Téměř všechny knihy, které instituce zachránily po povodni v roce 2002 zmrazením, jsou již vysušené. Vysušení posledních kusů patřících Městské knihovně v Praze bude dokončeno v nejbližších dnech. Na uvedení do původního stavu ještě čeká množství soudních a úředních spisů a například také architektonické plány či trojrozměrné předměty z archivu Národního technického muzea.

úterý 12. prosince 2006, 16:54

Muzeum, jedna z nejpostiženějších organizací, odhaduje dobu potřebnou na vysušení všech svých materiálů do roku 2013. I vysušené knihy ale ještě čekají léta konzervace a restaurování. „To se děje všude, kde byly povodně a podařilo se dokumenty vysušit, restaurování běží léta, to je mnohem náročnější,“ řekl v úterý Jiří Polišenský z Národní knihovny (NK).

Povodeň v českých knihovnách poničila přes 660 000 knih, časopisů, filmů a historických fondů. Vůbec největší škody, které kdy živelní katastrofa na knihovnách v Česku způsobila, dosáhly 380 miliónů korun. Při povodních bylo poškozeno nejméně 50 knihoven. Podle údajů z NK bylo zmrazeno 140 000 svazků knih, které jsou již všechny vysušené. Byly však také celé knihovny, jejichž fondy se kompletně likvidovaly, protože knihy již postihla plíseň a nešlo je zachránit. Vesměs ale šlo o nahraditelné publikace.

Často velmi těžko nahraditelné ztráty zaznamenala třeba knihovna Archeologického ústavu AV, který sídlí na Klárově. Náhradu fondu spíše než finanční pomoc od státu zajišťovala kolegialita odborníků ze zahraničí, kteří pořádali sbírky a zasílali knihy. Na pomoc státu, která podle postižených institucí přicházela velmi pomalu, se nespoléhaly ani další organizace a začaly vysoušet samy. Pomáhaly si i penězi ze svých zdrojů a od sponzorů, finanční nákladnost vysoušení se tak velmi těžko určuje. Knihy se sušily v sušárnách dřeva s regulovanou teplotou a vlhkostí, které provozují Akademie věd a Národní knihovna.

Symbolem povodní Pražská bible

Vzácnější dokumenty se sušily šetrnějšími a časově náročnějšími metodami, například ve vakuové komoře. Následně se některé vzácné tisky digitalizují a mikrofilmují, všechny se musí restaurovat.

Jedním ze symbolů povodní se stala Pražská bible z roku 1488. Od září roku 2004 znovu slouží badatelům – ovšem pouze uložená za speciálních podmínek. Během záchranných prací trvajících rok byla památka digitalizována, a je tedy možné s ní pracovat i v této formě. Městská knihovna vyčíslila povodňové ztráty na knižním fondu, budovách a zařízení na 40 miliónů korun. Přišla zhruba o 46 000 svazků knih ze dvou zcela zatopených poboček v Karlíně a Holešovicích – tam byla zatopena mezi 20 000 starých tisků i Pražská bible.

Dokumenty, které nemají kulturně historickou či uměleckou hodnotu, vysušuje firma Belfor. Zvítězila ve veřejné obchodní soutěži vypsané vládou. Loni v září předala první vysušené dokumenty k dezinfekci Národnímu archivu a celou zakázku má dokončit za tři roky od té doby. Stát zaplatí za vysušení 66 miliónů korun. Dokumenty institucí, které nespadají pod ministerstvo kultury, se týkají pěti resortů a státních institucí: Městského soudu Praha, respektive ministerstva spravedlnosti, ministerstev obrany, zemědělství a průmyslu a Českého statistického úřadu.

ČTK