Astronomie & Čas – Tajemství Mayského kalendáře
Vladimír Böhm
V první z přednášek poskytnul Vladimír Böhm z Vysoké školy politických a
společenských věd pohled na formování, vývoj a pád mayské kultury a nastínil také vznik Mayského
kalendáře a knihy mayské astronomie, tzv.
Drážďanského kodexu.
Mayskému kalendáři z perspektivy astronoma se věnoval Jan Vondrák z Astronomického
ústavu, který představil metody výpočtu okamžiku astronomických úkazů, které Mayové v kalendáři
zaznamenali. Výpočty, které se řídí souvztažnostmi mayského a juliánského kalendáře, se u různých
autorů liší i o několik století. Propočty, jež za konec kalendáře stanovily prosinec, považuje Jan
Vondrák za zavádějící.
Přednáškový cyklus moderoval Pavel Suchan (vpravo); na fotografii společně s Janem
Vondrákem
V poslední přednášce
Svět Mayů pohledem přírodovědce Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu vyzdvihl, že
do „světa Mayů“ patří nejen přesný kalendář (a tím ovšem i problém jeho vztahu ke kalendáři
našemu), ale i astronomicky orientované pyramidy, ceremoniální a další významné stavby. Tam, kde
nelze existující prostorovou orientaci staveb vysvětlit astronomicky, používají badatelé Fusonovu
hypotézu, která předpokládá, že Olmékové a Mayové své stavby orientovali podle kompasu.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Mayové měli také funkční systémy manipulující s vodou daleko nad rámec požadavků pokrýt nutnou
spotřebu pitné vody. Stavěli pyramidy také jako akustická díla připomínající řecké amfiteátry a
disponovali rozsáhlou sítí silnic. Nevyřešená zůstává podle Jaroslava Klokočky otázka, zda se do
Mesoameriky dostali mořeplavci dříve než Vikingové a odkud.“
Vladimír Böhm (vlevo) spolu s Jaroslavem Klokočníkem
lsd