Novým rektorem JU byl prezidentem jmenován prof. Libor Grubhoffer

Prof. Libor Grubhofer na mezinárodním kongresu Společnosti pro vědy a umění v Táboře
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
 

Rozhovor s novým rektorem JU prof. Liborem Grubhofferem

Prezident republiky Václav Klaus Vás jmenoval do funkce rektora Jihočeské univerzity. Jaké budou Vaše první pracovní kroky, jaké úkoly budou pro začátek fungování rektorského úřadu nezbytné?
Od září minulého roku (od úmrtí paní rektorky prof. Magdaleny Hrabánkové) řídil univerzitu statutární zástupce pan prorektor prof. Tomáš Polívka. Jeho kompetence byly v některých oblastech limitované: určitá omezení se týkala například majetkových nebo personálních záležitostí. Moje první pracovní kroky proto budou muset směřovat právě do těchto oblastí tak, abychom dohnali jisté zpoždění. Součástí prvních kroků bude zcela jistě jmenování nových prorektorů a ustavení nového vedení univerzity tak, abychom mohli začít co nejdříve naplňovat program rozvoje Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pro období let 2012–2016. V koncepční oblasti to bude znamenat urychleně přehodnotit agendy v jednotlivých oblastech života univerzity, v agendách prorektorů, v administrativně správních záležitostech univerzity, v záležitostech týkajících se rozvoje informačních technologií, prezentace univerzity a podobně.
Co nejdříve se budeme muset zaměřit také na posouzení a realizaci doporučení procesního auditu, který byl pro naši univerzitu v závěru loňského roku vypracován. Také se Studentskou radou máme již vytipovanou řadu důležitých otázek ke společnému řešení a těším se i na pracovní setkávání nad aktuálními problémy fakult s klubem děkanů.
Pevně věřím, že se nám i v nepříznivých ekonomických podmínkách podaří celkem brzy učinit některé nezbytné kroky pro zlepšení prostředí v kampusu univerzity tak, aby byl přátelštějším a dynamickým živoucím organismem.
Ostatně právě naši studenti nám v minulých dnech, kdy jsme si připomínali dvacetileté jubileum univerzity, dokázali udělat obrovskou radost aktivní spoluprací na pestré paletě pořadů, soutěží, vystoupení či výstav, kterými dokázali úžasně oživit nejenom kampus, ale také další univerzitní lokality.

Jaké bude složení Vašeho nejbližšího pracovního týmu? Máte již sestavu členů vedení univerzity?
Složení nového vedení již není tajemstvím a při nejbližší příležitosti předložím svůj návrh Akademickému senátu JU k vyjádření. Z dosavadní sestavy bych rád pokračoval ve spolupráci se stávajícími prorektory prof. Tomášem Polívkou (prorektor pro vědu a výzkum) a doc. Dagmar Škodovou Parmovou (prorektorka pro zahraniční vztahy). Na místě nového prorektora pro studium bych rád spolupracoval s prof. Miroslavem Papáčkem z Pedagogické fakulty a na místě prorektorky pro rozvoj s doc. Hanou Čížkovou ze Zemědělské fakulty.

Mohl byste uvést, v jaké „kondici“ je dnešní Jihočeská univerzita, za niž jste od chvíle jmenování de facto „zodpovědný“?
Jihočeská univerzita je – ač na prahu očekávaných rozpočtových omezení - v dobré kondici – nejenom pokud jde o její finance a hospodaření s nimi, ale také v oblasti trvalého zájmu mladých lidí o studium na všech osmi fakultách.
Univerzita má velmi dobré mezinárodní renomé, pokud jde o její aktivity ve vědě, výzkumu a ostatních tvůrčích aktivitách. V prostředí domácích veřejných vysokých škol zaujímá v nejrůznějších parametrech a hodnoceních přední příčky.
V propojení našich studijních oborů se zahraničními partnery však musíme být ještě mnohem důslednější, a to včetně administrování těchto ministerstvem sledovaných činností. Potřebujeme získávat více studentů ze zahraničí řádně zapsaných ke studiu na naší univerzitě, a vylepšit tak finančně zohledňovaný parametr "mezinárodnosti" univerzity. V nadcházejícím období budeme muset též pečlivě sledovat ekonomickou efektivitu studijních oborů na jednotlivých fakultách, stejně jako uplatnitelnost našich absolventů na trhu práce.

Jak by se měly podle Vašeho názoru nastavit parametry dalšího rozvoje oborů s ohledem na uplatnitelnost v rámci společnosti?
Objektivní podmínky pro další rozvoj vysokých škol u nás včetně naší Jihočeské univerzity doznaly podstatných změn oproti situaci před několika lety, kdy nás ještě netrápily dopady ekonomické krize či krize veřejných zdrojů. Oficiální politika terciárního vzdělávání se nesla ve znamení extenzivního rozvoje, apelujícího na nezbytnost přicházet stále s novými a novými studijními obory pro co možná největší počet studentů. Momentálně sklízíme "trpké plody“ této neuvážené politiky.
Domnívám se proto, že hlavním cílem pro nás nyní musí být návrat ke kvalitě. U bakalářských programů bychom měli nechat relativně širokou základnu příležitostí ke vzdělání s důrazem na profesně zaměřené obory. Jsem přesvědčen, že to je naše povinnost už také s ohledem k mnohdy nešťastnému vývoji středního odborného školství. Měli bychom se také pokusit o bakalářské studium v technických oborech, které zde na jihu dlouhodobě postrádáme.
Základem by pro nás měl být důraz na kvalitu navazujících magisterských oborů, které musí být jednoznačně výběrovým a nikoliv nárokovým studiem. Pro doktorské programy to platí dvojnásob, neboť právě nedostatečné nároky na kvalitu doktorských programů v mnoha případech stojí za inflací našich doktorských studií. A to bychom měli rozhodně změnit.

Hana Bumbová, tisková mluvčí JU