RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc.
Foto: Archiv ASÚ AV ČR
V ladovsky zasněžené Ondřejovské hvězdárně předal 28. ledna 2010 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš De Scientia Et Humanitate Optime Meritis in memoriam RNDr. Zdeňku Ceplechovi, DrSc., jednomu z nejvýznamnějších českých astronomů. Nejvyšší akademické ocenění převzala jeho manželka Hana Ceplechová.
Nejvyšší akademické ocenění převzala jeho manželka Hana Ceplechová.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zdeněk Ceplecha vystudoval v roce 1952 astronomii na Univerzitě Karlově a již během studií pracoval jako asistent Ústředního ústavu astronomického v Ondřejově. Od počátku působil v Oddělení meziplanetární hmoty, které též dlouhou dobu vedl a ve kterém pracoval úctyhodných 58 let až do své smrti 4. prosince 2009. V roce 1967 obhájil doktorskou disertační práci v oboru výzkumu meteorů, který se stal jeho celoživotním vědeckým zájmem a v němž dosáhl světové proslulosti. Zabýval se zejména studiem interakce nejmenších těles meziplanetární hmoty – meteoroidů – s atmosférou Země a vším, co takový průlet meziplanetárního tělesa zemskou atmosférou provází. Postupně se soustředil na velmi jasné meteory – bolidy. V tomto oboru meteoritiky, který fakticky založil a rozvinul, se nejvíce projevila jeho všestrannost, protože vyniknul v experimentální, interpretační a teoretické činnosti.
Doktor Z. Ceplecha je neodmyslitelně spjat se světovým primátem české astronomie – s pádem tzv. Příbramských meteoritů 7. dubna 1959. Zásadně se podílel jak na navržení a provozování tehdy dvojstaničního fotografického sledování meteorů, tak především na brilantním zpracování tohoto unikátního případu. Čtyři nalezené meteority v předpovězené pádové oblasti se staly světovým unikátem. Poprvé v historii se totiž podařilo přesně určit dráhový původ nějakého meteoritu a ukázat přímou souvislost mezi asteroidy a meteority, které dopadají na Zemi. V té době to byl navíc jediný známý mimozemský materiál, o němž vědci věděli, odkud pochází.
Historického úspěchu dokonale využil a začal budovat mnohem účinnější systém na sledování přeletů jasných meteorů – první bolidovou síť na světě. Jeho zásluhou vznikla mnohostaniční bolidová síť, která dnes pokrývá plochu kolem jednoho milionu čtverečních kilometrů v několika státech střední Evropy a je nejdéle fungující takovou sítí na světě. První celooblohové kamery byly rozmístěny nejprve na území bývalého Československa. Postupně se ale jejich síť rozšířila ještě do zemí jako Německo, Rakousko či Holandsko, čímž vznikla tzv. Evropská bolidová síť. Doktor Ceplecha ji řídil celých 30 let, než toto pomyslné veslo začátkem 90. let předal dr. Pavlu Spurnému a dr. Jiřímu Borovičkovi z ASÚ AV ČR. Svou činností inspiroval vznik podobných sítí v USA a v Kanadě. Evropská bolidová síť poskytla první spolehlivá data o vlastnostech, různorodosti a dráhovém původu meziplanetárních těles o rozměrech od několika centimetrů až po metrová tělesa. Navíc se poprvé podařilo na základě objektivních dat alespoň v hrubých rysech určit množství hmoty, která v oblasti takto velkých těles na Zemi z meziplanetárního prostoru za rok přitéká. Vědecká skupina, kterou založil před padesáti lety, se stále drží na světové špičce, což je v české i světové vědě unikum.
Zdeněk Ceplecha byl navíc člověk s výrazným kulturním přesahem a v roce 1994 se podílel na založení Učené společnosti. Jeho nezastupitelný přínos ocenil 28. října 2009 také prezident ČR Václav Klaus Medailí Za zásluhy II. stupně.
Z podkladů laudatia
Pavla Spurného