Ediční, vydavatelské a distribuční oddělení
Hlavní stránka » Oddělení a centra » Ediční, vydavatelské a distribuční oddělení »
Ediční činnost ÚSD
Svou publikační činnost zahájil ústav bezprostředně po založení ÚSD ve spolupráci s Československým dokumentačním střediskem v Scheinfeldu, s nímž vydal několik knih, které byly připravovány ještě v exilovém Scheinfeldu (Charta 77, Demokratická revoluce) a posléze překladovým sborníkem o osudu Židů v protektorátu. V roce 1992 pak začal většinou vlastním nákladem za přispění Nadace Konráda Adenauera a z grantových prostředků vydávat první výsledky výzkumných projektů a pracovních programů. Všechny etapy tvorby většiny publikací, od přepisu rukopisů, jejich redakčního zpracování až po konečné vyhotovení sazby zajišťuje ediční oddělení. Ústavu se tak podařilo nalézt způsob, jak vydávat Své publikace nezávisle na knižním trhu s vědeckou literaturou. Ediční řada Sešity ÚSD (dosud 41 svazků) přináší v omezeném nákladu dílčí studie a tematické soubory dokumentů, které vznikají na základě nových archivních výzkumů. Je určena především domácí odborné obci a bohemistickým pracovištím v zahraničí. Pouze pro větší monografie a pramenné edice ústav založil ve spolupráci s komerčními nakladatelstvími další řady, určené širší veřejnosti. Dvou – Studie – materiály – dokumenty a rozsáhlé pramenné edice Prameny k dějinám československé krize 1967–1970 – se ujalo brněnské nakladatelství Doplněk, první svazky ediční řady Svědectví o době a lidech vydalo nakladatelství Torst. S nakladatelstvím Maxdorf v jeho ediční řadě Historia nova ústav v letech 1993–1998 vydal dvanáct svazků studií, sborníků a pramenných edic pro období let 1969–1989. Od roku 2000 ústav spolupracuje též s nakladatelstvím Prius a od roku 2002 s nakladatelstvím Dokořán. Řada příležitostných publikací, sborníků i monografií pak vychází mimo ediční řady nebo v edičních řadách nakladatelství Doplněk. Kromě těchto publikací určených pro knižní trh vydávaly a vydávají jednotlivé výzkumné týmy své víceméně interní svazky pracovních studií a materiálů, které jsou zájemcům k dispozici v knihovně ústavu.
Milena Janišová
Svou publikační činnost zahájil ústav bezprostředně po založení ÚSD ve spolupráci s Československým dokumentačním střediskem v Scheinfeldu, s nímž vydal několik knih, které byly připravovány ještě v exilovém Scheinfeldu (Charta 77, Demokratická revoluce) a posléze překladovým sborníkem o osudu Židů v protektorátu. V roce 1992 pak začal většinou vlastním nákladem za přispění Nadace Konráda Adenauera a z grantových prostředků vydávat první výsledky výzkumných projektů a pracovních programů. Všechny etapy tvorby většiny publikací, od přepisu rukopisů, jejich redakčního zpracování až po konečné vyhotovení sazby zajišťuje ediční oddělení. Ústavu se tak podařilo nalézt způsob, jak vydávat Své publikace nezávisle na knižním trhu s vědeckou literaturou. Ediční řada Sešity ÚSD (dosud 41 svazků) přináší v omezeném nákladu dílčí studie a tematické soubory dokumentů, které vznikají na základě nových archivních výzkumů. Je určena především domácí odborné obci a bohemistickým pracovištím v zahraničí. Pouze pro větší monografie a pramenné edice ústav založil ve spolupráci s komerčními nakladatelstvími další řady, určené širší veřejnosti. Dvou – Studie – materiály – dokumenty a rozsáhlé pramenné edice Prameny k dějinám československé krize 1967–1970 – se ujalo brněnské nakladatelství Doplněk, první svazky ediční řady Svědectví o době a lidech vydalo nakladatelství Torst. S nakladatelstvím Maxdorf v jeho ediční řadě Historia nova ústav v letech 1993–1998 vydal dvanáct svazků studií, sborníků a pramenných edic pro období let 1969–1989. Od roku 2000 ústav spolupracuje též s nakladatelstvím Prius a od roku 2002 s nakladatelstvím Dokořán. Řada příležitostných publikací, sborníků i monografií pak vychází mimo ediční řady nebo v edičních řadách nakladatelství Doplněk. Kromě těchto publikací určených pro knižní trh vydávaly a vydávají jednotlivé výzkumné týmy své víceméně interní svazky pracovních studií a materiálů, které jsou zájemcům k dispozici v knihovně ústavu.
Milena Janišová
