Od roku 1996 provádí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. záchranný archeologický výzkum v pískovně v Tišicích u Mělníka, v současné době pod vedením Patricka Fostera a Martina Kuny. Podrobnější informace přinesla tisková zpráva Archeologického ústavu v listopadu loňského roku. V roce 2007-2008 pokračovaly terénní práce na další ploše zasažené pískovnou a pokročilo i zpracování některých nálezových souborů, které pocházejí z období od mladší doby kamenné (neolitu, 6. tis. př. Kr.) po raný středověk (tzv. starší doba hradištní, 8. stol. po Kr.).

Mezi nejvýznamnější pravěké nálezy patří loni objevený soubor keramických nádob na pití. Soubor patří tzv. badenské kultuře pozdní doby kamenné (eneolitu), kterou dnes datujeme mezi léta 3400-3100 př. Kr. Čechy náleží k západní výspě této kultury, hojně doložené zejména ve středním a dolním Podunají, s výběžky až v Malopolsku a bulharské Thrákii. Keramický soubor byl uložen v malé jamce v zemi, v níž kromě nádob nebyly zjištěny žádné další nálezy. Soubor tvoří osm menších zdobených džbánků a jedna baňatá nádoba se dvěma úzkými hrdly. Podobné servisy z Čech známe již z několika lokalit, např. z Dřevčic u Brandýsa nad Labem či Prahy-Vysočan, avšak zejména tvar dvojhrdlé nádoby je zcela unikátní. Obdobné nádoby se dvěma či více hrdly jsou dnes známy z prostředí badenské kultury zhruba z pěti nalezišť, kupř. dolnorakouského Mödlingu či ze Stránské na Slovensku. Jen těžko si lze představit praktickou funkci, kterou by taková nádoba mohla mít; z toho archeologové usuzují, že nádoba, resp. celý picí soubor sloužily při obřadech, jejichž součástí bylo i společné pití, pravděpodobně alkoholických nápojů. Nádoby s více hrdly (kernoi) byly kupř. užívány v antickém Řecku při známých eleusínských mystériích.

Vedle vody, která je nenahraditelnou lidskou potřebou, pili lidé od pravěku různé druhy nápojů. Významným zdrojem živin byla míza a šťávy z některých stromů, které na jaře dodávaly potřebné vitamíny, od eneolitu se pilo mléko. Výsadní postavení ale od pradávna mají nápoje alkoholické, pivo, medovina a víno. Medovina, která vzniká kvašením roztoku medu, se vyráběla již ve starém Egyptě a do Evropy se rozšířila dříve než víno. K velmi oblíbeným nápojům patřilo pivo, které mohlo být vyráběno ze všech druhů obilnin pravděpodobně již od neolitu. Někteří badatelé jej považují za pravý důvod rozvoje pěstování obilnin. Mezi alkoholickými nápoji má pak mimořádnou pozici víno. Divoká vinná réva byla domestikovaná již během 6. a 5. tis., od doby bronzové se stává víno nejen významným obchodním artiklem, ale i civilizačním faktorem.

Kolektivní pití, zejména alkoholických nápojů, má společenský význam, jakkoli v různých dobách a náboženstvích bylo různě regulováno. Alkohol byl konzumován obřadně při slavnostech, své místo měl při náboženských obětech a rituálech a v neposlední řadě sehrál svoji úlohu při utváření a upevňování společenských vazeb. Např. ve starověkém Řecku byl pro takovéto pití používán pojem symposion, který dnes užíváme ve zcela jiném kontextu.

.

Na místě pískovny byla pravěká sídliště a pohřebiště.

Od roku 1996 v pískovně v Tišicích, která patří společnosti Pikaso, pracují archeologové. Archeologický výzkum zde provádí Archeologický ústav Praha, AV ČR, v. v. i. v současné době pod vedením Martina Kuny a Patricka Fostera. Během let se výzkum posunul po labské terase v pásu 100-200 metrů od Červeného mlýna až k bývalé kafilérii, tj. v celkové délce bezmála 1 km. Výzkum pokrývá plochu mezi známými nalezišti, od které se nic zvláštního nečekalo a kde ani povrchové sběry nic zvláštního neindikovaly. Nicméně dodnes bylo prozkoumáno: žárové pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou (neolit, 5. tis. př. Kr.), sídlištní objekty kultury nálevkovitých pohárů, badenské kultury a řivnáčské kultury, bohatý hrob kultury zvoncovitých pohárů (eneolit, 4.-3. tis. př. Kr.), ojedinělé objekty únětické kultury a dalších kultur doby bronzové (2200-800 př. Kr.), část sídliště halštatského období, pohřebiště bylanské kultury s hroby až časně laténskými (7.-5. stol. př. Kr.), skoro celé pohřebiště doby laténské (4. stol. př. Kr.), malé pohřebiště mladší doby římské (3.-4. stol. po Kr.) a velký počet objektů starší doby hradištní (8. stol.). Osídlení starší doby hradištní je zajímavé svým geografickým kontextem: navazuje na velkou koncentraci nálezů doby hradištní z povrchových sběrů, která se táhne mezi Tišicemi a Turbovickým hřbetem, až k patě hradiště v Přívorech, jehož opevnění lze ale zatím datovat až do doby pozdější. Raně středověké sídliště v Tišicích obsahuje nálezy, které svědčí pro přítomnost bojovnické družiny (železné ostruhy). Sídlištní nálezy jsou reprezentovány především množstvím podlouhlých jam, které nemohou být samy domy, ale může jít o části domů (sklípky).

Letošní rok byl zatím nejúspěšnější, bylo prozkoumáno na 3000 objektů. Hroby z letošní sezóny (až na dvě výjimky) nepocházejí, jde vesměs o sídlištní objekty, a to eneolitické (badenská a řivnáčská kultura), únětické kultury, halštatského období, doby římské a opět starší doby hradištní. K nejdůležitějším jednotlivým nálezům patří keramický picí soubor badenské kultury, pece a zlomek římské keramiky zv. terra sigilata.

*

*

Obr. 1: Dvouhrdlá nádoba badenské kultury z Tišic(foto ArÚ).

Obr. 2: Skupina picích nádob z Tišic (foto ArÚ).

Obr. 3: Pracovníci ARÚ ohledávají skývku v místech zaniklého meandru procházejícího lokalitou. (foto ArÚ) Hrob časně laténského období (5. stol. Př. Kr.). V hrobě byl uložen dospělý muž (35-50 let). Na lebce byla zjištěna zahojená trepanace, zahojené zlomeniny patrné i na předloktí a kosti holenní. (foto ArÚ)

Obr. 4: Hrob časně laténského období (5. stol. Př. Kr.). V hrobě byl uložen dospělý muž (35-50 let). Na lebce byla zjištěna zahojená trepanace, zahojené zlomeniny patrné i na předloktí a kosti holenní. (foto ArÚ)