Kalendář akcí

Dnes < 2012 >  < duben > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30            

section-box-04-bg.jpg

 

Jarní exkurze do světa vědy

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

Aktuality

Hledání Higgsova bosonu – nejnovější výsledky z Tevatronu

19.3.2012

Fyzikové z kolaborací CDF a DZero – experimentů na proton-antiprotonovém urychlovači Tevatron v americkém výzkumném centru Fermi National Accelerator Laboratory (Fermilab) v Batávii – publikovali dvě zprávy týkající se hledání Higgsově bosonu. Nejnovější měření hmotnosti W ukazují, že Higgsův boson je lehčí než 152 GeV/c2. Přímé pátrání po Higgsově bosonu pak naznačuje jeho existenci a je v souladu s výsledky na urychlovači LHC v CERN. Na experimentu DZero se podílejí i čeští vědci z Fyzikálního ústava AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulty UK a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Přeměna vodiče v izolátor a naopak

16.3.2012

Pozoruhodný výzkum ve FZÚ AV ČR
 
Elektrická vodivost patří k základním vlastnostem materiálů. Ačkoli se mění s teplotou, zařazení mezi vodiče nebo izolátory je u většiny materiálů dané jejich chemickým složením a krystalovou strukturou. Existují však látky, u nichž lze malou změnou vnějších parametrů, např. teploty nebo tlaku, dosáhnout přeměny vodiče v izolátor nebo naopak. Skupina Dr. Jana Kuneše z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR se zabývá teoretickým popisem těchto jevů a její úspěšné bádání v poslední době vyústilo ve dvě významné práce publikované v časopisu Physical Review Letters.

Bobt – gen, který „kastruje“ rostliny?

15.3.2012

Objevná publikace biologů z AV ČR
 
Tým českých, amerických a německých vědců našel gen, který zřejmě brání tvorbě pylu u luční byliny silenky obecné. Výsledky pomohou objasnit evoluci pohlavnosti u rostlin. Navíc jsou zajímavé pro zemědělství, protože při výrobě osiva se často využívají geny se stejnou funkcí. Na objevu, jenž byl koncem února zveřejněn v mezinárodním odborném časopisu PLoS ONE, se podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Nalezený gen badatelé pojmenovali bobt.

Memorandum o vzájemné podpoře a spolupráci mezi Poslaneckou sněmovnou PČR a AV ČR

/sys/galerie-obrazky/news/120315-memoranda-o-vzajemne-podpore-a-spolupraci.jpg

15.3.2012

Memorandum o vzájemné podpoře a spolupráci mezi Poslaneckou sněmovnou PČR a Akademií věd ČR podepsali předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová. Slavnostní akt se uskutečnil za účasti místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové, ředitele Filosofického ústavu AV ČR Pavla Barana a dalších významných hostů ve čtvrtek 15. března 2012 v sídle Poslanecké sněmovny PČR.

Otevření Laboratoře plazmových technologií

/sys/galerie-obrazky/news/120315-otevreni-laboratore-plazmovych-technologii.jpg

15.3.2012

Nově vybudovaná Laboratoř plazmových technologií Ústavu fyziky plazmatu (ÚFP) AV ČR byla ve čtvrtek 15. 3. 2012 otevřena ve Vědeckotechnickém parku VZLÚ v pražských Letňanech. Před slavnostním přestřižením pásky vystoupili s krátkými projevy předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, ředitel ÚFP AV ČR ing. Petr Křenek a vedoucí oddělení materiálového inženýrství prof. Pavel Chráska, který má na otevření laboratoře hlavní podíl. Pozvaní hosté měli možnost sledovat ukázku plazmového stříkání a seznámit se se zařízením „Spark Plasma Sintering“, které je první svého druhu v ČR.

Nová dohoda mezi AV ČR a mexickou CONACYT

14.3.2012

K prohloubení vědecké spolupráce mezi pracovišti Akademie věd ČR a partnerskými organizacemi v Mexiku přispěje nová Dohoda mezi Národní radou pro vědu a technologii (CONACYT) a AV ČR. Za českou stranu ji ve středu 14. 3. 2012 podepsali předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a předseda Rady pro zahraniční styky AV ČR prof. Jan Palouš. Slavnostního aktu v sídle Akademie věd ČR v Praze se zúčastnili i velvyslanec Spojených států mexických José Luis Bernal Rodríguez a 1. tajemník velvyslanectví Martín Torres Gutierre Rubio.

Evropský týden mozku

12.3.2012

Evropského týdne mozku (ETM) byl v pondělí 12. března 2012 zahájen v sídle AV ČR v Praze. V rámci tohoto tradičního setkání špičkových neurologů, jež u nás organizuje Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy a Středisko společných činností AV ČR, se uskuteční řada veřejných přednášek. Na nich budou představeny nové objevy ve výzkumu mozku i současné trendy v léčbě jeho onemocnění. Pozornost se např. soustředí na nervové a duševní choroby, vnímání času, kódování informací o zvuku v mozku, léčbu chorob mozku a míchy kmenovými buňkami a tkáňovými náhradami. Podrobnosti k programu ETM naleznete zde.

 

Nakladatelství Academia udělilo ceny za rok 2011

7.3.2012

Absolutním vítězem a Knihou roku v soutěži Ceny Nakladatelství Academia 2011 se stala publikace Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967 autorského týmu Jiřího Knapíka a Martina France, která je zároveň vítězem kategorie za původní vědeckou nebo populárně naučnou práci. Při slavnostním vyhlášení ve středu 7. 3. 2012 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze převzali autoři cenu z rukou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše, který při této příležitosti mj. poznamenal, že i v letošním ročníku tituly soutěžily v silné konkurenci.

Život bez hemu

2.3.2012

Zásadní objev parazitologů z Biologického centra AV ČR
 
Převratný objev se podařil Mgr. Luďku Kořenému, Ph.D., z týmu prof. Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Po třech letech usilovné práce se potvrdila jeho velmi odvážná domněnka, že jeden prvok z rodu Phytomonas nepotřebuje ke své existenci molekulu hemu. Ta je u všech ostatních známých živých forem k životu nezbytná. Objev může přispět kvývoji účinnějších léků proti leishmanióze, závažné tropické nemoci, kterou tento parazit způsobuje. Odborné shrnutí – Buňka, která k životu nepotřebuje hem.

Jak zavřít kanálky bolesti?

29.2.2012

Výzkum Fyziologického ústavu AV ČR
 
Bolestivé vjemy nás chrání před poškozením, ale zároveň nám znepříjemňují život. Tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR zaznamenal další úspěch při výzkumu čidel-receptorů bolesti – nyní na základě působení kafru. V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Anesthesiology vědci oznámili, že za lehce dráždivý, ale záhy uklidňující účinek tohoto přírodního léčiva při svědění, zánětu a bolesti je do značné míry zodpovědný jeho přímý vliv na vnější obal receptoru s označením TRPV1 kanál. Ten se nejprve rychle aktivuje, poté však ještě rychleji adaptuje a znecitlivuje.

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast