzbrojili nejen českým překladem AACR2 [1], ale také překladem definice struktury UNIMARC [2], který je k dispozici ve slovenštině. Zcela nezbytné je mít k dispozici útlou publikaci Národní knihovny, která stanoví, která pole struktury UNIMARC jsou závazná pro souborný katalog [3]. Tato množina polí představuje absolutní minimum, které musí být při katalogizaci nových publikací uvedeno. Co se týče záznamů pořízených dříve (např. v ISISu) nebo záznamů vzniklých při retrokonverzi starých lístkových katalogů (tj. bez publikace v ruce), nebude dodržování tohoto minima nutné.

 

 

 

 

Literatura:

  1. ANGLO-AMERICKÁ KATALOGIZAČNÍ PRAVIDLA. – 1. čes. vyd. – Praha: Národní knihovna České republiky, 1994. – XXIV, 686 s. (ISBN 80-7050-187-1)
  2. UNIMARC manuál: bibliografický formát. – 1. čes. vyd. – Praha: Národní knihovna České republiky, 1996. (ISBN 80-7050-252-5)
  3. Záznam pro souborný katalog : UNIMARC. Tištěná monografie. – 1. vyd. – Praha: Národní knihovna České republiky, 1996. 31 s. (ISBN 80-7050-237-1)

 

 

 

K 10. výročí úmrtí PhDr. Bohumíra Lifky

PhDr. Anežka Baďurová

 

Již deset let bibliofilové a knihovníci nepotkávají mezi sebou PhDr. Bohumíra Lifku – zemřel 24. 11. 1987. Knihovna Národního muzea pozvala všechny jeho spolupracovníky a přátele na vzpomínkové setkání, jež se ve dnech 24. a 25. listopadu konalo na dvou místech, dr. Lifkovi nejbližších: v rodné Radomyšli u Strakonic a v Národním muzeu v Praze. Na shromáždění v Radomyšli uctili památku dr. Lifky společně s pražskými knihovníky též místní občané a představitelé obecního úřadu, zástupci Muzea středního Pootaví ze Strakonic, které bylo spolupořadatelem, a pracovníci Okresního muzea v Písku.

Pražskou zasedací síň Národního muzea zaplnili především ti, kteří měli možnost poznat dr. Lifku osobně. Úryvky z rukopisných pamětí a literárních studií přečetl syn dr. Lifky, dr. Michael Lifka Dr. Pravoslav Kneidl ve svém projevu naznačil odbornou šíři, kvalitu i obdivuhodný objem vykonaného díla B. Lifky: knihovnickou praxi od začátků v knihovně Stadionů v Koutu na Šumavě až po katalogizaci historických fondů a bibliografickou excerpci vykonávané v Základní knihovně ČSAV v posledních desetiletích života, autorský a redakční přínos do Masarykova naučného slovníku, literárněhistorické, genealogické, heraldické a knihovědné studie, analytické zaujetí dílem F. X. Šaldy, podíl na spolkové činnosti bibliofilů, zásluhy o koncepci správy zámeckých knihoven, založení Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou.

Profesní dráha dr. Lifky, absolventa studia filozofie a Státní knihovnické školy, vedla významnými pražskými knihovnami – působil v Klementinu, v Knihovně Náprstkova muzea, v Knihovně Národního muzea a v Základní knihovně Akademie věd. Byl vzácným příkladem badatele, jehož těšilo i zdánlivě rutinní, fyzicky a časově náročné třídění a katalogizování historických knižních sbírek. Toto propojení badatelství, praxe a služby vyzdvihl v životopisu dr. Lifky též dr. Kneidl.

V knihovnách působí podle dr. Kneidla tři typy knihovníků: typ tvůrčí, typ stavitelský a “dělník knihy” – dr. Lifka ztělesňoval všechny v jedné osobě.

 

 

 

STALO SE

Personálie

 

• Prof. PhDr. Jiří Cejpek, DrSc., do nedávné doby vedoucí býv. katedry vědeckých informací a knihovnictví na Filozofické fakultě UK v Praze, byl v roce 1997 jmenován emeritním profesorem Univerzity Karlovy.

• PhDr. Ota Pinkas, který na svou žádost odchází k 31. 1. 1998 z místa ředitele Národní lékařské knihovny, přednáší od školního roku 1997–1999 na fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.

• Ing. Martin Svoboda, vedoucí pracovník Národní knihovny ČR (oddělení CASLIN) a známý odborník v oblasti automatizace knihoven, se stal od 1. září 1998 – na základě výběrového řízení – ředitelem Státní technické knihovny v Praze.

• PhDr. František Choc, dlouholetý ředitel Ústavu vědeckých informací 1. Lékařské fakulty UK, nyní působí jako konzultant vědeckého knihkupectví Minerva, které slavnostně zahájilo provoz v Praze dne 26. listopadu 1997.

• Prof. Andrew Lass, představitel americké Mellonovy nadace, jehož zásluhou tato nadace podstatným způsobem přispěla k rozvoji a modernizaci českých (a slovenských) centrálních knihoven, oslavil 3. října 1997 své padesáté narozeniny.

• PhDr. Vít Richter, náměstek ředitele Národní knihovny ČR a dosavadní ředitel Centrálního depozitáře NK v Hostivaři, nastupuje od 1. ledna 1998 do funkce ředitele Odboru knihovnictví NK, Praha 1, Klementinum.

• Ing. Aleš Brožek, ředitel Státní vědecké knihovny v Ústí nad Labem, se proslavil svými sběratelskými výsledky. Jeho sbírka vlajek byla v jihoafrickém Kapském městě oceněna jako největší sbírka svého druhu v Evropě.

Výstavba, rekonstrukce a modernizace knihoven
a jejich služeb

 

n  V rámci zajímavého semináře “Knihovny pro příští tisíciletí”, který pořádala pražská organizace SKIP ve dnech 18. a 19. října 1997, měli jeho účastníci možnost navštívit některé z nově zařízených či rekonstruovaných pražských knihoven – Knihovnu Evangelické teologické fakulty UK, Knihovnu Právnické fakulty UK, knihovnu “International School of Prague” v Nebušicích, počítačovou studovnu Státní technické knihovny, Knihovnu HAMU v Lichtenštejnském paláci, Obvodní knihovnu v Praze 10, Charkovská a Centrální depozitář NK v Hostivaři.

n  Dne 25. listopadu 1997 byla slavnostně otevřena novostavba Univerzitní knihovny v Pardubicích. Výstavba trvala neobvykle krátkou dobu. Připomeňme naši zprávu o slavnosti k položení základního kamene (Informace č. 2/96), která se konala v Pardubicích dne 11. dubna 1996. Nová knihovna je umístěna v areálu Univerzity či chcete-li v univerzitním kampusu na adrese nám. Čs. legií 565, 532 10 Pardubice, tel. (040) 582 111.

n  Slavnost symbolického položení základního kamene Stavby smíření – Státní vědecké knihovny a židovské modlitebny v Liberci – se konala dne 16. prosince 1997 za mrazivého počasí a účasti mnoha významných hostí na staveništi budoucí knihovny. Kromě Pavla Tigrida, který přečetl poselství prezidenta Václava Havla, promluvili velvyslanec Spolkové republiky Německo Anton Rossbach, vrchní pražský a zemský rabín Karol Sidon a předseda Senátu ČR Petr Pithart.

n  Díky státní finanční podpoře v rámci projektů RISKRozvoj informační sítě knihoven – byl v řadě veřejných knihoven koncem roku 1997 zpřístupněn Internet. Slavnostní zahájení této nové formy přístupu k informacím se odehrálo např. 20. listopadu 1997 v Knihovně Jiřího Mahena v Brně a také 1. prosince 1997 v Okresní knihovně v Táboře. Knihovna zároveň oslavila za účasti poslance Michala Prokopa, senátora Pavla Eyberta a dalších osobností sté výročí vzniku veřejné knihovny v Táboře.

n  Krůčkem k další modernizaci služeb čtenářům v Klementinu se stalo dne 3. prosince 1997 slavnostní zahájení nové etapy zpřístupnění katalogů Národní knihovny v elektronické podobě. Dík velkorysému daru několika počítačů firmou Hewlett-Packard a podpoře MK ČR byly instalovány v centrální hale služeb nové počítače k přístupu do katalogu OPAC a zároveň byl také umožněn bezbariérový přístup do haly pro handicapované čtenáře.

n  Další modernizací se mohla před závěrem roku pochlubit také Parlamentní knihovna. Dne 21. listopadu 1997 byl zástupcům tisku a velkých knihoven představen projekt Elektronická knihovna – Český parlament. Jeho realizací knihovna postupně zpřístupní nejširší veřejnosti současnou i minulou činnost parlamentu – tedy “parlamentária” neboli tisky a těsnopisecké zprávy v elektronické podobě. Vedle informační úlohy tím Parlamentní knihovna plní rovněž důležitou funkci konzervační, tj. úkol zachránit “zlatý fond” Parlamentní knihovny pro budoucnost. Cílem projektu, jehož dvě třetiny jsou již hotovy a jenž má být ukončen do konce roku 1998, je převést do elektronické podoby a zpřístupnit ve světové síti Internet veškeré parlamentní tisky a těsnopisecké zprávy od roku 1861 do současnosti. Viz http://www.psp.cz/archiv/index.htm.

Konference, semináře, kolokvia

Řezno

Koncem září 1997 se konalo v Řezně (Regensburg) v rámci Německého Dokumentartagu tzv. Evropské fórum. K této akci přizvali němečtí pořadatelé (Deutsche Gesellschaft für Dokumentation) řadu zahraničních účastníků – představitelů knihovnických spolků, dokumentačních a informačních organizací. Byli mezi nimi dr. Michal Larin, ředitel VNIIDAD v Moskvě, Egon Kratochvil, zástupce rakouské Hospodářské komory, Stephan Holländer, předseda Švýcarského Svazu pro dokumentaci, Erik Vajda, předseda Spolku maďarských knihovníků, Tuula Salo z finské Společnosti pro informační služby a J. H. M. Frijs z Technické univerzity v nizozemském Delftu. Z České republiky byla k účasti pozvána předsedkyně Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Na pořadu byla (po uvedení základních fakt o stavu dokumentační a informační oblasti v dané zemi) debata o celkové celoevropské situaci v této oblasti, o informační politice států, o uživatelích, o technickém vybavení a úrovni odborného školství. Každý zahraniční účastník měl také povinnost uvést tři teze, shrnující základní problémy, které vidí v informační profesi ve své zemi či organizaci.

 

Varšava

Ve dnech 16.–18. října 1997 se v Národní knihovně ve Varšavě konala pod záštitou Mellonovy nadace mezinárodní konference Warszaw Automation Conference, věnovaná problematice automatizace knihoven ve střední a východní Evropě. Cíl konference byl dvojí: jednak přední experti v tomto oboru – zejména ze Spojených států – přednesli přehledové referáty zabývající se vybranými aspekty automatizace, jednak přítomní zástupci evropských knihoven seznámili účastníky s dosaženými výsledky vlastní práce.

 

Rabat

Ve Francii a později ve frankofonních a dalších zemích se konstituovala na počátku osmdesátých let v čele s profesorem Robertem Estivalsem skupina bibliologů, kteří v roce 1988 ustavili Mezinárodní asociaci bibliologie – Association Internationale de Bibliologie (A.I.B.) Tato organizace “traktuje” bibliologii v moderním francouzském pojetí, tedy jako vědu o písemné komunikaci. Toto pojetí pochopitelně je na hony vzdálené tomu, co u nás chápeme pod pojmem bibliologie neboli knihověda. I když pořádaná kolokvia a vydávané sborníky a publikace jsou omezeny nutností znát francouzský jazyk, lze tu objevit mnoho zajímavého. Poslední kolokvium se konalo v listopadu 1997 na univerzitě v marockém hlavním městě Rabatu. Hlavní téma kolokvia znělo “Nové technologie a písemnictví v zemích jižního Středozemí”. Jak už to bývá, při jednání a v ohlášených referátech se nezůstalo pouze v tomto teritoriu. Byly tu také příspěvky kanadské (Québec), maďarské, referát belgický a český. Přínosem bylo jak poznání značného pokroku zemí Magrebu ve využití nových technologií, tak také informace o vydávání mezinárodních časopisů s bibliologickou problematikou v elektronické podobě. Tuto práci zahájili již maďarští kolegové na webovské stránce Národní knihovny v Budapešti a Francouzi na webu Univerzity Paris 7. V roce 1998 se k nim přidají také španělští kolegové z Univerzity v Salamance a kanadští na webu Univerzity v Sherbrooke (Québec).

 

 

CHYSTÁ SE

 

26.–28. ledna 1998 se uskuteční v Budapešti již šesté mezinárodní sympozium “BOBCATSSS – Shaping the knowledge society”. Pro studenty a mladé adepty našeho oboru je pořádá Královská škola knihovnické a informační vědy – Royal School of Library and Information Science v Kodani.

4.–6. února 1998 pořádá Evropská komise (Brusel-Luxembourg) tentokrát v Barceloně konferenci a výstavu k problematice evropské telematiky “Advancing the information society”.

10.–12. února 1998 proběhne v Bielefeldu čtvrté evropské kolokvium “Bibliotheken und Verlage als Träger der Informationsgesellschaft”. Vzhledem k tématu jsou jeho výsledky netrpělivě očekávány. Pořadatelem je jako obvykle Univerzitní knihovna v Bielefeldu.

20.–22. dubna 1998 se bude konat v Budapešti druhá konference ICCC/IFIP Conference on Electronic Publishing 98. Pořadatelem je Departement of Information and Library Studies, Loughborough University ve Velké Británii.

Duben 1998 – Další 28. ročník osvědčeného slovenského informatického semináře “INFOS ’98” proběhne jako obvykle v Jasné pod Chopkom v Nízkých Tatrách. Pořadatelem je Zväz slovenských knihovníkov.

10.–14. května 1998 uspořádá Open Society Institute-Budapest a Rada Evropy mezinárodní konferenci v Budapešti na téma “The 21st Century Information Society: The role of Library Associations”. Konference má na programu osm bodů, v nichž jsou koncentrovány nové prvky vytváření informační společnosti, postavení knihoven v ní a úlohy knihovnických spolků v tomto procesu.

21.–24. května 1998 jsou dny letošního, čtvrtého ročníku mezinárodního knižního veletrhu “Svět knihy ’98”, který se bude konat opět na pražském Výstavišti. Pořadatelem je již tradičně Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Ve dnech 20.–22. 5. proběhne v rámci veletrhu konference o moderních informačních zdrojích INFOMedia ’98.

PŘEČETLI JSME ZA VÁS

Časopis KNAV “Knihy a dějiny” vstoupil již do svého čtvrtého ročníku. První číslo letošního roku je mimořádně rozsáhlé – má celkem 96 stran. Jako obvykle obsahuje několik odborných studií z různých – mohu-li tak říci – knihovědných žánrů. První z nich je český (poněkud zkrácený) překlad práce italského badatele Enzo Rangogniniho “Pražské latinské a italské tisky, vydané z iniciativy a nákladem pražského nuncia Cesare Speciana”, doplněné soupisem těchto tisků z let 1592–1598, kopiemi dvou titulních stran z uvedených tisků a resumé v italštině.

Časově návazný doplněk úvodní studie představuje příspěvek PhDr. Anežky Baďurové na téma “Rudolfinský knihtisk v Bibliografiii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501–1800”, který dává nahlédnout do výsledků mnohaleté badatelské práce na tomto soupisu. Ten je cizojazyčným protějškem Knihopisu českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Vedle statistických údajů o cizojazyčné produkci tiskáren v Čechách a na Moravě v letech 1576–1612 a jejich analýze je stať doplněna i bohatým poznámkovým aparátem, německým resumé a přílohou se soupisem studií a zpráv o této “bibliografii” a seznamem již zveřejněného materiálu.

Další dvě publikované statě se zabývají konkrétními historickými fondy, resp. knihovnami. V první řadě je to rozsáhlejší studie Marie Hálové o “Vývoji a současném stavu bývalé arciděkanské knihovny v Plzni” a Petra Maška tentokráte o Zámecké knihovně v Brandýse nad Labem. Oba články mají německá resumé.

Dr. Mirjam Bohatcová – nestorka české historické knihovědy – přispěla do tohoto čísla přínosnou studií o “Výzkumu jednolistové publicistiky raného středověku”, která má zejména mladšímu publiku přiblížit nejnovější odbornou literaturu, jež se v zahraničí zabývá uvedenou tematikou. Stať je kromě poznámek a podrobného německého resumé vybavena i několika obrazovými přílohami.

Informační část čísla je tentokrát věnována výstavě uspořádané Okresním muzeem v Jindřichově Hradci k dvoustému výročí místní Landfrasovy tiskárny a jako obvykle krátkým recenzím novinek knihovědné literatury.

PhDr. Jarmila Burgetová

VOLNÁ MÍSTA

 

Mediatéka Francouzského institutu v Praze hledá

knihovnici (středoškolák nebo vysokoškolák)

na zástup na jeden rok za mateřskou dovolenou.

 

Nástup: 16. března 1998.

Požadavky: znalost francouzského jazyka, práce ve výpůjčním
protokolu, akvizice, katalogiz
ace

Kontakt: Jean-Marc Chalon, tel. 24 22 64 09, 24 21 66 30, linka 112

e-mail: chalon@ifp.cz

Adresa: Štepánská 35, Praha 1

 

 

UPOZORNĚNÍ

Návštěvníci naší Knihovny (Praha 1, Národní 3) jistě ocenili, že od 1. září 1997 bylo otevřeno ve vedlejším domě (také v prostorách Akademie) (Praha 1, Národní 5/7) knihkupectví Academia s bohatým sortimentem vědecké a odborné literatury.

Upozorňujeme, že nakladatelství Academia, sídlící nyní na adrese Praha 2, Legerova 61, změnilo koncem roku 1997 v souvislosti s přechodem na digitální ústřednu svá telefonní a faxová čísla.

Telefonní ústředna: Fax:

staré číslo: 242 26 453 staré číslo: 242 12 582

nové číslo: 249 41 976 nové číslo: 249 41 982

 

 

 

 

Informace na Internetu

 

Od roku 1998 převedeme Informace na naši webovskou stránku, papírové vydávání po zakončení pátého ročníku opouštíme.

 

http://www.lib.cas.cz

 

 

OBSAH ČÍSLA

 

Úvodem PhDr. Ivana Kadlecová 3

Rozhovor

Co nového v Knihovně AV

Ze zahraničí

Chvilka pro lepší češtinu

Představujeme

Články

Stalo se

 

 

 

Chystá se

Přečetli jsme za Vás

Volná místa 37

Upozornění 37

 

 

 

 

q q q

 

 

 

Přehled čísel Informací
Česká domovská stránka  •  Periodické publikace