Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Kalendář akcí

Dnes < 2012 >  < duben > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30            

section-box-04-bg.jpg

 

Jarní exkurze do světa vědy

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o živé přírodě  › Aktuality

Aktuality

Omega 3 versus obezita

26.3.2012

Výzkumem mechanismů, kterými Omega 3 mastné kyseliny z mořských ryb napomáhají v prevenci a léčbě metabolických poruch spojených s obezitou, se zabývá vědecký tým pod vedením MUDr. Jana Kopeckého, DrSc., z Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR. Omega 3 jsou důležitou součástí zdravé výživy, redukují krevní tuky, působí protizánětlivě a snižují riziko vzniku diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. V pokusech na myších, u nichž byla obezita podobně jako u většiny lidí indukována dietou s vysokým obsahem tuku, badatelé zkoumali vliv kombinovaného působení Omega 3 a mírné kalorické restrikce.

Méně herbicidů na polích?

23.3.2012

/sys/galerie-obrazky/news/120323-mene-herbicidu-na-polich.jpg

Objev unikátního „dopravce“ hormonů
 
Auxin je klíčový rostlinný hormon, jehož pohyb mezi buňkami zajišťují zvláštní bílkoviny. Vědci nyní zjistili, že jedna z nich přenáší auxin zcela jiným způsobem než ostatní. Výsledky výzkumu mohou navíc pomoci objasnit působení herbicidu 2,4-D, a tím přispět k jeho šetrnějšímu používání v zemědělství. Zmíněná bílkovina může za určitých podmínek dopravovat auxin oběma směry. Jde o vůbec první přenašeč rostlinných hormonů, u něhož byl takový obousměrný transport popsán. Překvapivý objev se zrodil z úspěšné spolupráce týmů z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR a Purdue University v USA.

Bobt – gen, který „kastruje“ rostliny?

15.3.2012

Objevná publikace biologů z AV ČR
 
Tým českých, amerických a německých vědců našel gen, který zřejmě brání tvorbě pylu u luční byliny silenky obecné. Výsledky pomohou objasnit evoluci pohlavnosti u rostlin. Navíc jsou zajímavé pro zemědělství, protože při výrobě osiva se často využívají geny se stejnou funkcí. Na objevu, jenž byl koncem února zveřejněn v mezinárodním odborném časopisu PLoS ONE, se podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Nalezený gen badatelé pojmenovali bobt.

Život bez hemu

2.3.2012

Zásadní objev parazitologů z Biologického centra AV ČR
 
Převratný objev se podařil Mgr. Luďku Kořenému, Ph.D., z týmu prof. Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Po třech letech usilovné práce se potvrdila jeho velmi odvážná domněnka, že jeden prvok z rodu Phytomonas nepotřebuje ke své existenci molekulu hemu. Ta je u všech ostatních známých živých forem k životu nezbytná. Objev může přispět kvývoji účinnějších léků proti leishmanióze, závažné tropické nemoci, kterou tento parazit způsobuje. Odborné shrnutí – Buňka, která k životu nepotřebuje hem.

Jak zavřít kanálky bolesti?

29.2.2012

Nové poznatky badatelů z Fyziologického ústavu AV ČR
 
Bolestivé vjemy nás chrání před poškozením, ale zároveň nám znepříjemňují život. Tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR zaznamenal další úspěch při výzkumu čidel-receptorů bolesti – nyní na základě působení kafru. V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Anesthesiology vědci oznámili, že za lehce dráždivý, ale záhy uklidňující účinek tohoto přírodního léčiva při svědění, zánětu a bolesti je do značné míry zodpovědný jeho přímý vliv na vnější obal receptoru s označením TRPV1 kanál. Ten se nejprve rychle aktivuje, poté však ještě rychleji adaptuje a znecitlivuje.

Syncytin – dobrý sluha, ale zlý pán

24.2.2012

Nové poznatky virologů z Akademie věd ČR
 
Endogenní retroviry, které před miliony let napadly naše předky a staly se součástí lidské DNA, již zásluhou evoluce nevyvolávají v našich organismech infekci, ale některé jejich geny nám naopak prospívají. Jsou totiž předlohou syntézy několika bílkovin obohacujících buňky o nové nepostradatelné funkce. Na „nepravých místech“ však může tato jinde vítaná životodárná schopnost působit kontraproduktivně a naše zdraví ohrožovat. Tým virologů vedený Dr. Jiřím Hejnarem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal mechanismy, které tyto procesy regulují.

Invazní škeble převrací role mezi hostitelem a parazitem

15.2.2012

Článek českých vědců v Biology Letters
Přirozenou rovnováhu v povodích českých řek v posledních letech narušuje rychlé šíření vetřelce z východu – sladkovodní škeble asijské (Anodonta woodiana). Důvodem je schopnost jejích larev parazitovat téměř všechny druhy ryb, a to i ty, které samy parazitují jiné škeble. Toto převrácení rolí mezi hostitelem a parazitem odhalil výzkum vedený doc. Martinem Reichardem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Práce byla nyní publikována v mezinárodním odborném časopisu Biology Letters.

Jak odolat spavé nemoci

7.2.2012

Vědci z AV ČR pomáhají Africe

Zmapování genů, které zřejmě zodpovídají za menší náchylnost k parazitickému prvoku trypanozomě, jenž v Africe způsobuje smrtelně nebezpečnou spavou nemoc, se podařilo vědecké skupině doc. Marie Lipoldové z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Badatelé použili pro hledání těchto genů několik myších kmenů, které se liší v reakci na trypanozomovou infekci. Nákaza může propuknout jak u lidí, tak i u jiných savců, a vedle šíření malárie či HIV představuje pro obyvatele subsaharské Afriky velkou překážku v boji s chudobou a ekonomickou a vzdělanostní zaostalostí.

Nanovlákna jako záchranná síť

2.2.2012

Čeští vědci usnadňují transplantace orgánů
Nanovlákna mohou být vhodnými nosiči pro jeden z hlavních imunosupresivních léků, který tlumí obrannou reakci lidského těla při transplantaci orgánů. Ukazuje to průlomová práce vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky Akademie ČR ve spolupráci s badateli Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a firmou Elmarco. Tento zcela nový způsob aplikace cyklosporinu A při lokální léčbě může výrazně snížit posttransplantační komplikace způsobené vedlejšími účinky imunosupresiv.

BIOCEV začne čerpat evropské peníze

1.2.2012

Vědecký projekt posvětilo i ministerstvo školství
Do dvou let vyroste ve Vestci u Prahy evropské centrum excelence, zaměřené na základní i aplikovaný výzkum v oblasti biomedicíny a biotechnologie. Ministr školství Josef Dobeš v úterý 31. ledna 2012 svým podpisem schválil realizaci projektu vědeckého centra BIOCEV. Týmy ze dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze a šesti ústavů Akademie věd ČR tak dostaly oficiálně zelenou k výstavbě nového vědeckého centra.

Syndrom bílého nosu: Pomohou čeští netopýři americkým?

20.1.2012

Článek českých vědců v Journal of Wildlife Diseases
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací. Odhalení příčiny „evropské imunity“ by mohlo severoamerické netopýry zachránit a odvrátit i narušení biologické rovnováhy v této části světa.

Úspěch Botanického ústavu AV ČR v České hlavě 2011

8.12.2011

Skvělého výsledku letos dosáhl v soutěži Česká hlava Botanický ústav (BÚ) AV ČR. V kategorii Cena ministra životního prostředí byli oceněni vedoucí oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie BÚ AV ČR prof. Blahoslav Maršálek a jeho kolega z VUT Brno prof. František Pochylý, a to za vývoj flexibilní destratifikační technologie pro řízení kvality vody ve vodních nádržích. Tato technologie byla aplikována ve spolupráci s Povodím Moravy na Brněnské přehradě, která byla díky tomu voda vhodná ke koupání po celou sezonu.

Čeští vědci odhalují příčinu srdeční hypertrofie

6.10.2011

Nová publikace v časopisu Nature
 
„Endonukleáza G jako nová genetická determinanta hypertrofie levé srdeční komory a mitochondriálních funkcí“ je název objevné publikace v časopise Nature, o kterou se zasloužili i čtyři vědci z Fyziologického ústavu AV ČR – Michal Pravenec, Václav Zídek, František Papoušek a František Kolář. Práce je výsledkem široké mezinárodní spolupráce. Navazuje na grantové projekty řešené v 6. a 7. rámcovém programu EU – EURATools a EURATRANS, na nichž se podílejí i laboratoře dalších spoluautorů článku, především z Imperial College v Londýně.

archiv

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast