Václav Havel (nejen) v soudobých dějinách
(Zleva) ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma, předseda Akademie věd Jiří Drahoš
a historik Vilém Prečan z Československého dokumentačního střediska.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Vilém Prečan, který s Václavem Havlem dlouhodobě spolupracoval (nedávno vyšla jejich
vzájemná
korespondence
z let 1983–1989), iniciativu Ústavu pro soudové dějiny kvituje a soudí, že je pro havlovská
studia pravý čas, protože jeho odkaz je jedním z bojových polí současného veřejného života: „
Historická paměť o význačných osobnostech dvacátého století utrpěla nenahraditelné škody. Jako
příklad může posloužit Tomáš G. Masaryk, v jehož případě se hlubší studium nemohlo
plnohodnotně rozvíjet až do osmdesátých let. O to jsme šťastnější, že se můžeme zabývat osobností
Václava Havla v nejlepších podmínkách, jaké kdy panovaly.“
Dobrou základnu pro studium Havlova odkazu poskytují zvláště pracoviště Akademie věd
v čele s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR. Podle Viléma Prečana tak není nutné vytvářet
specializovanou instituci. Podstatná bude ale spolupráce s těmi, které spravují Havlovy
dokumenty – například Národním muzeem, Československým dokumentačním střediskem, Národním archivem
či knihovnou Libri Prohibiti, Knihovnou Václava Havla či Archivem bezpečnostních složek. Překážkou,
se kterou se historici musejí popasovat, je, že neexistuje přístup k úředním pramenům
z doby Havlova prezidentství: „Zatímco například americké prezidentské knihovny mají ve správě
veškeré dokumenty, u nás jsou tyto písemnosti uloženy v Archivu Kanceláře prezidenta
republiky,“ upozornil Vilém Prečan.
Pracovní konferenci zahájil ředitel ÚSD AV ČR Oldřich Tůma
Předseda AV ČR
Jiří Drahoš, který konferenci
v sídle AV ČR na Národní třídě v Praze zahajoval, konstatoval, že je obtížné shrnout
v tak krátkém časovém odstupu odkaz mnohovrstevnaté osobnosti, jakou byl Václav Havel: „Žijeme
v době, kdy se s ohledem na změny v současném světě rozhodujeme, jakým směrem se naše
společnost vydá. Historický vývoj nám […] přesvědčivě dokládá, a to i na příkladu Václava Havla, že
pokud se svět dostává do problémů, mají s jejich řešením šanci uspět ti, kteří již začali
uvažovat o nějaké dlouhodobější jasné a konkrétní vizi, což platí i pro vědu.“
Na pracovním setkání představí referáty celkem devět badatelů z ÚSD AV ČR a tři přizvaní
historici. Jednotlivé příspěvky se věnují Havlovým myšlenkovým východiskům a konceptům, jejichž
reflexi lze vysledovat v jeho esejistické tvorbě i praktickém konání, Havlovu veřejnému působení od
padesátých do devadesátých let, dobovým rolím a významům tohoto působení a také dlouhodobému vlivu
na současnou společnost a politiku. Závěrečné vystoupení Miroslava Vaňka z ÚSD AV ČR
Bez orální historie by zůstalo mnoho věcí zapomenuto – Václav Havel v analýze a
interpretaci orální historie aneb o složitosti výzkumu politických elit přiblíží Václava Havla
v kontextu orálně-historického výzkumu.
LUDĚK SVOBODA