Švédsko převzalo předsednictví v Radě Evropské unie po České republice v červenci tohoto roku s vizí silné a efektivní Evropy, která bude schopna čelit výzvám dneška i zítřka a vyrovná se s ekonomickou krizí. Tak ambiciózní cíl se neobejde bez definování priorit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Druhou polovinu roku 2009 lze charakterizovat pokračováním globálních změn a politickou obnovou. V tomto období začne pracovat nově zvolený Evropský parlament, bude jmenována nová Evropská komise. Pokud vejde v platnost Lisabonská smlouva, změní se také podmínky spolupráce členských států. Priority švédského předsednictví jsou založeny na 18měsíční spolupráci tří po sobě jdoucích předsednictví Francie, České republiky a Švédska.
Švédsko definovalo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací tři priority: jsou jimi správa Evropského výzkumného prostoru (ERA), budoucí směřování programů na evropské úrovni a proinovační výzkumné politiky.
Správa Evropského výzkumného prostoru (ERA)
V dubnu 2007 uveřejnila Evropská komise Zelenou knihu budoucnosti ERA (Green Paper on the Future of the ERA), která identifikuje šest klíčových oblastí pro budoucí vývoj ERA – mobilitu výzkumníků, výzkumné infrastruktury, špičkové výzkumné instituce, efektivní sdílení znalostí, koordinaci výzkumných programů a mezinárodní spolupráci. V prosinci 2008 Rada pro konkurenceschopnost přijala závěry Vize 2020 pro ERA (Vision 2020 for the ERA). Ústřední vizí je vytvoření tzv. „páté svobody” pro ERA, tj. volný pohyb výzkumníků, znalostí a technologií. Pro naplnění této vize chce švédské předsednictví iniciovat jednání o strukturách, které jsou nezbytné pro řízení, plánování a rozvoj různých iniciativ na podporu ERA.
Budoucí směřování programů na evropské úrovni
Rámcové programy EU pro výzkum a vývoj jsou nejdůležitějším nástrojem pro výzkumnou spolupráci na evropské úrovni. Sedmý rámcový program (7. RP) je delší než předchozí rámcové programy. Existuje proto prostor na debatu ohledně orientace programů budoucích. Na evropské úrovni byla také zahájena debata o společném programování (Joint Programming). Výzvy (tzv. Grand Challenges), o jejichž řešení bude švédské předsednictví diskutovat, se zaměřují zejména na životní prostředí, klimatické změny, stárnutí populace, zdraví a migraci. Otázkou zůstává, jak bude Evropa schopna převzít kontrolu nad těmito změnami při efektivním využití výstupů výzkumu, vývoje a inovací.
Hodnocení 6. rámcového programu, které iniciovala Komise a které bylo zveřejněno na začátku roku 2009, je důležitým příspěvkem ke konsensuální výměně názorů o podobě budoucích rámcových programů. Švédské předsednictví hodlá také formulovat otázky týkající se kvality výzkumu, diseminace výzkumných výsledků, účasti nových členských států a mezinárodní výzkumné spolupráce.
Proinovační výzkumné politiky
Technické i netechnické inovace ovlivňují různé oblastí politiky. Inovační politika je mj. také nástroj pro vytvoření základních podmínek pro inovace a urychlení jejich vývoje pomocí pobídek, podpůrných systémů a stimulace poptávky. Pro zajištění efektivnějšího využití výzkumných výsledků je nutné posílit koordinaci mezi různými iniciativami a oblastmi politiky. Důležitým tématem je i management znalostního trojúhelníku, jenž se orientuje na problém, jak efektivně rozvíjet interakci mezi výzkumem, terciárním vzděláváním a inovacemi a jak zvýšit dopad na rozvoj podnikání a společnosti jako takové.
Závěry Evropské rady z prosince 2008 vyzývají Komisi, aby v souvislosti s rozvojem ERA definovala tzv. Evropský inovační plán, který bude relevantní také pro post-2010 Lisabonskou strategii. Švédské předsednictví proto přebírá iniciativu v poskytnutí vstupů do tohoto inovačního plánu.
Lundská deklarace z 9. července 2009
Brzy po zahájení švédského předsednictví uspořádala švédská vláda spolu s ministerstvem pro terciální vzdělávání a výzkum 9. července 2009 konferenci v Lundu s názvem Nové světy – nová řešení, které se zúčastnilo na 350 vědců, odborníků a politiků. Jejím výstupem je tzv. Lundská deklarace, jež obsahuje tři výzvy: evropský výzkum se musí zaměřit na velké výzvy dnešní doby a prolomit hranice mezi současným rigidním, čistě tematickým přístupem; do procesu identifikace a reakce na velké výzvy musí být zapojeni partneři z veřejné i soukromé sféry; byl zahájen nový proces reakce na velké výzvy a Rada EU a Evropský parlament mají ve spolupráci s Evropskou komisí v tomto procesu pokračovat.
Výzvy se následně musí proměnit v trvale udržitelná řešení v oblastech, jako je globální oteplování, snižování dodávek energie, vody a potravin, stárnutí populace, veřejné zdraví, pandemie a bezpečnost. Evropa se tudíž musí zaměřit na efektivitu své ekonomiky nejen s ohledem na současnou krizi, ale také na trvale udržitelný rozvoj a ekologii. Švédský ministr pro terciární vzdělávání a výzkum dr. Tobias Krantz zdůraznil, že „výzkum, vývoj a inovace budou hrát klíčovou roli při mobilizaci kapacit evropské společnosti pro hledání řešení na výzvy, kterým Evropa čelí. Nové znalosti a jejich aplikace vytvářejí příležitosti pro rozvoj i přes problémy, které nyní ovlivňují naše životy“.
Švédské předsednictví v Radě EU plánuje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací následující vybrané akce:
Knowledge Triange – 31. 8.–2. 9. v Göteborgu;
CIP FORUM – 6.–9. 9. v Göteborgu;
Innovation in Mind – 15.–17. 9. v Lundu;
Světový kongres ITS – 21.–25. 9. ve Stockholmu;
4. evropská konference o bezpečnostním výzkumu (SRC) 2009 – 29.–30. 9. ve Stockholmu;
RuralFuture´09 – 28.–29. 10. v Uppsale;
Závěrečná konference Evropského roku kreativity a inovací 2009 – 16.–17. 12. ve Stockholmu.
Více informací o švédském předsednictví v oblasti výzkumu, vývoje a inovací včetně dalších plánovaných akcí naleznete na webových stránkách http://cordis.europa.eu/sweden/presidency2009/home_en.html, případně na webových stránkách švédského předsednictví www.se2009.eu.
LENKA HEBÁKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
Druhou polovinu roku 2009 lze charakterizovat pokračováním globálních změn a politickou obnovou. V tomto období začne pracovat nově zvolený Evropský parlament, bude jmenována nová Evropská komise. Pokud vejde v platnost Lisabonská smlouva, změní se také podmínky spolupráce členských států. Priority švédského předsednictví jsou založeny na 18měsíční spolupráci tří po sobě jdoucích předsednictví Francie, České republiky a Švédska.
Švédsko definovalo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací tři priority: jsou jimi správa Evropského výzkumného prostoru (ERA), budoucí směřování programů na evropské úrovni a proinovační výzkumné politiky.
Správa Evropského výzkumného prostoru (ERA)
V dubnu 2007 uveřejnila Evropská komise Zelenou knihu budoucnosti ERA (Green Paper on the Future of the ERA), která identifikuje šest klíčových oblastí pro budoucí vývoj ERA – mobilitu výzkumníků, výzkumné infrastruktury, špičkové výzkumné instituce, efektivní sdílení znalostí, koordinaci výzkumných programů a mezinárodní spolupráci. V prosinci 2008 Rada pro konkurenceschopnost přijala závěry Vize 2020 pro ERA (Vision 2020 for the ERA). Ústřední vizí je vytvoření tzv. „páté svobody” pro ERA, tj. volný pohyb výzkumníků, znalostí a technologií. Pro naplnění této vize chce švédské předsednictví iniciovat jednání o strukturách, které jsou nezbytné pro řízení, plánování a rozvoj různých iniciativ na podporu ERA.
Budoucí směřování programů na evropské úrovni
Rámcové programy EU pro výzkum a vývoj jsou nejdůležitějším nástrojem pro výzkumnou spolupráci na evropské úrovni. Sedmý rámcový program (7. RP) je delší než předchozí rámcové programy. Existuje proto prostor na debatu ohledně orientace programů budoucích. Na evropské úrovni byla také zahájena debata o společném programování (Joint Programming). Výzvy (tzv. Grand Challenges), o jejichž řešení bude švédské předsednictví diskutovat, se zaměřují zejména na životní prostředí, klimatické změny, stárnutí populace, zdraví a migraci. Otázkou zůstává, jak bude Evropa schopna převzít kontrolu nad těmito změnami při efektivním využití výstupů výzkumu, vývoje a inovací.
Hodnocení 6. rámcového programu, které iniciovala Komise a které bylo zveřejněno na začátku roku 2009, je důležitým příspěvkem ke konsensuální výměně názorů o podobě budoucích rámcových programů. Švédské předsednictví hodlá také formulovat otázky týkající se kvality výzkumu, diseminace výzkumných výsledků, účasti nových členských států a mezinárodní výzkumné spolupráce.
Proinovační výzkumné politiky
Technické i netechnické inovace ovlivňují různé oblastí politiky. Inovační politika je mj. také nástroj pro vytvoření základních podmínek pro inovace a urychlení jejich vývoje pomocí pobídek, podpůrných systémů a stimulace poptávky. Pro zajištění efektivnějšího využití výzkumných výsledků je nutné posílit koordinaci mezi různými iniciativami a oblastmi politiky. Důležitým tématem je i management znalostního trojúhelníku, jenž se orientuje na problém, jak efektivně rozvíjet interakci mezi výzkumem, terciárním vzděláváním a inovacemi a jak zvýšit dopad na rozvoj podnikání a společnosti jako takové.
Závěry Evropské rady z prosince 2008 vyzývají Komisi, aby v souvislosti s rozvojem ERA definovala tzv. Evropský inovační plán, který bude relevantní také pro post-2010 Lisabonskou strategii. Švédské předsednictví proto přebírá iniciativu v poskytnutí vstupů do tohoto inovačního plánu.
Lundská deklarace z 9. července 2009
Brzy po zahájení švédského předsednictví uspořádala švédská vláda spolu s ministerstvem pro terciální vzdělávání a výzkum 9. července 2009 konferenci v Lundu s názvem Nové světy – nová řešení, které se zúčastnilo na 350 vědců, odborníků a politiků. Jejím výstupem je tzv. Lundská deklarace, jež obsahuje tři výzvy: evropský výzkum se musí zaměřit na velké výzvy dnešní doby a prolomit hranice mezi současným rigidním, čistě tematickým přístupem; do procesu identifikace a reakce na velké výzvy musí být zapojeni partneři z veřejné i soukromé sféry; byl zahájen nový proces reakce na velké výzvy a Rada EU a Evropský parlament mají ve spolupráci s Evropskou komisí v tomto procesu pokračovat.
Výzvy se následně musí proměnit v trvale udržitelná řešení v oblastech, jako je globální oteplování, snižování dodávek energie, vody a potravin, stárnutí populace, veřejné zdraví, pandemie a bezpečnost. Evropa se tudíž musí zaměřit na efektivitu své ekonomiky nejen s ohledem na současnou krizi, ale také na trvale udržitelný rozvoj a ekologii. Švédský ministr pro terciární vzdělávání a výzkum dr. Tobias Krantz zdůraznil, že „výzkum, vývoj a inovace budou hrát klíčovou roli při mobilizaci kapacit evropské společnosti pro hledání řešení na výzvy, kterým Evropa čelí. Nové znalosti a jejich aplikace vytvářejí příležitosti pro rozvoj i přes problémy, které nyní ovlivňují naše životy“.
Švédské předsednictví v Radě EU plánuje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací následující vybrané akce:
Knowledge Triange – 31. 8.–2. 9. v Göteborgu;
CIP FORUM – 6.–9. 9. v Göteborgu;
Innovation in Mind – 15.–17. 9. v Lundu;
Světový kongres ITS – 21.–25. 9. ve Stockholmu;
4. evropská konference o bezpečnostním výzkumu (SRC) 2009 – 29.–30. 9. ve Stockholmu;
RuralFuture´09 – 28.–29. 10. v Uppsale;
Závěrečná konference Evropského roku kreativity a inovací 2009 – 16.–17. 12. ve Stockholmu.
Více informací o švédském předsednictví v oblasti výzkumu, vývoje a inovací včetně dalších plánovaných akcí naleznete na webových stránkách http://cordis.europa.eu/sweden/presidency2009/home_en.html, případně na webových stránkách švédského předsednictví www.se2009.eu.
LENKA HEBÁKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
English
