Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Místo konání: Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Konference k reformám terciárního vzdělávání a jeho dostupnosti se zvláštním zřetelem k situaci v zemích střední a východní Evropy Praha, 15. - 17. června 2003

Konference k reformám univerzit byla sponzorována následujícími institucemi:

Sociologický ústav AVČR, Praha

Výzkumný tým pro sociální stratifikaci tohoto ústavu obdržel grant na projekt „Bariéry implementace investičního přístupu k financování vysokoškolského studia“. Projekt se zaměřuje na prověření různých hypotéz týkajících se sociálních, politických a institucionálních bariér, které brání implementaci reformy financování vysokoškolského studia. Konference by měla pomoci založit partnerské vztahy pro mezinárodní spolupráci v této oblasti

Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA)

Tento „think-tank“ byl založen v březnu roku 2002 s cílem zaměřit se na klíčové problémy, se kterými se česká společnost potýká v průběhu transformace. Hlavní finanční zázemí institutu poskytuje „Open Society Fund“. Dlouhodobým záměrem institutu je přispívat k formování politicky a intelektuálně nezávislého prostředí s cílem specifikování nezbytných transformačních kroků, které musí Česká republika učinit, aby se mohla začlenit do Evropské unie jako ekonomicky konkurenceschopná, sociálně soudržná, kulturně otevřená, politicky stabilní a důvěryhodná země. Jedním z hlavních projektů institutu je projekt „České vysoké školství na křižovatce“, jež si klade za cíl zavést model vícezdrojového financování škol a sdílení nákladů na studium. Projekt je rozdělen do tří hlavních fází
a) analýza neúspěchů v minulosti při prosazování principu sdílení nákladů;
b) analýza a prezentace existujících modelů sdílení nákladů, jejich výhody a nevýhody;
c) realizace projektu příprava návrhu zákona financování vysokých škol.

The Center for Comparative and Global Studies in Education, (State University of New York at Buffalo, USA)

Tato instituce koordinuje Mezinárodní srovnávací projekt financování vyššího vzdělávání a přístupu ke vzdělání, financovaný Fordovou nadací. Zaměřuje se na světový trend v uplatňování principu sdílení nákladů na terciární vzdělávání Hlavním koordinátorem projektu je D. Bruce Johnstone, jeden z předních expertů v oblasti financování vyššího vzdělání. Projekt vytváří mezinárodní databázi informací o různých modelech financování vyššího vzdělání a finanční pomoci studentů.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se otázkou financování vysokoškolského vzdělání zabývá delší dobu a v současné době projednává vládní návrhy nového školského zákona.

Nadace Open Society Fund Praha

Nadace byla založena v listopadu roku 1992 jako česká nadace. Jejím zakladatelem je americký finančník a filantrop George Soros (nar. 1930 v Budapešti), který v New Yorku v r.1979 založil svoji první nadaci. Smyslem filantropické činnosti George Sorose je podporovat rozvoj otevřené společnosti. Dnes jsou prostřednictvím Open Society Institute New York, a Open Society Institute Budapešť (OSI) financovány jednotlivé národní nadace, networkové programy a další instituce v různých částech světa. V roce 1999 schválila Poslanecká sněmovna parlamentu ČR na návrh vlády ČR udělení finančních prostředků ve výši 26 milionů korun z Nadačního investičního fondu (NIF) pro oblast vzdělání, které Nadace OSF Praha získala v rámci výběrového řízení do svého nadačního jmění.

Nadace CEVRO

Občanské sdružení podporující a rozvíjející vzájemnou výměnu informací, znalostí a zkušeností z oblasti ekonomie, práva, mezinárodních vztahů, politologie, vzdělávání. Soustřeďuje se i na rozvoj dovedností z oblasti komunikace, prezentace myšlenek a názorů. Za tři roky své existence CEVRO uspořádalo na šedesát akcí, včetně několika mezinárodních konferencí a zahraničních seminářů, vydalo deset publikací a začalo vydávat vlastní časopis (viz www.volny.cz/cevro).

Škoda-Auto

Personální oddělení Škoda-Auto v rámci svých PR aktivit v České republice sponzoruje řadu projektů v oblasti vzdělávání, kultury, ochrany životního prostředí atp. Projekt uspořádání mezinárodní konference k reformám univerzit získal podporu, neboť koncern VW věnuje otázce celoživotního vzdělávání (nejen svých zaměstnanců) velikou pozornost.

Hlavním cílem konference bylo podpořit společný výzkum terciárního vzdělávání v zemích střední a východní Evropy a vytváření společné strategie v přípravě a implementaci nezbytných reforem terciárního vzdělávání.

Konference přizvala ke společnému diskusnímu stolu přední odborníky z oblasti vzdělávání (bývalé i současné rektory vysokých škol, poslance, vědecké experty) z České republiky, Maďarska, Polska, Slovinska a Ruska na jedné straně a přední mezinárodní odborníky z oblasti financování vysokého školství ze Světové banky, UNESCO, z OECD a ze zemí OECD včetně Velké Británie, Německa, Nizozemí, USA, Kanady, Australie, Israele a Egypta na straně druhé. Mezi nejvýznamnější zahraniční účastníky patřili například Nicholas Barr (London School of Economics, Spojené Království), Bruce Johnston (State University of New York at Bufalo, USA), Alexey Kluyev (Urals State University, Rusko), Peter Illes (University of Debrecen, Maďarsko), Barry McGaw (ředitel, Directorate for Education, OECD, Francie), Milena Bevc, (Institute for Economic Researchi, Slovinsko), Andrzej Pelczar (bývalý předseda Polské konference rektorů), Wendy Piatt (Institute for Public Policy Research, Spojené Království), András Semjén (Eötvös Loránd University Budapest, Maďarsko), Jan Sadlak (ředitel UNESCO-CEPES), Rimma Shamsudtinova (Urals State University, Rusko), Alexander Ian Usher (Canada Millennium Scholarship Foundation, Kanada), Hans Vossensteyn (University of Twente, Nizozemí), Adrian Ziderman (Bar-Ilan University, Izrael), Thomas John Alexander (Open Society Institute, Spojené Království), Hossam Badrawi (Předseda školského výboru Parlamentu Egypta), Watsen Scott Swail (Educational Policy Institute, USA), Viktória Tóth (Ministerstvo školství, Maďarsko), Maureen Woodhall (Světová banka, Spojené Království), Frank Ziegele (CHE Center for Higher Education Development, Německo a další. Domácí scénu reprezentovali např. Josef Jařab (senátor), Walter Bartoš (předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, Parlament ČR), Jiří Zlatuška (rektor Masarykovy univerzity v Brně a senátor) a další.

Úvodní seminář konference se věnoval aktuálnímu stavu vysokoškolského vzdělávání ve světě (jak v zemích střední a východní Evropy, tak i v zemích OECD), zejména pak jeho finanční krizi, která je již nyní v mnoha zemích značná a neustále se prohlubuje. Tato krize je zvláště patrná v kandidátských zemích střední Evropy vzhledem ke značnému státnímu deficitu a omezeným finančním prostředkům vkládaným do vysokoškolského systému. Konference se proto soustředila zejména na zlepšení kontroly nákladů na studium a na hledání dalších zdrojů financování vysokoškolského studia, které by umožnily zvýšit kapacity – tedy přístup k vysokoškolskému vzdělání – univerzit bez rizika snížení úrovně studia.

Země, které již implementovaly některý z modelů sdílení nákladů (školné, graduační daň, půjčky), se na konferenci podělili o své zkušenosti se zaváděním reformy i s důsledky těchto reforem na rovný přístup k vyššímu vzdělávání. Odborníci ze zemí, kde byl zaveden takzvaný „duální“ systém (platící vs. neplatící studenti) jako alternativa ke standardnímu školnému informovali o tom, jak toto řešení finanční krize univerzit přispělo k nárůstu studijních možností a za jakou cenu (kvalita, nerovnosti).

Přední odborníci z oblasti vzdělávání informovali o stavu terciárního vzdělávání v jednotlivých zemích, o jeho historii, vývoji a probíhajících reformách. V závěru konference proběhla na základě diskusí ve třech oddělených skupinách strukturovaná diskuse, jejímž cílem bylo na základě prezentovaných studií odpovědět na deset otázek směřujících k optimálnímu řešení finanční krize vysokoškolských systémů střední a východní Evropy a nalezení základních parametrů reformy vysokoškolského systému, jež by vedla ke zvyšování přístupu k vysokoškolskému vzdělání.

Konference dospěla k závěrům, které je možno shrnout do několika hlavních bodů:

1. Význam terciárního vzdělávání neustále vzrůstá po celém světě a tento trend je patrný zejména v kandidátských zemí střední a východní Evropy. Vysokoškolské vzdělávání významně ovlivňuje nejen ekonomickou prosperitu zemí, ale i politické, sociální ovzduší a v neposlední řadě zlepšuje kulturní život země.
2. Možnosti univerzit a jiných vzdělávacích institucí, včetně ministerstev a vlád uspokojit neustále se zvyšující poptávku po vysokoškolském vzdělání jsou vzhledem k prohlubující se finanční krizi v této oblasti velmi omezené. Tato finanční krize výrazně omezuje kvalitu předávaného vzdělávání, školství a zejména pak znemožňuje přístup rozšiřujícím se masám studentů, toužících po vysokoškolském vzdělání.
3. Tato omezení jsou nejvíce patrná v zemích střední a východní Evropy. Jelikož Česká republika byla jednou ze zemí, na kterou se konference nejvíce soustředila, podívejme se blíže na některá data zveřejněná OECD. Podle těchto statistik se Česká republika umístila na 5 místě ze 30 zemí OECD co se týče ukončeného středoškolského vzdělávání, ale v oblasti ukončeného terciárního vzdělávání se umístila na předposledním místě, ve výši poskytování finančních prostředků z HDP na vzdělávání je na třetím místě od konce a v oblasti relativní výše příjmů absolventů vysokých škol na třetím místě. Česká republika je proto skutečně unikátním příkladem důsledků limitovaných veřejných rozpočtů, jež vedou k omezení přístupu k vysokoškolskému vzdělání.
4. Je nutné provádět opatření stimulující univerzity ke zvýšení jejich produktivity.Univerzity se musí naučit převzít část odpovědnosti za nedostatek finančních prostředků a samy se pokoušet tuto situaci zlepšit.
5. Je nutné hledat a aplikovat opatření vedoucí univerzity k ještě větší efektivitě. Taková úsporná opatření se týkají zejména post-komunistických zemí, kde jsou v některých oblastech ještě značné rezervy. Univerzity musí postupně v souladu s Boloňskou deklarací přecházet na tzv. strukturované studium (t.j. tzv. binární studijních programy). Tradičnímu evropský „unitární“ model je nejen ekonomicky méně efektivní, ale přestává vyhovovat i hlavním vývojovým trendům na trhu práce.
6. Univerzity se musí oprostit od zastaralého tzv. “Sovětského modelu” studia, který je založen zejména na předávání vědomostí od učitele k žáku a jen minimálně nutí studenty k samostudiu a k aktivnímu přístupu ke čtení.
7. Další nevyhnutelnou změnou ve fungování univerzit je vyhledávání dodatečných zdrojů financování vysokoškolského studia. Jedním z takových přídavných zdrojů je tzv. systém sdílení nákladů, to jest systém ve kterém se rodiče a studenti podílí na krytí nákladů na studium.
8. Sdílení nákladů (podíl studentů na financování nákladů na studiu na vysoké škole) se stává čím dál rozšířenější. Některé postkomunistické země, ve snaze vyhovět ústavám a zákonům, které neumožňují zavést školné, prosazují model takzvaného dvojího statutu studentů („dual track system“), který veřejným vysokým školám umožňuje přijímat studenty nad státem stanovenou kvótu (tj. nad počet studentů, jejichž studium je financováno z veřejných prostředků) a od těchto studentů vybírá školné, které s blíží skutečným nákladům na studium, aniž by jim byla nabídnuta jakákoli pomoc (půjčky, granty, stipendia, atd.).
9. Většina účastníků konference se shodla na tom, že politika dvojího statutu není z dlouhodobého hlediska nevhodnou metodou vhodnou politikou spolu-financování vysokoškolského vzdělávání. Představuje totiž značnou bariéru v přístupu k vysokoškolskému vzdělání u sociálně slabších studentů, zejména chybí-li doplňující programy, jako například studentské půjčky a podobně. Tato politika rovněž osvobozuje od placení školného ty studenty, jejichž rodiče by mohli a jsou ochotni platit rozumné školné. Většina účastníků se rovněž shodla na tom, že politika dvojího statutu nevede k rozšiřování přístupu ke vzdělání a ke zmenšování nerovnosti v přístupu ve vzdělání.
10. Efektivní a spravedlivý systém sdílení nákladů vyžaduje vybírání rozumného školného, které může být buď odložené a splácené zpětně z budoucích příjmů absolventů škol, nebo u solventnějších může být placeno přímo buď studenty, nebo jejich rodiči. Všichni účastníci konference se shodli na tom, že nejefektivnější systém sdílení nákladů je ten, který rozšiřuje přístup a příležitosti ke vzdělání.

Po skončení konference se konala krátká tisková konference, na které byli novináři seznámeni s výsledky třídenního jednání (viz krátká zpráva, která vyšla v ČTK následující den).

V současnosti připravujeme vydání sborníku z konference ve formě CD, na kterém budou všechny prezentace a další dokumenty. Z podnětu několika účastníků konference a vzhledem k vysoké úrovni prezentovaných studií rovněž připravujeme vydání publikace, ve které budou opět prezentované studie, rozšířené o podrobnější výklad od jednotlivých autorů. Tato publikace by měla být vydána do konce tohoto kalendářního roku.

Závěrem lze již jen konstatovat, že konference byla úspěšná a všemi účastníky hodnocena jako velmi užitečná. Všichni účastníci odjížděli s konstatováním, že by bylo dobré po čase podobně inspirativní konferenci zopakovat.

Doc. PhDr. Petr Matejů, Ph.D. - Vedoucí Oddělení pro výzkum sociální stratifikace Sociologického ústavu AVČR

Blanka Javorová - manažerka projektu „Bariéry implementace investičního přístupu k financování vysokoškolského studia“