NKP Praha – Vyšehrad. Projekt sanace areálu s kostelem sv. Vavřince 2010-2011.
• řešitel:
Ivana Boháčová
• rok realizace:
2010-2011
• klíčová slova:
architektura - raný středověk - revizní výzkum - památková péče - kulturní dědictví in situ a jeho prezentace
 
 
 

V roce 2010 byl z podnětu Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Praha, v.v.i. ve spolupráci s Kolegiátní královskou kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě zahájen projekt sanace archeologického areálu, který uchovává relikty baziliky sv. Vavřince a starší, zřejmě sakrální stavby dosud neznámého půdorysu.  Vznik baziliky bývá tradičně spojován s  prvým českým králem Vratislavem (1061-1092).

Archeologický areál kostela s pozůstatky význačné sakrální architektury náleží v rámci někdejší knížecí, posléze královské rezidence a současné NKP Vyšehrad  k nejvýznamnějším a z hlediska kulturně historického k nejcennějším polohám. Kostel byl zkoumán opakovaně v l. 1903, 1924-26  a 1968-70. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. zajišťuje dlouhodobě archeologickou památkovou péči v prostoru NKP Vyšehrad. Zprávou adresovanou NPÚ ú.p. upozornil ARÚP  (Boháčová – Nechvátal – Šilhová 2007)  na problém postupující degradace areálu s kostelem sv. Vavřince i na  naprosto jeho významu neadekvátní způsob prezentace (čj.  NPÚ-302/8416/2008). Především bylo konstatováno, že režim areálu není nijak pevně stanoven a dochází tak k jeho postupnému znehodnocování nejen v rovině vizuální, ale zejména v rovině devastace stavebních pozůstatků unikátních  památek církevní architektury i archeologických terénů. Tato devastace vedla ke ztrátě vypovídací i kulturně historické hodnoty areálu.

Projekt sanace areálu, který byl následně formulován I. Boháčovou, je v současné době realizován ARÚP Praha ve spolupráci s Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě za podpory Magistrátu hlavního města Prahy a Pražského archeologického fondu.

Součástí projektu byl revizní výzkum,  který spočíval v znovu odkrytí  archeologických situací ze všech předchozích výzkumných sezón. Jeho cílem bylo především ověřit stav dochování a průběh zdiva starší stavby, dále detailní revize a dokumentace povrchu přirozeného podloží i  datace ojedinělých pozůstatků historických terénních situací. Aktuálně na tento revizní výzkum navázal  v souvislosti s rekonstrukcí odvodu dešťových vod z areálu a jeho okolí drobný výzkum záchranný (L. Varadzin).

  • Print
  • PDF
  • email
  • Google Bookmarks
  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
  • Twitter