Akademie věd otevřela moderní pracoviště plazmového stříkání a slinování

Ústav fyziky plazmatu AV ČR otevřel 15. března 2012 za účasti svého ředitele dr. Petra Křenka, předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších osobností nově vybudovanou Laboratoř plazmových technologií, která sídlí v areálu Vědeckotechnického parku Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v pražských Letňanech.

 

Nově zbudovanou Laboratoř plazmových technologií otevřeli ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Petr Křenek a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

 

„V laboratoři využijeme dvou technologií. První z nich je plazmové stříkání, které umožnuje vyvíjet a vyrábět ochranné povlaky z různých kovových a keramických materiálů nebo jejich směsí. Plazmové nástřiky keramických tepelných bariér jsou potřebné například při výrobě turbín, resp. zařízení, kde se pracuje za zvýšených teplot. Uplatnění tak naleznou ve sklářském průmyslu, metalurgii i dalších oborech. Druhá technologie – Spark Plasma Sintering (plazmové slinování) – umožní pomocí extrémně stlačeného prášku (keramického či kovového) pouštět silný elektrický proud, což vede ke vzniku kompaktního materiálu. Uvedenou metodu, která se rozvíjí v poslední dekádě, využívá ve světě okolo tří set zařízení, z toho dvě třetiny v Japonsku. Naše zařízení je první svého druhu v České republice.“ vysvětlil vedoucí oddělení materiálového inženýrství ÚFP AV ČR prof. Pavel Chráska.

 

Velkou zásluhu na vybudování pracoviště má bývalý ředitel ÚFP AV ČR a nynější vedoucí oddělení materiálového inženýrství Pavel Chráska.
 

Podle předsedy AV ČR Jiřího Drahoše bude Laboratoř plazmových technologií pěstovat výzkum, který je v současnosti jedním z klíčových badatelských směrů: „Nepochybuji, že pracoviště bude úspěšné a že propojením teoretických poznatků a praktických aplikací přispěje k rozvíjení spolupráce s průmyslovou sférou.“

 

Samonosné trubky různých průměrů

 

Studium procesů a výstupů metody Spark Plasma Sintering patří mezi nové oblasti výzkumu oddělení materiálového inženýrství, kam nově zbudovaná laboratoř spadá. Oddělení se obecně zabývá materiály ve vazbě na plazma, kterého mají vědci v ústavu k dispozici několik typů.Mohou tak studovat interakce termického plazmatu, nerovnovážného plazmatu, laserového plazmatu i „fúzního“ plazmatu s různými materiály. Proč je toto studium důležité? Při interakci plazmatu s pevnou fází totiž nastávají v materiálech významné změny. Na jedné straně se projevují např. obtížemi při hledání vhodných konstrukčních prvků dlouhodobě vystavených účinkům plazmatu, na straně druhé mohou být tyto změny využity k modifikaci „běžných“ materiálů (především jejich povrchů) nebo k přípravě materiálů nového typu.

 

Všechna fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin

 

Pracovník oddělení materiálového inženýrství ÚFP AV ČR Karel Neufuss

 

Nejnovějším trendem jsou tzv. funkčně gradované materiály (FGM) – vrstvy s různými specifickými vlastnostmi, jako je odolnost proti otěru, chemická odolnost, specifické izolační vlastnosti, použití za vyšších provozních teplot apod. Žádané jsou opět unikátní české plazmatrony. Několik systémů WSP ^® bylo dodáno do Japonska, Belgie a USA, zájem projevily i další země, např. Čína, Jižní Korea a Austrálie.

LUDĚK SVOBODA