Předseda Grantové agentury České republiky prof. Ing. Karel Štulík, DrSc., promluvil na téma Grantová agentura ČR a nedávné televizní zpravodajské pořady v ČT.
,,Chtěl bych se zmínit o situaci, která se vyhrotila právě ve dvou zmíněných televizních pořadech, ale to je jenom špička ledovce. Mě na obou těchto pořadech zarazila trapnost a směsice polopravd a zkreslených informací. To považuji za velmi nepříjemné, protože široké publikum, které dosti dobře nemůže být informováno, získává zcela nesprávný obraz o tom, jak je věda v naší zemi řízena a financována."
Dále prof. Štulík uvedl, že se v tomto případě samozřejmě nejedná o nezaujatou kritiku, v pozadí se skrývá jednoznačná osobní motivace. Co pro nás z této situace vyplývá? Musíme se samozřejmě bránit všemi prostředky.
Přidělené peníze je nezbytné rozdělit tak, aby byly ještě letos využitelné a aby pokud možno byly na správném místě. Zde jsme se dostali do nepříjemné situace, a to v tom, že názory Rady vlády pro výzkum a vývoj a naše názory se pronikavě liší. GA ČR zvažovala všemožné alternativy, možnost jakéhosi plošného zvýšení grantových prostředků. Jenomže jak to udělat bez soutěže? Dát každému trochu, nebo dát jenom někomu a na něco? A komu a co?
V další části diskuse se prof. Štulík věnoval otázce přípravy projektů a samotnému využití finančních částek.
V závěru uvedl:
,,Činnost všech grantových institucí stojí a padá s prací a kvalitou poradních orgánů, oborových komisí, posuzovatelů atd. Naneštěstí u nás se velice často odkládá v jakémkoli činění záměr ne příliš pěkný. Já bych chtěl udělat opak. Já neobyčejně oceňuji to, co členové našich posuzovacích orgánů dělají. Je to činnost náročná odborně, časově a společensky je nevděčná. Chtěl bych zde veřejně všem těmto lidem poděkovat a doufat, že se nenechají znechutit a budou pokračovat dál."
Na vystoupení prof. Štulíka reagoval RNDr. Petr Harmanec, DrSc., předseda VR AV ČR, ve smyslu, že na neférovou kritiku by se nemělo reagovat tak, že je naprosto všechno v pořádku.
Ing. Šebo, CSc., MBÚ AV ČR, se také vyslovil k problému Grantové agentury ČR.
,,Chtěl bych říci, že grantovou agenturu považuji za mimořádně významný výdobytek, který významným způsobem napomáhá rozvoji výzkumu v České republice, a jsem přesvědčen, že z 98 nebo z 99 % funguje výborně, peníze jsou rozdělovány správně a pokud možno spravedlivě, jak jen to jde. Bohužel ovšem to, o čem tady mluvil pan Ing. Mach a pan předseda Grantové agentury, je spor ohledně jedné odborové komise, kde jistý člen dozorčí rady - bylo zde zmíněno, že se může jednat o konflikt zájmů - zpochybnil rozhodnutí v jedné odborové komisi.
Nemohu se vyjádřit k tomu, kdo v daném sporu má pravdu, ale domnívám se, že je nutné, aby tato záležitost byla velice důsledně vyřešena, protože to nejhorší, co by se podle mého názoru mohlo stát, by bylo, kdyby byla nadále zpochybňována věrohodnost řízení Grantové agentury. To by pro nás pro všechny byla naprostá katastrofa."
Doc. Ing. Ivo Doležel, CSc., ředitel Ústavu pro elektrotechniku AV ČR, zareagoval dvěma připomínkami:
o úspěšné spolupráci s podnikem Škoda Ostrov a o publikační aktivitě ústavu vzhledem ke kritice domnělé nízké publikační aktivity ústavu, s níž vystoupil na předchozím sněmu Ing.Šebo.
Ing. Šebo se následně za tuto mylnou informaci omluvil a reagoval tak na své vystoupení na minulém zasedání Akademického sněmu, které vyvolalo značně kontroverzní reakce.
Prof. RNDr. Jan Janča, DrSc., z Masarykovy univerzity v Brně vystoupil s poznámkou k novému zákonu o vysokých školách. Upozornil na některé jeho nedostatky a jako příklad uvedl ustanovení o habilitačním řízení.
Doc. RNDr. Exner, DrSc., z Ústavu jaderné fyziky AV ČR se ve svém přípěvku opět dotkl problému zmíněného televizního pořadu a přednesl náměty ke zlepšení popularizace výsledků vědy.
Prof. Janouch, švédský vědec českého původu, pracující jménem EU na Ukrajině, kladně ohodnotil transformaci naší Akademie věd a uvedl, že pokud tady jsou problémy, jsou to problémy o mnoho řádů menší, než jsou v některých postkomunistických zemích.
Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., místopředseda Rady vlády pro výzkum a vývoj a ředitel Ústavu experimentální medicíny AV ČR, pohovořil o některých faktech, která jsou z pohledu Rady vlády pro výzkum a vývoj podstatná pro další směřování výzkumu a vývoje v naší republice v souvislosti s připravovanou národní vědní politikou výzkumu a vývoje.
Ing. Karel Šperlink, CSc., místopředseda Rady vlády pro výzkum a vývoj a prezident Asociace inovačního podnikání ČR, navázal ve svém krátkém projevu na prof. Syku a vyzval dále Akademický sněm ke spolupráci s průmyslem.
doc. Ing. Josef Průša, CSc., náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy, odpovědný za vědu a vysoké školy, stručně promluvil o národní vědní politice a o transformaci AV ČR
Doc. Ing. Ivan Wilhelm, prorektor UK, hovořil o spolupráci Akademie věd s vysokými školami a o obrazu vědy a Akademie věd na veřejnosti.
MUDr. Bureš, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR, přednesl svůj diskusní příspěvek na téma: Hodnocení vědy v médiích. V souvislosti s diskutovanými televizními pořady posledních dnů vybídl přítomné k tomu, aby využili příležitosti vysvětlit veřejnosti, že věda se dá hodnotit
Prof. RNDr. Petr Boček, DrSc., ředitel Ústavu analytické chemie AV ČR, se opět vrátil k negativnímu dopadu nového vysokoškolského zákona.
PhDr. Petr Kratochvíl, CSc., člen předsednictva Akademické rady, v této souvislosti uvedl, že AR jednala a jedná s VŠ o takových smlouvách, které by v mezích zákona, o němž všichni víme, že zakládá nerovnoprávné postavení AV ČR vůči VŠ, dohodla s VŠ smlouvy o doktorském studiu, umožňující dobré partnerské vztahy. Takových smluv bylo již uzavřeno sedm.
Ing. Karel Jungwirth, DrSc., místopředseda AV ČR, podal stručnou informaci o průběhu prací na přípravě národní politiky výzkumu a vývoje se zřetelem na základní výzkum.
Prof. Ing. Rudolf Autrata, DrSc., ředitel Ústavu přístrojové techniky AV ČR, hovořil na téma: Problém patentování v ČR.
,,Čas od času a zejména v poslední době více slyšíme kritické hlasy, většinou z řad nezasvěcených statistiků a úředníků, že naše vědecká komunita, nejenom akademická, ale i vysokoškolská, předkládá nedostatečný počet patentových přihlášek.
Ano, ve srovnání s předrevolučním obdobím socialismu, kdy motivem patentování byla čárka do osobního hodnocení, kdy náklady na patenty byly v podstatě zanedbatelné a nějaký ten malý peníz z toho přišel velice vhod, je tato kritika samozřejmě oprávněná. Přitom ovšem z osobní zkušenosti vím, že patentovatelných výsledků v technických ústavech, tam si dovolím uvést i určitý malý přehled, je v Akademii dost a dost.
Patent s autorskou ochranou pouze pro Českou republiku je spojen s finančními náklady, které činí řádově několik desítek tisíc korun a které sice v rozpočtu ústavů nejsou, ale jsou snad ještě stravitelné, nicméně tržní hodnota takovýchto patentů je z hlediska velmi omezeného českého trhu prakticky zanedbatelná. Proto většina podniků také nejeví o takové patenty zájem, ani je nehodlá financovat. Daleko horší situace ovšem nastane, chce-li ústav podat patentovou přihlášku s mezinárodní ochranou, jejíž tržní hodnota je pochopitelně nesrovnatelně vyšší.
Spočítají-li se totiž všechny výlohy, které je nutné vynaložit na podání přihlášky, na průzkumové, recenzní řízení, na udržovací poplatky, dostaneme se pro země Evropské unie, Spojených států amerických a Japonska na téměř tři čtvrtiny milionu korun za jeden patent. Takovéto prostředky ústavy ani Akademie v rozpočtu samozřejmě nemají, a tak nezbývá, než se obrátit kam? Na průmyslovou sféru.
Jenomže zájem podniků poskytnout takovéto prostředky, byť by rády takový předmět patentu využívaly, je však naprosto mizivý. Málokdo je totiž ochoten riskovat vydání takových peněz, aniž by měl jistotu, že bude za čas držet v ruce udělený mezinárodní patent. Zejména v takové ekonomické situaci, jaká v současné době v našich podnicích je.
I v zahraničí totiž existují průmyslové lobby, neobjektivní recenze, různé podnikové a průmyslové zájmy, které mají snahu recenzní a patentové řízení zkomplikovat. Není se proto co divit tomu, že v ústavech Akademie zůstává mnoho originálních myšlenek, metod, způsobů, instrumentálních prvků patentově nevyužito. Je jen možné se podivit tomu, že tato v podstatě v Akademii známá věc není dosud kompetentními činiteli řešena.
Myslím, že by se měl zřídit nějaký fond, který by podpořil a řešil takovouto situaci, neboť se obávám, že pokud se nikdo touto situací ne-bude zabývat, stav se nezlepší."
Ing. Jaroslav Kříž, CSc., z Ústavu makromolekulární chemie navrhl, aby sněm zavázal AR nepřijmout ve smě-ru prohlubování tzv. účelovosti financování žádné rozhodnutí, které by předtím nepředložila Akademickému sněmu k projednání. Dále navrhl, aby Sněm pověřil VR, aby do příštího jednání Sněmu připravila rozbor možnosti založení ,,Graduované školy" AV ČR, a dále pak navrhl, aby Sněm pověřil AR úkolem projednat s MŠMT výjimku umožňující přijímat zahraniční graduované studenty bez povinnosti platit školné a naopak jim vyplácet stipendium, pokud budou školeni na AV ČR. Další návrh se týkal toho, aby Sněm uložil AR zahájit energická jednání s MPSV a dalšími orgány státní správy směřující k udělení výjimky pro přijímání a honorování mladých zahraničních vědeckých pracovníků.
Prof. Ing. Boublík, DrSc., z Přírodovědecké fakulty UK hovořil o spolupráci Univerzity s Akademií věd a vyslovil se proti zřízení samostatné vysoké školy AV ČR.
Prof. RNDr. Blažka, CSc., z Biologické fakulty Jihočeské univerzity navázal obdobným příspěvkem, týkajícím se spolupráce vysokých škol s Akademií věd. Dotkl se rovněž problematiky zahraničních doktorandů.
Prof. RNDr. Petr Hájek, DrSc., ředitel Ústavu informatiky AV ČR, promluvil krátce o výborné spolupráci Matematicko-fyzikální fakulty UK a Akademie věd ČR.
RNDr. František Rypáček, CSc., předseda Grantové agentury AV ČR, se ve svém diskusním příspěvku věnoval problematice GA AV ČR a naznačil směry některých úvah o koncepčních změnách v jejím fungování. V této souvislosti navrhl, aby problematice GA AV ČR byl věnován samostatný bod programu příštího zasedání Sněmu.
Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., ředitel Ústavu molekulární genetiky, komentoval několik předchozích diskusních příspěvků svých kolegů, dotkl se práce Grantové agentury i spolupráce Akademie s vysokými školami.
RNDr. Jaroslav Spížek, CSc., ředitel Mikrobiologického ústavu, informoval o situaci zahraničních vědců v Mikrobiologickém ústavu a o podmínkách jejich práce. Dále uvedl, že začíná fungovat trh práce. Hovořil rovněž o vědní politice.
English
