Již více než jedno století trvá archeologický výzkum Vyšehradu, jedné z našich nejvýznamnějších památek. Pozornost archeologů se soustředila především na církevní architekturu, postupně byla prozkoumána rotunda sv. Martina a areál baziliky sv. Vavřince. Od roku 1966 působí na Vyšehradě Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., k jehož největším projektům patří výzkum baziliky sv. Petra a Pavla. Na konci 60. let 20. stol. se zájem archeologů obrátil znovu právě k bazilice sv. Vavřince, stavbě kladené do poslední třetiny 11. stol.
Pozůstatky předrománské stavby a zdivo jižní lodi baziliky sv. Vavřince. (foto ARÚ Praha).
Část archeologicky zkoumaných pozůstatků jejího zdiva je uchována in situ a prezentována veřejnosti již řadu desetiletí. Do areálu ukrývající tuto památku se archeologové vrátili i v letošním roce. Důvodem byl především havarijní stav areálu, který musel být roku 2007 pro návštěvníky uzavřen. Součástí projektu záchrany unikátních archeologických památek byl i revizní výzkum a nové zhodnocení dosavadních výsledků archeologického studia.
Současný stav jihozápadní části areálu pozačištění a před zahájením rekonzervačních prací (foto
ARÚ Praha).
První nález v prostoru baziliky sv. Vavřince byl učiněn již v roce 1884, systematický výzkum
probíhal pak od roku 1903, ve 20. letech 20. století a pod vedením Archeologického ústavu v Praze v
letech 1968–1970. Postupně bylo odkryto zdivo raně románské trojlodní baziliky s příčnou lodí.
Baziliku v neposlední řadě proslavil nález raně středověkých reliéfních dlaždic vysoké umělecké
úrovně. Při výzkumu byla navíc objevena starší stavba, rekonstruovaná po opětovném odkryvu na konci
60. let jako předrománský kostel vystavěný na křížovém půdoryse. Od 30. let 20. stol. byly
fragmenty obou staveb přístupné v rámci návštěvnického okruhu. Za řadu desetiletí se ale zub času a
především neukázněné chování návštěvníků negativně podepsaly na stavu památky, která je dnes
ohrožena v samé své podstatě. Proto Archeologický ústav Praha, který dlouhodobě vykonává
archeologickou památkovou péči v prostoru NKP Vyšehrad, inicioval v r. 2007 projekt záchrany tohoto
unikátního archeologického prostoru. Projekt realizuje ve spolupráci s vlastníkem areálu, jímž je
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a s podporou několika dalších
institucí. Přípravná etapa projektu proběhla v r. 2010, pro letošní rok projekt počítal s revizním
záchranným výzkumem. Po jeho ukončení budou následovat restaurátorské a konzervační práce.
Revizní výzkum baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě (foto ARÚ Praha).
Cílem revizního výzkumu bylo znovu odkrytí archeologických situací na úroveň dosaženou
předchozími výzkumnými etapami, případné doplnění dokumentace a zejména rekonzervace dochovaných
archeologických reliktů. Tento postup měl současně umožnit ověření hypotetického průběhu zdiva
starší stavby, datování posledních, již značně degradovaných pozůstatků terénních situací i situace
podložního terénu. Výzkum, pokud jde o relikty starší stavby, odkryl pod povrchovou vrstvou kamenné
destrukce alespoň v západní části areálu překvapivě dobře dochované lícované zdivo z nepravidelných
opukových desek, kladených na jílové pojivo. Důsledné sledování základové spáry zdiva pomocí
několika nových menších sond do podloží umožnilo revidovat předchozí půdorysnou rekonstrukci
stavby. Půdorys se rozvíjí do složitější kompozice a je příslibem pro další výzkum, který by měl v
dohledné době proběhnout v souvislosti s rekonstrukcí odvodnění podél vnější jižní stěny
baziliky.
Dlaždice Herain (1903).
Po ukončení restaurátorských prací a následných úpravách bude areál opět otevřen široké
veřejnosti. Vlastník areálu, vyšehradská kapitula, počítá v blízké budoucnosti s propojením
stávajícího areálu se severní lodí baziliky, která je dosud dochována i ve své podstatné nadzemní
části a nebyla dosud veřejnosti přístupná.
12.8.2011